Evoluce lidí stále běží  
Přes naše značné sebevědomí jsme stále ve vleku evolučních sil. Pěkně je to vidět v malých populacích, například v městečku Ile aux Coudres na jihu Quebecu, kde během pouhých 140 let poklesl věk početí prvního dítěte o 4 roky.

 

 
Evoluce stále běží. (Kredit: redOrbit)

Říká se, že evoluce našeho druhu skončila. Že jsme prý lidskými kulturními a technickými vymoženostmi porazili přírodní výběr a vymanili se tak z náruče Matičky přírody. Ve skutečnosti je to ale nejspíš jenom další projev oteklého sebevědomí, ve stylu „Země je středem vesmíru“ nebo „ovládáme počasí“. V poslední době totiž přibývá studií, které dokládají významný vliv přírodního výběru ve zcela nedávné minulosti.

 

Zvětšit obrázek
Dnešní Ile aux Coudres. (Kredit: Chris13, Wikimedia Commons).

Se zajímavým výzkumem přírodního výběru u druhu Homo sapiens teď přichází kanadský genetik Emmanuel Milot z University of Quebec, který se s kolegy podíval na rychlé genetické změny v průběhu historie obyvatel jednoho malého kanadského města. Jde o vcelku izolované ostrovní městečko Ile aux Coudres, na ostrově Coudres (jméno ze staré francouzštiny, ve smyslu Lískový ostrov), omývaném řekou svatého Vavřince. Městečko založilo 30 rodin kolonistů někdy mezi lety 1720 a 1773, přičemž Milot a spol. zpracovali data ze záznamů místní pobočky katolické církve, o narození, svatbě a smrti místních žen, které se vdaly mezi lety 1799 a 1940.

 

Během studovaného časového okna o délce 140 let se jim podařilo odhalit nápadnou změnu věku, v němž ženy z malé populace Ile aux Coudres poprvé otěhotněly. Výsledné grafy sice nejsou kdovíjak strmé, ale věk početí prvního dítěte tady poklesl z 26 na 22 let. Když badatelé vzali v úvahu kulturní, sociální a ekonomické rozdíly mezi sledovanými ženami, tak poté odhadli, že 30 až 50 procent ze zjištěných posunů věku početí dítěte mohou přisoudit čistě genetickým změnám. Ty bývají často zcela překryty vlivem prostředí a to se prý v tomto případě povedlo odfiltrovat. Milot a spol. jsou přesvědčeni, že vystopovali působení mikroevoluce, která lidem na ostrově Coudres zajistila větší počet potomků a tím pádem i intenzivnější růst celého městečka, což bylo v jejich poměrech žádoucí.

 

 

Zvětšit obrázek
Ile aux Couders na mapě. (Kredit: NiceQuebec)

Již delší dobu vědci tuší, že přírodní výběr v takových situacích preferuje ženy s časnějším věkem prvního početí dítěte. Teď se to ukázalo i v historii Quebecu. Milot s kolegy potvrdil, že věk první reprodukce lidských žen je silně dědičný a že souvisí s jejich evoluční úspěšností. Rozhodně prý nešlo o statistické kličky náhodného tikání genetického driftu, tedy spontánních změn v populacích.

 
Stále ve víru evoluce. (Kredit: Sven Eighteen, Wikimedia Commons)

Odhalený trend snížení věku početí prvního dítěte je podle všeho vyšší, než jaký by způsobil náhodný drift. Milot si spokojeně libuje, že mikroevoluční změny u lidí můžeme zachytit už po uplynutí pouhých staletí, což jistě inspiruje další výzkum aktuální lidské evoluce.

 

Milotův tým popisuje hodně svižnou evoluci lidí, nejsou ale samozřejmě úplně první. Existují práce analyzující evoluční změny obyvatel Tibetu, které reagují na jejich život ve vysokohorském prostřední s nedostatkem kyslíku. Tibeťané se přizpůsobili během desítek generací. Jiným příkladem je vlastně většina bílých Evropanů, tedy ti, kterým i v dospělosti funguje enzym laktáza rozkládající laktózu z mléka na galaktózu a glukózu a mohou tudíž i pít mléko bez obav z trávicích obtíží. K této změně došlo zhruba před 5 až 10 tisíci lety, očividně v důsledku rozšíření chovu krav. Evoluce lidí je prostě realitou, navzdory všem filozofickým a technologickým hračkám a může být i překvapivě rychlá.


Prameny:
Wired Science 3.10. 2011, PNAS Online 3.10. 2011.

_____________________________________________________________________

Poznámka redakce: Program přednášek: "Biologické čtvrtky ve Viničné" zimní semestr 2011
Ke stažení :ZDE Těm, kteří to mají do Prahy poněkud z ruky sdělujeme, že pokud to bude v našich silách, budou audio záznamy ke stažení na Oslovi v rubrice audio.

 

Datum: 08.10.2011 23:12
Tisk článku

Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka - Hájek Tomáš
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 191 Kč
Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka
Hájek Tomáš
Související články:

Podle geologů žijeme v období slepicénu     Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2018)
Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.     Autor: Jaroslav Flegr (03.08.2018)
Motýli se vyvinuli až když na Zemi byly květiny. A nebo to bylo jinak?     Autor: Josef Pazdera (14.01.2018)
Ankylosaurus reloaded     Autor: Vladimír Socha (19.10.2017)
Proč ptáci nemají zuby?     Autor: Josef Pazdera (04.10.2017)



Diskuze:

sranda je

Pavel Kolar,2011-10-12 12:56:59

že evoluce překvapivě, podle všeobecně uznávaných mechanizmů rychlá prostě být nemůže. Potřebuje obrovské množství a čas a ani jedno v těchto případech není plně splněno. Počty jsou překvapivě malé a čas relativně krátký. A přitom rychlá je. Je tu tedy rozpor. Tento rozpor lze zahladit tvrzením, že domnělé mechanizmy evoluce fungují jinak, než jsme si mysleli, nebo že jsou tu i další mechanizmy, které se záměrně přehlížejí, protože s evolucí konzervativně pojatou nemají moc společného.

Odpovědět

človek=zviera

Milan Závodný,2011-10-12 06:33:43

Je to predsa v názve článku. Pre drvivú väčšinu ľudstva je zrejme prekvapujúce, že sa evolúcia týka aj človeka, poťažne, že pochádza z opice /obrazne povedané/.
Človek zviera je, neviem, čo vás na tom uráža. Nie je horší ani lepší ako iné zvery. Na druhej strane vás chápem, ja túto propagandu vediem už roky rokúce, a ešte som nestretol človeka, ktorý by prekročil tú rieku nepochopenia a prešiel na môj breh.
Mám obrovský záujem na tom, aby sa deti povinne v škole učili etológiu. Je to jediná veda schopná poraziť stredoveké bludy, tým nemyslím len náboženstvo, ale aj falošný pokrytecký humanizmus.

Odpovědět

Zvire urcite ne

Josef Vavricka,2011-10-11 07:27:20

Z hlediska filozofie a prirodovedy je clovek zivocich, v zadnem pripade ne zvire, to je jina mnozina a stejne jako clovek je to podmnozina zivocicha. Ovšem nechápu proč to zminujete, nikde v článku to napsáno není.

Odpovědět

Socio-kulturní vliv

Jan Říha,2011-10-10 23:05:47

Originální článek bohužel nemám k dispozici, ale docela by mě zajímalo, jak zkoumané obyvatelstvo očistili od sociálních, kulturních a ekonomických vlivů. Docela totiž pochybuji, že by to šlo provést.
Z demografického hlediska jsou při zkoumání velmi malých populací mírné odchylky zcela běžné - ty jsou ovšem dány společenskými vlivy. Tyto vlivy samozřejmě budou gradovat, pokud v dané populaci neexistuje migrace.
Například i po druhé světové válce se v Evropě snížil průměrný věk matek a nebylo to dáno evolucí, ale sociálním vlivem - předčasné dospívání mladých lidí.
Nehledě na to, že plodný věk ženy začíná někdy kolem 15. roku věku a končí kolem 50. roku věku, takže tento průměrný věk početí prvního dítěte by byl zcela v pořádku.

P.S: Je v originálním článku skutečně uvedeno početí prvního dítěte, nebo narození prvního dítěte? Protože početí se těžko eviduje, příliš se mi nezdá, že by církevní záznamy té doby v dané oblasti evidovali i samovolné potraty apod.

Odpovědět

človek=zviera

Milan Závodný,2011-10-10 06:29:45

Že je človek zviera, vyznieva bombasticky? Tak potom stredovek ešte neskončil.

Odpovědět

140 rokov?

Robert T,2011-10-09 20:09:56

A prečo skončili s výskumom v roku 1940? Odvtedy už nie sú záznamy v matrikách? Veď mohli namiesto 140 rokov vyhodnocovať "evolúciu" v priebehu 210 rokov.

Odpovědět


Proč ne 210 let

Radoslav Dubajský,2011-10-10 12:58:44

Myslím, že daný interval byl zvolen proto, že pouze do 2. světové války si daná obec udržela charakter uzavřené, od okolního světa z větší části odříznuté komunity. V posledních 50-70 letech došlo patrně ke značnému "promíchání" populace vinou migrace do a zejména z tohoto městečka. Toho by se na jednu stranu dalo dobře využít k dalšímu ověření zmíněné hypotézy - vzhledem k tomu, většina dětí a vnuků matek rodících např. ve 30. letech 20. století by měla teoreticky dosud žít a být dohledatelná. Pokud by se ukázalo, že potomci /resp. "potomkyně"/ obyvatel komunity, kteří dnes žijí např. v Montrealu, Torontu nebo Quebecu /míněno město/ vykazují nadále statisticky významnější nižší věk prvního početí ve srovnání s obecnou populací v těchto městech /po odfiltrování vlivu např. náboženského přesvědční a z něj vyplývajících odlišností v sexuálním chování apod./, tak by se tento výzkum dal brát alespoň částečně vážně. Takto mi to taky přijde dost postavené na vodě.

Odpovědět


Svadba

Marek Fucila,2011-10-10 13:48:16

Kedze islo o katolicku obec, predpokladam, ze vacsina prvorodiciek bola v dobe pocatia vydata. Znamena to teda, ze priemerny vek sobasa bol pocas sledovaneho obdobia konstantny (alebo menej klesajuci), a nizsi ako priemerny vek v case pocatia prveho dietata?

Ak by to tak bolo, tak si myslim, ze to s velkou pravdepodobnostou ukazuje na vplyv evolucie.

Odpovědět

To je rasýzmus!

Armeon X,2011-10-09 14:46:57

Lidé jsou všichni stejní, to je vědecky ověřeno.

Odpovědět


Dominik Matus,2011-10-09 23:33:44

nesmysl, vědecky je ověřeno, že jsou všichni odlišní ty liberalistický antirasisto! A já jsem asi barvoslepý s černochama ne ?

Odpovědět

to Jaromir Vrana

František Kříž,2011-10-09 14:42:01

Také se připojuji se svými pochybnostmi. Prý se jim podařilo odfiltrovat vliv prostředí. To by mne zajímalo jak, když zrovna tato věc je silně závislá na atmosféře ve společnosti, trendech...? U nás za posledních 30 let se zvýšil věk prvního početí o několik let, jistě se nejedná o evoluci.

Odpovědět


30 let je kratka doba

Josef Vavricka,2011-10-11 07:30:56

To je jiste spolecensky jev. Otazka je pokud bude praktikovan nekolik a vice generaci po sobe, zda to nezanecha nejaky evolucni "otisk" a zeny budou pro materstvi pripraveny "dele" a drive otehotnet pujde pouze mensimu poctu zen?

Odpovědět

prumerny vek novorodicky

Jaromir Vrana,2011-10-09 12:10:27

Divna studie. V dnesni spolecnosti probihaji tak dynamicke zmeny, ze pocitat nejake prumery mi prijde zcestne. Snizuje se pocet potomku matek, ale prodluzuje se (diky medicine i jine zivotosprave) plodne obdobi matek, snizuje se "sexualni zdrzenlivost", naopak se zvysuje pocet umelych preruseni tehotenstvi a pouzivani antikoncepce. Udelat z toho nejaky zaver bych videl jako sci-fi.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace