Prototyp "chytré" kulky zasahuje cíl na kilometry daleko  
Sportovnímu pojetí lovu zvoní hrana a ostřelovači, jedinci s ceněným nadaním zabíjet na velkou vzdálenost, možná také budou mít brzo problém se sháněním zaměstnání. Vědci předvedli patentovanou řízenou střelu malé ráže, která si koriguje let, aby narazila do místa, které si označíte laserem.


 

Zvětšit obrázek
Dráhu chytré střely směrem k cíli při noční střelbě trasuje světlo z LED diody. (Kredit: Sandia National Laboratories)

Ekonomická krize se projektů zaměřených na přesnější střelbu z ručních palných zbraní moc nedotkla. Alespoň ne těch řešených u Sandia National Laboratories ve vlastnictví korporace Lockheed Martin. Firma, která měla původně na starosti testování komponent jaderných zbraní, přichází s civilnějším produktem -  představila nové střelivo pro sportovní a lovecké využití. Red Jones a Brian Kas ukázali projektil, který je levný a pro realizaci výroby hledají privátní firmu s volnou kapacitou, která by podle několika funkčních prototypů začala „chytré kulky“ vyrábět a prodávat na trhu.

 

Zveřejněné záběry rychlostních kamer z noční střelby v terénu ukazují, že experti ze Sandie mají co nabídnout. Tím, že zdůrazňují, že jde o prototypy vyrobené z běžně dostupných surovin a součástek vlastně jasně říkají, že dalšímu vylepšení produktu nic nebrání. Ostatně to dokládají i svými výsledky počítačových simulací. Nabízená střela se vyznačuje několika zvláštnostmi. Největším překvapením je zřejmě jakýsi návrat do doby začátků éry palných zbraní, kdy hlavně byly hladké. Dnešní zbraně ji mají s drážkami připomínajícími závit s vysokým stoupáním. Jehjich úkolem je střelu roztočit, aby se při letu nepřevracela a lépe držela směr. Nové střele by rotace byla ku škodě, spokojí se s hladkou a tím i levnější hlavní. Zato kulka nového náboje je mnohem delší. Jejích deset centimetrů však vidět není, neboť její podstatnou část se podařilo ukrýt v nábojnici. Střela má ve špičce optický senzor, který je schopen sledovat laserový paprsek. Signály z tohoto čidla se převádí do osmibitového procesoru, který je vybaven algoritmem a prostřednictvím elektromagnetů ovládá směrová křidélka. Podle vynálezců má řízená střela na vzdálenost jednoho kilometru „chybovat“ o dvacet centimetrů.  


 
Při letu na cíl kulka koriguje svůj let pomocí čipu s pracovní frekvenci 30 hertzů a provádí  30  oprav kurzu za sekundu. Rychlý sled pokynů směrovkám představuje výhodu - jednotlivé korekce nemusejí být tak přesné. Testy ukázaly, že nejen optika, čip a baterie snesou velké zrychlení při výstřelu, ale že spolehlivě fungují i elektromagnety provádějící změnu nastavení směrovek.

Zvětšit obrázek
Deseticentimetrová kulka má těžiště ve své přední části. Uprostřed je řídící jednotka a baterie. Záď ukrývá elektromagnetické jednotky ovládající směrovky. (Kredit: Randy Montoya)

Kulku lze na cíl posílat rychlostí 732 metrů za sekundu (2,1 Machu).  Nábojnici lze tedy plnit běžným střelným prachem používaným například myslivci. Střela by ale měla dobře snášet i modernější složky výmetné náplně používané armádou. Ukázka střely zvané „trasírka“ zase doložila, že výstřel a let ve zdraví přečkají  i světelné diody. Zadní část střely je v nábojnici kryta umělohmotným  pouzdrem. Ochrana manévrovacích ploch odpadne, až když střela opustí hlaveň. Než se tak stane, je její dlouhé tělo náchylné bočním povětrnostním vlivům. Jakmile se ale zapojí řízení, je dráha plošší, než  jakou mají klasické střely, které na větší vzdálenosti mají poměrně velký „propad“ daný balistickou dráhou. Nová zbraň je poněkud paradoxně na dálku přesnější, než na blízko.

 

VIDEO: Zkouška prototypu střely sestavené z komerčně dostupných komodit a součástek.

 

 

 

Puška AK 47 (kalašnikov) má úsťovou rychlost střely 715 m/s a maximální dostřel 2800 m. Účinná střelba je ale jen do vzdálenosti 300 metrů.
M40 - ostřelovací puška používaná Námořní pěchotou Spojených států má úsťovou rychlost střely je 777 m/s a účinný dostřel 900 metrů.
Chytrá munice by měla rozsévat zkázu rychlostí přes 730 m/s rozptylem desítek centimetrů na vzdálenost několika kilometrů.

Podle vědců by nové střelivo nemělo být drahé, protože vyrábět ho lze z komerčně běžně dostupných komponent. Jeho použitím by se dokonce zlevnila výroba hlavní, které jsou nejkomplikovanější a také nejdražší částí zbraně. Nezdá se, že by něco mělo bránit použití chytrých střel v automatických zbraních. To znamená, že nejen snajpr se svým těžkým nádobíčkem, ale každý pěšák by mohl zasypávat protivníka sprškou střel na vzdálenost dvou kilometrů s rozptylem několika desítek centimetrů. Pokud se touto novinkou nechá inspirovat armáda, strategie boje by mohla doznat změn. Poněvadž specifikou těchto zbraní je, že šance zneškodnit protivníka do jisté míry s rostoucí vzdálenosti stoupá, pojem ústup by v některých případech asi vypadal jinak než dnes. Otázkou také je, jakým směrem by se vojáci měli vydat při vyhlášení rozkazu „útokem vpřed!“. 

 

VIDEO: James Jones ukazuje střelu vyrobenou v jeho laboratoři

 

 

Pramen:  Sandia National Laboratories

Datum: 06.02.2012 11:58
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz