Neznalí a neinformovaní jsou podporou demokracie  
Pokud se chováme podle počítačového modelu vědců z Princeton University, potom jedinci, kteří nemají dostatek informací a na dění nemají svůj vlastní názor, fungují jako brzda minoritních trendů a přispívají k uplatňování demokratických rozhodovacích procesů v řízení společnosti.


 

Zvětšit obrázek
Neinformovaní svým chováním přispívají k prosazení názoru většiny – hejno nedbá na dobré zkušenosti prosazované „žluými“ a vydává směrem demokratického – většinového rozhodnutí směrem doleva za vidinou modrého cíle. (Kredit: Science / AAAS)

Kolektivní rozhodování bylo, je a bude vždy problémem. Je to proces v němž hraje roli mnoho osobních zájmů. Neschopnost dospět k rozhodnutí by ale společnost mohla přijít draho. Tvrdí mnozí politologové a experti na chování davu. Často se setkáváme s argumentem, že jak v lidské, tak i zvířecí komunitě, v níž se vyskytují jedinci bez preferencí a vlastního názoru na věc, snadněji podlehnou manipulaci extrémistů. Výsledky pokusu ale ukazují, že tomu tak není. Ve skutečnosti jedinci bez vlastních zkušeností a vzdělání se chovají tak, že svým rozhodováním podporují demokratický konsensus. Tím, že nemají vlastní názor na momentální situaci a ani nejsou schopni domyslet dopad nějakého rozhodnutí, přidávají se k početní většině. Vliv přesvědčených (radikaizovaných) menšin, jejichž rozhodování by ve skupině mohla dominovat, tak „zřeďují“. Výzkumníci si předpoklad takového chování společenství ověřovali jak počítačovými simulacemi, tak i na chování zvířat. Pokusnými „králíky“ jim byla hejna zlatých jelečků (Notemigonus crysoleucas). Část zlatých rybek naučili, že pamlsek je v místech označených modře. Jiným skupinkám rybek zase vtloukli do hlavy, že ráj má podobu žlutou. Pak tyto „přesvědčené“ skupiny dali dohromady a kamerou zaznamenávali, kterým směrem se jejich společnost za vidinou světlých zítřků vydá. V kolektivu, kde více rybek bylo přesvědčených o správnosti modré cesty, doplnění o neinformované jedince rychlosti kolektivního rozhodování vydat se bez zbytečného kličkování jedním směrem prospělo. Přesvědčovací snahy menšin je z nastolené cesty nezviklaly. Pokusy týmu britského vědce I. D. Couzina tak ukazují, že prosazování menšinových názorů neinformovaní jedinci brzdí a panující představa, že nerozhodnuté lze snadno zmanipulovat a že jejich komunity jsou náchylnější k bezhlavému následování extrémistů, se ukázala být poněkud lichá. Jak počítače, tak rybí hejna potvrdily, že jedinci bez informací tíhnou k přijetí za vlastní toho názoru, jaký prosazuje soused. Bezděčně tak posilují většinový názor, brání erozi a upevňují soudržnost nově vzniklých společenství.

 

Zvětšit obrázek
Ian Douglas Couzin, Princetown University, N.J. USA

Pokud vyjdeme z obecně uznávané definice, že demokracie je forma vlády, případně státu, ve které je zdrojem moci lid, potom lze Couzinovy výsledky interpretovat i dost kuriózním způsobem, že vlastně to, co podporuje demokratické principy a tedy i samotnou demokracii, je nevědomost. A to není zrovna moc lichotivé k tomu, co považujeme za optimální formu vlády, a nebo alespoň jako tu „nejméně špatnou“, jak tvrdil britský premiér Churchill. 

Zvětšit obrázek
Jeleček zlatý, jehož hejna podle výzkumníků nastavují našemu lidskému chování zrcadlo. (Kredit: National Digital Library, US Fish and Wildlife Service)

S časovým  odstupem  se nám tu jen trošku víc učesaně vrací problém, na který upozorňoval už odpůrce demokracie Aristotelés. A co Platón ve své Ústavě popisuje dokonce jako „vládu lůzy“. Kolektiv Brita bádajícího v Americe tedy jen v mírně  oprášené podobě tvrdí, že přítomnost „neználků“ v  komunitě bude mít tendenci neustále vracet vůdčí postavení většině. Bylo by chybou se domnívat, že takové rozhodování má něco společného také se správností nastolené cesty. Je to jen jeden z mechanismů řízení kolektivu.  A neinformovaní, jak se potvrzuje, v tom hrají ne zrovna nevýznamnou roli a při ovládnutí chování celku, nebo chcete-li získání moci, mohou hrát rozhodující úlohu. Paradoxně tak jednotlivci, kteří ve skutečnosti nemají na konkrétním výsledku nejmenší zájem, mají na prosazení demokratického konsensu zásadní vliv. Jako bychom se vlivu „hloupých voličů, populistických politiků a nelogického chování davu“, s čím se potýkala již antika, stále nějak nedokázali zbavit.  

 

Pramen: Princeton University,  Uninformed individuals promote democratic consensus in animal groups, Science 332(6062), 1578-1580.


 

Datum: 19.12.2011 11:25
Tisk článku

Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování... - Jařabáč Ivan
 
 
cena původní: 225 Kč
cena: 225 Kč
Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování...
Jařabáč Ivan
Související články:

Budeme volit politika, který se zpronevěřuje?     Autor: Josef Pazdera (09.01.2019)
Akumulace a regulace sítě     Autor: Vladimír Wagner (04.09.2018)
Hamlet byl liberál     Autor: Josef Pazdera (18.07.2018)
Kdo má hodně testosteronu, kupuje extravagantní šunty     Autor: Josef Pazdera (06.07.2018)
"G", jak ho neznáme     Autor: Josef Pazdera (06.04.2018)



Diskuze:

ach

Palo Priezvisko,2012-01-17 17:43:46

demokracia je vlada vacsiny a kedze vacsina ludi su nemoralni hlupaci, demokracia je znacne hlupe zriadenie

Odpovědět

V zastupitelskem

Jiri Hasek,2011-12-23 19:16:52

systemu hraje podstatnou roli skupina nerozhodnych volicu, kteri nejsou "skalni". Ti nuti politicke smery a skupiny k vzajemne soutezi o jejich duse. Jak rekl hotelier a kdysi zpevak Sedlacek. Nejhorsi je kdyz se kuchari a cisnici prilis kamaradi. To vzdycky neco vymysli.

Odpovědět

Ano...

Jan Kment,2011-12-20 18:57:05

demokracie je diktaturou průměrnosti, s tím se nedá než souhlasit. Nic ale nezaručuje, že si tihle průměrní budou svou moc uvědomovat a vážit si jí. Kolik národů už se v dějinách demokracie dobrovolně zřeklo! Na to mají dnešní demokracie jakési "naddemokratické" nástroje, které potom zajistí aby se demokracie udržela u moci (myslím např.: Pákistán, Turecko a do jisté míry i Francii a Itálii v sedmdesátých letech a další). Do jaké míry je taková demokracie pak ještě demokracií je samozřejmě sporné. Kdo tedy vládne? Není to jednotlivec, ani jakkoli definovatelná skupina lidí. Nejsou to zbraně ani peníze ani nějaké názory či náboženství i když jejich podíl na moci je nepochybný. Jakoby dnešní moc zjistila, že se jí vyplatí být co možná anonymní a neurčitelná, vlak nemá strojvůdce a není komu rozbít hubu. Už i velké firmy se naučily tuhle taktiku. Je lepší být luxusním pasažérem s určitým vlivem než být strojvůdcem. Tohle je určitá společenská zákonitost, kterou prosadily dějiny (kupodivu nikoli komunismus). V podstatě se dá říct, že vládnou proměnlivé zájmy nestejnorodé a proměnlivé skupiny luxusních pasažérů. Není to spravedlivé ani bůhvíjak nadějné, není to "vláda lidu", není v tom mnoho pravdy a lásky, no ale zaplať aspoň zatím jakš takš slušně žijem, alespoň my tady.
Co to má ovšem společného s rybami, notabene zlatými, to vůbec nechápu.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2011-12-20 14:22:19

Gró článku mě nijak nepřekvapuje, v podstatě jsem si to už myslel. Demokracie, jak je definována, neexistuje, protože tomu brání vrozené vlastnosti člověka.

Odpovědět

abychom se mohli rozhodnout, potřebujeme

Josef Hrncirik,2011-12-20 00:40:07

přijatelné množství pravdivých informací. Obvykle není problém je vyhodnotit, třeba i subjektivně, v zájmu jednotlivce či skupin. Obvykle nejde o náročné hledání zcela nových cest, ale jen o provádění kontroly a nutných korekcí. To se pochopitelně nelíbí movitým držitelům moci a manipulátorům. Blokují svobodnou tvorbu a výměnu názorů a informací. Manipulace se stala vědou a byznisem. Proto vznikla krize a konce nemá. Proto se tvrdí že demokracie je vláda nevědomých či neschopných.

Odpovědět

Závěry jsou zcestné.

Slaviboj Ošćěpić,2011-12-20 00:14:25

Na tohle nepotřebujeme pozorovat ryby a dělat počítačové modely, stejné výsledky poskytne prostá úvaha. Nejprve jsem chtěl začít prskat, že jsou závěry z toho v článku vyvozené mimo mísu a s fungováním demokracie to má málo společného. Po úvaze jsem ale toho názoru, že popisovaný jev je jednou z příčin, proč demokracie funguje (dlouhodobě) nejlépe. (To je fakt zjištěný zkušeností. Ponechme stranou, že oproti jiným režimům má demokracie omezené možnosti držet se u moci proti vůli svých poddaných. Demokracie se vyplatí dlouhodobě, a zároveň je vědomí lidí, že se vyplatí, nutnou podmínkou jejího fungování. Největším nepřítelem demokracie tak nejsou krátkodobé fluktuace výnosnosti demokracie jako spíš krátká paměť spoluúčastníků demokratického procesu.) Efekt ryb bez mozku budeme sledovat právě ve společnostech neznalých a neinformovaných. Čím větší (popř. mediálně vlivnější, např. i rovnoměrnější distribucí) skupina přesvědčených, tím větší šance ovlivnit chování davu. Přitom vycházejme z toho, že efektivní (a také bezpečnější) je, když se každý člen hejna dokáže rozhodovat autonomně. Za těchto předpokladů probíhá neustálá soutěž názorů, kdy největší šanci zvítězit má skupina největší, nejrovnoměrněji rozprostřená a nejschopnější uchlácholit nositele protichůdných názorů. To je to, co omezuje radikální ale i příliš krátkozraké názory a přitom umožňuje realizovat změny relativně hladce, neboť dostatečně velká a (přiz)působivá a přijatelná skupina se cítí být zainteresována a tedy motivována. To u ostatních forem nelze dlouhodobě udržet. Když si vezmeme odstrašující příklad, pak je to společnost řízená jedinou rybou s velkým mozkem, které jednoho dne úplně přeskočí, třeba v důsledku úrazu, ale moc jí zůstane. Fungovat pořádně nebude ale ani společnost řízená uzavřenou skupinou paryb - taková byť sebeschopnější skupina dřív nebo později ztratí kontakt s realitou - přinejmenším realitou hejna.

Odpovědět


Nesouhlasím

Oskar Zemčík,2011-12-21 10:07:04

Nemyslím si, že by demokracie vydržela nejdéle. A to ani omylem, když se podíváme do minulosti, zjistíme, že končila poměrně rychle úpadkem, případně jejím čele stanul vůdce, který moc strhl na sebe. A na daleko delší dobu nastoupily různé jiné formy, počínaje despotizmem a konče monarchií. To že v naší době nám to připadá jinak, je jen naší tendencí zapomínat a brát v potaz především stávající stav, který v porovnání s celými dějinami je jen kapkou v moři.

Odpovědět


Re: Nesouhlasím

Slaviboj Ošćěpić,2011-12-21 15:37:41

Netvrdím vůbec, že nejdéle vydrží. Tvrdím jen, že pokud vydrží dost dlouho, což se v dějinách sem tam stalo, ne že ne, pak funguje nejlépe.

Odpovědět

Že by novinka?

Milan Závodný,2011-12-19 21:15:31

Na výsledok výskumu, ako je v skratke prezentovaný v poslednom odseku, netreba nič iné, iba sedliacky rozum. Demokracia je vládou väčšiny, teda nevedomých. Ako je napr. umenie dielom výnimočných, a internet je ukážkou ľudskej priemernosti. A že takéto odhalenia vyznievajú bombasticky, je len dôkazom, že sú pravdivé.

Odpovědět


Internet průměrnost?

Petr Vrána,2011-12-19 21:46:33

Nejsem si jistý, že průměrný člověk má přístup k internetu ať už se ten průměr dělá jakkoliv.

Odpovědět


Milan Závodný,2011-12-21 06:58:34

Kedysi ľudia čítali knihy. Tie knihy písali ľudia na úrovni, obsah kníh prezentoval to, čomu približne hovoríme kultúra.
Do www prispieva každý, kto vie písať. Písať vie každý priemerný človek. Web je teda zbierkou ľudskej priemernosti, kultúru v ňom nájsť je hľadaním v známej kope sena.
Ako toto neviete pochopiť? Prečo je každá moja myšlienka chápaná akosi od chvosta? Priveľa čítate tlač, keď neviete vybočiť z mantinelov.

Odpovědět


Petr Vrána,2011-12-21 17:28:32

Tak ono to spíš bude tím, že jsem docela v nedávné době, kdy internet u nás byl celkem běžný k němu prostě neměl přístup. Jistě u nás to tak většinou není, ale umět psát k přístupu k internetu prostě krutě nestačí.

Odpovědět

Milan Závodný,2011-12-19 21:11:30

Odpovědět

lepší model

Jan Špaček,2011-12-19 13:41:46

hned když jsem viděl tady ten článek, tak jsem si vzpomněl na starší článek ze sciencewordu: http://scienceworld.cz/technologie/ryba-bez-mozku-se-stava-vudcem-1512
Podle mě náš případ demokracie lépe moedluje hejno sleďů vedené rybou bez mozku :-)

Odpovědět

No nevím...

Jan Jaroš,2011-12-19 12:31:17

No nevím, problém vidím v tom, že ryby nemají televizi, rozhlas, noviny... Prostě věci, skrz které může celkem úzká skupina lidí říkat těm nerozhodným co si mají myslet.

Odpovědět


Roman Rodak,2011-12-19 13:37:07

TV, rozhlas a noviny tento efekt ešte znásobujú. Dávajú možnosť miliónom rybám sledovať tú jedinú správne vybranú rybu, ktorú treba počúvať

Odpovědět


To ano,

Jan Jaroš,2011-12-19 16:29:59

jen nevím, co to má společného s demokracií a jak to může zamezit "manipulacím extrémistů", pokud se tito dostanou na správná místa.

Odpovědět


Re: To ano,

Slaviboj Ošćěpić,2011-12-20 00:36:10

Manipulacím extrémistů, pokud se dostanou na správná místa, to prostě nemůže dost účinně bránit. Poslední, co nám v takovém případě zbývá, je dobrá paměť a neefektivní hysterie. Kolektivní šikana nejmenovaného mocipána osobních šašků je taková dobrá ukázka, ať už ideologicky stojíte při něm, za ním, okolo, mimo něj nebo proti. Tlupa opičáků s trochou pudu sebezáchovy vycítivše hrozbu se bude snažit poslat do blázince i velmi splachovací osobnosti. Proti lidem nepříčetným od nátury to samozřejmě nefunguje.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace