Na zubní kaz místo vrtačky štětcem  
Zvuk zubní vrtačky není příjemný nikomu a dokáže vyvolat strach, i když člověk není zrovna v roli pacienta. I to může být důvod, proč mnozí chodí k zubaři, až když je k tomu bolest donutí. Možná za několik málo let nám nová metoda, při níž bakteriemi zubního plaku nahlodaný zub se spraví téměř sám, návštěvu zubaře natolik zpříjemní, že nás k pravidelným preventivním prohlídkám přesvědčí lépe než hrozba zvýšených poplatků.

 

Zvětšit obrázek
Na menší kaz nebude potřeba vrtačku?

Jedno ze základních pravidel, kterého by se měl člověk držet, když se nechce stát obětí podvodu, je kritické posouzení a nedůvěra k příliš lákavým reklamám, slibům a tvrzením, protože když se něco jeví příliš perfektní a super, než aby to byla pravda, pak to ve většině případů ani pravda není.

 

Ale co byste řekli na představu, že přijdete k zubaři, on sice vyřkne tu nepříjemnou pravdu: „Ááá, tu se nám vytvořil kaz,“ ale již nedodá: „Budeme muset vyvrtat!“ Jenom bakteriemi vyžrané místo vyčistí, něco na něj štětečkem nanese a nechá vás s otevřenou pusou chvíli bezmocně koukat po ordinaci. Pak si vás jenom objedná na kontrolu. A za měsíc – dva zkonstatuje, že po kazu není ani památky. To zní až příliš dobře, že?

 

Britští vědci z University v Leeds  (University of Leeds) však slibují, že přípravek, který vyvinuli, takto radikálně změní způsob léčby zubního kazu. Ten vzniká rozrušováním skloviny kyselými produkty metabolizmu bakterií zubního plaku. Zprvu se vytvoří nepatrné důlky, v nichž se mikrobi lépe uchytí, aby pak se zvýšenou pílí pokračovali ve svém díle zkázy. Více v článku Zubní kaz – přetrvávající problém.

 

V raném stadiu kazu prý lze celý proces zvrátit pomocí peptidu P11-4, který někdy před asi patnácti lety v laboratoři z jedenácti různých aminokyselin a aminové skupiny NH2 „zkonstruoval“ tým Amalie Aggeli(ové) na Chemické fakultě Leedské university a v roce 1997 o tom publikoval odborný článek. O deset let později, v roce 2007, Britové popsali i první výsledky in-vitro pokusů, jež naznačovaly, že by se pomocí tohoto peptidu asi daly ošetřit zubní kazy. Je tedy korektní, i když novinářsky nediplomatické přiznat, což současná universitní tisková zpráva samozřejmě nedělá, že jak P11-4, tak metoda nejsou právě vybuchlou bombou mezi novinkami. To co vyvolalo novou vlnu mediální kampaně jsou výsledky testů, financovaných švýcarskou firmou Credentis AG a samozřejmě patentování léčebné substance i postupu. Z toho totiž kouká nejen celkem reálná naděje pro pacienty, ale i pro vlastníky licence vysoce výnosný job.

 

Pro lepší pochopení bude dobré si připomenout, že bílkovina (protein) je dlouhý řetězec (poly)peptidů poskládaných do jisté prostorové struktury, která je pro funkci dané bílkoviny v podstatě stejně důležitá, jako její složení ze stovek aminokyselinových komponent navázaných za sebou v přesném pořadí. Peptid je tedy jakási mnohem jednodušší, podstatně kratší, neposkládaná lineární bílkovina. Môže být řetězcem dvou nebo až asi padesáti aminokyselin. Mezi peptidy patří například insulin.

Zvětšit obrázek
Při poklesu pH se vlákna peptidu P11-4 samovolně propletou v trojrozměrnou síť a vytvoří hustý gel.


Na vláknité struktuře molekul P11-4 je založená i „magie“ téměř samoopravné metody. Když klesne pH roztoku pod hodnotu 8 – například působením jen mírně zásaditých slin - se vysráží do podoby velmi hustého průhledného gelu, který vzniká tím, že se molekulární řetězce spontánně navzájem propletou a vytvoří hustou síť. Na záporné aniontové skupiny tohoto lešení se pak elektrostatickými sílami vážou kladné kationty vápníku molekul hydroxyapatitu (Ca10(PO4)6(OH)2), který je hlavní minerální složkou zubní skloviny. Vláknitá struktura se tak postupně vyplňuje mikrokrystaly, poškození vzniklé působením plaku se nimi přirozeně zacelí a zub by měl být opět „jako nový“. Zní to velmi lákavě, ale již teď, před dalším kolem testů na rozsáhlém vzorku pacientů je zjevné, že pokročilejší zubní kazy se vrtačce nebo v horším případě kleštím nevyhnou.

 

Podle slov Paula Bruntona, který dohlížel na dosavadní klinické zkoušky, jsou výsledky „velmi slibné". Dodává: "Pokud se to zopakuje u větší skupiny pacientů, tak nepochybuji, že za dva - tři roky bude tato technika k dispozici pro každodenní praxi zubních lékařů." Jak prozrazuje následující video, vědci peptidu P11-4 předpovídají skvělou kariéru nejen v zubním lékařství, ale i v léčbě kostí například při zlomeninách nebo chorobném odvápnění způsobeném například rakovinou. 


 

 


Odborný článek z roku 2007 o peptidu P11-4 a prvních in-vitro pokusech s mineralizací struktury vytvořené z řetězců jeho dlouhých molekul. 

 

 

Zdroj: University of Leeds News

Datum: 25.08.2011 10:21
Tisk článku

Víš to? Zajímavosti ze světa přírody -
 
 
cena původní: 160 Kč
cena: 139 Kč
Víš to? Zajímavosti ze světa přírody

Související články:

Proč ptáci nemají zuby?     Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)
Kamenozubařina     Autor: Josef Pazdera (12.04.2017)
Zubní baterie hadrosauridů     Autor: Vladimír Socha (03.10.2016)
Zvrhlá věda: Zubaři a polibky     Autor: Pavel Houser (11.07.2016)
Nanočásticemi proti zubnímu kazu     Autor: Martin Tůma (05.07.2015)



Diskuze:

Paradontóza

Jaroslav Rosypal,2011-08-29 14:11:39

Je to pěkný a doufám, že to není jen někalý výstřel do tmy a začne se to používat, ale kdy někdo vymyslí nějaký podobný lék na paradontózu?

Odpovědět

Jak tato látka působí na zdravý zub ?

Tomáš Kohout,2011-08-25 10:31:05

Pokud by se chovala ke zdravým zubům neutrálně a i jinak by nebyla zdraví škodlivá, mohl by se možná změnit způsob čištění zubů. Proč neimplementovat tuto látku například do ústní vody ? Tím by se veškeré kazy eliminovaly již v zárodku, takže by se nakonec vrtání kvůli kazu zcela odstranilo.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace