Biotechnologieve výzkumu zemědělských plodin a komercializace  
Současný stav v biotechnologických (GM) plodinách ve světě a v Evropě. Zpracováno podle údajů ISAAA, vědeckých publikací a poznatků získaných na 2. Mezinárodní konferenci ISHS „Geneticky modifikované organismy v zahradnictví“, Nelspruit, Jihoafrická republika.

 

 

Výzkum a vývoj geneticky modifikovaných (GM), resp. biotechnologických (Biotech) rostlin a odrůd je datován od začátku 80. let minulého století, první polní pokusy Biotech rostlin byly založeny v roce 1986.ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Applications) doporučuje používat termín biotechnologické rostliny (Biotech) místo geneticky modifikované, nebo transgenní, neboť posledně uvedené názvy vyvolávají u části neinformované veřejnosti averzi k těmto rostlinám a plodinám. Komercializace, pěstování první Biotech odrůdy bavlníku (Monsanto), Biotech odrůdy bramboru (Syngenta) započalo v roce 1995, první Bt (s geny Bacillus thuringiensis) odrůdy kukuřice (Delta and Pine Land) a první Ht (herbicide tolerant) odrůdy sóji v roce 1996.


V letech 1996 až 2009 docházelo k průměrnému ročnímu nárůstu 9 milionů hektarů pěstovaných Biotech plodin tak, že v roce 2009 bylo ve světě pěstováno již 136 milionů hektarů těchto plodin. V letech 2010-2011 se roční nárůst pěstované plochy Biotech plodin a odrůd zvýšil na 12 milionů hektarů, tj. 8%. 16,7 milionu farmářů ve 29 zemích světa pěstovalo v roce 2011 celkem 160 milionů hektarů těchto plodin. Biotech plodiny jsou pěstovány v 19 rozvojových zemích a 10 průmyslově vyspělých zemích. Z první desítky zemí každá zvýšila v roce 2011 plochu o více než jeden milion hektarů. S touto skutečností kontrastuje situace v Evropské unii, kde 6 zemí včetně České republiky vyselo „rekordních“ 114.490 hektarů Bt kukuřice a další dvě země pěstovaly pár set hektarů biotechnologické brambory ´Amflora´. Evropa se tak podílela na celosvětovém pěstování Biotech plodin 0,072%, což je šokující skutečnost. Vyniká tak zaostalost Evropy za rozvojovými zeměmi, které pěstují biotechnologické plodiny na téměř 50% celkové plochy, tj. na 80 milionech hektarů půdy, na ploše 694krát větší než je plocha pěstování těchto plodin v Evropě. Očekává se, že rozvojové země v roce 2012 překročí plochu Biotech plodin pěstovaných v průmyslových zemích. V roce 2011 bylo procento růstu v rozvojových zemích dvakrát rychlejší a na plochu dvakrát větší, než v zemích průmyslových. Spojené státy americké však zůstávají vedoucím producentem Biotech plodin, které pěstují na 69 milionech hektarů, 43% celkové plochy. Ht sója zůstává dominantní plodinou, následuje Bt kukuřice, bavlník a canola. „Zlatá rýže“ spěje ke kompletaci regulačních požadavků, a předpokládá se, že v roce 2013 bude uvolněna k pěstování na Filipínách, následovat bude pěstování v Číně.

 

Zvětšit obrázek
Clive James, ředitel ISAAA navrhuje pro transgenní plodiny používat termín: biotech crops. (Kredit: ISAAA)

V letech 1996 až 2011 přispívaly biotechnologické plodiny k bezpečnosti potravin, udržitelnosti a změně klimatu. Zvyšují produkci plodin v ceně 78,4 miliard US dolarů. Poskytují lepší podmínky z hlediska životního prostředí, neboť šetří např. 443 milionů kilogramů pesticidů, jen v roce 2010 snížily emise CO2 o 19 miliard kilogramů, což je ekvivalentní se stažením asi 9 milionů automobilů z provozu. Zachovávají biodiverzitu tím, že šetří 91 milionů hektarů pozemků. Pomáhají snížit chudobu v rozvojových zemích tím, že zvýšily životní úroveň ca 15 milionů drobných farmářů, jedněch z nejchudších lidí na světě. Biotechnologické plodiny přesto nepovažujeme za všelék, dodržování dobrých zemědělských praktik jako je rotace plodin a řádná agrotechnika, je u Biotech plodin nutností, stejně jako je tomu u běžných plodin.


Příkladem prospěšnosti Biotech obiloviny a zabedněnosti evropské politické scény včetně „zelených“ aktivistů je story zlaté rýže, Golden Rice. Rýže je základní, a mnohdy téměř jedinou potravinou třech miliard lidí, především v Asii. Mezi obilninami má rýže nejvyšší energetickou hodnotu a výnosy, ale nedostatek aminokyselin a vitaminů potřebných pro normální funkci těla. Chybí jí beta karoten, prekursor vitaminu A, což způsobuje deficit vitaminu A (Vitamin A deficiency – VAD) u 127 milionů lidí v rozvojových zemích Asie, z toho u 25% dětí předškolního věku. Každoročně 250 až 500 tis. dětí oslepne, z toho 67% zemře během jednoho měsíce. Denně umírá kolem 6000 dětí. Výzkum geneticky modifikované rýže produkující beta karoten inicioval v roce 1984 Dr. Peter Jenings, šlechtitel rýže. Rockefellerova nadace financovala 8 let výzkumný program vedený Prof. Ingo Potrykusem (Švýcarsko) a Dr. Peter Bayerem. V projektu se angažovaly i společnosti Bayer, Mogan, Monsanto, Novartis a Zeneca. V roce 2000 byla vyvinuta první Golden Rice s nízkým obsahem beta karotenu, 1,6-1,8 mikrogramu na gram, ale byla prokázána funkčnost dvou genů vložených do rýže. Syngenta pak vyvinula linii Golden Rice 1 s obsahem 6 až 8 mikrogramů beta karotenu v jednom gramu. Díky evropské stupiditě, kterou je možno nazvat ďábelskostí nebylo povoleno Biotech rýži s obsahem potřebného karotenoidu pěstovat, miliony dětí slepnou a statisíce umírají i nadále. Nesmyslný hon na GM plodiny v Evropě je možno srovnat se středověkým tmářstvím a honem na čarodějnice. V roce 2005 vyvinula Syngenta linii rýže Golden Rice 2 s obsahem 36,7 mikrogramů. GR 2 byla dále zlepšena díky projektu Gatesovy nadace a obohacena o zvýšený obsah bílkovin, vitaminu E, železa a zinku. V roce 2009 nahradila GR 1 a další zlepšená linie rýže GR2G je v rozvojových zemích Asie, ale např. i v JAR používána ke křížení s místními odrůdami. Kříženci obsahující vysoký obsah beta karotenu a jiné zlepšené vlastnosti budou v příštích letech v příslušných státech povoleny k pěstování. Odrůdy rýže Golden Rice by měly být jen na Filipínách, v Bangladéši a Indii pěstovány na 7 až 7,5 milionech hektarů. Ekonomický přínos pro asijské země je odhadován na 4 až 18 miliard US dolarů ročně. V jihovýchodní Asii trpí nedostatkem vitaminu A 33% obyvatel, nedostatkem železa (anemií) 57% a nedostatkem zinku 71% populace. Pěstování rýže GR2G bude mít pyramidální efekt třech benefitů zajišťujících populaci dostatečné množství beta karotenu, železa a zinku.a umožní radikalní zlepšení zdravotního stavu a záchranu milionů životů, především malých dětí.


Jsou vyvíjeny a komercionalizovány nejen polní, ale také zahradní transgenní plodiny. Velmi významný je pokrok projektů transgenní zeleniny, které zahrnují rajče, brambor, zelí, brukev, květák, fazol, papriku, pfeferonky, cukini, tykev, lilek, okurku, mrkev a sladkou kukuřici. V roce 2011 např. Brazílie zavedla pěstování domácích Biotech fazolí, rezistentních k virům, vyvinutých ve veřejném sektoru Brazilského zemědělského výzkumného konsorcia. V USA se již např. Pěstují odrůdy dýně a cukety rezistentní k virům ZYMV, WMV, CMV.


Genetické inženýrství má potenciál revolucionalizovat šlechtění ovocných dřevin. Papája rezistentní k viru mozaiky papáje je pěstována v USA a Číně a byla schválena ke konzumaci tohoto čerstvého ovoce v Japonsku. Biotech réva vinn  rezistentní k virovým, bakteriálním a houbovým chorobám, s tolerancí k abiotickým stresům a benefity pro zdraví byla vyvinuta v Jižní Africe. Jsou vyvíjeny Biotech odrůdy banánu, jabloně, hrušně a jahodníku. V USA byla v roce 2010 deregulována biotechnologická odrůda švestky HoneySweeet rezistentní k viru šarky švestky.


Je reálné, že počet obyvatel Země vzroste ze 6,1 miliard v roce 2000 na 9,2 miliard v roce 2050 a při stejné výměře orné půdy se bez pěstování Biotech plodin, které vykazuje obrovská pozitiva, žádná negativa, se nebude možno lidstvo uživit.Již dnes hladoví více než jedna miliarda lidí. K tomu přistupuje negativní vývoj klimatu, rozšiřování suchých oblastí v řadě zemí, a na druhé straně záplavy v jiných oblastech, obojí s negativními dopady na zemědělskou produkci. ISAAA odhaduje, že pokud by v příštích letech nebylo urychleně zaváděno pěstování odolnějších a produktivnějších Biotech plodin, budou v roce 2050 hladovět tři miliardy lidí. Z tohoto hlediska je v mimoevropském vědeckém světě považován přístup zemí EU k pěstování (GM) Biotech rostlin za dekadentní a zpátečnický. Česká republika včetně zemědělského výzkumu by mělaaktivity na úseku výzkumu a vývojebiotechnologických plodin a nových odrůd výrazně zvýšit.


   


Poznámka Prof. Drobníka k  článku Doc. Ing. Jaroslava Poláka, DrSc.
Termín „biotech crops“ (biotech plodiny) pro transgenní plodiny zavádí Clive James ředitel ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-biotechApplications) ve svých přehledech. Je to pochopitelná reakce na nesmyslný termín „geneticky modifikované“, neb každý pes je geneticky modifikovaný vlk. Jenže do biotechnologie neřadíme jen transgenesi, ale řadu dalších metod, jako je např. fúze protoplastů, mutace pomocí zinkového prstu nebo polynukleotidů, zásahy do dělícího vřeténka a dokonce i umělá mutagenese pomocí ozáření nebo chemických mutagenů se sem počítá (jedná se o poškození DNA a její opravu). Proto logicky by i produkty těchto metod musely být označeny jako biotech plodiny. Proto podle našeho názoru je vhodné pro transgenní plodiny používat pro informovanou cílovou skupinu termín „transgenní“ a pro obecnou veřejnost GMO, protože „proti GMO“ směřuje demagogická kampaň různých organizací a jde o to veřejnost informovat.


 

 

V březnovém čísle Světa biotechnologií se dále dočtete:
- Květy populizmu z Francie
- Evropa se bojí novot
Březnové číslo Světa biotechnologií v pdf je ke stažení ZDE

Datum: 06.04.2012 08:06
Tisk článku

Memorix anatomie - Hudák Radovan, Kachlík David
 
 
cena původní: 1199 Kč
cena: 1199 Kč
Memorix anatomie
Hudák Radovan, Kachlík David
Související články:

Šetřit vodou se dá i úpravou průduchů rostlinám     Autor: Josef Pazdera (26.06.2019)
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti     Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně     Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
GOC rýže aneb jak Číňané vypálili Američanům rybník     Autor: Josef Pazdera (17.01.2019)
Fotorespirační mutanti aneb zkratka ve fotosyntéze = 40 % výnosu k dobru     Autor: Josef Pazdera (07.01.2019)



Diskuze:

důvod proč ne

Pavel Michálek,2013-05-28 12:40:45

Ono je potřeba se podívat na pěstování GM plodin i z jiného pohledu. Nelze totiž oddělit plodinu od technologie jejího pěstování, vynikající článek pro objasnění je zde: http://www.szes.chrudim.cz/projekty/veda/clanek5/
Navíc zemědělství se potýká s nadprodukcí potravin, a EU na to reaguje požadavky spojené s dotacemi na snížení osevních ploch a jejich zatravnění. Proč tedy pěstovat výkonné GM plodiny, když je nepotřebujeme. Důvod je samozřejmě zisk firem, které vyrábí a produkují patentovaná osiva, postřiky pro ně určené apod. Jenže když zjistíte, co je na originální etiketě s prý neškodným Roundupem klasik, kde si můžete (mimo jiné) přečíst:

R 51/53: TOXICKÝ PRO VODNÍ ORGANISMY, MŮŽE VYVOLAT DLOUHODOBÉ NEPŘÍZNIVÉ ÚČINKY VE VODNÍM PROSTŘEDÍ!

S 61: ZABRAŇTE UVOLNĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. VIZ SPECIÁLNÍ POKYNY NEBO BEZPEČNOSTNÍ LISTY

OP II.st. PŘÍPRAVEK JE VYLOUČEN Z POUŽITÍ V OCHRANNÉM PÁSMU II. STUPNĚ ZDROJŮ POVRCHOVÉ VODY!
nebo další info na:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Roundup
pak neškodnost HT plodin, které sice samy o sobě neškodí, (škodí jejich odolnost právě vůči postřikům, které jsou pak v neomezené míře používány) vezme za své. Nechci se tady více rozepisovat, ale pokud to kohokoliv zajímá nechť si přečte výše uvedené články a jistě pochopí proč NE!

Odpovědět

označování gmo

Josef Pazdera,2012-04-25 13:40:26

Problém s označováním není. Jde jen o vícenáklady, které když se něco takového uzákoní a bude třeba dodržovat a kontrolovat bude mít. Tedy zdražení potravin i pro ty, kteří nic takového nepožadují. Navíc to postihne ty s nejnižšími příjmy. Nehledě na to, že označovat něco, co nikomu neškodí - jaký argument pro takové nařízení je dobrý? Že si to přeje pár obchodníků, kteří mají zájem na odbytu BIO?
Asi se shodneme, že zavést to není demokratické ani odborně ospravedlnitelné. Ale je tu ještě další problém. I za normální situace v přírodě dochází k přenosu genů mezi rostlinami i mezi živočichy i mezi živočichy a rostlinami a naopak. Zkrátka v přírodě se geny přenáší i horizontálně - vznikají tedy přirození mutanti a geneticky modifikované rostliny. Prakse by tedy pri troše důslednosti mohla vypadat tak, že by na trhu bylo všechno gmo. I ty plodiny ze soukromých nehnojených zahrádek. A pokud by na sobě takovou visačku nemely, šlo by jen o nedokonale testovanou rostlinu.

Odpovědět

To je ono. Udělat si monopol na osivo.

Josef Hrncirik,2012-04-08 20:35:44

Odpovědět


A Vejmelkova,2012-04-09 11:27:41

Mýlíte se, nejde o monopol na osivo. Ale i kdyby, tak nemáte dojem, že nejlepší cestou jak se zbavit monopolu je vyšlechtit si také výkonnější a zdravější plodiny a třeba ještě lepší? Zkuste se zamyslet zda je správnou cestou takové ničení výzkumných políček, nebo legislativní omezovaní transgeneze, vyvolávání strachu z konzumace genů...

Odpovědět


Daniel Konečný,2012-04-09 16:05:52

konkurence se jen prenese na vyvoj jinych druhu, zatim neni dostatek soutezicich firem prave kvuli klackum pod nohy, kterych biotech rostliny maji prilis mnoho a nebude snadne v tomhle oboru zacit podnikat. Pocatecni investice je obrovska a co za to? regulace, byrokracie a nesmyslna omezeni

Odpovědět

Zlatá rýže

Mojmir Kosco,2012-04-07 08:25:29

Po zavední zlaté rýže neklesl deficit vitamínu A v sazažených oblastech ani o ň .Rešením je dávka vitamínu A jednou za půl roku .
A teď něco o zlaté rýži
Geneticky modifikovaná rýže produkuje v průměru 1,6 mikrogramů ß-karotenu na 1 gram rýže. Tvrzení, že stupeň využití ß-karotenu v GE rýži by mohl být vyšší než z ovoce a zeleniny, je podle Institutu medicíny Národní akademie věd v USA naprosto zavádějící.
Žena by tak musela zkonsumovat 3 750 gramů (3,75 kg) GE rýže denně, což je přibližně 9 kg uvařené rýže nebo 6 375 gramů (6,375 kg) denně pokud kojí, aby obdržela postačující množství vitamínu A a to v případě, že GE rýže je jediným zdrojem vitamínu A a provitamínu A. Dvouleté dítě by muselo denně sníst 3 kg GE rýže, což je okolo 7 kg uvařené rýže denně.
Takže jde skutečně pouze o kontrulu nad dodáním osiva a finannční toky

Odpovědět


doplnění

Mojmir Kosco,2012-04-07 08:42:22

Většinou se píše že důvodem pro potřebnost zavádění GM potravin je nárust obyvatel .Dle FAO byla loňská produkce obilovin 2,237 mld/t což při 7mld lidí vychází na 0,87 Kg obiloviny pro každého denně .Je to jednoduché musí se nálezt příčiny ,které budou pro každou oblast jiné a teprve potom hledat řešení

Odpovědět


Je to prosté

A Vejmelkova,2012-04-07 10:23:12

Pan Koščo Vám tu stále bude omílat své a nevadí mu, že mu již vysvětlili jiní pod jiným článkem, jak chabých argumentů používá. Nechtějte od politika, který byl na kandidátce do Evropského parlamentu za Zelené, aby se vzdal své rétoriky. Inu tvrdé jádro zelených i ve své Straně kritizuje za opouštění zelené politiky... Jako ekozemědělec je pan Koščo na navíc ekonomicky zainteresovaný na tom aby zdravější a ekonomicky výhodnější plodiny se nerozšiřovaly - byly by jeho podnikání konkurencí a tedy jeho ziskům ku škodě.

Odpovědět


Vy jste to asi ani necet...

Daniel Konečný,2012-04-08 11:29:52

Kdyz uz si dokazete dat tu praci a pocitat, mohl byste si i precist alespon tenhle odstavecek, kdyz uz ne cely clanek, a pocitat znovu:

"V roce 2000 byla vyvinuta první Golden Rice s nízkým obsahem beta karotenu, 1,6-1,8 mikrogramu na gram, ale byla prokázána funkčnost dvou genů vložených do rýže. Syngenta pak vyvinula linii Golden Rice 1 s obsahem 6 až 8 mikrogramů beta karotenu v jednom gramu. Díky evropské stupiditě, kterou je možno nazvat ďábelskostí nebylo povoleno Biotech rýži s obsahem potřebného karotenoidu pěstovat, miliony dětí slepnou a statisíce umírají i nadále. Nesmyslný hon na GM plodiny v Evropě je možno srovnat se středověkým tmářstvím a honem na čarodějnice. V roce 2005 vyvinula Syngenta linii rýže Golden Rice 2 s obsahem 36,7 mikrogramů. GR 2 byla dále zlepšena díky projektu Gatesovy nadace a obohacena o zvýšený obsah bílkovin, vitaminu E, železa a zinku."

Odpovědět


Miliony děti

Mojmir Kosco,2012-04-11 09:11:04

Miliony dětí v evropě slepnou a pod hezký argument .Významnější pěstování rýže v evropě je provozováno pouze v jižní francii ,kde je její odbyt postaven na speciální teď nevím zda značce nebo odrůdě "carnacká rýže" zkuste tam říct že nahradíte specifické odbytové postavení této rýži zlatou rýži a uvidíte co se stane .

Odpovědět


pardon

Daniel Konečný,2012-04-11 10:24:55

v evrope takhle moc nikdo neslepne, je to mysleno na asii, ale z toho uryvku co jsem vam vytrhl to muze vypadat vselijak...

Odpovědět


jeste upresneni

Tomas Moravec,2012-04-11 16:16:57

Jeste bych si dovolil par upresneni na Vas prispevek ze 7. dubna pane Kosco.
1. Zlata ryze pokud vim jeste zavedena nikde nebyla. Tudiz jeji dopad na avitaminozu je na urovni dohadu. Nevim proc se zde neaplikuje princip predbezne opatrnosti -na jedne strane mate miliony lidi, kterym to mozna pomuze, na druhe strane strach obyvatelu mest, kteri si mysli, ze rajce nema geny a boji se toho, ze ze zlate ryze zezloutnou. Bohuzel "Strach" ma prednost a tak radsi nechame tech par milionu lidi 2 let slepnout nebo umirat, protoze oni maji prdlajs zatimco my mame prachy. Jednoduche.
2. Zrovna zlatou ryzi jste si jako dobry priklad kontrolou na finacnimi toky nevybral nejlepe, jiste dobre vite, jde o humanitarni projekt.

Odpovědět

Současný postoj

Pavel S,2012-04-06 20:58:20

EU vůči GMO velmi připomíná postoj, který na začátku 50. let zaujímal východní blok vůči genetice. Když Watson a Crik v Anglii objevili strukuturu DNA tak na východě bolševičtí poskoci Lysenko a Lepešinská šířili pověry a strach. Dnes zelení fanatici převzali ideu a metody Lysenka a Lepešinské a pokračují v šíření pověr a strachu v EU.

Odpovědět


Nešlo jen o genetiku

Pavel Brož,2012-04-08 16:10:50

ale i o kybernetiku a potažmo celé rodící se odvětví informačních technologií, které byly ideologicky oznámkovány jakožto nežádoucí. Právě na tom je možno ukázat nejvíce důsledků takovéhoto tmářství - jak hodně pokročilých technologií vzniklo ve východním bloku ve srovnání se západním? Prakticky nula.

Ono se dá říct, že se ten východní blok rozpadl v za pět minut dvanáct. Kdyby nedejbože přetrval dodnes, tak bychom z pohledu západní společnosti byli dnes k nerozeznání od Albánie.

Což vede k otázce, kolik pokročilých technologií se svým přístupem vyprodukuje v tomto půlstoletí Evropa, a zdalipak pro nás nebude případný rozpad evropského bloku podobnou záchranou v za pět minut dvanáct, jako byl pro východní blok v roce 1989.

Odpovědět

doporučuji shlédnout

Martin Egon,2012-04-06 19:17:13

on asi není problém v GM plodinách jako takových, ale v tom, kdo a proč to financuje.
štve vás, že odpůrci mají klapky na očích, přes které nevidí pozitivní možnosti GMs, ale sami máte klapky, přes které nevidíte reálné, katastrofální dopady obchodu s nimi. věnujte chvíli svého času shlédnutí toho snímku, jde z toho poměrně /snad i pro vás/ jednoduše vyextrahovat o co běží
http://www.youtube.com/watch?v=_8q7GqXEeSo&feature=related

Odpovědět


Martin Egon,2012-04-06 19:20:51

..to bylo hlavně na pána LF a JŠ a jim podobné

Odpovědět


Pavel S,2012-04-06 20:46:07

reálné katastrofální dopady má podpora pěstování tzv. biopaliv a 50 miliard eur ročně, které evropští byrokrati vyhodí na podporu tvz. evropského zemědělství a jiné zhůvěřilosti pocházející především z dílen zelených fanatiků. To s GMO nemá nic společného. Právě naopak, největším ničetelem domorodých zemědělců je EU prostřednictvím své dotované produkce a právě EU je největším nepřítelem GMO. Tenhle jednoduchý fakt je ovšem asi příliš složitý aby ho antigmo fanatici pochopili.

Odpovědět


Pro Pavla S

Mojmir Kosco,2012-04-06 21:39:42

V nigerii ma příšerný dopad pěstování kakových bobů.(Hladomor)
Ve visconsinu má příšerný dopad pěstování kukuřice ať BT nebo né (eroze)

V Číně jde všechno skvěle Peking má radost že se okolí mění v poušť.


a takhle můžeme pokračovat

a pokračovat

vždy je třeba najít příčinu

Odpovědět


pro mk

Pavel S,2012-04-06 22:50:50

kecy, prdy, beďary nebo-li zelené nesmysly vycucané z prstu antigmo fanatika.
Kakaové boby jsou snad geneticky modifikované? Nejsou.
Nezpůsobuje snad klasické zemědělství nebo dokonce primitivní zemědlělství domorodců v Africe násobně větší erozi než zemědělství založené na GMO? Způsobuje.
Není šíření pouští v Číně i jinde způsobeno pasením stále větších stád dobytka. Je. A jakou to má souvilost s GMO? Žádnou.
A takhle by se dalo porkačovat dále. Příčinu vašeho blábolení hledejte u sebe.

Odpovědět

Reklamní leták

Mojmir Kosco,2012-04-06 18:09:20

Tento článek je reklamní leták, který říka přejděte na novou věc.Ta Vaše je hnusně zastaralá nefunkční a je div že evropa ještě nehladuje. USA je ve stavu kdy už se nemuže vrátit k jiným plodinám než GMo.

Evropa totiž nemá nižší výnosy ani nižší produktivitu ale ještě pořád nechce chápat že Monseku je nutné platit...

Příšerně jednostranné

Odpovědět

nez GM rostliny

Libor Sigmund,2012-04-06 16:59:24

je problem v majitelich patentu,nebo zvyseny vyskyt sebevrazd v Indii zemedelcu kteri pestovali produkty od Monsata se nedava do souvislosti?Koupim seminka na pujcku od WTO,po vypestovani mi ale nezustane dost na novou setbu,protoze semena nejsou plodna...a uz mi na dalsi nepujci, protoze plodina sla o 30% s vykupni cennou...

Odpovědět


klicivost osiva

Tomas Moravec,2012-04-11 16:29:29

Zrejme cerpate z nejakych tendencnich zdroju. Pokud koupite komercni GMO osivo neni problem v tom, ze by byla v dalsi generaci neplodna, ale v tom, ze svoji sklizen jako osivo pouzit nesmite. U nekterych plodin se to ani nevyplati - napriklad u kukurice se pouziva hybridni osivo od 30. let minuleho stoleti. To s GMO nijak nesouvisi. Pokud si tedy koupite GM osivo s tim, ze si ho pak dale budete mnozit sam, pak zrejme nejste zrovna odbornik na svem miste a dlouho farmarit nebudete at jiz jakehokoliv duvodu.

Odpovědět

Daniel Konečný,2012-04-06 16:12:38

Bohuzel nam to takhle doposud funguje, masa nevedoucich lidi za neco lobuje a politici prirozene delaji neco pro to, aby se jim zavdecili, ke zkaze vsech. Ke dnesnimu dni mame na oslu k tomuhle tematu krasnou myslenku
(kdo by to cet pozdeji:Nemůžete přecenit stupiditu nejširší veřejnosti.)

Odpovědět

Nebezpečí GM plodin

Lukáš Florner,2012-04-06 12:48:24

Tohle mě štve. Celá slavná Unie se GM plodinám vyhýbá jako čert kříži, pro aktivisty (o kterých se neodvažují říkat, že jsou zelení, protože o jejich vztahu k ekologii si myslím své) jsou GM plodiny stejně červeným hadrem jako atomová energie (ještě že se dají elektony v síti filtrovat na ty žlutočerné a zelené) a přitom mi do dneška nikdo nedokázal odpovědět, čím konkrétně jsou GM plodiny nebezpečné a jaký průser už jejich pěstování přineslo...případně odkázat na nějakou seriózní (nebo i klidně neseríózní) studii o tom, že GM plodiny nějaký průser chystají. Existuje vůbec nějaké nebezpečí? Nebo jde jen o zabedněnost, zabředlost ve vyjetých kolejích (které vedou do nikam, ale důležité je po nich jezdit, páč to tak dělali všichni před námi) a klasický projev iracionálního strachu z neznáma?

Odpovědět


Odpověď

Josef Šoltes,2012-04-06 13:56:03

Na vaši otázku mám jednoduchou odpověď, kterou biomozky používají k ospravedlnění svých zákazů a příkazů. „Mohlo by to něco udělat“. Nikdo totiž nikdy neprokáže, že je biorýže zcela neškodná. To totiž nejde. Vždycky se najde někdo kdo bude alergický apod. To, že ten člověk má problém i s normální rýží je už něco jiného. Ale co, já stejně doufám v brzké objevení UI a převzetí vlády... Protože tohle už je šílený...

Odpovědět


Já to pořád nechápu ...

Petr Klíma,2012-04-11 08:44:12

Nechápu ten odpor proti označování GM produktů.

Já jsem pro to, ať se GM potraviny dostanou na trh.

Ale povinně označené jako "GM" ať mají stejnou pozici jako "BIO".

Je jednoduché tvrdit, že GM jsou levnější, ale jsou o tolik levnější, že je budou lidi kupovat?
To je trh a v našich zeměpisných šířkách máme tu výhodu, že si můžeme vybrat.

A netvrďte mi, že nejde sledovat jaká surovina je a není GM. Pracuji v potravinářství a sledování původu surovin je běžný proces.

A pokud se bojíte "anti GM" hysterie? Jo to je realita, ale to zastánce GM neopravňuje chovat se jako komunističtí diktátoři - "tohle budeš žrát a drž hubu".

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace