Nejmenší mamuti žili na Krétě, byli jen metr vysocí  
Podle paleontologů z londýnského Přírodovědného muzea nepatří fosilní pozůstatky z řeckého ostrova slonovi, ale trpasličímu mamutovi, který žil ve Středomoří možná ještě před 800 tisíci lety.

 

Zvětšit obrázek
Každá mamutí stolička, i tato z období pleistocénu, má specificky utvářenou sklovinu se zvrásněním odpovídajícím příslušnému druhu. (Kredit: Wilson44691, Wikipedie)

 

Zvětšit obrázek
Ač to tak nevypadá, chobotnatci patří mezi kopytníky. Patu mají podloženou vazivovým a tukovým polštářem, takže to vypadá, jakoby našlapovali na celou plochu chodidla. Ve skutečnosti chodí po prstech, které jsou chráněny nehtovitými kopýtky. (Kredit: WolfmanSF, Wikipedia)

Nejde o nový nález, ale o nový pohled na fosilii nalezenou ve Středomoří již v roce 1904. Britští vědci, Victoria Herridge a Adrian Lister, publikovali v odborném časopisu Proceedings of the Royal Society B článek, v němž uvádějí na pravou míru dlouholetý spor o tom, čeho že to pozůstatky vlastně jsou. Mělo se zato, že zvířete o hmotnosti 300 kg, jenž patřilo k zakrslé formě savce jménem  Palaeoloxodon antiquus – pravěkého slona s rovnými kly. Podobné nálezy miniaturních slonů jsou totiž známy i z dalších středomořských ostrovů - Sicílie, Kypru a Malty.


V případě krétského nálezu to ale neplatí. Nejde o potomka praslona, nýbrž o příslušníka rodiny mamutů. K takovému závěru dospěli vědci díky zachovalé stoličce, kterou porovnali se staršími pozůstatky tří mamutích druhů Mammuthus rumanus, M. meridionalis a M. Trogontherii. Ti všichni se, stejně jako „sloní“ druh P. Antiquus, kdysi po Evropě potulovali. Slona z příbuznosti vyloučilo utváření stoličky. Zuby rostou tak trochu jako letokruhy na stromě. V případě slonů a mamutů se ale rozdílně tvarují a sklovina na jejich zubech vytváří specifické zřasení. Je tak originální, že u fosilních druhů slouží k jejich identifikaci. Proto také vědecká jména celé řady vyhynulých chobotnatců končí na -odon, což v překladu znamená zub. Podobnost zřasených „letokruhů“ na nalezeném zubu z Kréty s mamutími nenechala vědce na pochybách – jde o mamuta.


Z fragmentu pažní kosti se zase podařilo zrekonstruovat výšku zvíře. V kohoutku mělo něco málo přes metr. Mnoho vědců vděčí za svou kariéru sběratelce fosilií Dorotě Bateové. Tato obdivuhodná žena pracovala pro Londýnské muzeum jako amatérka. I když měla jen základní vzdělání, o němž žertovala, že její studium bylo jen krátce přerušeno školní docházkou, publikovala ve vědeckých časopisech a na počátku minulého století svými objevy a vědomostmi zahanbovala hodně vědátorů. Dnes je považována za zakladatelku vědního oboru archeozoologie. Její pozůstalost prakticky celá krátce po jejím skonu shořela. Naštěstí se zachovaly poznámky o nálezech v krétské lokalitě Cape Malekas. Právě ty posloužily dnešním vědcům  k  nalezení dalších fosilizovaných kosterních pozůstatků a konec konců i k dnešnímu verdiktu: Na Krétě možná žili i miniaturní sloni, ale fosilie nalezené Dorotou Bateovou, Herridgeovou a Listerem patří nejmenšímu mamutovi světa.

Zvětšit obrázek
Miniaturní slon z Malty – Paleoloxodon (vlevo), se na první pohled od toho z Kréty, moc neliší. (Kredit: Hamelin de Guettelet, Ghar Dalam Museum a Peter Maas, Creative Commons license 3.0)

 

Zvětšit obrázek
Pažní kost „vrostlá“ do skály podala důkaz, že na Krétě došlo ke zvláště výrazné miniaturizaci (nanismu) zvířat. (Kredit: Victoria Herridge, NHM)

Tím prvním znakem, který vědce přivedl na myšlenku příbuznosti s mamutem, byla kresba skloviny na stoličce. Samotný tvar celého zubu zase napověděl, že krétský mamut (Mammuthus creticus) je nejpříbuznější druhu M. meridionalis. Jeho tlupy se Evropou potulovaly v časovém rozmezí mezi 2,5 miliony let až 800 000 lety. Stávající poznatky ale nedovolují zcela vyloučit případnou příbuznost krétských "prcků" s mamutem M. Rumanus. Ten také spásal evropskou flóru, jenže mnohem dříve a na Krétu se mohl dostat již před 3,5 miliony let. Kořínek nejmenšího z mamutů může tedy sahat hodně hluboko do pravěku. Ohledně stáří nového mamutího zakrslíka se začínají vést diskuse vedené v duchu - co bylo na ostrovech Středozemního moře dříve - sloni, nebo mamuti? A kdy to bylo? 

I když se z krétského mamuta nezachovaly žádné měkké tkáně, jako tomu bývá zvykem u nálezů ze Sibiře, přesto si vědci nemyslí, že bylo zvíře osrstěné a že se podobalo nejznámějšímu z mamutů -  srstnatému (Mammuthus primigenius).

Býložravci obdaření kly,  jejichž zlatým věkem byly třetihory, a z nichž dnes žijí už jen tři druhy: slon africký, slon pralesní a slon indický, byli zvířaty s členitým rodokmenem. Mamuti jsou ve skutečnosti jen vyhynulý rod, který dnes řadíme do čeledi slonovitých. I mamut srstnatý měl tedy své „sloní“ předky a potomkem jednoho z nich zřejmě byli i mamuti na  Krétě.

 

Zvětšit obrázek
Porovnání velikosti zubů od středně velkého mamuta a trpasličího z Kréty. (Kredit: NHM)
Zvětšit obrázek
Ruští, korejští a čínští vědci začátkem letošního roku oznámili zahájení projektu na oživení mamuta. Předpokládají, že v některém z dochovaných vzorků zmrzlých mamutů z tundry půjde získat tkáň s neporušeným buněčným jádrem. To pak přenesou do vajíčka slonice. Chtějí tak přivést na svět mamutí klon odchovaný slonicí. (Kredit: WolfmanSF, Wikimedia Commons)

Že se nám pod pojmem mamut a nebo mamutí vybavuje něco mohutného, je vlastně dokladem síly tradovaného omylu. Největší z mamutů (Mammuthus sungari) byl vysoký přes pět metrů, ale většina zvířat náležejících k mamutům byla mnohem menší. V těch lepších případech dosahovali velikosti slona. To, že ten evropský z Kréty byl obzvláště malým prckem, také nic převratného nesignalizuje. V málo úživných podmínkách se organismy zmenšují běžně. Doložil to i nedávný nález z indonéského ostrova Flores, kde z tamních „skřítků“ pojmenovaných podle Tolkienových hobitů, se nakonec vyklubal lidský druh s hlavou velikosti grapefruitu, půlkilogramovým mozkem a výškou jen okolo jednoho metru - Homo floresiensis. Mohli bychom argumentovat i vymřelými mini-hrochy z Madagaskaru. A dokonce i zmenšeninami mamutích obrů z východní Sibiře. Na tamním Wrangelově ostrově se mamuti „smrskli“ na výšku jen 1,8 metru. „Ostrovní pravidlo“, jak se tomuto zmenšování (nanismu) začalo říkat, platí všeobecně a projevilo se i ve Středomoří. Díky švédským biologům v uplynulém roce výrazně pokročilo i čtení mamutího genomu z tkání uchovaných ve věčně zmrzlé tundře. Seveřané zjistili, že příbuzensky mají mamuti blíže ke slonům indickým. To by ale znamenalo, že i zakrslí chobotnatci z Kréty nutně museli mít blíže k indickým tlustokožcům, než těm africkým, které mají takříkajíc za humny. 

 

I když toho o mamutech již víme hodně, jak a kdy se dostali na středozemní ostrovy nám zatím zůstává skryto. Nevíme ani, proč vlastně všichni vymřeli.

 

 

Pramen: Natural History Museum, Londýn

   

 

 


 

Datum: 09.05.2012 23:56
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace