Obyvatelná planeta pozemského typu v soustavě Kepler-22  
Sonda Kepler ulovila první přesvědčivou terestrickou planetu v obyvatelné zóně, vzdálenou 600 světelných let. Je tam doopravdy? Je na ní voda? Má atmosféru? Dá se na ní založit kolonie? Uvidíme.

 

Zvětšit obrázek
Obyvatelný svět Kepler-22b. Kredit: NASA/Ames/JPL-Caltech.

 

Zvětšit obrázek
Loviště sondy Kepler. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Lovec exoplanet Kepler je teď pro NASA velmi vítaným zřídlem úspěchů a popularity. Pracuje na plné obrátky a minimálně do září 2012 by měl zkoumat cizí světy, bohužel zatím jenom šmírováním z velké dálky. Lidem mise Kepler se povedlo ke konci letošního roku nadělit protivenstvím stíhané NASA pěkný vánoční dárek v podobě zajímavé planety Kepler-22b, která je podle všeho docela podobná Zemi a ještě navíc obíhá rodnou hvězdu v obyvatelné zóně. Jinými slovy, teoreticky by na jejím povrchu měla být kapalná voda, pro nezřízené optimisty pochopitelně plná blyštivého mimozemského života.

 

Není samozřejmě tak úplně pravda, že by to byla úplně první známá terestrická exoplaneta v obyvatelné zóně, tento primát podle všeho drží pozoruhodný svět Gliese 581d, planeta nejméně 5,6 krát těžší než Země, obíhající slavného červeného trpaslíka v souhvězdí Vah. Na kraji obyvatelné zóny je zřejmě i planeta GJ 1214 b, také u červeného trpaslíka, tentokrát v souhvězdí Hadonoše. Je asi 6 krát větší než Země, možná má atmosféru a skoro určitě ji pokrývá nezměrný oceán. Doposud nejvěrohodnějším dvojčetem Země v hlubinách vesmíru byla planeta HD 85512 b (čili Gliese 370 b), 3,6 krát větší než Země, taktéž na okraji obyvatelné zóny, tentokrát obíhající oranžového trpaslíka v souhvězdí Plachet. Titul Dvojče Země teď ale přebírá právě úlovek sondy Kepler a to se vší parádou.

 

 

Zvětšit obrázek
Systém Kepler-22 vs Sluneční soustava. Obyvatelné zóny zeleně. Kredit: NASA/Ames/JPL-Caltech, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Lovec planet Kepler. Kredit: NASA

Hvězda Kepler-22 je totiž prvním žlutým trpaslíkem spektrální třídy G, zahrnující i Slunce, u kterého se v obyvatelné zóně našla terestrická planeta. Objevená planeta Kepler-22b je mezi planetami v obyvatelné zóně zároveň Zemi nejpodobnější velikostí, její poloměr přesahuje pozemský jenom 2,4 krát. V NASA ještě nevědí, jak je tahle planeta hmotná a z čeho vlastně je. Není prý vyloučeno, že by mohla mít relativně maličké kamenné jádro obklopené celoplanetárním oceánem. Ale i tak mají velikou radost. Slušně jim přálo štěstí, protože sonda Kepler zachytila tranzit, čili přechod téhle planety přes kotouč její hvězdy poprvé v roce 2009, pouhé tři dny po zahájení měření. Třetí pozorování zase proběhlo těsně před poruchou sondy kolem loňských Vánoc.

 

Soustava Kepler-22 leží na pomyslných hranicích souhvězdí Labutě a Lyry, ve vzdálenosti zhruba 600 světelných let od nás. Její hvězda je něco málo menší a chladnější než Slunce a dotyčná planeta ji zároveň obíhá o něco blíže, než Země Slunce. Stihne to jednou za 290 dní. Dohromady nám to dává velmi zajímavý obrázek. Na planetě Kepler-22b by mělo být příjemně. Pokud nedisponuje rozumnou atmosférou, taky by na jejím povrchu mělo být v průměru snesitelných mínus 11 stupňů Celsia. Pokud ale má atmosféru podobnou pozemské, v níž se podobným způsobem uplatňuje skleníkový efekt, tak bychom si tam lebedili v průměrných plus 22 °C. Planeta se teď nejspíš stane žádaným terčem lovců mimozemských milostných vzkazů ze SETI i dalších detailních pozorování.

 

 

Zvětšit obrázek
HD 85512 b ze souhvězdí Plachet. Kredit: L. Calçada, ESO.

 

 

Zvětšit obrázek
Země, 9krát těžší superZemě a Neptun. Kredit: Aldaron, Wikimedia Commons.

NASA v únoru 2011 oznámila, že Kepler vystopoval 54 planet v obyvatelných zónách příslušných hvězdných systémů. Dnes jich je jenom 48, protože lidé kolem Keplera zpřísnili definici obyvatelné zóny. Kepler-22b je teď první z nich, která byla potvrzena dvěma dalšími tranzity a pozorováním Spitzerova infračerveného vesmírného dalekohledu ve spolupráci s pozemními observatořemi. Pokud se s Keplerem nestane něco strašlivého, tak je tohle jenom úplný začátek, pouhá špička ledovce. K prosinci 2011 má už Kepler na kontě celkem 2336 kandidátů na cizí planety. Z nich bylo sice zatím potvrzeno jenom 29, vše ale nasvědčuje tomu, že falešných zásahů bude méně než 10 procent. V příštích měsících nás tedy čeká doslova záplava exoplanet a to vše jenom z vcelku malého kousku oblohy, který Kepler obsáhne. Je nanejvýš vzrušující, že mezi novými kandidáty dramaticky přibylo planet podobných Zemi, kterých očekáváme 207 a také 680 super-Zemí, tedy planet o hmotnosti mezi 2-5 až 10 násobkem Země, což předčilo mnohá očekávání. Mléčná dráha je podle všeho prošpikovaná (teoreticky) obyvatelnými planetami!


Prameny: NASA News 5.12. 2011, Science NOW 5.12. 2011, Wikipedia (Kepler-22b).

Datum: 08.12.2011 14:30
Tisk článku

Související články:

RW Aurigae: Přistihli jsme hvězdu, která pohltila planety     Autor: Stanislav Mihulka (18.07.2018)
Supermasivní černou díru by mohl obíhat milion obyvatelných planet     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2018)
Našla Dawn pozůstatky dávného oceánu?     Autor: Dušan Majer (01.11.2017)
Máme v Kuiperově pásu Desítku, planetu velikosti Marsu až Země?     Autor: Stanislav Mihulka (25.06.2017)
Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2017)



Diskuze:

Co je to život?

Lukáš Florner,2011-12-15 13:37:56

Doufám, že se mi podaří zareagovat na diskuzi bez otevření nového vlákna...

Rozdíl mezi živými a neživými objekty je v možnosti růstu (vývoje) skrze vlatní metabolismus, jsou schopné reprodukce a adaptace na vnější podmínky pomocí změn vnitřní stavby (struktury, procesů apod.).
Jiná definice (na wikipedii) říká o deficici živých organismů toto: "Obecně je tedy lze charakterizovat jako strukturálně vysoce složité, hierarchicky uspořádané, termodynamicky otevřené a autoregulující se nukleoproteinové soustavy, jejichž podstatnými vlastnostmi jsou metabolismus, autoreprodukce a schopnost vyvíjet se."

A ještě reakce na pana Milana. Jak víte, že život už nevzniká? Myšlenka, že vznikl před 4 mld let a od té doby nic (jen se dále větví a vyvíjí původní linie) mi přijde poněkud odvážná...

Odpovědět


Pán Florner

Milan Závodný,2011-12-16 05:39:16

Odpovědět


Pán Florner

Milan Závodný,2011-12-16 05:46:52

Neviem, či sa mi podarí reagovať na Vašu otázku, mne to tu neustále vymazávajú.
3 miliardy rokov boli na Zemi jednobunečné organizmy. A v podstate vládnu doteraz. Tvrdím, že niet dôvod, aby už existujúci živý replikant mal navrch pred jednoduchou verziou práve vzniknutého replikanta, veď aj vírus má navrch pred bunkou, či parazit, ktorý úplne zmení svojmu hostiteľovi život. Mali by sme pozorovať čosi iné, než jediný pôvod života z jediného organizmu. Nick Lane v knihe Vývoj života tvrdí, že sme už na stope - život vznikol v chladných alkalických sopúchoch na dne oceánu, ktoré boli objavené len nedávno. Možno to tak je, ale mne sa zdá, že počiatok života súvisí s nejakou udalosťou, ktorá už sa odvtedy nestala, napr. bombardovanie asteroidmi.

Odpovědět

Definícia života

Tomáš Štec,2011-12-14 13:57:29

Ale no tak, aspoň základnú (konvenčnú) definíciu života by sme vedieť mohli, nie? Tak postupne: Živé je to, čo
a) reaguje na podnety (zmeny okolitého prostredia),
b) rozmnožuje sa (kopíruje samo seba),
c) má metabolizmus (premieňa formy energie).
Potrebné je splnenie všetkých troch bodov.

Odpovědět


Roman Rodak,2011-12-14 17:35:53

Vírusy metabolizmus nemajú, aspoň nie taký ako sa bežne chápe. Napriek tomu kopa ľudí ich za živé považuje.

Odpovědět

xxx

Roman Gramblička,2011-12-12 11:23:07

Zatraceně, jak se reaguje na jiné příspěvky, aby z toho nebyl samostatný příspěvek???

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-12-12 14:29:37

1, prihlase se
2, klikněte na odpovědět
3, napište příspěvek

Jakákoli odchylka od popsaného postupu vede k založení nového vlákna...

Pro redakci: opravdu by nešlo někde najít pouzitelnejsi diskuzi? Jsem si jíst, že jich je plný internet...

Odpovědět


Druhá možnost

Vojtěch Kocián,2011-12-12 14:41:34

Ještě funguje varianta kliknutí na "odpovědět" u kořenového příspěvku vlákna ve výpisu celé diskuze.
To, že odpovídáte správně, zjistíte tak, že nad okénkem pro zprávu máte nápis "Odpovědět na příspěvek od: ..."

Osobně mi to nedělá problémy, jen mi připadá dost omezující nutnost vkládat odpověď na kořen a tím nemožnost odpovídat přímo na odpovědi.

Odpovědět


Není to ideální,

Ota Beran,2011-12-13 10:21:01

ale dá se na to zvyknout. Možná je to malý redakční test inteligence pro diskutující. ;o)

Odpovědět

taky mně to napadlo

Roman Gramblička,2011-12-12 11:19:49

Různé metody poskytují výsledky dle různých veličin, to se to pak ale těžko srovnáva.
Mimochodem, to s tou hustotou vůbec není scestné. Jednotlivé oblasti galaxie se sice liší zastoupením plynů a prachu, ale statisticky by mělo být chemické složení v disku galaxie dosti podobné. Taky distribuce prvků se v hvězdotvorném procesu řídí stejnými zákony a tedy lze předpokládat, že ve většině planetárních soustav jsou blízko slunce terestrické planety a dál plynní obři a ledové světy. Popravdě mi tenhle předpoklad kazí početné soustavy s horkými Jupitery, obíhajícími blízko hvězd :o(

Odpovědět


Roman Rodak,2011-12-13 08:59:22

Tak myslím, že je samozrejmé, že blízko hviezdy sa budú nachádzať terestrické planéty. Horúce jupitery stále považujem za výnimku, ktorá len vyzerá ako pravidlo vďaka tomu, že sa tak extrémne ľahko zisťuje ich existencia.
K zloženiu - štatisticky určite vychádza nejaký pekný priemer, ale konkrétna terestrická planéta je tvorená takmer určite materiálom pochádzajúcim z jednej konkrétnej supernovy.

Odpovědět

taky mně to napadlo

Roman Gramblička,2011-12-12 11:19:03

Různé metody poskytují výsledky dle různých veličin, to se to pak ale těžko srovnáva.
Mimochodem, to s tou hustotou vůbec není scestné. Jednotlivé oblasti galaxie se sice liší zastoupením plynů a prachu, ale statisticky by mělo být chemické složení v disku galaxie dosti podobné. Taky distribuce prvků se v hvězdotvorném procesu řídí stejnými zákony a tedy lze předpokládat, že ve většině planetárních soustav jsou blízko slunce terestrické planety a dál plynní obři a ledové světy. Popravdě mi tenhle předpoklad kazí početné soustavy s horkými Jupitery, obíhajícími blízko hvězd :o(

Odpovědět

RE: p. Lang

Jarda Souda,2011-12-12 11:14:06

Život prokazatelně vznikl jednou - tolik fakta. V tomto neříkáte faktum, tedy nevím jestli to tak není, ale není fakt, že by na Zemi VZNIKL život, to rozhodně prokazané není (dle mého názoru, nevznikl, protže sem byl život zavlečen Panspermicky v malých kosmických lodích zvané bakteriofágy). Každopádně vaše věta o faktu by měla znít: Život prokazatelně existuje jednou (na Zemi) - tolik fakta. V tomto směru jsme hloupí tvorové, protože nemáme prozkoumány ani planety v naší sluneční soustavě a už tam to nemusí být marné např. mikroorganismy na venuši... http://www.vzdalenesvety.cz/index.php/slunecni-soustava/55-venuse2

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-12-12 14:25:56

O Zemi jsem vůbec nic nepsal.

Ale když už jste u toho, tak pokud si mohu vybrat mezi tím, že život vznikl na Zemi a tím, že vznikl někde jinde, nějak se dostal do kosmu, letěl milióny let ve tmě, zimě a radiaci pak "přistál" na Zemi a teprve zde se vyvinul, tak to se na mě nezlobte, ale beru jednoznačně tu miliardkrát pravděpodobnější první variantu - dokud se neobjeví alespoň náznak důkazu něčeho jiného - a zbožné přání některých lidí, kteří mají potřebu se lišit, opravdu tím důkazem není.

Odpovědět


pán Souda

Martin Smatana,2011-12-12 18:38:35

Nás oslomilom nestačí napísať, že život bol sem na Zem odniekiaľ zavlečený, ak nám zároveň nevysvetlíte, ako "tam niekde" vznikol. Ako a kde podľa Vás vznikli tie "malé kozmické lode zvané bakteriofágy"?

Odpovědět


exotické formy života

Ondi Vo,2011-12-12 19:54:15

Pochopitelně nejsou vyloučené takové exotické formy života, ovšem není důkazu, že existují.
Nevidím ale spojení teoretického života v atmosféře Venuše se vznikem života na Zemi.

Panspermie je jen teorie, přiznám se, že si myslím, že je moc fantastická na to, aby byla vážně přijata. Nehledě na to, že ten vznik života pouze posunuje někam jinam ... no a asi by vyžadovala jakýsi vesmírný vítr, podobný našemu pozemskému, který roznáší semínka po okolí mateřské rostliny.

Odpovědět

srovnávání

Roman Gramblička,2011-12-12 10:24:47

Pane Mihulko, irituje mně na vašem srovnávání planet jedna zásadní věc: že používáte různé kritéria: dle vás je Gliese 581d 5,6x těžší než země, pak Gliese 370d je 3,6x větší (co to je větší??? hmotnější, nebo v poloměru) a pak Kepler 22b má 2,4x větší poloměr, což ale znamená, že má 2,4x2,4x2,4=13,8x větší objem a tedy, uvážime-li, že hustota terestr. planet bude podobná, také 13,8x větší hmotnost. Pak je ale mnohem těžší, než třeba Gliese 581d a nemůže být zemi podobnější. Doporučuji do budoucna porovnávat na základě tytéž veličiny, jinak vzniká v čtenářově hlavě zmatek. Děkuji

Odpovědět


Roman Rodak,2011-12-12 10:51:46

Nie som si teraz istý, ale asi to bude súvisieť so spôsobom akým boli planéty pozorované. Kepler pozoruje prechod planéty popred jej hviezdu, vie zistiť dobu trvania zákrytu, aj dobu od začiatku po úplný zákryt (prechod planéty okrajom disku hviezdy) z čoho sa pri známej obežnej dobe a hmotnosti hviezdy dá vyrátať veľkosť planéty. Gliese 581d ak ma pamäť neklame bola objavená pomocou HARPS, ktorý zase pozoruje zmeny v červenom posuve - z toho sa dá zistiť hmotnosť planéty, ale nie veľkosť. Domnievať sa, že planéty majú podobné zloženie je omyl, hlavne ak sú stovky svetelných rokov ďaleko a formovali sa z hmloviny s úplne iným zložením. Hustota môže byť kdekoľvek od 1 po 10 g na cm3.

Odpovědět

Myslím, že je to tak,

Rudolf Dovičín,2011-12-10 13:36:15

ako vravíte teraz - dopredný pohyb je dôsledkom dvojstannej súmernosti.

Inak, v diskusii inde som čítal, vraj inteligentný mimozemský tvor bude mať 2 nohy 2 ruky a 2 oči, preto, že je to vraj optimálne. Taký nezmysel som dávno už nečítal. :-)

Odpovědět


Odpoveď pánovi Martinovi Smetanovi

Rudolf Dovičín,2011-12-10 13:37:16

(Prepáčte, zase som to nechtiac inam umiestnil.)

Odpovědět


zasa súmernosť

Martin Smatana,2011-12-12 18:44:03

Ešte mi napadlo, že dvojstranná súmernosť môže byť dôsledkom vzniku celomu a tráviacej trubice s jedným otvorom vpredu a druhým otvorom vzadu.
Okrem toho antropocentricky a geocentricky hovoríme o našej forme života, navyše o mnohobunkovom živote, ktorý pravdepodobne vznikol sériovou endosymbiózou, aj to možno až po jednej - dvoch miliardách rokov, počas ktorých bol na Zemi len jednobunkový život.

Odpovědět

Co je to život?

Jan Kment,2011-12-09 22:21:28

Čím se vlastně definuje "živá" hmota. V principu může něco "žít" (třeba i myslet) a přitom to pro nás nemusí být jako živé vůbec rozeznatelné. Může to být pro naše oči příliš rychlé nebo pomalé, velké nebo malé, snášející zcela odlišné tlaky a teploty. Jako např Clarkem vyfantazírovaná inteligence na principu supravodivosti. My se samozřejmě snažíme najít organiku, protože to je princip kterému rozumíme a umíme jej trochu číst. Není však důvod domnívat se, že uhlík je jediná životadárná báze.
(to je spíše reakce na diskusi než k článku)

Odpovědět


to mi čosi pripomína

Martin Smatana,2011-12-10 07:34:48

Stroje určené na hľadanie života na Marse údajne pri testoch v púšti neboli schopné označiť za živé ani pozemské lišajníky. Možno o tom čítal aj niekto iný spomedzi "oslomilov" a podarí sa sem dať príslušný odkaz.

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-12-10 14:22:40

Podle mého je živě vše, co se dokáže rozmnožovat - resp. sebereprodukovat.

Odpovědět


Sebereprodukce

Petr Vrána,2011-12-11 21:10:30

Sebereprodukovat se dokáží tuším třeba částice jílu nebo počítačové programy. Tím nenapadám definici.

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-12-12 10:57:00

Z mého pohledu jsou některé počítačové programy opravdu živé - např. počítačové viry.

Odpovědět


Milan Závodný,2011-12-14 06:59:33

Ak existuje nám neznámy spôsob prenosu signálu naprieč priestorom, tak živý môže byť i sám vesmír, či presnejšie jeho vymedzené oblasti. Ak je temná hmota zložená z nuly a jednotky, tak galaxie môžu myslieť.

Odpovědět


Milan Závodný,2011-12-14 07:18:10

Vie mi niekto odpovedať, keď život na Zemi vznikol iba raz, prečo už nevzniká? Ako je možné, že hoc tu má podľa všetkého ideálne podmienky, už sa ani raz za 4 miliardy rokov neobjavil? Prečo sa nevychádza z tohoto zarážajúceho faktu pri hľadaní života? Nie je to náhodou tak, že pred cca 4 miliardami tu bolo čosi, čo spustilo samoreplikáciu, ale potom zaniklo? Mohli to byť napr. mimoriadne tlaky na horniny pri dopade asteroidov.
Nick Lane v knihe Vývoj života tvrdí, že stopy jednoznačne vedú k alkalickým /chladným/ vulkanickým sopúchom na dne oceánov, ktoré boli objavené ešte len nedávno.

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-12-14 10:35:20

Na zemi jsou momentálně asi nejhorší možné podmínky pro vznik života - trochu paradoxně právě kvůli zivotu, který tu je a který jakýkoli zárodek něčeho nového nemilosrdně zlikviduje - sežere.

Odpovědět


Pane Milane

Ondi Vo,2011-12-14 13:45:02

Život třeba vzniká nepřetržitě, někde za nějakých podmínek. Třeba v anerobním prostředí.
Po vzniku Země a sluneční soustavy akrecí, byla tato zajisté sterilní, což se o dnešní Zemi už říct nedá. Nově vzniklý "primitivní život" by se musel potýkat už s "vyspělým životem".

Otázka by spíš zněla, jak bysme rozpoznali "nově" vzniklý život od dříve vzniklého života?
Odpověď by mohla být "podle genetické informace", ale ani v tomto případě bude asi problemativké určit časový okamžik synthézy "neživé" hmoty v "živou" hmotu.

Odpovědět

konvergencia

Martin Smatana,2011-12-09 18:33:51

Dá sa predpokladať, že aj keby život na iných planétach bol odlišný od nášho, bude s ním mať množstvo spoločných konvergentných rysov.
Predovšetkým pravdepodobne bude tiež založený na uhlíku, lebo žiadny iný nám známy prvok nemá také možnosti vytvárania chemických väzieb (kremík a selén majú obmedzené možnosti), navyše dá sa predpokladať, že vlastnosti atómov sú rovnaké v celom vesmíre.
Okrem toho pri pohyblivých organizmoch je logickým dôsledkom dopredného pohybu dvojstranná súmernosť tela, na príjem podnetov z okolia musia mať nejaké receptory, či už chemické, mechanické (vibrácie, dotyky) alebo na príjem rôznych druhov žiarenia, a receptory na príjem žiarenia musia svojou veľkosťou zodpovedať vlnovým dĺžkam prijímaného spektra žiarenia. Navyše tieto receptory je najvýhodnejšie mať vpredu, v smere pohybu.
Pohyblivé organizmy tiež musia mať nejaké zariadenia na pohyb v prostredí (plutvy, nohy), stačí porovnať nezávislé evolučné línie - stavovce a hmyz. Naše končatiny a končatiny hmyzu síce vznikli rôznym spôsobom, ale plnia podobné funkcie (aj keď ak sa nemýlim, ich vznik ovplyvňujú podobné gény, ktoré majú jednotný pôvod u spoločného /prekambrického alebo staršieho/ predka stavovcov a hmyzu). Ale aj taký pohyb vlnením v kvapaline bez končatín sa vyvinul viackrát nezávisle od seba - porovnajme pijavice, úhory, murény, morské hady, nemertíny.
A takto by sa pri zohľadnení možnej konvergencie medzi naším typom života a inoplanetárnym životom dalo pokračovať ešte dlho.

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-12-09 19:36:57

Myslím, ze ani nemusíme přemýšlet tak daleko jako je nějake pohybove ústrojí, apod. jednobunecna řasa by úplné stačila...

Je pro zajímavost, přechod od jednobunecnych organismu k vicebunecnym trval na zemi asi 3 miliardy let - to je defacto cele trvání pro Život použitelného vesmíru... a samozřejmě k tomu byly potřeba stabilní podmínky.

Odpovědět


vlastnosti hviezdy

Martin Smatana,2011-12-09 21:11:25

Podľa anglojazyčnej Wiki má materská hviezda Kepler-22 hmotnosť cca 97% hmotnosti nášho Slnka plus mínus nejaké drobné, čo teoreticky znamená porovnateľnú alebo nepatrne dlhšiu dĺžku hviezdneho života. Na druhej strane predpokladaná hmotnosť planéty - 10- až 35-násobok hmotnosti našej Zeme - znamená podstatne silnejšiu gravitáciu so všetkými dôsledkami na prípadný tamojší život.
Možno by nebolo od veci založiť pokusy s pestovaním rastlín a mikróbov a chovom hmyzu v podmienkach simulujúcich silnú gravitáciu, napríklad v odstredivke (iná technológia simulácie zvýšenej gravitácie by bola asi nereálna).

Odpovědět


Nemyslím si,

Rudolf Dovičín,2011-12-09 22:44:04

že by dvojstranná súmernosť tela bola logickým dôsledkom dopredného pohybu dvojstranná súmernosť tela - viete to nejak zdôvodniť?

Odpovědět


súmernosť

Martin Smatana,2011-12-10 07:31:12

Vychádzam z toho, čo vidím okolo seba. Zdá sa Vám to málo? Takmer všetky živočíchy, či už stavovce alebo bezstavovce, sú dvojstranne súmerné. Meňavky nepočítam, to sú amorfné prvoky a pohybujú sa prelievaním ľubovoľným smerom. Vírniky, ale aj lúčovito súmerné morské hviezdice a ježovky sa tiež pohybujú ľubovoľným smerom, zatiaľ čo lúčovito súmerné koraly a aktínie žijú prisadnutým spôsobom života. A morské hubky, ktoré tiež žijú prisadnuto, na prvý ani na druhý pohľad nemajú žiadnu "os súmernosti".
Ale možno to je aj naopak - že uprednostňovanie jedného konca tela pri pohybe dopredu je logickým dôsledkom dvojstrannej súmernosti :)

Odpovědět


Dojstranná souměrnost?

Marek Šimon,2011-12-11 20:52:25

Předně nepochopitelně předpokládáte, že mimozemský život musí být pohyblivý. Planeta může být pokryta autotrofními organismy, které čas od času spálí požár, žádné heterotrofní se nemusely vyvinout nebo nanejvýš jako pasivně se pohybující paraziti. S heterotrofií je samozřejmě výhodné spojit schopnost aktivního pohybu a pak je na pevnině výhodné být úzký a dlouhý než naopak. Dvojstranná souměrnost se vyvinula už dávno před 550 miliony let u Bilaterií (dvojstranní). Přesto se u ostnokožců dvoustraná souměrnost druhotně vytratila a převládá znovu paprsčitá souměrnost. Strunatci ztratili souměrnost u své vnitřní struktury. Takže pochybuju, že dvoustranná souměrnost je evolučně nutná.

Odpovědět


pán Šimon

Martin Smatana,2011-12-12 18:53:21

Skúsme pre zmenu porovnať rastliny - americké kaktusy, napríklad Cereus, africké mliečniky Euphorbium a madagaskarské Pachypodium. Všetko síce vyššie krytosemenné rastliny, ale so širokým nesukulentným príbuzenstvom, takže sukulencia sa v podmienkach púští a polopúští vyvinla viackrát nezávisle od seba v rôznych evolučných líniách. Ak však sukulenty nevznikli v Austrálii, dovolím si spolu s mnohými inými záujemcami o prírodu predpokladať, že to je zapríčinené tým, že Austrália aká je dnes je výsledkom činnosti domorodcov vypaľujúcich lesy a traviny (robia to doteraz), zatiaľ čo pred ich príchodom v nej boli predovšetkým lesy a púští bolo len minimum, tzn. že sukulenty sa tam nemali kde ani prečo vyvinúť.
Alebo iný príklad - vysokohorské bochníkovité rastliny - tiež rôzne evolučné línie so širokým "nebochnkovitým" príbuzenstvom.

Odpovědět

Život

Jana Packova,2011-12-09 14:00:31

Vždy som si myslela, že považovať život za vymoženosť iba našej slnečnej sústavy a iba našej zeme by bolo rovnaké, ako tvrdiť, že Zem je stredom vesmíru (bohvie ;) nakoniec sa možno potvrdia úplne iné veci, než akými sme si istí dnes :) ) ale tak či tak... osla.cz čítam už dlhšie, až teraz som sa odvážila reagovať - nie som ani fyzik, ani biológ, ani astronóm, iba obyčajná čitateľka čo sa zaujíma o dianie okolo seba, a chcela by som teda poďakovať všetkým prispievateľom na tomto webe. Informácie tu sú vždy osviežujúce, šokujúce, nešokujúce, kritické, nekritické, a človek si môže vybrať, kalkulovať, rozmýšľať. Zatiaľ ma asi najviac zaujala pani Dagmar Gregorová, veľmi obdivujem jej triezvy pohľad na vec. Jediné, čo ma mrzí, je nedávna debata ohľadne viery či neviery... myslím, že to sem na osel.cz vôbec nepatrí.

Tak či tak, ďakujem, že takáto stránka existuje - je skvelá!!

Janka

Odpovědět


Připojuji se

Ondi Vo,2011-12-09 15:30:08

Pochvala redakci.

Odpovědět

Lukáš Florner,2011-12-09 11:18:03

Cože? Ona Země není středem vesmíru? No, ještě mi řekněte, že je kulatá a mě vážně trefí jabko do hlavy...
:o)

Jinak si také nemyslím, že život je ve vesmíru něco mimořádného a jedinečného...nebo alespoň ne tak jedinečného, aby se v celé té vzrušující a tajuplné kráse vesmíru omezil jen na jednu jedinou planetu.
Díky za vědu, výzkum a lidi, kteří chtějí vždycky vidět a jít o něco dále.

Odpovědět


p. Florner

Jana Packova,2011-12-09 14:20:51

Asi to bude znieť hlúpo. Momentálne čítam knihu, je od Terryho Pratchetta (vlastne je to kolaborácia Terryho Pratchetta, Iana Stewarta a Jacka Cohena) s názvom Věda na Zeměploše (Science on Discworld), ktorá pojednáva o všetkom možnom, od zrodu vesmíru až po teóriu relativity (existujú, zatiaľ, tri diely) a v nej sa zhodou okolností píše, že, citujem "život se objevuje všude, kde muže. Život se objevuje všude, kde nemuže. A vždy, když už se zdá, že je život v pohodě, že našel tu správnou cestu a pomalu se propracovává k vyšším věcem, přijde obrovská katastrofa a vrátí vše o dvacet milionu let zpátky. Ale paradoxne ty samé katastrofy otevřely cestu úplně novým formám života..." a druhá vec "pokud se zastavíme u ukázkového prostoru všech možných kódu DNA, mužeme spočítat, s jakou pravděpodobností se vyskytne bytost s přesně vaší DNA - a vyjde velice malé číslo. Ale je bláznivé z toho vyvozovat, že je nemožné, abyste existovali." :)

Odpovědět

Pro nezřízené optimisty pochopitelně plná života

Barak Obava,2011-12-09 09:03:57

Na to nepotřebujete být nezřízený optimista. Představa, že život je jen na Zemi, je stejně defektní, jako představa, že planety jsou jenom kolem slunce, nebo že Země je středem vesmíru.

Odpovědět


pozor na tu Zemi jako střed vesmíru

Jarda Souda,2011-12-09 12:37:04

Vesmír je rozsáhlejší než tzv. Hubbleův poloměr a z jakéhokoliv bodu vesmíru není možné vidět dále než do této vzdálenosti. Jelikož není možné celý vesmír pozorovat, pouze kouli o daném poloměru a z našeho místa není vidět konec vesmíru (neřeším zdali vesmír je konečný-to je jiná úvaha) proto je možné každý bod určit jako střed vesmíru, uvidíte z něj pouze kouli vesmíru ve které jste uprostřed. A vzhledem k možnostem co přinesla teorie relativity, můžete sebe označit za nepohyblivý bod a všechny ostatní body vztáhnout k sobě a vnímat jako pohyblivé, a také to bude skutečnost. Z pozorovatelského hlediska mimo vztažnou soustavu se sice jeví menší/lehčí tělesa jako pohyblivá vůči větším/hmotnějším tělesům, pak by byl střed vesmíru ten nejhmotnější bod vůči němuž se pohybuje zbytek vesmíru, ale to neřeší střed vesmíru jaksi geograficky :o)) takže Země je, může být středem vesmíru

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-12-09 15:17:19

Osobně se domnívám, ze život je extrémně vzácná věc a ze je solidní sance, ze jiný zivot než ten pozemský ve vesmíru není. Ano, vesmír je extrémně velky, ale pravděpodobnost vzniku života je zase extrémně mala ... takže čisté matematicky můžeme rozhodne prohlásit, ze proste nevime. Takže dokud někdo neprokáže opak - což se nestane na 99.99999% ikdyby byl vesmír plny života, tak se budu držet svého názoru, ze pozemský zivot je unikátní.

Odpovědět


Projekce

Ondi Vo,2011-12-09 15:53:57

Do našich představ o extraterrestrickém životě projektujem pouze naše přání a to vychází z kulturního prostředí, ve kterém žijeme.

Čtenář-ka SciFi bude jaksi přesvedčen-a o zabydlenosti Vesmíru bytostmi, a jinými formami života, a to nejen na uhlovodíkové bázi.
Představa o jedinečnosti pozemského života má možná základ v různých mýtech o stvoření (našeho) světa, protože stvoření jiných světů v nich nejsou zmíněna. Vědomosti a představy našich předků tvořících tyto mýty tak daleko nesahaly, aby si předkové dokázali představit dimenze Vesmíru se "šíleným" počtem možných míst vhodných k životu.

Existuje pověstná Drakeova rovnice (http://cs.wikipedia.org/wiki/Drakeova_rovnice), podle které si může pesimista odhadnout, že život ve Vesmíru je zřídkavý, jako optimista, že je samozřejmý a častý.

Odpovědět


Barak Obava,2011-12-09 16:51:59

Já nic neprojektuji, žádné svoje představy. Vycházím jenom z druhého termodynamického zákona a z toho, že náš vesmír je uzavřený systém. Pokud jedna z těhle věcí neplatí, pak je samozřejmě možné úplně všechno, včetně toho, že jsme tu úplně sami.

Odpovědět


Ladislav Lang,2011-12-09 19:22:20

Život prokazatelně vznikl jednou - tolik fakta. Jakákoli extrapolace tohoto jednoho prokazaneho vyskytu je jen a jen zbožné prani.
Drakeova rovnice je vynasobeni x čísel, z nich ani jedno neznáme a ani u drtivé většiny si ani neumíme představit jestli je 10 nebo 10e99, chyba jakéhokoli odhadu na základě teto rovnic není pouze radová, ale je astronomická.

Odpovědět


Barak Obava,2011-12-09 21:21:13

Život je informace. Pokud je ta informace v tomhle bezvýznamném koutě zcela průměrné galaxie, bude i všude jinde. Není znám žádný důvod, aby tomu tak nebylo.

Odpovědět


...

Martin Smatana,2011-12-10 07:40:23

Informácia potrebuje nosič, a nie hocijaký. A zrejme by to mala byť práve informácia o stavbe a fungovaní samotného nosiča.
Aj na diskete alebo na harddisku sú informácie, a pritom disketu len málokto pokladá za živú, pri stretnutí s takými ľuďmi si zvykneme ťukať na čelo.

Odpovědět

I kdyby

Martin Jahoda,2011-12-08 19:44:10

byl na te planete zivot. I kdyby byl inteligentni,kdyz se podivam na Zemi tak vidim ze vysilame teprve 120let. Nase signaly jeste nekolik stoleti k teto planete nedoleti...

Odpovědět


Re:

Petr Vrána,2011-12-09 10:10:47

Třeba začali vysílat dřív. Jako kontakt tímhle způsobem má nějakou šanci na úspěch, když se provozuje řekněme tisíce let alespoň. Někdy se prostě začít musí, pokud to chceme zkusit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace