Zvětšit obrázek

Vyslovitelnost předpokladem úspěchu? Kredit: Dave Mosher, Wired Science.

Příjmení nám dnes přijdou jako něco naprosto nezbytného a také neodmyslitelného. Přitom je to v historii lidstva zbrusu nový vynález. V evropském prostoru vznikaly kolem 9. až 10. století, odvozováním od šlechtických přídomků. Mnoho století byl v jejich užívání nesmírný chaos, ze něhož by úředníci 21. století nejspíš okamžitě a s barevnými efekty explodovali. V českých zemích zavedla povinná příjmení až Marie Terezie, vládnoucí, jak známo, v 18. století. Pro odborníky jsou přitom jména překvapivě bohatým zdrojem informací. Mohou z nich usuzovat na pohlaví, etnický anebo třeba příslušnost k sociální vrstvě.

Ani to ale ještě není všechno. Populární rčení „nomen omen“ sice platí jen vzácně, ale ačkoliv to zní bláznivě, ze jména lze do jisté míry odvodit i charakter jejich nositelů. V několika dílčích experimentech to ověřil psycholog Adam Alter z New York University, který spolu se dvěma dalšími kolegy tvrdí, že z míry obtížnosti vyslovitelnosti příjmení můžeme odhadnout oblíbenost majitele. Ve skutečnosti to není úplně nový koncept. Už před časem vyšlo najevo, že lidé mohou do jisté míry odhadnout příjem a vzdělání jiných lidé podle jejich jmen. Také se zdá, že chlapci s žensky znějícími jmény jsou častěji vyhazováni ze škol. Pokud jde o výslovnost jmen, Alter před pár lety zjistil, že výslovnost jmen firem ovlivňuje jejich úspěšnost na burze. Společnosti s jednoduššími a snadněji vyslovitelnými jmény si vedou lépe, než jejich obtížněji vyslovitelné protějšky. Alter pochopitelně připouští, že takové vztahy velmi závisejí na mnoha dalších souvislostech, jsou ale prý reálné, měřitelné a neměli bychom je opomíjet.

A jak je to s příjmeními? V první dílčí studii Alter a spol. angažovali 19 studentek a 16 studentů univerzity a požádali je, aby seřadili 50 vybraných příjmení podle jejich vyslovitelnosti a vyjádřili se, jak je mají či nemají rádi. Ve druhé studii se badatelé zeptali 17 studentek a 7 studentů, jak by vybírali politiky, když znají jenom jejich příjmení. Třetí studie se zúčastnilo 55 studentek a 19 studentů, kteří si měli zvolit politiky podle jmen a také podle jejich politických názorů. Nakonec se ukázalo, že bez ohledu na délku či cizost použitých příjmení, rozhoduje o jejich oblíbenosti do určité míry právě vyslovitelnost.

Zvětšit obrázek

Lidé s hendikepem. Znak klanu Colquhounů. Kredit: Celtic Jackalope.

V laboratoři to podle všeho funguje. Jak to ale vypadá v syrové realitě světa venku? Alter si s kolegy náhodně vybral 500 právníků a nechal studenty ohodnotit vyslovitelnost a oblíbenost jejich jmen. Tyto údaje pak autoři porovnali s akademickými úspěchy, dosaženými platy a společenským postavením dotyčných právníků. Nakonec zjistili, že vyslovitelnost jmen odpovídá za zhruba 1,5 procenta úspěšnosti právníků. To sice není závratně mnoho, ale Alter a spol. i tak měli radost.

Zvětšit obrázek

Marie Terezie. Vděčíme jí za stabilní příjmení. Kredit: J.E. Liotard, Wikimedia Commons.

Výslovnost jmen je samozřejmě poněkud obtížně uchopitelnou záležitostí a do značné míry souvisí s kulturním kontextem té které společnosti. Mezi jednotlivými kulturami se může její vnímání velice lišit. Problém může být i v použité statistice a závěrech nepříjemně blízko statistické chyby. I přesto jsou ale výsledky Alterova týmu zajímavé a samotný Alter se jimi hodlá řídit i v soukromém životě. Jména svých dětí by rád viděl co nejsnadněji vyslovitelná.

Prameny:

Journal of Experimental Social Psychology 48: 752-756, Wired Science 24.2. 2012, Wikipedia (Family Name).