Na prahu přenosu dat pomocí neutrin  
Do paprsků neutrin se podařilo zašifrovat a do jeskyně v podzemí přeposlat první slovo.


Kdyby vědecko-popularizační článek začal informací, že více než stočlenný mezinárodní tým zveřejnil výsledky experimentů, při nichž se podařilo s rychlostí 0,1 bitu za jednu sekundu, tedy 1 bit - nula nebo jednička binárního kódu - za deset sekund, bezdrátově přenést osm slov na vzdálenost 1 035 metrů s jednoprocentní chybou při dekódování, asi byste si řekli, že na aprílový žert je ještě brzo. Přesto nejde ani o „oslovinu“ starou několik desetiletí, ale o výsledky současného výzkumu, o němž by mělo některé z nejbližších vydání odborného časopisu Modern Physics Letters teprve referovat. Informace zmíněným „hlemýždím“ tempem totiž přenášela neutrina – ty skoro jako světlo rychlé, těžko polapitelné, téměř nehmotné částice, které si prolétají hmotou jako by ani nebyla i proto, že nemají elektrický náboj, a tedy je neovlivňují elektrická a magnetická pole. Interagují jenom pomocí slabé jaderné síly. Podle odhadů na každý centimetr plochy kolmé ke směru k Slunci dopadá každou sekundu asi 65 miliard „slunečních“ neutrin a než dočtete konec této věty, vašim tělem se jich proženou biliony. Přesto alespoň některé z tohoto gigantického množství chytit do pasti je nesmírně technicky i finančně nákladné – podrobně se tomu věnuje Vladimír Wagner v článku Jak neutrina lovit – detektory neutrin.

 

Zvětšit obrázek
Z urychlovače Main Injector letí 8 mikrosekund dlouhý paprsek protonů s energií 120 GeV do uhlíkového terče, kde tyto baryony vrážejí do atomových jader a produkují spršky sekundárních částic, z nichž mnohé jsou nestabilní a mezi produkty jejich rozpadů jsou i neutrina. (Kredit: projekt MINERνA )

Jaký má smysl hledat možnost přenosu informací právě pomocí těchto částic, když jejich cílená produkce si vyžaduje zařízení, jehož součástí je urychlovač a detekce je také náročná po všech stránkách? Právě proto, že hmotu ignorující neutrina se dostanou i tam, kam elektromagnetické vlny nemohou, alespoň ne přímo. Mohla by tak umožnit například spojení s družicemi prolétávajícími nad odvrácenou stranou Měsíce bez nutnosti mít pomocné vykrývací satelitní systémy v dohledu, nebo komunikaci s ponorkami a jinými zařízeními v mořských hlubinách. Ty budou pro příští generace zajímavější a důležitější, než jsou pro nás dnes. Samozřejmě, že se stávajícími technologiemi přímočará komunikace pomocí neutrin běžně využitelná není, přesto nemusí jít o příliš vizionářskou myšlenku a slepou cestu dlouhého vývoje.

 

Že neutrina dokážeme namířit na relativně malý cíl i na velkou vzdálenost, dokazuje nedávno tak často zmiňovaný experiment OPERA. Právě ten, jehož výsledky vyvolaly rozruch, protože naznačovaly, že se neutrina s velmi malou klidovou hmotností pohybují rychleji než světlo. Vše ale dává zapravdu skeptikům, kteří předpokládali neodhalenou chybu měření, a tak teorie relativity i naše zažité fyzikální představy i touto zkouškou téměř jistě úspěšně projdou. OPERA, stejně jako řada dalších neutrinových projektů, však posouvá nejen teoretické poznání v oblasti částicové fyziky, ale také technické znalosti umožňující co nejefektivněji neutrina produkovat, usměrňovat jejich paprsky i zachytávat. A to je pro jejich případné budoucí využití to nejdůležitější. Dan Stancil, profesor v oboru výpočetní techniky a elektrotechniky na North Carolina State University, který mezinárodnímu týmu fyziků velí, připomíná, že neutrina umožňují komunikaci mezi libovolnými dvěma body na Zemi bez použití satelitů nebo kabelů, a to by bezpochyby mělo důležitý strategický význam.

 

Vědci pro experiment využili stávající zařízení. Zdrojem neutrin byl projekt NuMI (Neutrinos at the Main Injector) ve známé Fermiho národní laboratoři s urychlovačem – Fermilabu, nedaleko Chicaga. V něm donedávna velmi úspěšně pracoval i Tevatron, nejvýkonnější urychlovač světa z dob před spuštěním švýcarského Velkého srážeče hadronů - LHC. Ve Fermilabu doposud funguje „hlavní vstřikovač“ – Main Injector, prstencový urychlovač s obvodem přes 3 kilometry, který je schopný udělit urychlovaným kladně nabitým protonům energii 120 GeV. Jejich krátké vysokoenergetické pulzy v trvání 8,1 mikrosekund a s periodou 2,2 sekundy jsou z urychlovače nasměřovány do uhlíkového terče, v němž ve srážkách s atomovými jádry produkují spršky sekundárních částic různých typů. Některé z nich (téměř všechny piony a kaony) se ve 675 metrů dlouhé, heliem vyplněné trubici rychle rozpadají na neutrina (povětšinou mionová) a další částice (obr.1). Tyto rozpadové produkty pak procházejí 240 metrů mocnou vrstvou horniny, která pohltí všechny částice kromě neutrin. Většinu z nich, 88 %, tvoří mionová neutrina, 11 % připadá na mionová antineutrina a nepatrný jednoprocentní podíl na neutrina elektronová. I když energie některých těchto částic dosahuje hodnoty okolo 80 GeV, přes 90 % jich má méně než 10 GeV a maximum energetického spektra se pohybuje okolo hodnoty 3,2 GeV. Neutrinový proud pak ve vzdálenosti asi jeden kilometr od zdroje prochází dvěma blízkými detektory MINERνA a MINOS a letí pak zemí dál směrem k 735 km vzdálenému starému dolu na železnou rudu v americkém státě Minnesota. V něm je umístěn další detektor projektu MINOS.

 

Zvětšit obrázek
Neutrinový detektor MINERνA. Podrobný popis projektu.

Pro dešifrování vzkazu zakódovaného do neutrinových pulzů vědci využili zmíněný detektor MINERνA, který je umístěn v jeskyni, 100 metrů pod zemským povrchem, ve vzdálenosti jenom 1 035 metrů od zdroje ve Fermilabu. Tímto zařízením ale nelze vybavit žádnou ponorku, tím spíše kosmickou družici, protože představuje 170tunový kolos sestavený ze tří dvojic vůči sobě o 60 stupňů pootočených bloků, tvořících tak šestiúhelník (obr.2). V blocích se mezi panely s luminiscenčními scintilátory nacházejí vrstvy uhlíku, olova, železa, vody a helia. Ani tato obrovská hmotná past na neutrina příliš neplatí, zachytí se v ní průměrně jedna částice z deseti miliard. I proto cílem experimentu nebylo vyřešit otázku, jak pomocí neutrin data přenášet, jako spíše zjistit, jestli se to vůbec podaří, jestli to naše současné technické vybavení umožní. Tedy zda vědci dokáží v existujících zařízeních a s vhodnými programy pro analýzu detektorem registrovaných záchytů rekonstruovat s dostatečnou přesností posloupnost nul a jedniček binárního kódu, což jinými slovy znamená určit, jestli v daném časovém úseku nebyl (= 0), nebo byl (= 1) z urychlovače směrem k uhlíkovému terči vyslán paprsek protonů. To neznamená jenom „nějaká“ neutrina zaregistrovat, ale přesně odlišit ta, jež pocházejí ze srážek ve Fermilabu od těch, které detektorem prolétají z jiných zdrojů, například ze Slunce nebo mnohem vzdálenějších vesmírných objektů.
Touto metodou se 112člennému mezinárodnímu týmu podařilo na vzdálenost 1 kilometru přenést první a zatím jediné slovo: neutrino.



Poznámky:

Článek, v němž vědci referují o výsledcích experimentu, je dostupný v databázi arxiv.


Stručný, ale dobrý přehled projektu MINERνA, jehož zařízení vědci využili k přenosu informace pomocí neutrinových paprsků.

 

Autor: Dagmar Gregorová
Datum: 20.03.2012 10:05
Tisk článku

Jádra a částice - Nosek Dalibor
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 332 Kč
cena: 312 Kč
Jádra a částice
Nosek Dalibor

Diskuze:

Dotaz?

Poz Návám,2012-03-24 23:04:00

V blocích se mezi panely s luminiscenčními scintilátory nacházejí vrstvy uhlíku, olova, železa, vody a helia. Zajímalo by mne, jde-li o určitý izotop těchto prvků a u vody, jde-li o H2O či D2O a jaká je její teplota.- Myslím, že je to průlomová věc v přenosu informací. Něco jako kdysi telegraf. Trochu fantazie a napadne nás, že vyspělé civilizace (jsou-li) mezi sebou komunikují neutriny a proto je neumíme detekovat. :-)

Odpovědět

Pane Hasek, asi nerozumím.

Poz Návám,2012-03-23 23:35:35

Mám zdroj viditelného světla, reflektor má průměr 10cm.Světelný paprsek usměrním tak, aby ve vzdálenosti 10m se průměr zvětšíl o 1cm, tedy na 11cm. Jak to bude vypadat po dvaceti metrecch? Zvětší se průměr základny dvakrát?

Odpovědět


Martin Plesinger,2012-03-24 11:13:06

Na dvojnasobne vzdalenosti (20 m) se zvetsi o dvojnasobek (nikoliv dvakrat), tedy o 2 cm, tj. na 12 cm. Plocha se ale zvetsuje s kvadratem, nikoliv o dvojnasobek ale o ctyransobek (dvojnasobek^2). Intenzita paprsku se rozklada do plochy, ktera se zvetsuje kvadraticky se vzdalenosti.

Odpovědět


Ano.

Poz Návám,2012-03-24 22:36:30

Ano,tak to je.

Odpovědět

Pokud budeme komunikovat

Jiri Hasek,2012-03-22 23:49:37

mezi Ceskem a Novym Zelandem bude prenosova rychlost nic moc. Protoze se relativisticka neutrina pohybuji nitrem zeme po primce, bude doba odezvy mensi nez u jakehokoliv jineho zpusobu. Sneci dobu odezvy muze kazdy pozorovat v TV pri rozhovoru s reporterem ze vzdalene zeme. Kdyz dostane otazku par desetin vteriny kouka do blba nez signal dorazi k nemu a jeho odezva zpet. Signal pochoduje pres bafry serveru a komunikacni druzice.

Odpovědět

Ono to pude.

Poz Návám,2012-03-21 22:45:22

Efekt poklesu intezity signalu s druhou mocninou vzdalenosti platí snad pouze u bodového zdroje, kde se signál šíří všemi směry. To, že se zatím neutrina nedají sevřít do svazku jako světlo neznamená, že to v budoucnu nebude možné. Nebo se pletu?

Odpovědět


Máte pravdu

Vladimír Wagner,2012-03-22 22:54:44

Svazky neutrin produkované na urychlovačích jsou velice dobř směrované (kolimované). To je třeba v případě svazku z CERNu, kdy je jeho průněr v místě opery zhruba 2 km. Čim větší energie, tím menší divergence svazku a přesnější zacílení. Tím i pomalejší ztráta intenzity se vzdáleností.

Odpovědět


Máte pravdu

Vladimír Wagner,2012-03-22 22:56:05

Svazky neutrin produkované na urychlovačích jsou velice dobř směrované (kolimované). To je třeba v případě svazku z CERNu, kdy je jeho průněr v místě opery zhruba 2 km. Čim větší energie, tím menší divergence svazku a přesnější zacílení. Tím i pomalejší ztráta intenzity se vzdáleností.

Odpovědět


jenom pro srovnání

Pavel Brož,2012-03-22 23:13:45

Při laserovém měření vzdálenosti Měsíce od Země pomocí fotonů odražených z odražeče na povrchu Měsíce vytvoří laserový paprsek na měsíčním povrchu skvrnu o průměru 6,5 kilometru. V experimentu OPERA je šířka neutrinového svazku 2,8 km na vzdálenosti 730 km, takže z toho vychází, že ten laser má asi 220 krát menší rozbíhavost. Což vzhledem k tomu, že "neutrinová radiologie" se teprve rodí, není pro neutrina vůbec špatný výsledek.

Na druhou stranu se ale ta kolimace neutrinového svazku nemůže zlepšovat nějak dramaticky. Je nutné si uvědomit, že rozměry a hlavně příkon laseru použitého pro měření vzdálenosti Měsíce se s rozměry a příkonem LHC nedají srovnávat.

Odpovědět


Predstavte si

Jiri Hasek,2012-03-23 00:06:13

uzky kuzel reflektoru. Pokud se vzdalenost prodlouzi dvakrat, prumer zakladny rovnez zvetsi dvakrat ale jeji plocha ctyrikrat. Stejne jako u vsesmeroveho zareni kde misto kuzele mame povrch koule. Kuzel je vyhodnejsi pouze o konstantni nasobek.

Odpovědět

chybicka v prvnim odstavci

Pavel Červinka,2012-03-21 14:37:57

"Informace zmíněným „hlemýždím“ tempem totiž přenášely neutrina"

spravne: "... přenášela neutrina"

duvod: střední rod, množné číslo, příčestí minulé
muži přenášeli
hrady přenášely
ženy přenášely
neutrina přenášela
(pozn.: "děti přenášely", protože děti jsou v množném čísle rodu ženského)

Děkuji za pozornost a za zajímavý článek.

Odpovědět


Re: chybicka v prvnim odstavci

Ludolph Ludolph,2012-03-21 22:10:20

Gratuluji!!!

Ted jste vnesl do problematiky prenosu informace pomoci neutrin tolik potrebny zavan sveziho vzduchu.

Odpovědět

sps

Maroš Štulajter,2012-03-21 11:18:57

neprečítal som si poriadne článok a odkazy. ten rozostup impulzov a dĺžka to sa dá urobiť a impulz protónov má 120 Gev. keď som porovnával ako môže urobiť šarže na vstrekovanie sps, tak myslím že tam by to bola hračka. posledne tam boli impulzy 3ns a rozostup myslím 5ns a bolo ich 5 a druhá šarža išla o 524 ms. samozrejme do opery by sa dostalo menej neutrín ale ak by len trochu predĺžili tie impulzy a s linacu posielali bunche v tom poradí myslím že by si to hravo zvládli.

Odpovědět

Nechci být skeptik

Barak Obava,2012-03-20 22:06:32

ale právě ty vlastnosti neutrin, kvůli kterým je to zajímavé, z toho dělají značně nepraktickou záležitost. Všudypřítomný neutrinový šum a k tomu obří detektor, který zmenšit nepůjde. Tak mi to trochu připadá jako výzkum pro výzkum :-(

Odpovědět


doporučuji k přečtení ten článek

Pavel Brož,2012-03-20 23:25:36

Právě jsem si s chutí přečetl ten článek pana Wagnera, na který zde upozornil, a mohu jej doporučit k přečtení, najdete tam odpovědi, proč neutrinová komunikace na vhodné energii naopak nemá žádné podstatné problémy s šumem, a pro jaké účely se dá využít (mně osobně se třeba nejvíce líbí tomografie jádra Země).

Odpovědět

Podrobněji o možnostech komunikace

Vladimír Wagner,2012-03-20 17:13:13

V tom odkazovaném článku http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/neutrina/neutrinakozmos.htm je nejen o komunikaci s ponorkami ale o dalších možnostech aplikací neutrin hlavně právě pro spojení a komunikaci. O tom, jaké by mohly být detektory a jaké jsou zádrhele.

Odpovědět

modulácia

Maroš Štulajter,2012-03-20 17:03:26

zaujímalo by ako vytvárali impulzy neutrín lebo protónové lúče majú energiu 120 Mev a dosť ťažko je si predstaviť že lúče boli postupne vysielané (modulované digitálne, tak ako aby vytvorili digitálny signál.

Odpovědět

Nechápu kritiku

Petr Dyntar,2012-03-20 15:39:36

Vaše komentáře nechápu,jelikož jsem se loni stal oficiálním fanouškem Neutrin a vím že nejsem sám :)A předloni jsem o částicové fyzice věděl jen to že existuje.

Tudíž si o nich rád přečtu cokoli a obzváště tady,pěkně česky

Asi to není nic extra převratného,ale my nemusíme číst jen ty nejpřevratnější věci,to bycom taky nemuseli číst nic po celá léta

Odpovědět

Komunikace s ponorkami

Pavel Hudecek,2012-03-20 13:38:42

mě taky před nějakým časem napadla. Vzhledem k tomu, že se v současné době plánují/staví detektory využívající mořskou vodu, do které "koukají" fotonásobiče zavěšené na laně, dá se očekávat možnost fotonásobiče nainstalovat na ponorku. Druhé poměrně zajímavé zjištění je, že současná komunikace na velmi dlouhých vlnách (82 Hz Rusko, 76 USA) vyžaduje antény, které lze dobře postavit jen na 2 místech na světě, z toho jedno je v USA a druhé v Rusku. Je totiž potřeba oblast velká několik tisíc km, kde je do značné hloubky malá vodivost hornin a pak následuje vodivost dobrá. Urychlovač se dá postavit skoro kdekoli a vejde se do pár km. No a s ponorkami pod hladinou by určitě chtěli komunikovat i Číňani, Indové, ...

Odpovědět


Komunikace s ponorkami

Vladimír Wagner,2012-03-20 17:08:27

Komunikace s ponorkami by byla jednosměrná (zatím těžko by tam mohl být intenzivní pulzní zdroj neutrin). Podrobněji o této možnosti jsem psal pro časopis Kozmos: http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/neutrina/neutrinakozmos.htm

Odpovědět


Radiova komunikace ponorek

Martin Hodan,2012-03-28 13:59:25

Jelikoz jsem OK1MJO (http://www.ok1mjo.com) a dlouho provozuji prijem i na ELV/VLF pasmech jakozto spravny DeiXer CSDXC (http://www.dx.cz), tak chci opravit informaci ohledne tech ponorek. Pouzivam konvertor k Yaesu FT-897D.

Pouziva se vseobecne pasmo 16-29kHz, nikoliv 82Hz.
Ponorkovej vysilac (jedno jestli je ponorka Ruska, Indicka, Americka, Francouzska atd..., fyzikalni zakony fungujou vsude stejne a to tak, ze radiovej modulovanej signal se skrz vodu dostava v rozsahu 12-28kHz) pred vysilanim (vysilat se muze od hloubky cca 700m az k hladine) se ze zade zacne vysunovat asi 1km dratu, ktery ponorka za sebou pod vodou vlece. Do teto anteny se pousti 20-600kW PA se sirkou modulace 800Hz (QPSK-GMSK modulace). Na pevnine byva (mam video z navstevy ponorkoveho vysilace u Hamburgu) destnikova antena o vysce 250-350m do ktere jde 800-3000kW PA (PI clanek, kde civky maji prumer muzskeho stehna a ladici "komurka" ma velikost maleho hangaru) se stejnou modulaci/sirkou pasma. Vetsinou to byva tak, ze 21-28kHz je TX na brehu ze zakladny a TX ponorky je 14-22kHz.

Diky softu SpectrumLab je mozno zachytit/dekodovat ASCII "binar".

Prostudujte odkazy:
http://sdr.ipip.cz/
http://www.websdr.org/ (najdete si vse do 30kHz)
http://www.youtube.com/watch?v=fURwteHi4Xc
http://www.youtube.com/watch?v=FQdrcDyYRiQ
http://www.youtube.com/watch?v=TDxRhQYg7lQ
http://www.youtube.com/watch?v=M2pE8VUJHUo
http://www.youtube.com/watch?v=Fzg-YgrvTcM
http://krysatec.benghi.org/phprs/view.php?cisloclanku=2007050202
http://krysatec.benghi.org/phprs/view.php?cisloclanku=2007050301
http://krysatec.benghi.org/phprs/view.php?cisloclanku=2007050303
http://krysatec.benghi.org/phprs/view.php?cisloclanku=2011040205

Abych to doplnil, tak tato VLF radiokomunikace ma rychlost 140-450bps. Pouziva se na predavani zakladnich rozkazu a potvrzeni vykonani ukolu.
Mimo to ma ponorka ve vezi vyplouvaci boji v ktere je VHF/L sat komunikacni system 40-76kbps up/az 2Mbps dw. Ponorka se dostane do cca 300-140m a pak vypusti tuto boji na lane na hladinu, soucasti lana je soustava telco kabelu pro TRX ve vodotesne "boji" a to vcetne napajeni TRX. Samozrejme pri pouziti boje se musi snizit rychlost na typicky 2-4uzly, ale pro VLF system rychlostni omezeni neplati. Co se vsak tyce prijmu, tak je mozno signal ze zakladny slyset az do 2600m.
Avsak vysilanej signal z dratove anteny vlecene za ponorkou (US/FR ponorky maji vyklopne viko na stredu stredoveho sroubu odkud se lanko odviji/naviji; ruske Akuly maji dva podelne srouby a tak se lanko odviji primo z trupu) se z vody dostane jen pokud je ponorka v maximalni komunikacni hloubce cca 700m.

Odpovědět


Doplneni

Martin Hodan,2012-03-28 14:57:11

Ja pouzivam Spectrum Lab v.2.77/b22 se vsema knihovnama a ruznym prislusenstvim (treba dekodovani TETRA/TETRAPOL (Matra, sit Pegas)/MOTOTRBO).
V jednom ze sw prislusenstvi je i knihovna programu pro vyhodnoceni signalu z astro-radioteleskopu, treba na 1440MHz. Typicke signaly vyhodnoti obrysovou obalkou a zobrazi rovnou nazev pulsaru atd..

http://www.qsl.net/dl4yhf/spectra1.html

Pokud se nekdo na to vrhnete, doporucuji nejaky vhodny USB SDR prijimac s vetsi sirkou pasma, napriklad USRP.
https://www.ettus.com/product

Umi to jak radioastronomicke kmitocty s dostatecnou rychlosti samplovani (lepsi citlivost/dynamika), tak potrebnou sirkou vsech pasme od VLF po 3.3GHz. Takze lze zachytit primo signaly v ohnisku paraboly na 1440MHz pro radioastronomii, signaly na 2.2GHz ze satelitu a sond a tez via LNB DB6NT z 8.4GHz signaly X pasma treba ze sond okolo Marsu, hlubokeho vesmiru, Cassini atd..

http://www.kuhne-electronic.de/produkte/empfangskonverter/ku-lnc-8084-a-pro.html

http://www.kuhne-electronic.de/es/produkte/empfangskonverter/mku-24-rxo.html (dela verzi i pro 29-34GHz > do S pasma pro prijem Keplera)
http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/kepler/
http://turbo.at/antares/antares_ng/doku.php?id=3_meter_radioteleskop
http://www.kuhne-electronic.de/fileadmin/userfiles/_pdf/downloadkatalog/kuhne_english_converter.pdf
http://www.kuhne-electronic.de/fileadmin/userfiles/_pdf/downloadkatalog/kuhne_german_converter.pdf
http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/
http://www.uhf-satcom.com/DSN.xls

Pripadne si "vyhrajte" a vystup puste v Java webu na web.

Odpovědět

Re: super

Ludolph Ludolph,2012-03-20 11:50:19

Efekt poklesu intezity signalu s druhou mocninou vzdalenosti bohuzel plati i v pripade neutrin. Je to dusledek efektu tzv. geometrickeho rozsirovani svazku.

Co je ale zcela zasadni je fakt, ze v pripade neutrin takrka vubec nedochazi k interakci neutrin, jako nosice signalu, s hmotnym prostredim, kterym neutrina prochazeji.

Odpovědět

super

Tomáš Kohout,2012-03-20 11:44:38

Taky sdílím nadšení, protože to otevírá nové cesty komunikace.
Původní přístroje na přenos elmag. vln byly také neohrabané a podívejte se dnes.
Neutrina by nemusela mít tu nectnost elmag. signálu,totiž že jeho intenzita klesá s mocninou vzdálenosti. Nebo se mýlím?
Napadá mě to s ohledem na problematickou komunikaci se vzdálenými sondami. Už dnes je problém komunikovat s Voyagery, natož potom s budoucími mezihvězdnými misemi.
Také by nebylo od věci zařadit jeden neutrinový detektor do projektu SETI. Pokud dokáží lidé posílat informace pomocí neutrin, dokáží to i jiné civilizace.

Odpovědět

Re: nadseni

Ludolph Ludolph,2012-03-20 11:30:48

Tak to ja nadseny docela jsem.

Veskera komunikace se da tranformovat na binarni reprezentaci 0-1, coz odpovida prave tomu vypinani a zapinani zdroje, ktere zminujete. Veskere digitalni komunikacni prostredky jsou zalozeny na tomto principu! A v pripade neutrin se podarilo jako nosice informace vyuzit castis, ktere takrka neinteraguji s hmotou.

To je urcite fakt hodny citovani, i kdyz je zatim prenosova rychlost nizka.

Odpovědět


Re

Petr Ka,2012-03-20 13:05:21

Ale právě tím nejde o první přenost dat pomocí neutrin (takto bylo pomocí vyp/zap přeneseno informací i neutronovými svazky, protonovými ... a nikdo se nepozastavil - je to jen maskování problému s rychlostí).
Podle zavádějící tiskové zprávy
http://www.physorg.com/news/2012-03-wireless-message-neutrinos.html
"... for the first time sent a message using a beam of neutrinos ..."
Ale už jen detekce neutrina (jistě dávnější experiment) je přenos jednoho bitu (čili informace - to by si měl každý ujasnit).
(v ArXivu je konstatování strohé - nejde o nic převratného)
Nadšení jsou jen lidé, kteří netuší, jaké je to úsilí (nutné prostředky) a přitom výsledek téměř nulový (fyzikálně moc nepůjde zmenšovat "detektor" díky malému účinnému průřezu).

Odpovědět


Přenesení informace

Vojtěch Kocián,2012-03-20 20:51:18

Pozor, detekce jednoho neutrina z konkrétního zdroje ještě neznamená pořádnou komunikaci. Přenesete tak pouze jeden jediný bit a to je vše, další už takto přenést nejde. Pro přenos více bitů je zapotřebí definovat nulovou a jednotkovou hladinu přijímaných neutrin, tedy bezpečně (s dostatečnou pravděpodobností) určit, zda vysílač je v určitém časovém úseku vypnutý nebo zapnutý.

Pokud jde o experiment Opera a podobné, tak tam by se asi o komunikaci mluvit dalo, protože zachytávali slušné množství neutrin a byli schopni za určitou dobu poznat, že v CERNu vypnuli zdroj. Z toho by šla odvodit teoretická kapacita přenosového kanálu, ale vzhledem k tomu, že informace jako takové nepřenášeli (nevypínali zdroj), tak kapacitu nemohli změřit.

Odpovědět

nadšení

Petr Ka,2012-03-20 10:52:13

Nesdílím nadšení. Je to právě případ toho, aby se publikovalo něco, ale smysl to nemá. Nejen, že takový přenost je pomalý a nerentabilní (a hodně dlouho bude). Ale jsou to přímo i lživé údaje, že jde o první přenos informace (už ve zmiňováném projektu OPERA byla přenesena informace). Ono totiž "vypínat a zapínat" zdroj - na tom nic není. Je to jako kouřové signály - a zakrývání ohniště. Fakt objev hodný citování ...

Odpovědět


Nedivim se

Martin Jahoda,2012-03-21 00:07:21

Ze nesdilite nadseni, protoze jste dany problem vubec nepochopil. Cele je to o penezich na dalsi vyzkum. To ze se preneslo slovo je v tomto pripade signal pro potencialni investory (vojaky) aby dali penize do dalsiho vyzkumu. To ze ted nevime jak detekovat neutrina v malem zarizeni a jak je jednoduse vyrabet v rozmerove malem zarizeni, jeste neznamena ze to v budoucnu nezvladneme. Jak se v historii ukazalo - nerikej ze neco nejde, nebo se najde nejaky blbec a ten to udela. (treba operacni zesilovac - to udelal jeden mlady konstrukter, ktery nevedel ze to nejde, nebo tranzistor - to byl puvodne aprilovy zert jenze nekteri to nepochopili a udelali to...)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni