Upečený hobit nalezen v Kerinci Seblat  
Zázračný objev na Sumatře snad definitivně potvrzuje existcenci našich pozoruhodných příbuzných. Stojíme na prahu nové éry rodu Homo?

 

Zvětšit obrázek
Monumentální Mount Kerinci. Domov hobitů? Kredit: Tom Casadevall, USGS, Wikimedia Commons.

Zoologové by podle všeho měli postavit velkolepý chrám svatému Hubertovi. Jako by nestačilo, že se vědci dozvěděli o tajemném a ultravzácném kopytníkovi saole z Annamitského pohoří mezi loveckými trofejemi a že se v úlovcích místních obyvatel v divokých koutech světa pravidelně nacházejí úžasné věci. Teď tomu všemu nasadili korunu v malebném národním parku Kerinci Seblat na Sumatře.

 

Zvětšit obrázek
Očití svědci výskytu orang pendeků v Kerinci Seblat. Kredit: Schlegel, Wikimedia Commons.

Pokud se potvrdí agenturní zprávy, tak v prostoru největšího sumaterského národního parku podle všeho naprostou náhodou objevili exemplář kulinářsky upraveného hobita. Nikoliv zatoulaného člena štábu Petera Jacksona, ale člověka floreského (Homo floresiensis), tedy vlastně v tomhle případě nejspíš člověka sumaterského. Je to tak fantastický nález, že jistě nebude na škodu jistá dávka obezřetnosti. Slavme tedy proto až po definitivním potvrzení identity hobita. Až se tak stane a doufejme že ano, budeme mít konečně jistotu, že na téhle planetě nejsme sami. A to bude bez diskuze naprosto omračující pocit. O nálezu samotném se ví jenom velice málo. Pravděpodobně vstoupí do dějin zoologie jako strhující drama hodné filmového zpracování. Vše totiž naznačuje tomu, že hobita pekli na místním tržišti se zvěřinou, které je samozřejmě ilegální a pro kohokoliv cizího je velmi na pováženou tam byť jenom strčit nos. Šťastlivými nálezci jsou údajně studenti zoologie nejmenované americké univerzity, kteří se v oblasti věnovali běžné turistice. Podle toho, co se ví o podobných tržištích, jim docela dobře mohlo jít o život, pokud by jen nepatrně dali najevo, že vědí co si kupují. Pečení primáti jsou zde každopádně běžnou pochoutkou, oblíbený je zejména makak jávský (Macaca fascicularis). Jak se zdá, občas se mezi ně připlete drobný příslušník rodu Homo.

 

Když už se objevila tolik očekávaná zpráva o nálezu živého, tedy vlastně pečeného hobita, je sumaterský národní park Kerinci Seblat tím nejvěrohodnějším možným místem. Právě odtud v poslední době pochází nejvíce zpráv o pozorování orang pendeka, legendárního tvora ze sumaterských horských mlžných lesů. A hobitům, jejichž pozůstatky odkryli v roce 2003 na nedalekém ostrově Flores, jakoby orang pendek, nejčastěji popisovaný jako zakrslý lesní hominid, z oka vypadl. Peter Tse z Dartmouth College vedl v Kerinci Seblat projekt, v němž se v letech 2005-2009 pokoušeli chytit orang pendeky do fotopastí, leč marně. Ani není divu, orang pendeci zřejmě nejsou žádní tupci, ale mazaní primáti, navíc naši vzdálení příbuzní, takže když se nechtěli nechat vyfotografovat, tak bylo takřka nemožné je k tomu donutit.

 

Zvětšit obrázek
Ilegální trh se zvěřinou. Zaslíbené místo zoologů. Kredit: Amcaja, Wikimedia Commons.

Teď jistě vypukne ohromný zmatek a na Sumatru zamíří mnohé expedice i nažhavené výzkumné týmy, jejich úspěch lze ale jenom obtížně odhadnout. Výše zmíněná saola je také velmi žádoucí vědeckou kořistí a přesto ji živou zatím žádný vědec neviděl. A to od jejího objevu uplynulo dlouhých 20 let. Nicméně, Kerinci Seblat je oslnivým zřídlem biodiverzity, kde se navzdory případnému neúspěchu báječně ukojí každý biolog. Žije tu tygr sumaterský, nosorožec sumaterský, tapír čabrakový a spousta dalších podivuhodných savců i přes 370 druhů ptáků a taky tu roste Rafflesia arnoldii s gigantickým květem, zmijovec titánský (Amorphophallus titanum) s gigantickým květenstvím a spolu s nimi dalších 4 tisíce druhů rostlin, včetně 300 okouzlujících druhů orchidejí. Kromě toho tento národní park zahrnuje nejvyšší horu Sumatry a nejvyšší sopku celé Indonésie v jednom, totiž Mount Kerinci (3805 m), další aktivní sopky, horké prameny, jeskyně i vodopády.

 

Zvětšit obrázek
Tajemné lesy Annamitského pohoří. Pomezí Vietnamu a Laosu. Kredit: Rolf Müller, Wikimedia Commons.

Podaří se někomu chytit hobita i přes jejich veškerou mazanost? Bylo to skvělé, protože z hobití pečeně, navíc asi neúplné se toho nejspíš zase tak moc nedozvíme. Kdo ví, co z voňavé pochoutky vlastně zbylo k přísnému vědeckému zkoumání. Co hůř, to nejcennější, totiž hobití DNA, při tepelném zpracování masa prakticky jistě vzala za své. A přitom jsou všichni tak lační se dozvědět, co jsou vlastně hobiti zač a ze které větve evolučního stromu lidí vlastně vypučeli. Doufejme, že se brzy zjistíme víc!

 

Prameny:

AFP 1.4. 2012, Wikipedia (Homo floresiensis, Orang Pendek, Kerinci Seblat National Park).

 

 


Poznámka redakce: Pokud se vám obsah tohoto příspěvku nějak nezdál, měli jste pravdu. Jeho platnost vypršela dnem jeho zveřejnění a jeho význam odpovídá rubrice ve které je zařazen.

 

Datum: 01.04.2012 23:45
Tisk článku

Související články:

Hobiti byli kreténi?     Autor: Jaroslav Petr (05.03.2008)
Nejstarší zástupce rodu "Lidé" v Evropě     Autor: Václav Hrdonka (23.08.2005)



Diskuze:

Sakra

Dominik Matus,2012-04-08 12:36:16

A já tomu chtěl věřit :D

Odpovědět

:)

Lukáš Píše,2012-04-03 15:04:31

skočil jsem na to...by jste se smály kdyby jste mě viděli jak ten článek přímo hltám kdžy ho čtu xD ...

Odpovědět

Zase sem to spolknul i s navijakem

Martin Jahoda,2012-04-03 00:38:22

Kazdej rok si rikam, ze na to priste neskocim a zase sem byl nadsenej z objevu hobita az do chvile, kdy jsem si precetl konec.......

Odpovědět

Robert Tropek,2012-04-02 16:24:36

A sakra, já se nechal nachytat o den později! ;-)

Odpovědět

cool story

Tomáš Beneš,2012-04-02 15:12:24

1. dubna se slaví i na Oslu? :)

Odpovědět


...

Martin Smatana,2012-04-02 16:48:20

Každý rok... a vždy to stojí za to :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz