Dostala jsem nesmírnou zlost  
Obchodníci a reklamy z nás dělají blbce. Promiňte ten výraz, ale jinak se to ani nazvat nedá. V hypersupermarketu prodávají zázračné „bio francouzské“ kuře už po slevě za 160 Kč kilo, protože prý je vychované na farmě, kde pobíhalo po dvoře a bylo dokrmené cereáliemi.

 

Zvětšit obrázek
Stavy skotu a prasat v České republice 1979 - 2010 (Pramen: ČSÚ)



Cereálie, dřív se tomu říkalo zrní! To se mi navíc spojilo s tvrzením jednoho našeho novináře, který napsal článek, kde poznamenal, jak naše kuřata jsou namačkána v klecích a krmena antibiotiky. Tak, aby bylo jasno. Vím o čem píšu, protože jsem vysokoškolským vzděláním zemědělec, vyrostla jsem na dvoře mezi slepicemi, husami, kačenami, s kozami, koňmi, ovečkou. Když jsem dostala od rodičů výprask, tak jsem se šla vybrečet krávě na krk. Navíc celý svůj profesní život jsem pracovala v zemědělství, schvalovala porosty jako semenářský agronom, dohlížela na pracovníky „výkupáckých“ laboratoří, zda dobře hodnotí zrniny, pracovala u laboratorního stolu, psala metodiky pro laboratorní a technologické postupy při skladování obilí a výrobě krmných směsí, počítala receptury, navrhovala normy a posledních 10 let lovila na internetu všechno, co se týkalo výživy zvířat, potažmo lidí. Tak mi, prosím, věřte a přečtěte si tento článek, je to ve vašem vlastním zájmu.

 

 
Solanin patří k nejúčinějším jedům, které příroda vyvinula. Na usmrcení člověka stačí 400 až 500 mg. Namátkové kontroly v obchodech v minulosti zjišťovaly jeho obsah u konzumních brambor mezi 14 mg/kg až 176 mg/kg. Pokud je brambor na světle a zezelená, obsah solaninu může výrazně stoupnout. Vařením se neničí.


Ano naše zemědělství bylo poznamenáno socializací, zcelováním pozemků v nevhodných podmínkách a nevhodnými terénními úpravami, ale to byly spíš výjimky a nebylo to všude. Staří sedláci moc dobře věděli, proč je ta mez tam, kde zrovna je. Celá krajina byla uzpůsobena tak, aby zadržovala vodu. Stejně tak zdravé lesy. Pro člověka je nejdůležitější vzduch, voda a půda. O jakosti vzduchu nemluvím, o jakosti vody a hlavně o jejím množství, které naší současnou krajinou jen rychle prohrne, taky ne a o půdě – o ornici – největším našem pokladu, to by bylo několik stránek málo. Při vstupu do EU jsme měli 120 % potravinovou soběstačnost. Tlak nadprodukce „starých“ členských států EU je tak vysoký, že i třeba v Rakousku, které si berou všichni za vzor hospodaření (viz pan dr. Cílek v nedělní Moravcově debatě) za posledních 15 let zaniklo 40 % malých farem, protože to ekonomicky neustály. Přitom v Rakousku není tolik „hypersuper“ nadnárodních řetězců, a tak každý obchodník musí koupit potraviny kolem sebe a ne je vozit přes půl Evropy, případně zeměkoule, a přesto to malé farmy ekonomicky vzdaly. Tvrdím, že naše zemědělství bylo na vysoké úrovni a plně konkurenceschopné, nebýt nerovných, přímo vražedných podmínek, které mu připravili naši politici.

 

Jela jsem nedávno po delší době autem po jižní Moravě. Na polích není nic jiného než ječmen, pšenice, kukuřice a řepka. Kde jsou lány vojtěšky, červeného jetele, řepy cukrové i krmné, hrachu, cibule, okurek, jahod, mrkve, bobu … Vždyť už se vůbec nedá sestavit osevní postup. Jaký vliv to má na strukturu půdy, jaký veliký splach je do potoků a řek. To ale není cílem mého článku. Nemáme už žádný dobytek. Jak dlouho mohli zemědělci vydržet výkupní cenu mléka za 5 Kč, když u nejlepšího chovatele se výrobní náklady na 1 litr pohybují k 8 Kč. Tak se podřezaly kravám krky. Chováme se přece ekonomicky! Stejně tak to skončilo u chovů prasat a drůbeže. Nemá kdo žrát jetel, a tak se nepěstuje a není chlévská mrva na hnojení, tolik potřebná pro zachování humusu a udržení vody v půdě, není kde zpracovávat cukr, není kde

Zvětšit obrázek
Bilance půdy Česká republika. Hodnoty jsou v milionech hektarů, obě křivky jsou ve stejném měřítku. (Pramen: ČSÚ)

zpracovávat ovoce a zeleninu. První, co bylo zlikvidováno byla Fruta: v Modřicích, v Miroslavi, ve Znojmě, a cukrovary, kdo je prodal Francouzům? Na jednoho pracovníka v potravinářském průmyslu pracovalo v prvovýrobě, to znamená na poli, v průměru 8 lidí. Že jsou teď všichni na sociální podpoře a nevybereme tolik daní? To nevadí, zvedneme DPH! Že nám ubylo orné půdy o 250 000 ha, že máme na nejkvalitnější orné půdě (kde se pěstovala zelenina) logistická centra, hypersuper a sluneční kolektory, to nevadí, však to zaplatíme všichni v ceně energie. Nejhorší ovšem je, co jíme. A to musíme všichni.

 

Zvětšit obrázek
Chléb náš (ve)zdejší konzmní. Každý den nám v ČR zmizí 14 hektarů orné půdy.

Dám příklad maso. Už jsme potravinově soběstační na nějakých 60 %. Naše hospodářská zvířata nejsou krmena antibiotiky minimálně 25 let a už tehdy se dávalo pečlivě pozor, aby to nekolidovalo s lidskými léčivy. Zvířata, která byla takto léčena, skončila povinně v kafilériích (státních!). Soudruzi při centrálním plánovaní měli málo devíz na dovoz nezbytných surovin, a proto se všechno do komplexních krmných směsí dávkovalo na spodní hranici, viz třeba fosfor, sója (bez P a bílkovin to prostě nejde). Veterináři v ČR kontrolují na všech jatkách vnitřnosti, játra, ledviny, kde se kumulují těžké kovy, mykotoxíny a objeví všechny průšvihy. Zato u dovozového masa, už mohou kontrolovat jenom svalovinu, protože vnitřnosti se k nám nedováží, a v ní jsou koncentrace škodlivin tak nízké, že je neobjeví. Hádejte, kdo snědl při ,,dioxinové“ aféře všechno německé maso? Bylo levné, že?

 

Nejhorší ovšem je, že všechno z dovozu, co se u nás zabalí, dostane EAN 859 a jsme u toho, nepoznáme odkud to je. Jedovatě podotknu „nejvíc kravínů, prasečáků a drůbežáren“ je v Praze! Jíme drůbeží maso z Brazilie, které tam nadnárodní řetězec koupil za 9,90 Kč za kg (zabalil jako kuře odněkud z Vodňan), hovězí z Argentiny za 19,80 Kč (krmené výhradně GMO sójou, která roste na místě čerstvě vyklučeného pralesa, tedy zelených plic planety), ale balené v Praze třeba pro A hold! Marže těchto hypersuper je asi 48 % a to jsme nadávali za totáče Jednotě, že měla 12% marži.
Mléko, sýry – zdroj vápníku. V polovině sýrů jsou analogy (jsou 3 x levnější než tvaroh). Mám to dál rozvádět? Co se stalo s naším tvarohem? Už z něj buchty neuděláš! Ve všem je nacpaný modifikovaný škrob a případně vláknina, aby zadržovaly vodu. Kde jsou naše kvalitní sýry? Co s nimi udělal francouzský majitel Želetavy? Jogurty nejsou jogurty, ale nabarvený, navoněný ochucený škrob. Vezměte rozum do hrsti, jogurt je jen to, co má v názvu jogurt (přikázáno EU). Žádné Dobré mámy, Activie, či jak se to všechno jmenuje. Žádný problém, však všechen chybějící vápník, hořčík, atd. zakoupíme v lékárnách!

 

Zvětšit obrázek
Půda je základním, omezeným a neobnovitelným zdrojem výroby potravin, krmných a ostatních užitkových rostlin, a tím je nedílnou součástí přírodního bohatství každé země. V našich půdách je 1,8 – 2,2 % humusu. Pokud chceme zvýšit hloubku ornice přiorá se 1 cm při řádném hospodařeční a hnojení lze opakovat až po pěti letech.

Díváte se občas v televizi, jak vaří špičkoví kuchaři: Ital v kuchyni, Zdeněk Polreich? Používají zásadně „prvotní“ suroviny. Rovněž s tuky je to všelijaké. Kolik si myslíte, že člověk jako zvíře snědl olejnatých semen? Zato jedl sádlo a pil syrové, nehomogenizované tedy plnotučné mléko, ale také se hýbal! Olivový olej, panenský, ano! Ale jen do tří měsíců po vylisování, to už jej „hypersuper“ přivezou k nám. Nejkvalitnější olej je čistý řepkový, dostanete jej ale koupit? Omega mastné kyseliny největší nesmysl, ty naopak zacpávají cévy a způsobují záněty. Najděte si nejnovější výzkumné zprávy o cholesterolu, ale ty sem snad ještě z USA nedorazily.
To, co je jinde už dlouho v potravinářství zakázané, tak u nás se o tom ani nemluví. Přeskočím chleba – o hrůzo, naše základní potravina. A to jsem se ještě netrefovala do tekutin, které nám obchod nabízí. Hromady PET lahví. Podívali jste se někdy na obsah ovocného podílu? Že bifenily pronikají z obalu dovnitř do obsahu? Že oxid uhličitý v sycených vodách je znečištěn příměsemi? Že nejkvalitnější voda je z vodovodního kohoutku. Že dlouhodobé pití minerálních vod je nepřirozené. Člověk jako zvíře pil povrchovou vodu. Chcete pokračovat?

 

Letos je v naší republice zasázeno jen 30 000 ha brambor a lékaři naříkají, že málo jíme brambory (zdroj draslíku a vitamínu C). Dříve jsme jich snědli téměř třikrát tolik. Jistě, přestala jsem kupovat brambory také, ne protože jsou drahé, ne protože jsou odněkud z Tramtárie, ale protože jsou zelené, skladované na světle a tudíž jedovaté a karcinogenní. Jak může někdo nabízet zelené brambory, vždyť se to nesmí dávat ani dobytku? Upozorňovala jsem paní vedoucí našeho Alberta tady na sídlišti, ať ty zelené brambory vyhodí. Ano provedla to, ale dnes už jsou tam zelené zase, protože na světle zezelenají už za tři dny.

A ještě abych nezapomněla na ty klece. Brojleři u nás rozhodně v klecích nebydlí, ani chovné kuřice. Bydlí v nich nosnice a jim předepisuje EU velikost klecí. Myslíte si snad, že jinde v EU se klece nepoužívají?
Tááák už jsem si notně zanadávala, a tak končím

Psáno pro: Haló, Ostrava! a Osel..cz 

Autor: Maria Saláková
Datum: 19.08.2011 10:53
Tisk článku

Půda - zdravá, živá, úrodná - Hradil Radomil
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 290 Kč
cena: 272 Kč
Půda - zdravá, živá, úrodná
Hradil Radomil

Diskuze:

Je to tak prosté!

Milan Závodný,2011-09-05 21:06:33

Ak sa nám zdá, že niečo nie je v poriadku, chceme asi povedať, že to v poriadku bolo a sme nútení zvykať si na zlé. Nuž tak zaveďme znovu ten stav, keď veci fungovali. Či ide o potravinárstvo, či o šumavské lesy, či o priemysel...
Ako sa mohol cez cenzúru dostať sem takýto článok? Klobúk dolu, OSEL!

Odpovědět

A řešení?

Jan Urbánek,2011-09-04 18:17:50

Je fajn, že takto popíšete situaci, ale kritizuje-li někdo srav - situaci, je nasnadě i návrh řešení, které bude lidsky přijatelné.

Také si dovolím upravit pár informací:
Člověk jedl sádlo a pil mléko? Mno ano, ale to posledních 8. tis let a pouze sporadicky...předtím si x milionu let nějaká ta olejnatá semena vyloupával...ale souhlas - olej nelisoval a nesmažil a nefritoval...

Nicméně, odvolávání se na to, že nyní je potravinářský systém založený na volném obchodu(kde dominují obchodní giganty) uplně blbě je stále málo - protože i předtím byl celý systém blbě:-)) Stále jíme chleba, maso, mléko - tedy látky, které po miliony let nedominovaly v naší výživě...jestli jsou tyto suroviny upravovány, skladovány, ochuzovány nebo modifikovány? To je sice problém, ale sekundární...Řešení spočívá v návratu k vlastní inteligenci a inteligenci našich genů...tedy sběrač a lovec - pohyb, převaha rostlinné stravy, přirozená migrace za potravou a vodou, syrová a čerstvá strava...

Odpovědět

Ten článek sem nepatří?

Ladislav Písařík,2011-08-27 15:05:10

Nikdo nenapsal, kam patří. Jeví se vám akademické číst vědecké články a k tomu přikusovat plesnivý chleba? To už tady bylo: žít ve skleněné báni.

Odpovědět

Destovy prales

Michal Lichvar,2011-08-26 14:19:25

nie su pluca planety (autorka asi nepozna najnovsie vyskumy v tejto oblasti), su vsak stale velkym rezervoarom sladkej vody a takym (nazval by som to) filtrom atmosfery.

Odpovědět

jen doporuceni - tibetska houba

Jan Pospisil,2011-08-25 09:59:28

- kdo ma zajem o poradny kefir, zadnou ochucenou syrovatku nebo odtucnene zbytky z vyroby mleka ala Actimel apod. - at si sezene tibetskou houbu... vysledkem je uzasny, husty, kysely kefir vyborne chuti za cenu mleka...

Odpovědět

da se vicemene souhlasit

Jan Pospisil,2011-08-25 09:56:29

- proc asi Cesi patri ke "spicce" v rakovine tlusteho streva ?! :-) = konzumuji levne odpadky
- kvalita zakladni potraviny chleba je udesna, take uz davno pecu chleba vlastni - chleba vydrzi bez problemu vice jak tyden !!! da se jist, neplesnivy/nezkysne jako ten kupovany po par dnech:-) o moznosti pridat do chleba ruzna seminky/vlocky apod. ani nemluve
- vyplati se cist slozeni a podle toho vybirat, tady zminovane a oblibene parky, potazmo uzeniny :-) se daji takto vybirat a selektovat
atd. atd. rozdil zeleniny a ovoce ze zahrady a marketu :-)

Odpovědět

To Pavel S.

Petr Sanov,2011-08-25 08:38:42

Prosil bych taxativní výčet,ale bez front na banány.

Odpovědět


Za prvé já se ptal první, jaký je ten dnešní režim

Pavel S,2011-08-25 16:41:51

Za druhé, fronty na banány a nejen na ně považujete za pozitivum? Mimochodem tahle tématika dost souvisí s tématem článku a ať jsou problémy současného zemědělství jakékoli (povětšinou ovšem způsobené evropským socialistickým zemědělstvím a regulacemi) trh je, na rozdíl od toho minulorežimního, schopno zásobovat dostatečným množstvím potravin.
Za třetí, když chcete taxativní výčet defektů socialismu máte ho mít:
devastace a zastarávání průmyslu, výrazný propad ekonomické úrovně ve srovnání se západem, výrazný propad životní úrovně obyvatel ve srovnání se západem, nedostatečný rozvoj infrastruktury a postupná devastace té stávající, totální devastace životního prostředí, ve srovnání se západem nižší průměrná délka života, neexistence svodoby slova, shromažďování a sdružování, neexistence svobodných médií, neexistence svobodných voleb. Stačí?
Ovšem musím konstatovat, že tohle jsou všeobecně známá fakta a překvapuje mně, že člověk, který umí psát se na ně musí ptát.

Odpovědět

Kvalita chleba

Jaromír Nováček,2011-08-25 08:27:02

Opravdu je kvalita chleba (http://hn.ihned.cz/c1-43505500-konec-ceskeho-chleba) spíše špatná, totéž platí i u jogurtů (http://hn.ihned.cz/c1-50030610-jogurt-bez-jogurtu)

Odpovědět

Opravdu to sem neptří?

Petr Sanov,2011-08-24 19:45:50

Je pravda že článek je poněkud expresivní, ale podstata problému je vystižena naprosto jasně, to co se dneska předkládá jako potraviny jsou hnusy - kvalita běžných potravin po převratu rapidně poklesla - vzpomínám na to co se běžně prodává v Německu často za nižší ceny. Nebo existence tzv. bezodpadových linek - třeba v Kostelci u Jihlavy na zpracování drůbeže (fuj).
Relativně kvalitní jsou výrobky z malých provozoven, také se pomalu přesouvá zájem nakupujících tímto směrem, a co se udělalo s pivem - to jen na ilustraci, to se (některé) nedá pít ani opačným koncem zažívacího systému. Bohužel nedostatek prostředků a i reklama tlačí lidi konzumovat ony syntetické hnusy.
Inu ale chtělo by si to přiznat že minulý režim byl v mnohém špatný, ale současný je .....
A jeho nápady - třeba poslední týkající se bankomatů pro důchodce - to už je výplod totální idiocie. Takže se nesnažte se jej zastávat, podstatu věci zastřít nelze - přes onu expresivitu článku a ne vždy korektní argumentaci.

Odpovědět


Pavel S,2011-08-24 20:24:58

"přiznat že minulý režim byl v mnohém špatný, ale současný je ..... " jaký?
Zřejmě máte krátkou paměť.
Minulý režim byl v mnohém špatný a ve většině věci je ten současný lepší.

Odpovědět

dobrý článek

Lukáš Píše,2011-08-24 11:23:32

Většinou jsem na opačné straně a zemědělci se my příčí - jednou moc vedro,podruhe pršelo,potřetí mrzlo,počtvrté foukalo atd atd...jako by se to dříve nedělo. Dělo a přes horší technickou vybavenost si dobrý hospodář poradil a neskučel do kamery....,ale výše popsané v článku je popis faktů bídačení našeho zemědělstvý nedivím se autorce, že do toho vložila i dost emocí...je to vpořádku má srdce a určitě i starost o rodinu a blízké. Určitě lepší se do toho pustit takhle než zakládat skupiny na Facebooku a tím se zbavovat odpovědnosti s pocitem vykonaného.

Odpovědět

Poznámka

Jiří Kaupa,2011-08-23 08:54:26

Dovolil bych si několik poznámek k Vašemu komentáři. Vařením se sice z brambor "vyluhuje" téměř vše, nikoliv jenom solanin - ale také se brambory pečou, dělají se z nich hranolky a podobně. A zde již v nich zůstane vše. Za druhé to, že zelené brambory nejsou vhodné k jídlu jsem věděl již jako malé dítě (pocházím totiž z vesnice) - proto se také mají skladovat v temnu. To zezelenání za velmi krátkou dobu v řádu několika dní je opravdu reálné. No a to že se neotrávím po prvním jídle? Tak proč děláme hygienické limity na látky, které jsou méně nebezpečné než solanin a ty limity jsou řádově pod množstvím, které je nebezpečné? Zřejmě proto, že jedovaté látky se normálně nejí ani v malých množstvích, které nám sice neublíží, ale rozhodně nám neprospěje.

Odpovědět

Paní má pravdu

Vít Jadrníček,2011-08-23 08:53:04

S paní Salákovou musím naprosto souhlasit. I když je článek trochu emotivně zabarven a to určitě není dobře.
Je pravda, že tím čím se krmí sám dobrovolně český národ je na slzy v očích, ale za to si můžeme sami my spotřebitelé. Chceme za málo peněz velký objem a pak to takto dopadá.
Měl jsem to štěstí, nahlédnou pod pokličku gigantu Penam, Hamé Babice.
Mé zděšení bylo, katastrofální jak se potraviny vyrábějí...
Penam a výroba chleba: základní chleba se skládá z pšenice a žita. Jak je známo, žito je velmi těžce stravitelná surovina. Aby tělo mohlo tuto surovinu strávit, nechává se den nakvasit kváskem a potom je stravitelné mnohem lépe. Ale toto neplatí u velko výroby lépe se přidá ocet. Další povolená součást je starý chleba. Tak se tam namele a plesnivý? To nevadí, to nikdo nepozná :) Šel jsem do kolen… A ty tuny dezinfekce a stabilizátoru co tečou do těsta.... No tak si radši koupím mouku a peču si chleba sám, protože nejsem prase, abych toto jedl.
Hame: Byl jsem u výrobního úseku, kde se vyrábí MÁJKA. Základ této "výborné" paštiky je odpad (hlavy celé, kůže, nohy...) také ne vždy ve vábném stavu. Pak se to našlehá vydezinfikuje při dá stabilizátor a HURÁ skvělá paštika. :)
Jak to říkají manažeři těchto řetězců: přizpůsobujeme se národním potřebám. Takže prosím spotřebitele. Začněme si stěžovat a nesmí nám být jedno čím se živíme.

Odpovědět

Re: Jsem zklamán

Ladislav Lang,2011-08-22 09:00:02

"Jsem prostě názoru, že redakce by tento typ článků, ve kterých je nedostatek odborných informací nahrazen emocemi a až politickým nádechem, neměla přijímat."

To by tu ovšem nemohlo být asi 60% zveřejňovaných článků.

PS: Tento článek mne nijak neurazil a na oslu mi nevadí. Neříkám, že by měly takové být všechny, ale určitá rozmanitost není na škodu - obzvlášť, když jsem se z něj dozvěděl víc než z řady jiných článků.

Odpovědět


Roman Rodak,2011-08-22 16:42:27

Veď práve! Čo tak premenovať osla na SSEL a všetci budú spokojní. Vôbec sa mi nepáčila tá vlna osočovania cirkvi za každú cenu, ktorú začal pán Mihulka, neskôr vlna článkov "napíšme všetko presne opačne oproti všetkým ostatným" od pána Kremlíka.
Na obranu pani Salákovej musím povedať, že tento článok sa mi páčil. Nič to však nemení na tom, že to je jej subjektívny názor.

Odpovědět

Jsem zklamán

Pavel Bezděčka,2011-08-21 22:48:02

Poprve, co čtu v Oslovi jsem zklamán. Vážená redakce, čtu Osla již několik let a doporučil jsem tento excelentní internetový časopis již řadě přátel a vždy jsem je tím potěšil. Čtení těchto článků je pro mne ohromná pomoc, protože kdepak bych nabral tu spoustu času, aby bloudil po netu či v knihovnách a hledal zajímavosti z tolika oborů. Je to pro mne i dobrá zábava, protože velká část příspěvků je krásným humorem a laskavou ironií autorů mnohdy příjemně dobarvena a doladěna. Velmi oceňuji zejména odborný přístup ke zpracování informací s četnými odkazy na původní zdroje a také odkazy na podobnou či blízkou problematitu (opět včetně zdrojů).
Tento článek mne však zaskočil, ba hůře - otrávil mne. S prominutím - takových citově podbarvených a ukřivděných blábolů si mohu na netu vyhledat na kila. Stačí zabrousit do některých blogů, případně na stránky různých hnutí a iniciativ. Autorka se minimálně odvolává na zdroje, použité grafy jsou samozřejmě vybrané pouze pro zvýšení věrohodnosti jejích jednostranně vybraných informací (navíc u grafu s půdou nejsou uvedeny jednotky, atd.). Nemohu se zbavit dojmu, že autorka mne manipuluje do svého světa nespokojenosti a rozladění. Tento svět mne však nezajímá a je mi naprosto cizí a nechci do něj ani nahlížet.
V několika příspěvcích pod článkem bylo radostně konstatováno, že článek vyvolal velkou odezvu a je tedy zajímavý a Oslu prospěšný. Já tento názor nesdílím. Množství neznamená kvalitu. Tento článek patří někam do blogů, kam patří také některé reakce, které vyvolal, např. invektivy vepsané panem J. Strakou nebo jakýsi "úkrok stranou" pana J. Berana který do problematiky dokázal vtlačit i záhadné úmrtí dr. J. Janečeka.
Jsem prostě názoru, že redakce by tento typ článků, ve kterých je nedostatek odborných informací nahrazen emocemi a až politickým nádechem, neměla přijímat.

Odpovědět


Pavel Brož,2011-08-22 09:18:41

Možná je dobré si povšimnout, že tento článek byl na Haló Ostrava, což je opravdu spíše takový společenský portál křížený s blogem, uveřejněn už před měsícem. Zde na Oslu byl vlastně jen převzat. Provozovateli Osla tento článek zaujmul, a jak vidět z ohlasů, nejen jeho. Samozřejmě, díky tomu, že tento článek nebyl psán pro server zaměřený na popularizaci vědy, ale pro úplně jinak zaměřený web, tak tím pádem logicky nemá vše to, co od článků na oslu očekáváme (tím neříkám, že u všech článků zde se zadaří to všechno mít) - objektivitu, nezaujatost, odkazy na zdroje.

Nemám obavy, že by se nám začal Osel "kazit", vnímám to opravdu jako zřídkavé zpestření, a věřím, že Osel si své tematické zaměření udrží.

Odpovědět

Můžeme si za to částečně sami

Jirka Vlach,2011-08-21 21:54:28

Konec konců, je to o nabídce a poptávce. Jistěže mléko od vemene a to co se koupí v obchodě se vůbec nedá srovnat. Jenže člověk si musí vybrat, jestli chce kvalitní, minimálně upravovanou potravinu, která mu vydrží dva dny, nebo takovou, která mu v ledničce vydrží dva měsíce. Od toho se pak odvíjí složení potravin - v dnešní době je kladen důraz spíše na trvanlivost, než na kvalitu.
Ohledně brambor - mě spíš vadí, že polovina je plesnivá a jíme brambory v kvalitě, jakou se dříve krmila prasata... A jednu z nejhorších kvalit mají podle mne rajčata.

Dokáže mě rozesmát (spíš trpce) nápis "BEZ CHEMIE". Zajímalo by mě, co je podle autorů těchto sloganů třeba takový kasein jiného, než chemická sloučenina? Z chemie se tak stává strašák, místo aby byla chápána jako součást života...

Souhlasím s autorkou článku, každá země by měla být hospodářsky soběstačná. Nakonec, co je třeba Francouzům do toho, kolik tu pěstujeme cukrové řepy nebo třeba žita?

Odpovědět

obávám se

Pavel Aron,2011-08-21 17:22:14

(pardon za to odklepnutí) že problém je prostě v tom, že lidé jsou ochotni to kupovat, protože tyto potraviny jsou levné. Nicméně i tak jsme si spoustu blbostí mohli ušetřit - likvidace cukrovarů zejména.

Odpovědět

Pavel Aron,2011-08-21 17:16:05

Odpovědět

První graf :)

Hesiodor Hesiodor,2011-08-21 12:52:33

Zcela v souladu s jinými zdroji i článek na oslu hned v prvním grafu nezobrazuje stavy drůbeže, které pozvolna rostou :D. Dále si nejsem jist, že méně prasat znamená méně vepřového, nevzrostla třeba za 20 let ektivita, rychlost výkrmu?
PS: tu zlost chápu.

Odpovědět

Destovy prales v Brazilii

Josef Straka,2011-08-20 22:43:06

NEJSOU zelene plice planety, to se mylite, destovy prales nema skoro zadnou zadrz uhliku a CO2, ktery ze vzduchu absorbuje, hned tlenim zase vyda, a skoro neprodukuje humus - co se spotrebuje, hned ase zase vyda, je tam na nejakou zadrz proste moc teplo a vlhko. A co se produkce kysliku tyce, hlavni cast produkuje fytoplankton v oceanu, a pak rostliny mirneho pasu. Tropy vetsinu kysliku, kterou vyprodukuji, nejspis zase hned spotrebuji na tleni. Ale nikdo to poradne nevi. Ale "zelene plice planety" je jenom takove libive heslo zelenych "dobrodeju" lidstva.

Odpovědět

Co je to drůbeží separát?

Roman Dvořák,2011-08-20 09:16:16

Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek -tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 40,-Kč za 1kg tvoří se sójou, chemikáliemi, céčky atd.jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM -strojově oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to jíme.
Pro zajímavost -separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jen jako krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i dnes.Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie. Pro potlačení nežádoucích pachů se použije zase chemie.

Odpovědět


Ale prosimvas, separat

Josef Straka,2011-08-20 22:52:36

se tak jmenuje proto, ze je to "separovane maso", tedy takovymi kartacky odrbane (separovane) maso z kosti, aby tam vubec nic nezbylo. Za sociálismu z toho byly vsechny párky, dneska jenom ty lacine. Za sociálismu se do tech nejlacinejsich parku mlely kosti, bylo to pekne citit mezi zuby. To dneska ani v tech nejlacinejsich parkach necitim. Pokud nechcete jist separovane maso, kupujte si drazsi parky, kdyz bez parku uz nemuzete byt. Nebudte takovy skrt, a kdyz jste, tak nenadavejte. A bez chemie byste behal nahaty a nemel co zrat, ze to tak musim rict, tak si na ni nestezujte. Nejlepe bude, kdyz si misto sepisovani vykriku doplnite trosku vzdelani, a zkuste vic vydelavat, abyste si mohl doprat poradne parky a nemusel jist ty ze separovaneho masa.

Odpovědět


Pokusím se vydělávat více

Jan Beran,2011-08-21 10:09:20

Do chlebase dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo), semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Navíc se neustále snižuje podíl žitné mouky z dřívějších 45% na 20%.
Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků. Prošlé masoze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita k letnímu grilování. V Německu si takový systém nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň,např. nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 75% masa, v Česku za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje pouze 27% masa Zmrzlina Magnum, která stojí více než v Německu, se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.Takových a různých dalších šmejdů jímestále více a více, ale nezoufejme, bude hůř.
Stát,bohužel dělá na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně. U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti, nikoliv však kvality....
To je zlomek z textu Jaroslava Janečeka, rozhodce při Hospodářské a Agrární komoře ČR, člena Syndikátu novinářů,
který dokázal přijít mnoha věcem na kloub, rozlousknout spoustu záhad jako policejní rada, jako bývalý šéf pražské kriminálky a později advokát, měl přístup k mnoha dalším zajímavým tajným dokumentům a osobám ... tento muž plný informací bohužel náhle zemřel dne 22.7.2010.
JUDr. Janeček zemřel pár dní před zatčením podnikatele Pitra...pár dní před skandálním odhalením tajných agentů v řadách obrany státua v parlamentu... pár dní před plánovaným interwiew s jedním z kanadských reportérů... JUDr.Janeček je autorem knihyTANEC MEZI PARAGRAFY.
V této knize se JUDr.Janeček zmiňuje o aférách kolem Berdychova gangu, prokázané pravdy kolem údajného zmlácení Kateřiny Jacques, kniha byla staženaz prodeje.

Odpovědět


ad JUDr Janeček

Pavel Brož,2011-08-21 12:00:10

podařilo se mi dohledat patrně článek, ze kterého jste čerpal, a je to skutečně neveselé čtení:

http://monarchiemistorepubliky.blog.cz/1006/judr-jaroslav-janecek-na-strankach-ceske-strany-narodne-socialni-www-csns-cz-o-potravinach-ktere-jime-ac-moc-k-jidlu-nejsou

Na druhou stranu se mi podařilo náhodou najít také oficiální reakci Státní zemědělské a potravinářské inspekce, a po jejím přečtení ty problémy nevyznívají až tak černobíle:

http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?nid=11714&docid=1020279&chnum=3

Tím neříkám, že je u nás vše v pořádku, natož že třeba máme průměrnou kvalitu potravin srovnatelnou s Německem (no ale třeba zrovna máme, kdo ví, co podstrojují německým občanům tamní hypermarkety). Myslím si ale, že určitá míra kontroly, a věřím že srovnáním s jinými (pravda, chudšími) evropskými zeměmi stále ještě nadstandardní, zde stále ještě funguje.

A část toho problému si - nemohu si pomoct - opravdu děláme sami svým vlastním chováním.

A propos, jakou si myslíte, že by měla šanci na to se aspoň dostat do parlamentu, strana, která by si dala do programu zákonné prosazení kvalitních, a tudíž dražších, potravin?

Odpovědět


Ad Nemecko

Petr Sabik,2011-11-22 18:13:02

Stejne jako v CR jsou tu ruzne retezce. Za sebe mohu posoudit ty, ktere nenabizeji vlastni "brandovane" vyrobky (neco jako lidl nebo znacka Clever v Bille apod.). Po dobu co tu jsem a konzumuji vyrobky ze supermarketu prohlasuji, ze vseobecne je tu kvalita potravin na vyssi urovni a je to znat nejen po precteni slozeni, ale i pri posouzeni smyslovymi organy - chut/cich. Pri srovnatelnych cenach (sever Nemecka) - no comment.

Odpovědět

Tohle nikdo neví

Jakub Vlasak,2011-08-20 09:09:16

Poprvé v životě se setkávám s těmito informacemi (a nejen já, tenhle článek překvapil všechny, kterým jsem ho poslal). Situace je evidentně opravdu špatná a cesta jak z toho ven vede podle mě jedině skrze informovanost spotřebitele. Chtělo by to příručky jak jíst a nakupovat, mediální kampaň a všechny ty věci, které by se měli udělat, aby se to někdo dověděl kromě pár čtenářů Osla. Protože ti to nespasí.

Odpovědět

Petr Špaček,2011-08-20 06:58:33

preklep: omega 6 mastne kyseliny == melo byt == omega mastne kyseliny

Odpovědět


To omega u mastnych kyselin

Josef Straka,2011-08-20 22:56:44

znamena, ze se poloha pocita od konce, a VZDYCKY u toho musi byt nejake cislo (tedy poradove cislo toho uhliku, omega 3 MK znamena, ze u 3. uhliku od konce je dvojna vazba). "Omega mastne kyseliny" je blbost, a pouzivaji to vetsinou lidi, kteri nevedi, co to znamena, ale chteji vypadat chytre.

Odpovědět

nekolik nepresnosti, omylu

Petr Špaček,2011-08-20 06:56:33

.. sice uplne nesouhlasim se 4mi vecmi, ale jinak ma pravdu - stale rikam ze to ze se dneska dela neco spatne, neznamena ze to nejde delat dobre v intenzivnim technologickem schematu -- rozhodne BIO neni ten dobrej protipol toho spatne, je to marketing a ve vetsine pripadu (zejmena rostline vyroby) nizsi kvality nez spravne udelany "konvencni" postup

.. jeste ty 4 veci se kterymi neuplne nesouhlasim:

1) olivovy olej a 3 mesice skladovatelnosti - bud preklep, nebo nejake nedorozumneni

2) omega 6 mastne kyseliny - vseho moc skodi a ruzne rizene metabolicke studie ukazuji ruzne tendence, to nejde takhle rict, ale plati (IMHO) - dulezita slozka potravy, ale vseho moc skodi

3) bifenyly z PET lahvi - to je trosku nesmysl
a) problematicke z hlediska zivotniho prostredi jsou polychlorovane bifenyly (PCB) a to nikoliv z duvodu akutni toxicity, ale spatne biologicke odbouratelnosti (akumulace v zivotnim prostredi) = ty v PET zcela jiste nejsou !!
b) klasicky bifenyl (tj. fenylbenzen) je bezne pouzivana latka v potravinarstvi (E230) a rozhodne to neni problematicka latka v mnozstvich ktere clovek muze zkonzumovat; zaroven nevidim duvod proc by mela byt v materialu PET (pani mela IMO nepresne informace)
c) degradacni latka PET je acetaldehyd (stejna latka jako je primarni metabolit odbouravani ethanolu) - ta se muze teoreticky dostavat do napoje/tekutiny PET lahne, ale to ve velmi malem mnozstvi - v takovem ze pripadny nasladly zapach (napr. ciste pramenite neperlive vody) znaci senzoricky zjistitelny, ale stale velice maly obsah acetaldehydu = neni problem
d) oxid antimonity ktery se pouziva jako katalyzator polymerace (resp. spravne polykondenzace) ethylenglykolu a kyseliny tereftalove a jeho stopova mnozstvi mohou zustavat v materialu PET, teoreticky je mozne i uvolneni do tekutiny v PET lahvy (logicky jeste mensi mnozstvi nez jsou v samotnem materialu), ale tady se bavime o homeopatickych mnozstvi (jako i ta nejcistci, nejkvalitnejsi pramenita voda z clovekem nedotcene prirody bude take obsahovat "celou periodickou tabulku" - ale bavime se irelevantne nizkych koncentracich)

4) jeste si dovolim komentovat CO2 v sycenych napojich
a) necistoty heterogeniho charakteru (mikrocastecky prachu, kovovych pilin apod.) jsou teoreticky mozne a daji se resit filtraci (a patrne se i tak resi) - ale rozhodne to je mensi problem nez dychat normalni vzduch :-)
b) dalsi necistoty mohou byt stopove mnozstvi oleje ze systemu ventilu - irelevantni
c) .. nevim co jineho by jako mohlo byt v CO2 za necistoty v lepsi nez technicke cistote plynu .. fakt netusim

.. ale jinak dobrej clanek :-)

Odpovědět


ad bifenyly v PET

Tomáš Plucha,2011-08-20 12:57:30

Hádám, že autorka měla na mysli ftaláty, jenž se používají jako změkčovadla (doufám) snad do veškerých plastů a jenž nejsou vždy v pohodě z hlediska chronické toxicity, kancerogenity či reprodukční toxicity.

Odpovědět

Tolik reakcí už OSEL dlouho nezaznamenal

Miroslav Setnička,2011-08-20 00:03:59

přesto, že se tu objevují názory, že tahle problematika nebyla důsledně vědecky zpracována, a proto to sem nepatří. OSEL má velmi dobrý kredit a docela úspěšně sw vyhýbá pseudovědeckým článkům o tom, jak je mrkev škodlivá, pokud je jí nedostatek, a jak zase prospívá, pokud je jí přebytek. To není jen o vědeckých podkladech, ty se dají najít i pro globální oteplování nebo ochlazování, ale o zájmu věci porovnávat, všímat si a dělat normální úsudek. Já autorce děkuji, i když to, co tady bylo popsáno většina z nás ví. Málokdo má chuť to ale napsat - co kdyby mu pak odmítli prodat chleba, že!

Odpovědět

OSEL = Objective Source E-Learning

Tomáš Ditrich,2011-08-19 22:01:18

A) Taky se přidávám k názoru, že tyto názorové, subjektivní články na Osla nepatří. Mnoha lidem Osla doporučuji s tím, že zde vždy najde články s odkazovanými zdroji. Tento článek sice aspoň některé zdroje uvádí, ale jen pomálu. Nějak se ty subjektivní v poslední době množí. Taky nechápu, proč když je tento článek v rubrice Osloviny, proč minulý názorový článek je v rubrice Rostliny. Asi by to chtělo (pokud tyto články zde vystavovat) samostatnou rubriku Názory.

B) k tématu: S mnohým lze souhlasit, ale (mimo jiné) nespatřuji v užívání GMO nějaký zádrhel - naopak to vnímám jako "spásu" zemědělství. Nevím také, jaké autorka nabízí východisko - místní biopotraviny? Podotýkám, že konzumace biopotravin nepřináší na zdraví člověka žádný významný pozitivní efekt, podobá se asi spíše placebo efektu... (viz Alan D Dangour, Karen Lock, Arabella Hayter, Andrea Aikenhead, Elizabeth Allen, and Ricardo Uauy, 2010: Nutrition-related health effects of organic foods: a systematic review. Am J Clin Nutr 92(1):203-210, doi: 10.3945/​ajcn.2010.29269.)

Odpovědět


Nepatří. Nebo patří?

Josef Pazdera,2011-08-20 02:44:40

Přiznám se, že mi to není tak jasné není. Pravdou je, že v Česku vychází celá řada produktů a titulů. Mnohé si vydávají ministerstva ale dost si jich jde z rozpočtu universit. Aby mohly vycházet, tak o to si všichni nosíme domů menší výplatu. Z počtu prodaných knih, nebo návštěvnosti takových stránek, se nestřílí. Pak jsou tu produkty, ke kterým daňoví poplatníci tak štědří nejsou. A v kapitalismu to už tak chodí, že o úspěšností nedotovaných titulu na trhu rozhoduje jen návštěvnost. Zase si netroufám říci, zda je to tak správné, ale tak to prostě je. Protože Vaše rady přichází se zpožděním, musí to posoudit management - co bude a co nebude čtené. Když se podíváte pod jeden, jen několik dnů starý článek pana Drábka, kam jste také a dokonce opakovaně psal, že na Oslovi nemá co dělat, zjistíte, že jde na Oslovi o jeden nejčtenějších článků za hooodně dlouhou dobu. Článek paní Salákové si také nestojí ve čtenosti špatně. Sám si musíte dát odpověď na to, kam by Vaše , nepochybuji, že dobře míněné rady, vedly. Osel by ale nemohl být podle Vašich předsav ani kdyby Vás poslechli. Jiný nespokojený čtenář, třeba pan Zelený, který argumentuje stejně jako Vy, zase nesnáší Gregorovou. Pan Wagner prý zase píše tak dlouhé články, že se nikdy nedají číst až do konce a zajímají prý jen intelektuální akademickou menšinu. Já mám vrátit školné, ale v počtu sprostých výrazů na adresu autora suveréně vede Váš kolega Mihulka. Netvrdím, že nemají pravdu, naopak všichni mají kus své pravdy. Ale jak v takových situacích s oblibou říká Jaroslav Petr: „Cesta do pekla bývá často vydlážděna těmi nejlepšími úmysly.“

Odpovědět


Panu Ditrichovi

Roman Dvořák,2011-08-20 09:35:56

Pane Ditrichu, snad abyste si článek přečetl ještě jednou. Autorka vůbec není proti GMO! Naopak dává najevo, že to vůbec spotřebitelům nevadí a že z toho nikdo nebyl nemocný! Článek je jedna velká ukázka nesmyslnosti, kam až vede teror zelených a špatně informovaných hlav. Ale víte třeba že: Do roku 1994 platily v Československu,některé ještě z dob předválečných,zákonné normy, které nedovolovaly, aby klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd. ?

Odpovědět

...

Matus Trgina,2011-08-19 18:50:03

Neviem síce o čo ide, ale jedno viem isto ... a to, že akékoľvek potraviny chutia lepšie vypestované po starom pekne na hnoji...Neviem o žiadnej potravine, ktorá by mala svoju prirodzenú chuť, alebo aspoň vôňu a pritom by bola dostať kúpiť v hypermarkete... proste som také potraviny ešte nevidel... od rajčín, zemiakov, vajec až po mäso... neviem čo je v neporiadku ale radšej si dám "bio zemiak" ( po našom zemiak ) ako zemiak, alebo kura z hardcoremasovej výroby...je to odpad.

Odpovědět

Kudy ke spáse?

Pavel Brož,2011-08-19 18:00:13

S některými z autorčiných tvrzení se mohu ztotožnit (např. se bohužel svého času podařilo reklamním agenturám nevratně zdebilizovat národ k masovému nadužívání balených vod), jiná tvrzení mě nepřijdou podstatná (tak třeba krmení zvířat pomocí GMO nepovažuji za planetární zločin).

Otázka je, jaké prostředky vedoucí k nápravě autorka navrhuje? Zavést clo na dovážené potraviny? Masivně dotovat tuzemské zemědělce? Stanovit minimální výkupní ceny? Zakázat výrobcům potravin používat levné náhražky? Nebo rovnou zákonem nařídit minimální povinnou konzumaci brambor?

Osobně si nemyslím, že by tento článek byl úplně nevhodný k uveřejnění na oslu (pouze doufám, že články tohoto druhu zůstanou i nadále spíše vyjímečnými). Přinejmenším vyvolá polemiku a nemálo lidí (mě nevyjímaje) si aspoň na čas uvědomí pár věcí, ke kterým jsme většinou slepí. To je bohužel zároveň jediný nápravný prostředek.

Nepodceňujte osvětu, svého času dokázala pohnout celými generacemi ke konzumaci údajně železu-plného špenátu! To by v tom byl čert, abychom totéž nezvládli i v případě brambor :-)

Odpovědět

Jak a z čeho si pečete chleba?

Tomáš Crhonek,2011-08-19 16:48:17

Přiznám se, že kupovaný chleba mi nechutná. Nikde. Doprátral jsem se, že tradičně se chleba připravuje z kvásku, který si pekaři uchovávali roky (sami pěstovali). Dnes se chleba peče z nějakých směsí, asi bez kynutí a bez kvásku. Po pár hodinách je gumový (vlastně křupavý není nikdy), druhý den je plesnivý. Nechutná mi. Jak si tedy v domácích podmínkých připravit vlastní tradiční chleba?

Odpovědět


....

Matus Trgina,2011-08-19 18:54:32

jednoducho... Mama ho pečie v trúbe a je vždy výborný...Recept na vyžiadanie na maily :)

Odpovědět


chleba

Václav Bartoš,2011-08-20 00:34:46

O tom, jak se dnes peče "chleba" se lze dočít například zde.
http://life.ihned.cz/jidlo/c1-43526780-kde-koupit-dobry-chleba
Je tam i pár tipů od čtenářů, kde se dá sehnat chleba kvalitní.

Odpovědět


Marian Veverka,2011-08-20 20:48:58

nevím kde a jaký chleba kupujete vy, ale ten můj, v krámě kupovaný, křupavý po koupi je a rozhodně do druhého dne nezplesnivý

Odpovědět


kvaskovy chleba

Trud Trud,2011-08-21 15:24:48

tu mozete zacat
http://www.kvaskovychleb.cz/doku.php
http://www.cuketka.cz/?p=6889
google + Sourdough bread
Ja pecem chleba z kvasku, kysne v chladnicke cca 14hod potom sa pecie.Chuti vyborne, mam vyskusane, ze vydrzi bezproblemov tyzden. Je lehsie stravitelny.
Rano sy dam dva krajce s maslom a mozem betonovat cely den :-)))

Odpovědět


ja par let chleba pecu takhle

Pavel Korduliak,2011-08-26 23:20:56

http://www.domacichleba.cz/

Odpovědět

Zajímavé ale ne pro Osla

Jiří Kubeš,2011-08-19 16:34:13

Přidávám se k názoru, že je článek mimořádně zajímavý, ale na Osla nepatří. Pokud, tak do názorů... Nicméně si Osla vážím proto, že je plus-minus objektivní, tento typ článku vyvolává emoce a neobsahuje odkazy na důkazy. Již věta na začátku "Tak mi, prosím, věřte a přečtěte si tento článek, je to ve vašem vlastním zájmu" prostě "zavání" manipulací.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2011-08-19 15:56:36

Autorce:
Když pominu pochybné umístění článku, tak co vlastně chcete? S těmi mezemi je to pochybný nesmysl, splach se omezuje brázdami po vrstevnici. Za špatnou odměnu českým zemědělcům může akorát tak kapitalistická vláda, dřív měli peníze rovnoprávné.
Prostě si udělejte jasno v tom, co chcete. Totalitu máte teď před očima, tak pořád neříkejte, že teď to musí jít, když dříve, když bylo to a to a to, byla přece totalita. Zbavte se paradoxu.

Odpovědět


Meze

Vlastislav Greenwald,2011-08-19 17:10:00

- Zdaleka ne všechny plodiny se pěstují v brázdách, v případě obilnin pak orientace orby stékání víceméně neovlivní, protože pro pěstování plodiny je pak povrch po vláčení, válcování a setí víceméně rovný.
Ano, s orbou po vrstevnici máte samozřejmě pravdu, výrazně snižuje riziko splachu a eroze. Nicméně orba po vrstevnici funkci mezí nenahradí z následujích důvodů:
- obnažená zemina snadno a rychle prosychá což má následující efekty: 1) silně se u povrchu ohřívá (oproti zatravněnému povrchu) a od ní i vzduch nad polem > nad velkými souvislými plochami vzniká silné vzestupné proudění > následkem jsou krátké prudké deště. 2) Přesušená hlína na obdělaném povrchu je méně smáčivá a krusta v případě krátkého intenzivního deště nestihne propustit vodu. To co se nevejde do brázd (byť vrstevnicových) prostě stejně steče. Tím se velké plochy postupně nenávratně prosušují a zhoršuje se tak i bilance spodní vody (dík rychlému odtoku vody ze srážek).
Půda na mezi, porostlá směsí trav, bylin a případně zastíněná a zpevněná keři zůstává déle vlhká a celkově má lepší zásakové schopnosti, nehledě na možnou funkci mezí jako bariér proti stékání. O funkci mezí jako útočišt pro hmyz a ptactvo a regulátoru biodiverzity v krajině asi netřeba mluvit.

Odpovědět

Zaujimalo by ma

Robert Stenczel,2011-08-19 14:48:15

Mna by zaujimalo, kolkych rokov sa dozivali nasi predkovia, ktori sa tak zdravo stravovali.

Odpovědět


Roman Rodak,2011-08-19 15:41:09

isto ma vasa otazka nieco do seba, ale presnejsie by bolo sa opytat kolko by sa dozivali s vtedajsou zivotospravou + dnesnym zdravotnictvom

Odpovědět

Josef Makovský,2011-08-19 14:35:01

Ne žeby se s většinou tvrzení v článku nedalo souhlasit, ale přidávám se k názoru, že článek tohoto typu na Osla nepatří. Článek je psán v dosti konfrontačním duchu, s histerickými výlevy a u většiny tvrzení bez relevantních důkazů. Kromě toho chování proklínaných obchodních řetězců určuje každý z nás a je tudíž jen na na nás, abychom svými preferencemi jejich chování změnili.

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2011-08-19 15:51:09

Chování řetězců nikdo z nás neurčuje! Člověk v davu se chová spíš jako buňka těla, prakticky nesvéprávně. Na dav se naroubuje firemní psychologie a udělá, co páni chtějí.

Odpovědět


Chování spotřebitelů

Vlastislav Greenwald,2011-08-22 12:51:48

Chování a uvědomělost spotřebitele je samozřejmě zásadní. Nicméně ani ta občas nestačí na větší či menší úskoky marketů. Viz moje nedávná zkušenost z hypermarketu Albert. Chtěl jsem zakoupit jablka, vyhledal jsem jediný druh u kterého byla uvedena země původu: Česko. Jablka Golden Delicious. Chvíli jsem se snažil určit ke kterým jablkům popis patří. Nakonec jsem podle textu na přepravkách jablka Golden Delicious našel, nicméně na přepravkách krom Golden Delicious stálo i "Krajina Puovodu: Nizozemsko"... jinými slovy, nejen že market prostě česká jablka vůbec nenabízel a klamně uváděl na cenovce zemi původu, ale nejspíš ta údajně česká jablka do středu čech dojela z Nizozemí přes Slovensko... nevím jak se v takovém případě jako spotřebitel mohu bránit.
Netřeba asi zmiňovat, že další možnosti odkud jsem si v čechách v polovině srpna mohl v hypermarketu pořídit jablka byly Chile a mám dojem že Brazílie (bohužel si teď nemohu vzpomenout, ale pocitově to byla taky druhá polovina zeměkoule).
Nakonec jsem domů donesl zcestovalá nizozemská jablka, protože na obcházení obchodů a shánění tuzemských jsem neměl čas ani energii.

Odpovědět

Solanin a brambory

Tomáš Krček3,2011-08-19 13:07:52

Dříve, než někteří čtenáři propadnou panice a vymýtí kvůli solaninu ze svého jídelníčku brambory, je třeba uvádět věci na pravou míru.

Solanin se sice vařením nezničí, ale vařením brambor ve vodě, přechází zhruba třetina obsahu do vařící vody (ve studené je solanin nerozpustný) - která se za normálních okolností z uvařených brambor slévá. Je taky obvyklé brambory před vařením zbavovat slupky a tím se obsah solaninu dále redukuje. Pro dávku 200 mg, kdy se u dospělého člověka projevují první (lehké) známky otravy je třeba sníst u moderních druhů brambor 2,5 (dva a půl) kilogramů syrových brambor. Možná takoví lidé jsou, kteří jedí syrové brambory, rozhodně to ale není zase tak rozšířeno, aby to stálo za řeč.
Nemohu posloužit žádnými statistikami a ani nejsem zase takový odborník, ale nějak se mi nezdá, že by konsumace brambor ohrožovala v té či oné míře zdraví obyvatelstva. Spíše bych se obával hysterických reakcí lidí, kteří by dělali zbrklé závěry z textu pod obrázkem. Myslím, že text by pozbyl hysterického náboje, kdyby se dodalo, že požívání brambor při běžném zpracování a množství je zcela bezpečné.

Odpovědět


zakladni funkce statu

Jirka Slintak,2011-09-04 21:15:20

s casti vaseho nazoru bych si dovolil polemizovat. Stat ma(mimo jine) tri zakladni ulohy - branit majetek obcanu, branit statni hranice a zabezpecit preziti(nakrmit). Pokud si z dani dotujeme polici, armadu je nanejvys na zamysleni, zda nedotavat i zemedelce. Pokud politici nechapou,ze dotovanim mleka nedotoji spotrebu,ale vyrobu hnoje, je to spatne.
To, jestli clanek patri na osel nebo nikoliv, je relativni, ja jsem rad, ze byl uverejnen.
s pozdravem
js

Odpovědět

Sem to nepatří

Vít Výmola,2011-08-19 12:34:03

Nebudu komentovat kvalitu článku, nebudu popírat, že by autorka neměla pravdu, nepochybuji, že se takové články mají zveřejňovat.
Ale ne na Oslu! Sem tématicky vůbec nepatří. Prozatím je pořád Osel zaměřený na vědu a techniku. Netahejte sem názorové články na politiku/ekonomiku/zlý svět.

Odpovědět


nekonečný boj se zápory

Jaroslav Záruba,2011-08-19 21:01:44

"nebudu popírat, že by autorka neměla pravdu"
jinými slovy: souhlasíte s tím, že autorka nemá pravdu

Odpovědět


názorový?

Jan Konečný,2011-08-24 15:27:52

Mně tedy článek přišel jako popis současných výrobních postupů a jiných trendů v potravinářském průmyslu... Jaký další názory nás autorka zahlcuje krom "špatných obchodních nadnárodních řetězcích"? Já v článku vidím převážně fakta a věřím, že autorka ví, o čem mluví. Jsem za takový článek rád, věda a technika neznamená jen částicovou fyziku a genetiku. : )

Odpovědět

Chleba

Armeon X,2011-08-19 12:32:44

I kvalita chleba se postupně zhoršuje...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chléb#Kvalita_chleba_v_.C4.8Cesku

Odpovědět

Nezbývá než souhlasit

Milan Hejtmánek,2011-08-19 12:31:12

Zrovna nedávno jsem si na dovolene v rakousku koupil 2 "burty" - kdyz jsem je ochutnal zjistil jsme ze neco takoveho jsem uz nekolik let nejedl - po prostudovani obalu jsem zjistil ze obsahuji 85% !!!!! MASA! - tohle u nas nekoupim ani kdybych 100x chtel :-/

Odpovědět


Josef Skramusky,2011-08-19 13:43:41

Nesouhlasim, ale chce to hledat podle obsahu masa a ne jinych atributu ;)
Ja osobne kupuji treba tyto parky:
http://www.madeta-velkoobchod.cz/index.php?main_page=product_info&manufacturers_id=99722&products_id=59140
Pak je take moznost chodit pro maso misto do Tesca do reznictvi, ale tam je asi lepe kdyz clovek reznika zna, jinak taky muze dostat soju nebo neco horsiho :D

Odpovědět


Lidl je lacny

Michal Lichvar,2011-08-26 14:29:57

ale nepredava vzdy smejdy. Napr. v nom dostat spominane rakuske parky s 85% masa!

Odpovědět

číst složení

David Dobeš1,2011-08-19 12:07:53

Dobrý den,
s většinou poznámek bych souhlasil. Osobně se nemohu už dlouho zbavit dojmu, že jsou českým zemědělcům házeny klacky pod nohy tak, aby byly celé oblasti likvidovány (cukrovarnictví, zelenina, sadařství atd). Co se týče potravin, tak mne samotného udivuje, jak mají některá výrobky úspěch. Přišla "Dobrá máma". Všude v TV na to reklama a v obchodě je to levnější, než "normální" jogurtový nápoj... Jak je to možné? No asi někde ušetřili, že. Takže doma kupujeme pravé jogurty, pečeme vlastní chléb, nekupujeme jídlo s umělými sladidly a přeškrobené, používáme plnotučné nehomogenizované mléko, jíme i vepořové a hovězí, ale VŠECHNO S MÍROU... Asi největší problém máme se zdrojem kvalitní zeleniny. Jen toho pohybu by chtělo více :-b . Co se týče půdy, tak je jí velká škoda, nicméně i z Vašeho grafu je zřejmé, že za posledních deset let neubylo více než 2,5% orné půdy zástavbou. Tímto tempem by 20% ubylo za sto let. Odhadoval bych, že za předchozí století zmizelo půdy více. Nicméně erozivní způsob obhospodařování nepovažuji za prospěšný... Tak a také jsem si trochu mezi řádky zanadával :-)

Odpovědět

Josef Machac,2011-08-19 12:03:55

Tohle snad bylo na na osel.cz zverejneno jen omylem.
Cely clanek je na vlne vcera bylo krasne, dnes je to hnusne a muze za to a) zkazena mladez, b) neoliberalismu, c) martani.

Odpovědět

Peníze

David Literák,2011-08-19 11:19:41

Někdo by měl vymyslet bankovky a mince tak, aby se daly pojídat a měly všechny potřebné nutriční hodnoty pro zdravý vývoj člověka. Jinak nevím, co budeme za pár let jíst.

Díky za článek, řekl bych, že je odrazem nejen Vašeho rozčílení ...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni