Pouze je značte  
Příznivci biopotravin požadují povinné zavedení označování potravin z geneticky modifikovaných plodin. Kolotoč medializace podpořený pochodem na Bílý dům se rozjel. Požadavek má údajně podporu 93 % oslovených.

 

Načíst stránku
Nezisková organizace Centrum pro bezpečnost potravin (Center for Food Safety – CFS) má sídlo ve Washingtonu.

Dvacetipěti stránková petice adresovaná orgánům státní moci a dokonce i hlavě státu, ohání právem spotřebitele vědět, zda si kupuje potraviny vyrobené z produktu připraveného gmo-technologií. Navrhovatelé chtějí, aby výkonný orgán, který je nejvyšší autoritou dohlížející nad povolováním léčiv a zdravotní nezávadnosti potravin v USA - Food and Drug Administration (FDA), vyžadoval na výrobcích potravin, aby své výrobky označovali, budou-li obsahovat složky z geneticky modifikovaných plodin.

 

Pokud by navrhované opatření došlo u zákonodárců sluchu, bude to znamenat nejen povinnost značit, ale též kontrolovat dodržování zákonné normy. Problém je v tom, že ve stávající legislativě je již zakotveno, že potravina musí být zdravotně nezávadná a jako taková musí projít testy. Na nátlak veřejnosti již dříve vědci dělali celou řadu dodatečných nákladných zkoušek, které se u běžných potravin nedělaly, nedělají a dělat nebudou. Výsledky vždy dopadly stejně a jejich závěr zní: konzumace gmo není zdraví škodlivá. V tomto směru FDA vydala své stanovisko o bezpečnosti takových potravin.
Petice tedy požaduje nebrat na stávající stav znalostí zřetel a zákonem vyžadovat dodržování něčeho, co neškodí a ještě to kontrolovat. V praxi by to znamenalo zdražení potravin, což by nebylo asi to hlavní. Vetší problém by mohl nastat, pokud by státní aparát sankcionoval výrobce a prodejce za nedodržování takového nařízení. Případný soudní spor by zdaleka nebyl jednoznačný. Argumentace státní moci by neměla oporu ve vědeckých poznatcích. Byl by to oříšek i pro soudce, protože ukládat tresty za porušení něčeho, co nikoho neohrožuje, logiku postrádá. Přesto je těžké odhadnout, jak nakonec celá kauza dopadne. Demokracie je totiž o tom, že přání občana je třeba respektovat.
Než ale začneme Američany odsuzovat, bude dobré se z jejich petice, kterou připravili právníci, seznámit s ještě jedním odstavcem: "Geneticky upravené potraviny musejí být označeny v 15 státech Evropské unie, Rusku, Japonsku, Číně, Austrálii, Novém Zélandu a mnoha dalších zemích světa,"... „jako Američan pevně věřím, že bych měl mít také právo vědět, zda moje potraviny byly touto technologií připravovány“.
  

 

Aktivisté se vydali na pochod

Načíst stránku
„POUZE JE ZNAČTE“ hlásá požadavek na petičních stránkách.

Jednou z akcí pořádaných na podporu petice je 16-ti denní pěší tůra z New Yorku přes Philadelphii a Baltimore do Washingtonu. Koná se pod heslem „Průhlednost v označování geneticky modifikovaných potravin“.  Průvod má dorazit k bráně Bílého domu 16.října. Organizátoři hodlají předat požadavek Baraku Obamovi osobně. Podle slov Kena Cooka, představitele hnutí a výkonného ředitele pro životní prostředí pracovní skupiny Centra pro bezpečnost potravin, se jejich akce setkává s velkou podporou a 80 – 90 % oslovených se vyjadřuje ve prospěch požadavku značení potravin. Cook se netají tím, že hájí zájmy asociace výrobců organických potravin. Ve svých cílech má jasno. Ekonomické hledisko výroby potravin je jen jednostranným přístupem a podle něj je tu ještě hledisko „zelené ekonomie“.

 

Politici jsou tak trochu v pasti. Na jedné straně již nyní platí, že potraviny získané z geneticky modifikovaných rostlin musí splňovat stejné bezpečnostní a právní normy jako potraviny z jejich ne-geneticky upravených protějšků, na straně druhé tu je oblíbené rčení latiníků „Vox populi, vox Dei“. Možná bychom ale nemuseli tentokrát citaci z dopisu Alcuina Karlu Velikému krátit.  V roce 798 napsal: „Nec audiendi qui solent dicere, Vox populi, vox Dei, quum tumultuositas vulgi semper insaniae proxima sit.“ A těm, kdož říkají, že hlas lidu je hlasem Božím, nemá se věřit, neboť rozmařilost davu je vždy velmi blízka šílenství.
 

 VIDEO: „Nebuďte slepí u geneticky upraveného jídla





Poznámka: článek Nobelova cena 2011 za fyziku byl doplněn do další informace. http://www.osel.cz/index.php?clanek=5907

Datum: 06.10.2011 15:18
Tisk článku

Co pijeme a jíme? - Jermakovová I.V., Kibardin G.M.
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 30 Kč
cena: 26 Kč
Co pijeme a jíme?
Jermakovová I.V., Kibardin G.M.
Související články:

Němečtí aktivisté přitvrdili     Autor: Josef Pazdera (16.07.2011)
Hrozí Evropě nedostatek krmiv?     Autor: Jaroslav Petr (12.10.2007)
Francouzský soud osvobodil aktivisty ničící GMO     Autor: Jaroslav Petr (12.12.2005)



Diskuze:

Stav GMO v USA

Roman Sobotka,2011-10-07 17:47:54

Znaceni potravin tak jako v Evrope neni v USA prilis realne. Jde o to, ze vetsina kukurice a naprosta vetsina soji pestovane v USA je jiz GM. Obe plodiny se pouzivaji ve velkem pro produkci potravinovych ingredienci (olej, skrob, glukoza atd). Vysledkem je, ze pokud by se pro znaceni zvolil limit >0.9% napriklad jako v Evrope, GMO by obsahovalo temer vse na pultech.

Navic v USA by tezko vysvetlovali partnerum z Kanady, ci Argentiny, proc prave oni porusuji jedno z ustanoveni WTO o volnem obchodu, ktere sami prosazovali.

Dobrovolne znaceni potravin jako 'organic' podle meho mineni castecne plni pozadovanou funkci pro spotrebitele, pro ktere je otazkou 'viry' GMO nepozrit. Z racionalniho hlediska (kterym by se mel statni aparat ridit) lze stezi povinne znaceni zduvodnit.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2011-10-07 12:49:41

Nelíbí se mi, že článek sice nakousne problém státního aparátu, ale vzápětí stáhne ocas a poleští (neexistující) demokracii. Kéž by to bylo myšleno ironicky.
Opětovné testy GMO nebyly vyvolány žádnou poptávkou otroků, ale zájmových skupin, které ostatně otrokům sugerují názory.

Odpovědět

Bt-toxín v homeopatických koncentráciách

Ondrej K,2011-10-07 10:48:20

Ten "výsledok je, že rastlina po umytí má na sebe Bt-toxín v homeopatických koncentráciách" je přesně ten stav umožňující vznik rezistence škůdců. A pokud Vám vadí absence dlouhodobých pokusů týkající se vlivu Bt toxinu na člověka a ekosystém, tak se pletete. Lidé přicházejí s tímto toxinem do kontaktu od doby co vyhrabali první kořínek ze země a nevydenzifikovali si ho... :-)

Odpovědět


Tomáš Hluska,2011-10-07 12:15:19

čili spíš s ním přestali přicházet do styku až v nedávné době :o))

Odpovědět

a čo je to genetická modifikácia?

Roman Rodak,2011-10-06 17:26:44

Podľa týchto aktivistov je nejaký rozdiel medzi cieleným vložením génu a šľachtením rastliny so selekciou vyhovujúcich kusov? Lebo keď už značiť genetické modifikácie, tak všetky! Samozrejme netreba zabúdať na prirodzené mutácie a preto treba prečítať DNA každého stebla, ktoré na tejto Zemi vyrastie!

Ale teraz seriózne, môj názor je ten, že keď už by sa malo niečo značiť, tak by som bol rád za označenie umelo pridaných génov na tvorbu toxínov. O tých si, myslím, bez dlhodobého výskumu nemôžme byť istí, či sú človeku, ale aj ekosystému neškodné pri dlhodobej masovej produkcii/konzumácii.

Odpovědět


Bt-toxiny?

Tomáš Hluska,2011-10-07 08:22:45

Předpokládám, že mluvíte o Bt-toxinech? O jiných si nejsem moc vědom, že by se používaly.
Tyhle toxiny pro vyšší organismy nejsou nebezpečné. Dokonce jsou natolik specifické, že nehubí ani všechen hmyz (pokud ho v něm nějaký vědec vyloženě nevykoupe, ale to by se asi nelíbilo nikomu;). Dokonce se Bt-toxiny běžně používají v ekologickém zemědělství, takže pokud si občas pochutnáváte na BIOpotravinách, tak možná konzumujete i nějaké ty toxiny (dokonce i jiné než aflatoxiny:). Dokonce je to ekologicky náročnější, protože to musíte samozřejmě nějak na to pole dostat, že? Jenže o tom se nikde nemluví, protože se jim to nehodí.

Odpovědět


Roman Rodak,2011-10-07 09:29:12

Áno, hovorím o Bt-toxínoch, v budúcnosti možno aj o iných keďže predpokladám že kvôli ľudskej hlúposti to s nimi dopadne podobne ako s antibiotikami (rezistencia škodcov)
Je jasné, že Bt-toxín zatiaľ žiadnemu človeku črevo neprederavil, ale to je len jeden možný efekt z tisícov...
No a čo sa týka "bio"-hospodárstva, ak to dobre chápem, Bt-toxíny sa striekajú podobne ako iné pesticídy a je relatívne jednoduché ich z rastliny pred konzumáciou zmyť. To v prípade tvorby Bt-toxínu rastlinou samotnou nebude také jednoduché... výsledok je, že rastlina po umytí má na sebe Bt-toxín v homeopatických koncentráciách (a tým pádom nás pred možnými negatívnymi príznakmi dokonca chráni! :-)))

Odpovědět


Tomáš Hluska,2011-10-07 12:17:30

ono naštěstí existuje několik Bt-toxinů, které nevyvolávají kros-resistenci, takže se dají používat různé a obměňovat. Dnes už jsou rostliny, které mají třeba dva nebo tři Bt-toxiny, takže by měly být lépe chráněné. Samozřejmě by bylo lepší mít několik linií, každou s jiným Bt-toxinem a ty cyklovat, aby ta rezistence moc nevznikala.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace