Směšně mdlé hejno hvězd na pomezí Mléčné dráhy  
Nový kandidát na nejtmavší hvězdokupu v blízkém okolí Mléčné dráhy se jmenuje Munoz 1 a je k vidění v souhvězdí Malé medvědice.

 

Zvětšit obrázek
Trpaslík z Malé medvědice a Muñoz 1. Kredit: M.Geha & R. Muñoz.

 

Zvětšit obrázek
Ricardo Muñoz. Kredit: Tom Cogill, University of Virginia.

Některé hvězdokupy jsou jako šperky zářící na obloze a žádný majitel dalekohledu je nepřehlédne. Jejich hvězdy se blyští jako kupa vesmírných perel a my jen tiše závidíme, jak divoká je asi noční obloha na místních planetách. Jsou ale i takové hvězdokupy, které jsou tak nenápadné, že je nesmírně obtížné je byť jenom najít a nějaký ten domácí dalekohled na to určitě nestačí. Potřebujeme k tomu mocnou sílu moderních technologií průzkumu vesmíru.

 

Právě to je případ nově objevené a neuvěřitelně slabě zářící hvězdokupy Muñoz 1, kterou s mezinárodním týmem kolegů nedávno našel chilský astronom Ricardo Muñoz z University of Chile. Extrémně nenápadnou hvězdokupu objevili při studiu staré trpasličí eliptické galaxie Trpaslík z Malé medvědice (Ursa Minor Dwarf), nalézající se pochopitelně v prostoru souhvězdí Malé medvědice, ve vzdálenosti přibližně 200 tisíc světelných let od Sluneční soustavy. Muñoz a spol. v rámci průzkumu satelitních galaxií Mléčné dráhy používali teleskop CFHT (Canada–France–Hawaii Telescope), situovaný poblíž vrcholku Mauna Kea na ostrově Havaj. Objev hvězdokupy Muñoz 1 posléze potvrdili spektrografem DEIMOS (Deep Extragalactic Imaging Multi-Object Spectrograph) na teleskopu Keck II, který funguje tamtéž.

 

Právě data ze spektrografu DEIMOS hrála v celém objevu stěžejní roli. S jejich pomocí totiž badatelé vyloučili možnost, že by hvězdokupa Muñoz 1 patřila k Trpaslíkovi z Malé medvědice. Přesně tohle byla původní představa šťastných objevitelů, prakticky každá galaxie je totiž doprovázena jistým počtem kulových hvězdokup.

Zvětšit obrázek
Teleskop CFHT při západu Slunce. Kredit: Vadim Kurland, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Ursa Minor Dwarf. Kredit: University of Bonn.

Ukázalo se ale, že se Muñoz 1 a Trpaslík z Malé medvědice pohybují na sobě nezávisle. Je čistě jenom souhrou okolností, že je teď pozorujeme v těsné blízkosti. Podle analýzy záře hvězd Muñoz 1 a Trpaslíka z Malé medvědice to vypadá, že dotyčná hvězdokupa je k nám výrazně blíže, zhruba ve vzdálenosti 100 tisíc světelných let.

 

Muñoz 1 je jinak mezi kulovými hvězdokupami opravdovým střízlíkem. Skládá se jenom z nějakých 500 hvězd, zatímco běžné hvězdokupy obývají řádově statisíce hvězd. Zároveň je tak směšně mdlý, že ho některé hvězdy přesvítí samotné. Září zhruba jako 120 Sluncí. Podle všeho během věků postupně ztrácel hvězdy, anebo o ně třeba přicházel při průchodu Mléčnou dráhou. Zatím ale není jasné, jestli vůbec skrz Mléčnou dráhu během své pouti prochází. Podle autorů je na celé záležitosti nejvíc vzrušující to, že se kolem Mléčné dráhy nejspíš plouží daleko víc podobných nezřetelných hvězdokup, které se tam nemohou dočkat svého objevení.

 

Hvězdokupa Muñoz 1 v lecčem připomíná jinou, extrémně slabě zářící hvězdokupu – Segue 3 ze souhvězdí Pegasa, vzdálenou od nás 55 tisíc světelných let. Ta byla objevena v roce 2010, v datech získaných při Sloanově digitální prohlídce oblohy (SDSS).

Zvětšit obrázek
Svého času rekordně tmavá hvězdokupa Segue 3. Kredit: Ken Croswell.

Její hvězdy jsou více než 12 miliard let staré a mají hodně nízkou metalicitu, jinými slovy, v porovnání se Sluncem obsahují asi 70krát méně prvků těžších než vodík a helium. Všechny dohromady září jen jako 100 až 250 Sluncí. Jak to tak vypadá, hvězdokupy Muñoz 1 a Segue 3 odteď představují absolutní špičku mezi nejtmavšími hvězdokupami Mléčné dráhy.


 

Prameny:
W.M.Keck Observatory Science News 27.4.2012
Wikipedia (Ursa Minor Dwarf, Segue 3)

 

 

 

 

Datum: 03.05.2012
Tisk článku

333 největších záhad vesmíru - Švanda Michal, Martinek František, Přibyl Tomáš
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 533 Kč
333 největších záhad vesmíru
Švanda Michal, Martinek František, Přibyl Tomáš
Související články:

Nejrychlejší hvězdy Mléčné dráhy jsou uprchlíci z Velkého Magell. mračna     Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2017)
Kosmický teleskop Chandra určuje hmotnost obří vzdálené galaktické kupy     Autor: Vladimír Pecha (27.12.2014)
Nadějná černá díra z kulové hvězdokupy v Mléčné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2013)
Třpytivé drahokamy hvězdokupy Messier 9     Autor: Stanislav Mihulka (23.03.2012)
Hvězdná školka plná neposedů     Autor: Dagmar Gregorová (03.06.2010)



Diskuze:

kandidát

Miloš Trnavský,2012-05-03 11:18:24

na čiernu hmotu?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace