Hypnóza existuje  
Švédsko-finský kolektiv neurologů zveřejnil důkazy existence hypnotického stavu jako zvláštního stavu našeho vědomí. Za jeho průvodní znak označili skelný pohled vytřeštěných očí.



Někdo na hypnózu věříme a jiný ne. Obdobně rozhádané tábory najdeme i mezi psychology, psychiatry a neurology. Dohodnout se jim nedaří už celé století. Podle mnohých vědců hypnóza nebyla nikdy přesvědčivě prokázána a jde jen o představy probíhající v bdělém stavu. Označovat to za zvláštní hypnotický stav je prý jen populární mýtus psychogů. Kolektiv pěti výzkumníků ze švédské university v Skövde a tří finských výzkumných institucí si vzal do hlavy, že to prověří. Seveřané naverbovali dobrovolníky, podrobovali je hypnóze a snímali jim při tom činnost mozku. Z elektroencefalografických záznamů vyplynulo, že ve stavu hypnózy se vnímavým osobám mění jinak charakteristický vzor vln elektrického napětí snímaného elektrodami z povrchu lebky. Největší změny vykazují oblasti čelních mozkových laloků. Podle „rozhození“ frekvence a amplitudy vln z neuronových sítí různých mozkových oblastí se dá vyčíst, že zatímco levá hemisféra ztrácí aktivní funkční spojení se zbytkem mozku, pravá si ho udržuje i po dobu trvání hypnotického stavu.
Kromě snímání mozkových biopotenciálů si na kognitivní strategii mozku v bdělém a hypnózou navozeném stavu mysli, vědci posvítili ještě jinak, téměř primitivně. Sledovali reflexní pohyby očí, které při testu nelze vůlí oblafnout.

Zvětšit obrázek
Normální a hypnotický pohled. (Kredit: Kallio a kol., PLoS ONE)

Jako pokusný králík jim i při těchto experimentech asistovala 43letá úřednice, pravačka s normálním zrakem, bez známek nějaké choroby. Jedinou její zvláštností je, že do hypnotického stavu přichází snadno a v hypnóze si na pokyny hypnotizéra lehce vybavuje vizuální a zvukové halucinace. Právě na ní se vědcům již dříve pomocí EEG podařilo odhalit převahu pravé hesmiféry v době hypnózy. V bdělém stavu mozek žádnou dominanci neuplatňuje. V nových pokusech zaměřených na pohyb očních bulv, dostávala žena jednoduché úkoly. Jednou je vykonávala v bdělém stavu, podruhé v tranzu. Kamera odhalila v reakcích velké rozdíly, zvláště při plnění pokynů, které nějak komplikovaly vůlí těžko zvládnutelné reflexní reakce. Změna ve fungování našeho mozku ve stavu bdělém a hypnózou ovlivněném je výrazná a podařilo se jí potvrdit dvěma  nezávislými metodami. Na dohady okolo existence hypnózy proto vědci odpovídají jednoznačně - existuje a její další zpochybňování neobstojí!

 

Video: V hypnóze se do široka otevírají oční víčka, oko téměř přestává mrkat, zrak se nezaměřuje na žádný konkrétní bod - osoba skelným zrakem jakoby hleděla skrze vás.


 

I když v běžné populaci asi není jedinců se schopností navodit si tento kvalitativně odlišný stav vědomí mnoho, hodlají vědci ve svém výzkumu pokračovat. Myslí si, že objasní příčiny poruch, jakými jsou například synestézie či Capgrasův syndrom, při němž se postiženým pletou známé obličeje a pokládají je za nastražené dvojníky. Chtějí také přispět k pochopení stavu umělců a virtuózů, kteří se v extázi dovedou maximálně soustředit a zcela odfiltrovat rušivé vlivy okolí. A možná prý dají i odpověď na otázku, jak je to se zneužíváním hypnózy k páchání kriminálních činů.

 

 

   
 Hypnotizovaná osoba dostala pokyn sledovat na obrazovce objevující se a mizející bílý terč. Zaměření očí ukazují modré terčíky. Plnění úkolu vykazuje systematický postupný „plíživý“ postup k cíli.  Záznam stejného úkolu – sledovat zrakem bílé terčíky - jen s tím rozdílem, že osoba je v bdělém stavu. Oči se nezaměřují na cíl postupně (jako v hypnotickém stavu), ale skokem. Předchozí „plíživost“ není v našich schopnostech napodobit, ani kdybychom se o to vědomě snažili.
   
 Záznam pohybu očí v zhypnotizovaném stavu po udělení pokynu udržet pohled ve středu obrazovky. Úkol je ztížen pohybujícim se pozadím. Růžový terčík ukazuje, kam v daný okamžik směřuje zrak. Pohyb terčíku je minimální, což ukazuje na soustředěnost, hypnotizované osobě se daří úkol splnit precizně.  Tentýž pokus v bdělém stavu. Přes veškerou snahu udržet pohled požadovaným směrem se to nedaří. Posouvající se pozadí navozuje reflexní okulomotorické pohyby – terčík poskakuje z místa na místo. Pohled je roztěkaný a při veškeré snaze se úkol daří plnit s nevalným výsledkem.

 

Pramen: PLoS ONE

 

Datum: 27.10.2011 16:14
Tisk článku

Moc nevědomí - Šrámek Oldřich
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 219 Kč
cena: 205 Kč
Moc nevědomí
Šrámek Oldřich

Diskuze:

Pane Langu,

Jan Kment,2011-10-30 01:46:38

to vůbec nevadí, že nevěříte na hypnózu. Nakonec je to jen změněný stav mysli, nic "objektivního". Naštěstí totiž nejste psycholog, v opačném případě by to byla tragédie. A je také velmi trapné, že si tu otázku ještě dnes kladou někteří "psychologové". Tito pánové prokazují katastrofální neznalost historie svého oboru. Přiložit EEG na hlavu zhypnotizovaného musí napadnout každého, kdo si přečte např. Freuda (a také věří, že ty čáry něco znamenají). Určitě proběhly stovky takových pokusů. Ostatní symptomy jsou notoricky známé! Rovněž je pozoruhodné, že o podstatě hypnózy nepadlo v závěrech výzkumu ani slovo. Určitě nikoho nehypnotizujete, abyste viděli jak poulí oči. Jakoby experimentální psychologii zajímalo všechno jiné než psychické procesy (ony se totiž experimentem zkoumat prakticky nedají).

Odpovědět

Pán Lang,

Rudolf Dovičín,2011-10-28 20:30:32

ako si teda vysvetľujete výsledky týchto pokusov?

Odpovědět

hmmm

Jan Marti,2011-10-28 20:26:41

Jsem upřímně překvapen, že se tady najde někdo, kdo zpochbňuje hypnozu...fakt mě nenapadlo, že to někdo srovná třeba s numerologií.....mám své zážitky s lidmi, kteří mi byli blízcí a kteří byli zhypnotizováni...a byla to síla.....klasicky třeba hypnoza, že židle je horká apod., sedli si a vystřelili jako šílení...pak si nic nepamatovali...jednou kdesi ve Vídni na nějaké akci taky vystupoval hypnotizér........vybral si mě..pamatuju si jenom pár okamžiků, že jsem dělal něco co bych v bdělém stavu nikdy nedělal...možná jen počátek...jako záblesky paměti...pak si nepamatuju vůbec nic...pak se n a mě lidi dívali divně....a
radši jsem se neptal, co jsem dělal..prostě to nevím

Odpovědět


hmmm

Jan Marti,2011-10-28 20:35:30

je možné, že to funguje jen u některých lidí, které hypnotizér rozezná a vybere je ze skupiny lid; větší citlivost, ovlivnitelnost.............; víc rozhozený mozek (tím nemyslím inteligenci), který je méně racionálně zamřen..nevím, možná na to působí fyziologie

Odpovědět

Heuréka!

Jan Kment,2011-10-28 11:43:07

Je vidět že experimentální psychologie postupuje mílovými kroky!

Jako příští téma navruhuji: "Je opilost skutečná, nebo je to jen výmysl nepřejících manželek a dopravní policie.

A za sto let zase na shledanou!

Odpovědět


Králík

Jiří Novák,2011-10-28 14:55:44

Hlásím se vám jako pokusný králík :-)

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-10-28 15:04:25

Nevěřím na hypnózu stejně jako nevěřím na horoskopy nebo homeopatii - a ani tento článek mne přesvědčit nedokázal.

Mezi hypnózou, která je velmi sporná a opilostí, která je nesporná, je sakra rozdíl.

Odpovědět


Hypnóza?

Petr Sanov,2011-10-29 11:00:21

Samozřejmě ano, jde o fenomen, který je legitimní součástí lidské psychiky, zhypnotizovat lze každého - jenom u některých, zvláště pokud se jí brání to dá víc práce stejně jako by to také každý dokázal. Proč se to ale nedoporučuje - až v podstatě zakazuje neodborníkům je možnost nezvládnutí procesu a těžkého poškození hypnotizovaného.
Vynikající odbornou publikaci zabývající se hypnózou napsal Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl CSc., Experimentální hypnóza.

Ještě pro informaci: zásluhou Prof. Kratochvíla a jeho léčbou sexuálních dysfunkcí se v 80tých letech minulého století dostala tehdejší Československá sexuologie na absolutní světovou špičku, což se velice málo ví.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace