Z celosvětového pohledu je většina společnosti religiozní. Tam, kde jí tvoří z větší části věřícími, jsou ateisté považováni za nejméně hodné důvěry. S tímto postojem se setkává půl miliardy osob. I když důvody k nepřátelství vůči ateistům nebyly dosud podrobně zkoumány, studie zveřejněná v aktuálním on-line vydání Journal of Personality and Social Psychology, vypovídá o anti-ateistickém cítění společnosti dosahujícím zarážejících rozměrů. Takový je závěr vědců z  University of British Columbia a americké University of Oregon.

Zvětšit obrázek

Statistické vyhodnocení ukázalo jak vstřícně přistupují Američané ke gayům a ateistům. (Kredit: Will M. Gervais a kol., Journal of Personality and Social Psychology 2011

Překvapením je, jak se veřejnost proti ateistům ve svém přesvědčení semkla přesto, že nejsou žádné sjednocené společenství, viditelnou  ani silnou sociální skupinou. Dokládá to výsledek série šesti testů, kterých se účastnilo 350 dospělých Američanů a téměř 420 studentů vysokých škol v Kanadě. Byly to osoby od 18 do 82 let, z čehož ženy tvořily 59 %.  Zastoupení dotazovaných z pohledu jejich přesvědčení a příslušnosti ke skupině odpovídalo rozvrstvení ve společnosti: křesťané 67 %, židé 1 %, agnostici 4 %, nerozhodnutí 17 %, ostatní 9 %. Na otázku, zda věří v boha, odpovědělo 14 % z nich, že nevěří.

Dobrovolníci v testech odpovídali na řadu hypotetických otázek a scénářů. V jednom z experimentů například dostali za úkol zařadit ateisty z hlediska nedůvěryhodnosti. Tento dotaz odhalil, že v očích veřejnosti jsou na tom ateisté hůře než křesťané, muslimové, homosexuálové, feministky a židé. Ateisty v tomto směru společnost postavila na roveň pachatelů násilných činů.

Výsledky oregonských psychologů tak potvrzují dřívější průzkumy provedené Gallupovým ústavem. Ty ukázaly, že svůj hlas kvalifikovanému kandidátovi na úřad presidenta, pokud by byl ateistou, je ochotno dát pouze 45 procent Američanů. S odstupem času tedy tentokrát jiní respondenti znovu potvrdili, že ateisté jsou skupinou, která nejméně zapadá do většinové vize budoucí Ameriky. Z pohledu rodičů je ateista nevhodným partnerem pro jejich potomka.

Víru v Boha veřejnost bere podle vědců jako indicii důvěry proto, že pokud si člověk myslí, že se nějaký bůh dívá a všechno vidí, chová se lépe. Zatímco ateisté se na to dívají jinak a vnímají víru jako soukromou věc jednotlivce a metafyzickou záležitost, věřící do svého vztahu k ateistům vkládají pocit možného narušení komunity a tím i jakéhosi veřejného ohrožení. To pak snižuje vzájemnou důvěru, úctu a komunikaci. A jaký závěr z toho vědci vyvodili? Že antipatie vychází spíše z nedůvěry a nejde přímo o odpor. Jsou přesvědčeni, že jejich práce může být vodítkem pro boj s tímto předsudkem.

Pramen: University of British Columbia,  Do You Believe in Atheists? Distrust Is Central to Anti-Atheist Prejudice, Will M. Gervais, Azim F. Shariff, and Ara Norenzayan, 2011
http://www2.psych.ubc.ca/~will/Gervais%20et%20al-%20Atheist%20Distrust.pdf