Technologičtí magnáti hodlají těžit na asteroidech  
Dovedeme zahájit těžbu cenných surovin na blízkých asteroidech? Nejspíš to nebude snadné, ale i tak to chce společnost Planetary Resources zkusit.

 

Zvětšit obrázek
Stojíme na prahu výroby továren u asteroidů? Kredit: Planetar Resources.

 

Zvětšit obrázek
Peter Diamandis. Kredit: Wikimedia Commons.

Taky jste si mysleli, že americká NASA se přes všechna možná protivenství stane tím, kdo nás pošle do vesmíru? Začátky byly sice slibné, ale teď už je jasné, že se éra státních letů do vesmíru zvolna chýlí ke konci. Naštěstí se konečně rýsuje rozumná alternativa – vesmírných projektů by se mohli chopit soukromníci. Ne každému to asi bude znít příjemně, ale privatizace vesmírných letů by mohla být řešením.

 

Nedávno jsme se stali svědky vystoupení pozoruhodné společnosti Planetary Resources, Inc., která je dítkem cílevědomých technologických magnátů. Peter Diamandis, zakladatel organizace X PRIZE Foundation a Eric Anderson, který stál u zrodu Space Adventures ji společně založili v listopadu 2010, původně pod jménem Arkyd Astronautics. Postupně se k nim přidali investoři slavných jmen, například významní členové týmu Google K. Ram Shriram, Larry Page a Eric Schmidt, filmař James Cameron nebo tvůrce software Microsoftu Charles Simonyi. To by snad mohlo jejich vesmírné vize posunout blíže k realitě.

 

Lidé kolem Planetary Resources oznámili, že hodlají těžit rozličné suroviny na dostupných asteroidech. Zní to skvěle a na asteroidech je rozhodně spousta zajímavých věcí. Technologie robotické meziplanetární těžby je ale také zatím méně než v plenkách a tudíž velice riskantní a nesmírně nákladná. První fází robotické těžby na asteroidech pod taktovkou Planetary Resources by mělo být vypuštění několika malých orbitálních teleskopů, které by pečlivě prozkoumaly naše nejbližší okolí a vytipovaly ekonomicky nejzajímavější asteroidy. Během další fáze by k vybraným asteroidům poslali meziplanetární průzkumné sondy, které by je detailně zmapovaly a také pokud možno odebraly vzorky a dopravily je zpět na Zemi. V Planetary Resources odhadují, že by jim přípravné fáze před započetím těžby mohly trvat zhruba jedno desetiletí.

 

 

Zvětšit obrázek
Malý a laciný satelit LEO z řady Arkyd series 100. Kredit: Planetary Resources

 

Zvětšit obrázek
Eric Anderson. Kredit: Wikimedia Commons.

Hlavním cílem celého projektu je samozřejmě těžba na vybraných asteroidech, zpracování vytěžených surovin a jejich transport na místa určení ve Sluneční soustavě. Kromě samotné těžby se vývojáři v Planetary Resources zajímají i o technologie úprav oběžné dráhy asteroidů, pokud by to bylo nezbytné. Zároveň není těžké uhodnout, že pokud technologičtí magnáti uspějí, tak jejich těžařské know-how bude docela dobře použitelné proti takzvaně potencionálně nebezpečným planetkám (anglicky Potentially Hazardous Asteroid, PHA). Kdyby nastaly s nějakým asteroidem problémy, tak bychom ho mohly odklonit a posléze svižně vytěžit.

 

Oslovení experti jsou vůči tomuto konceptu zatím poměrně rezervovaní, protože spuštění první těžařské jednotky na asteroidu bude stát úctyhodnou kupu dolarů a také spoustu energie k vývoji nejnovějších technologií, které zatím jenom tušíme vpředu za obzorem. Je vlastně otázkou, jestli taková těžba bude ekonomicky výhodná. Nicméně, společnost Planetary Resources táhne kupředu vize, která je velmi silná. Peter Diamandis chtěl být podle vlastních slov už od dětství kopáčem na asteroidech. Je to podle něj způsob, jak lidem zpřístupnit blízký kosmický prostor a konečně by se tady něco začalo dít. První privátní orbitální teleskopy by měly vzlétnout za 18 až 24 měsíců. Uvidíme, nakolik se jim to podaří. 
 

Zvětšit obrázek
Těžba na asteroidu. Kredit: Planetary Resources.

 


 

Pramen: Universe Today 24.4. 2012, Wikipedia (Planetary Resources).


 

Datum: 28.04.2012 08:10
Tisk článku

Íkaros - Asteroid Android
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 177 Kč
Íkaros
Asteroid Android
Související články:

Odkud přiletěla první mezihvězdná planetka ʻOumuamua?     Autor: Stanislav Mihulka (12.11.2017)
Astronomové usilovně loví poznatky o prvním mezihvězdném návštěvníkovi     Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2017)
NASA využije průlet asteroidu 2012 TC4 k testu planetární obrany Země     Autor: Stanislav Mihulka (01.08.2017)
Být single není cool: Všechny hvězdy zřejmě vznikají v párech     Autor: Stanislav Mihulka (16.06.2017)
Ukrývá se v oceánu severozápadně od Falkland ohromný impaktní kráter?     Autor: Stanislav Mihulka (14.05.2017)



Diskuze:

aby se zaplatila cena změny rychlosti asteroidu

Josef Hrncirik,2012-05-03 15:45:25

o lidumilných 8 km/s musel by být z materiálu o prodejní ceně cca 20 dolarů za gram a dalších cca 20 dolarů je zapotřebí za odvoz na Zem. Určitě asteroid není z čistého Au a za 40/dolarů za gram jsme ho schopni vykupovat ev. těžit i v ČR. Určitě drahé kovy tam nemají větší koncentraci něž 1%, bylo by to proti
zastoupení prvků v kosmu. Na Zemi mohou být mechanizmy jejich zkoncentrování, na asteriodu asi ne. Zn. Prodávám akcie na asteroid "Modrý diamantový balvan"

Odpovědět

časové merítko

Marek Hrabčák,2012-05-02 18:45:50

Niekto tu písal o horizonte 100 rokov. Zaujímave, skoro presne toľko trvalo od Newcomena (1722 - parný stroj) po Sthephensona (1825 - parný rušeň). Pokrok sa nedá uhnať, ide krok za krokom...
A dovolím si ešte upozorniť na súčasú krízu s REE prvkami (97 % ťaží a spracováva Čína), ktorá diktuje ceny a embarga. A bez REE žiadny elektronický pokrok nebude !

Odpovědět

Smysl by to mělo, pokud by...

Petr Gejdoš,2012-05-02 13:01:59

Smysl by to mělo, pokud by lidstvo začalo expandovat do Vesmíru. Čili vývoj takových technologií de facto by znamenal počátek takové expanze. Myšlenka, že by takto šlo řešit aktuální potřeby pozemské ekonomiky je bez nějakých složitějších úvah apriori pochybná. To se týká materiálů, které pozemská ekonomika potřebuje "ve velkém" a které můžou eventuálně časem na Zemi začít jakoby chybět.

Jiná situace by přechodně nastala, kdyby někdo objevil nějaký asteroid ze zlata, platiny a podobných "žádoucích" prvků. Potom bych pro další úvahy případných "investorů" doporučil úvahu, jaký by asi takový zdroj těchto prvků měl potom vliv na jejich další cenu. A netřeba chodit daleko - ještě před necelými 200 roky byl hliník dražší, než platina či zlato. Přitom je hliník na Zemi třetím nejhojnějším prvkem a v zemské kůře je jej cca 8%.

Představte si, že by před těmi 200 roky někdo vážně uvažoval o těžbě hliníku někde na nějakém asteroidu, dává to dnes někomu nějaký smysl ? Hmmm... Je to výhradně otázka energie a to je, co limituje takové úvahy.

Odpovědět

momentálně stojí vynešení 1 kg na nízký orbit

Josef Hrncirik,2012-05-01 22:00:45

20000 dolarů. Těžba vyžaduje vrtací a drtící zařízení, separační techniku, energetické zdroje, náhradní díly a opravy. Možná budete tvrdit, že roboti to sestrojí podle encyklopedie na místě. Ano, ale rozumné velikosti to dosáhne za 100 let. Mezitím padne měna, nebo úroky budou nepřijatelné, nebo se vyřeší pozemská těžba, nebo se najdou náhradní materiály.

Odpovědět

Které nerosty

Marek Černocký,2012-05-01 13:30:07

Hodlají těžit prvky, které se na zemi vyskytují vzácně, jako platina, paladium, rhodium apod. Investičně si můžete vstupovat do jakého dolu chcete, jenže to nic nemění na tom, že tyto prvky se na Zemi vyskytují velmi sporadicky.

Odpovědět

investice

Daniel Konečný,2012-04-29 13:41:50

Lidi topi penize v daleko vetsich nesmyslech a nikoho to netrapi (co je jeste horsi, ze to jsou mnohdy penize verejne). Z tohohle projektu zustane minimalne dulezita zkusenost, ktera se snad bude hodit pozdeji. a kdyby to nahodou vyslo levneji, nez material dopravovat ze zeme, tak to nesmirne ulehci jine narocne projekty ve vesmiru . Panum fandim, rad bych se dozil "kosmickeho veku".
Presto bych vice ocenil, kdyby se investice venovali prave tezbe na mesici. Myslim ze mesic je nezbytny odrazovy mustek, at uz chcete letet kamkoliv dal. A fungujici tezba na miste by byl velmi dobry zacatek.

Odpovědět

Když to nikdo nezkusí,

Petr Pavlata,2012-04-28 23:08:50

tak technologie nebudou nikdy. Ty lidi už peníze mají. Můžou je vložit do technologie, třeba i s tím, že se jim nikdy nevrátí. Možná se ale vrátí jiným za 100 let. Je to tisíckrát lepší, než kdyby je měli jen točit na burze.
A také - proč chodit až na asteroidy - když tu máme Měsíc. Tak lze začít.

Odpovědět


Není to vyhazování peněz?

Miroslav Stuchlík,2012-04-28 23:52:16

je třeba spousta dodnes neléčitelných chorob, které by šlo léčit, jen to chce pár miliard na opravdu seriozní výzkum.

Odpovědět


choroby

Martin Smatana,2012-04-29 06:30:40

Choroby možno aj sú liečiteľné, ale možno nie je záujem liečiť ich. To viete, zdravý a vyliečený človek - farmaceutova smrť.

Odpovědět


Stát by ale zájem mohl mít

Miroslav Stuchlík,2012-04-29 23:43:31

nemocní jsou obrovská finanční zátěž. Jenže státům vládnou největší firmy prostřednictvím lobistů, ne občané prostřednictvím svých volených zástupců.

Odpovědět


asteroidy vs. mesiac

Servius Tullius,2012-05-03 09:10:40

Pokial je mi zname, tak zo zaciatku sa budu sustredovat na asteroidy, ktore lietaju okolo Zeme a niektore su blizsie ako mesiac. Navyse na viacerych asteroidoch je voda, z ktorej planuju robit raketove palivo. A nezabudnite, ze odstartovat z Mesiaca je problem kvoli gravitacii. K asteroidu staci priletiet a dokonca je mozne ovplyvnit jeho drahu a zaparkovat ho na obeznu drahu okolo Zeme. A to si myslim, ze to bude cielom tohoto podniku - zaparkovat par tisic ton zlata, platiny a inych kovov nad nase hlavy.

Odpovědět

No dobře,

Slaviboj Ošćěpić,2012-04-28 17:58:42

nikdo netvrdí, že to vyjde levně. Ale skok v před to je obrovský, byť pro začátek půjde především o vodu. Ale o vodu jde především, dokonce i na Zemi, kde jí máme relativně přehršel.

Odpovědět

Petr Pavlata,2012-04-28 16:07:16

Myslím, že by tohle mohla být šance konečně se pohnout vpřed. Tito lidé mají jak peníze, tak nadšení a nemusí se ohlížet na to, co si přejí voliči. Navíc většina z nich zbohatla na technologiích a mají k nim vztah.

Odpovědět


S tím pohnutím

Tomáš Bartoň,2012-04-28 16:40:56

se vpřed si nejsem moc jist. Tím spíš že nikdo neví jaký je obsah využitelných nerostů/kovů v těch asteroidálních hroudách. Vezměme si postup: vyvinutí nosiče+sondy+příslušenství, nalezení využitelného cíle (jak? laserový spektrometr mi ukáže co je na povrchu, kde mám jistotu že bude totéž metr pod povrchem?), instalace těžebního zařízení, těžba, naložení obsahu, doprava zpět na Zemi. Chce mi někdo tvrdit že tohe vyjde levněji než si koupit/rozšířit svůj těžební podíl v nějakém z pozemských dolů?? A vyvíjet nové technologie jen tak pro legraci králíkům je sice zajímavý koníček, ale poněkud též nevýnosný.

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2012-04-28 18:22:52

Na voliče se ohlížejí tak maximálně pisatelé projevů pro politiky, vytřete si zrak.
Jinak tihle panáčci chtějí akorát nalákat investory. Když pak nepůjde těžit, půjde aspoň tunelovat.

Odpovědět


Už samotné skúsenosti využiteľné

Rudolf Dovičín,2012-04-28 19:08:28

pri odsune pre "vyšší" život na Zemi nebezpečných asteroidov môžu byť veľmi užitočné.

Odpovědět


to Tomáš Bartoň

Marek Fucila,2012-04-29 03:26:18

Predpokladám, že jednou z motivácií je ťažiť materiál využiteľný priamo vo vesmíre. Cena rudy vyťaženej na Zemi v porovnaní s tou z asteroidu bude na pozemskom trhu asi o pár rádov nižšia. Ale ak by sa s nimi obchodovalo niekde na orbite, už bude ten rozdiel iný. Ak by našli nejaké asteroidy s vysokou koncntráciou na zemi vzácnych prvkov, tak by to časom možno splatilo náklady. Uvidíme, ak sa do toho naozaj pustia...

Odpovědět


Naložení obsahu, doprava zpět na Zemi

Barak Obava,2012-05-01 17:30:47

S tím by si starosti moc nedělal. Stačí vhodně zabalit a udělit patřičný vektor rychlosti.

Odpovědět

Momentálně je to energetický a asi i geologický

Josef Hrncirik,2012-04-28 13:42:25

a časový nesmysl. Při běžných rozdílech rychlostí cca 50 km/s je enormní spotřeba energie na přistání a na obnovu letu žádaným směrem a rychlostí, což se momentálně nedá s přijatelnou účinností a v rozumné době uskutečnit. Pokud např. v železných meteoritech není obsah Pt kovů těžebně zajímavý, asi není důvod předpokládat, že na asteroidech běžně bude.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace