Vážná choroba evropské biotechnologie  
Pozorujeme-li evropskou biotechnologii, zjišťujeme zřetelné příznaky GMO syndromu, který se stává pandemií. Evropská forma má, bohužel, špatnou prognosu. Především vytváří život ohrožující nádorové znetvořeniny na údu Evropské Unie – zákonodárství. Dále nekrózy EU orgánu KBBE (Na znalosti založené bioekonomie) a nepochybně povede k potratu EIP – Evropského inovačního partnerství v „Zemědělské produktivitě a udržitelnosti“. Tato choroba také vede k mnoha systémovým nežádoucím účinkům, jako je oslabení evropské konkurenceschopnosti a finanční zatížení občanů (ceny potravin, náklady na zákonem požadovaná opatření, armáda úředníků s nimi spojených).

 
Diagnosa EU je poměrně jednoduchá. Choroboplodným zárodkem je virus Pražského hřbitova jak ho popsal Umberto Eco. U lidí vyvolává patologickou oblibu fantastických a iracionálních mýtů a scénářů. Je poměrně neškodný pokud se nespojí s aktivitu produkujícím kofaktorem. Účast Evropského Parlamentu a Rady, či podobné instituce produkující směrnice, nařízení, pravidla a zákony vede k vysoce virulentní formě. Jednotky skládající kofaktor mají přednostní cíl – přežít (ve stávající nebo vyšší funkci). Proto přizpůsobují svojí sekreční aktivitu v souhlasu s mýty a iracionálními pověrami infikovaných lidí. Tím vytvářejí pozitivní zpětnou vazbu, která podporuje virus.

 

Bylo navrženo několik léčebných postupů. Jedna strategie se zaměřuje na kofaktor snažíc se omezit jeho sekreční aktivitu jen na omezené oblasti. Nefunguje to, protože by to ohrozilo složky kofaktoru v jejich postavení. Jiný přístup se snaží napadnout samu podstatu viru aplikací racionálního vysvětlení a vědecké argumentace jako neutralizačního prostředku proti mýtům a pověrám.Výše zmíněná studie Umberta Eca ukazuje, že je to beznadějný pokus znásilnit lidskou přirozenost.


Je tu však třetí možnost. V roce 1796 na 4. května Edward Jenner udělal tři zářezy do kůže na ruce osmiletého James Phippse a zavedl do nich obsah vředu ženy trpící kravskými neštovicemi. Po šesti týdnech infikoval hocha pravými neštovicemi. Chlapec zůstal zdráv. To byl zrod vakcinace.


Šetření Eurobarometru ukázalo, že Evropané jsou infikováni ještě dalším virem: obavou z chemického znečištění potravin a životního prostředí. Tento virus však postrádá potřebný kofaktor a proto má malý účinek. Můžeme ho však použít pro vakcinaci. Třeba pomocí následujícího vakcinačního postupu:
Symptom: Francie před volbami lobuje proti povolení pěstování Bt kukuřice MON810 v celé Evropě.
Vakcinace: Shrnout výměru všech ploch kukuřice ve Francii, které jsou ve významném stupni napadeny zavíječem kukuřičným a identifikovat prostředky, kterými se zemědělci tomuto napadení brání. Zveřejnit jména všech chemických pesticidů, které používají a sumarizovat jejich sezónní množství. Přibere se lokální hygienická norma povolující maximální přípustné residuum příslušných insekticidů v potravinách. Tím se vynásobí celkové množství sklizně z ploch ošetřených insekticidy. Výsledkem je suma chemikálií vnesených do potravního řetězce. Informaci o ní aplikovat francouzské veřejnosti v opakovaných dávkách.
Symptom: Alergie na označení “Vyrobeno z GMO“ nebo „Obsahuje GMO“.
Vakcinace: Ve vhodné zemi, třeba Nizozemsku, na trhu nabídnout dva koše brambor. Jeden – třeba s odrůdou Fortuna - označit „GM-brambor“ a druhý, s běžnou odrůdou, označit „x-krát ošetřený chemickým fungicidem“ (x odpovídá skutečnému počtu ošetření – v Nizozemsku až 12).  Monitorovat reakci spotřebitelů.

 

Další terapie je cílena na nejcitlivější receptor občanů – receptor na peníze. Připravit léčivo s afinitou k tomuto receptoru je složitější, vyžaduje práci zvící disertace. Metodická část popisuje přenosové neurony vybíhající z legislativního GMO nádoru a identifikuje cílové struktury, ke kterým vedou. Jsou to např. Vzorkování, analýzy, testování, separování, značení, monitorování, vedení a archivování protokolů, vyplňování žádostí a zpráv a jejich vyhodnocování příslušným úřadem,atd.
Experimentální část musí zjistit jaké náklady představuje každá z těchto struktur, řekněme za rok. Zahrnují i platy expertů a úředníků, kteří se jimi zabývají. Zvláštní pozornost je nutno věnovat tzv. nulové toleranci, která má za následek, že loď s tisíci tunami sóji se musí vrátit z evropského přístavu dodavateli, pokud je v ní nalezen jeden sójový bob odrůdy dosud v EU neschválené. Náklady na jednu takovou průměrnou loď se započítají. V diskusní části se přesně vymezí plátci zjištěných nákladů a specifikují zdroje peněz.
Takto připravené léčivo se upraví do několika lékových forem pro různé cílové skupiny infikovaných pacientů.  Aby se dosáhlo dobrých výsledků terapie, je nutno použít adjuvancia spočívající v širokém zapojení médií. Můžeme doufat, že takováto integrovaná terapie zlepší stav evropské biotechnologie a posune ekonomii EU k pozvolné rekonvalescenci.

 


Quo vadis EK?

Poté, co se ve Vídni letos v březnu sešlo mezinárodní konsorcium vědců konstatující, že se jim krmnými zkouškami nepodařilo prokázat dlouhodobá zdravotní rizika transgenní (GM, tj. Geneticky modifikované) kukuřice, -

Poté, co Evropská Komise shrnula patnáctiletý výzkum geneticky modifikovaných organismů za 300 milionů eur konstatováním, že co do rizikovosti se neliší od běžně vyšlechtěných odrůd, -
Poté, co s velkou pompou vyhlásila „Na znalosti založenou bioekonomiku“(KBBE), -
Poté, co proklamuje, že prostřednictvím programu HORIZONT2020 se dostane na čelo světové biotechnologie, -

po tom všem se EK ještě chystá vydat „Nařízení…“, které předepisuje pro všechny GM plodiny určené pro potraviny i pro krmiva povinné devadesátidenní krmné testy a to zkrmováním celé rostliny. ( gmosafety)
Je to podstatné a nákladné zpřísnění dosavadních světově nejpřísnějších požadavků, takže je namístě se zeptat PROČ?, co tím EK sleduje?

Vyloučíme absurdity, jako že EK z principu nedůvěřuje vědcům a jejich výzkumu, který financuje, nebo že se od 2013 budou členové EK volit a proto se musí zalíbit pověrčivým Evropanům. Pak se jeví jako nejpravděpodobnější strategický cíl: salámovou metodou vyloučit GM plodiny z Evropy. Má to své dobré důvody. V oficiálním zdůvodnění se uvádí, že dosavadní testy oponentům nestačí a EK jim chce vyjít vstříc. To však vyvolává další PROČ? Máme tři možné odpovědi:

1) Zajistí to přijetí GM plodin veřejností.
2) Znesnadní a zdraží to uvádění GM plodin na trh tak, že bude vyhrazeno pouze velkým mezinárodním firmám.
3) Podpoří oponenty, neboť EK oficiálně uznává jejich námitky a cení si je na značnou sumu, kterou by splnění Nařízení vyžadovalo. Předpokládá se, že oponenti přijdou s dalším požadavkem a umožní další salámový řez k odstranění GM plodin z Evropy.


První vysvětlení patří do absurdit. Každý prodavač v potravinářství ví, že zpřísnění kontrol na zboží z určitého zdroje (regionu, firmy, farmy), nezvýší zájem o jeho produkty jako o „lépe kontrolované“, ale právě naopak: vzbudí nedůvěru a pokles zájmu.
Druhá alternativa implikuje, že EK podléhá lobbismu ve prospěch nadnárodních firem – a tomu se nechce věřit.
Zbývá tedy ta třetí. Oficiálním uznáním námitek oponentů získá v nich EK spojence v tažení proti GM plodinám.
Faktické přesunutí jejich zavádění na nadnárodní firmy zvýší odpor veřejnosti, protože ta nadvládu těchto firem nemiluje. Tím se PROČ mění v KDO?
Kdo jsou ti oponenti, které si EK bere jako spojence tím, že je oficiálně podporuje?  Kdo si vymýšlí další a další námitky a požaduje další a další nákladné kontroly? Oficiálně to jsou politici členských států hlasující v Radě s bezpečnou jistotou vždy proti GM plodinám. Jak to bývá, selský rozum s oficiální verzí není spokojen. Je obtížné si představit váženého ministra sužovaného obavou, že by vinou GM plodin pojídal geny bakterií a byl postižen neznámými alergiemi ne hned, ale v dlouhodobém horizontu.
Takovými výmysly však veřejnost vychovávají určité pseudonáboženské ekleziomorfní organizace. Jsou dobře finančně zajištěné, mají psychology a PR odborníky pro šíření své víry v nebezpečí GMO. Veřejně prohlašují, že tato víra je nezávislá na faktech a zkušenostech. Z toho plyne, že jejich víra je nutí předkládat další a další námitky. Třeba organizace Testbiotech už požaduje nejen dlouhodobé, ale vícegenerační testy na zvířatech. To bude stoupat dál a dál až k vrcholu – konečnému zákazu.
Veřejnost ráda věří katastrofickým vizím a politik chce být opět zvolen a musí jednat v souladu s voliči. Jde o to, zda EK bude tuto víru krok po kroku následovat až ke kýženému vrcholu. Ve jménu KBBE a konkurenceschopnosti.

 

Pramen: AgBioChatter

 

 

V dubnovém čísle Světa biotechnologií se dále dočtete
- Biomania a její konference
- BioForum(www.cebioforum.com)>

Dubnové číslo Světa biotechnologií v pdf je ke stažení ZDE

Datum: 12.05.2012 10:02

Související články:

Necílové organismy     Autor: (09.07.2012)
Politika EU a biotechnologie     Autor: (04.06.2012)
Proč nesmějí myši do Británie?     Autor: Jaroslav Petr (31.03.2012)
Aby dobytku nebylo nevolno     Autor: Jaroslav Drobník (14.09.2011)
Čeští vědci píší bruselskému Dimasovi     Autor: Jaroslav Petr (07.06.2009)



Diskuze:

Biotrin

Jozef Kukurica,2012-05-25 11:56:47

Môj názor na túto stránku:GMOfília,manipulovanie s príspevkami,cielená mienkotvorba pre záujmové skupiny,žiadna transparentnosť.Je to odpoveď na anti GMO politiku Európy.Prečo jednoducho GMO firmy nepochopia,že Európa GMO nepotrebuje!Nech idú tam,kam ich zavolajú.Nechceme ďalší monopol, ďakujeme USA!

Odpovědět


Komu není dáno v apatyce nekoupí.

Pavel S,2012-05-25 22:00:29

Evropská antiGMO politika je idiotismus prvního řádu daný lobbistickými tlaky zelených fanatiků a EU zemědělců, kterým je proti mysli jakákoli konkurence. Problém není to, že firmy zabývající se GMO něco nechápou, problém je v tom, že ty a tobě podobní nechápou. Nechápou holý fakt, že už teď se EU bez GMO neobejde (po té co byl zakázan dovoz masokostní moučky) a pokud bude tento tupý a schizofrenní postoj i nadále pokračovat EU na to šeredně doplatí.

Odpovědět

Som za transparentnosť

Jozef Kukurica,2012-05-21 08:17:24

Som za povinné označenie všetkých GMO výrobkov,hoci s obsahom GMO čo len 0,1 percenta.Som za označovanie živočíšnych výrobkov typu:vychované na GMO plodinách.Som za transparentnosť a zodpovedný prístup všetkých firiem vyrábajúcich GMO.A čo je tá nová BIO nálepka?Geneticky modifikované organizmy sú skrátka modifikované organizmy cudzím génom,už v bunečnom jadre.A nie je to žiadna prírodou vytvorená varianta.Nech si vyberie zákazník,že čo chce jesť.Prečo toľké pokrytectvo zo strany GMO firiem?čoho sa tak boja?

Odpovědět


Označování mutantů

Josef Pazdera,2012-05-21 13:00:56

U značení potravin jsou dva problémy. Prvním je otázka co značit. Klasickým šlechtěním také dostáváme mutanty. Mají hodně poškozených genů, nových genů, pseudogenů a dokonce celých znefunkčněných oblastí v genomu. Změn v klasicky vyšlechtěné plodině a nebo plemeni je takových změn mnohem více, než v rostlinách, které nyní připravují genetici cíleně, a vyřadí jim například jeden jediný gen. Otázkou je, zda i tyto přirozeně vznikající změny v genomu považovat za změny a evidovat je a nebo ne? Pokud ne, tak tak je celý požadavek nesmyslem, protože v laboratoři upravená rostlina bude mít změn méně než jakákoliv nová odrůda z klasického šlechtění a popíráte pojem transparentnost z hlediska rovného přístupu ke všem genetickým změnám – mutacím. A v tom je zakopaný pes. Pokud se rozhodneme nestranně, nesmíme vynechat rostliny vzniklé klasickým přístupem, tak se musí udělat rozbory v čem všem jsou ony zmutované a která z nich a v jaké oblasti má změněné geny. Potom se dostanou do problému i klasičtí šlechtitelé, protože výčet změněných oblastí u jejich produktů bude mnooooooooohem delší. Abychom byli spravedliví a mohli dostát liteře spravedlivě nastaveného zákona, potom by testy představovaly něco jako čtení celých genomů. Výsledkem budou miliardy písmen genetického kódu s mnoha a mnoha změnami o nichž stejně nebudeme vědět co znamenají.... Z nezaujatého odborného pohledu tedy není otázkou zda označovat nebo neoznačovat, ale co označovat?
Pokud se to má týkat jen změn, které v genomu pozměnil člověk, tak je potřeba říci zda půjde i o ty změny, které udělal chemickými mutageny, nebo zda do toho zahrnout i rostliny, které vznikly pomocí rentgenu,... Jenže nám tu vznikne další problém - jak rozlišovat zásah člověka od toho, co udělá příroda, třeba pomocí kosmického záření a nebo zda jako geneticky pozměněné plodiny označovat i plodiny, které udělali virové a bakteriální infekce. Poruchy a změny v genetickém kódu se dějí z pokolení na pokolení. Operovat pojem transparentnost je prázným pojmem, pokud není doplněn výčtem toho, co má být transparentní a co se má sledovat. Nejtransparentnější by asi bylo u každé plodiny uvádět její genetický kód celý. To jsou ale miliardy písmen a i kdybychom takto testovali, to podstatné nám to stejně neřekne – zda je či není plodina zdravotně závadná, či nezávadná.
Pokud zvolíme jako transparentní ukazatel zdravotní nezávadnost, tak v tomto směru je legislativa již zavedena a můžeme jí jen zpřísňovat. Pak je ale na obzoru další problém – nově vyšlechtěné plodiny jsou mnohdy zdravotně prospěšnější. S méně rezidui po plísních, herbicidech a nebo jsou výživnější, případně šetří životní prostředí.
Uzákonnit si můžeme cokoliv, ale s tím bývá spojena otázka, kdo to bude platit. A to je ta druhá otázka - vznikne totiž zákonný požadavek kontroly, kontrolních rozborů a živit se tím začne celá armáda úředníků, kteří se začnou zabývat vymáháním dodržování těchto zákonných norem. V představě, že nás rozhodnutí bude stát jen trošku barvy na pytlíku, není správná. Uzákoněnit věc, která nic neřeší a nebo řeší špatně, bývá špatné rozhodnutí.

Odpovědět


Ano souhlasím,

Pavel S,2012-05-21 22:06:02

ovšem v takovém případě je nezbytně nutné, aby byly také náležitě značeny radiační mutanty, potraviny z nich vyrobené a dobytek jím krmený. Vhodným označením by byl například černý kruh a tři černé paprsky z něj vycházející. Také je nezbytné aby tzv. bio bylo řádně označeno znakem biohazardu. Teprve až se tyto značky objeví na 80% všech potravin, bude mít spotřebitel tu pravou možnost vobly.

Odpovědět

???

Anyad Wtf,2012-05-19 15:13:23

Nerozumiem,čo do toho pletiete UFO a kruhy v obilí...Došli snad rozumné argumenty?Stačí sa pozrieť,že čo dosiahlo Monsanto v Indii so svojou super modernou a bio-vylepšenou bavlnou...A prečo asi zakladajú mnohé krajiny úschovne semien v neobývaných krajoch s večne zamrznutou podou? Asi len tak,zo srandy,že?A prečo minulý rok v Maďarsku zaorali tak veľké množstvo GMO kukurice od Mosanta,len aby predišli súdom kvoli jeho patentovej politike?Mudrlanti,ja na nikoho neútočím,a poniektorí z Vás sa snažia zo mňa urobit blázna.To len značí charakter človeka.Prajem pekný deň!

Odpovědět


Pokud někdo věří, že

Pavel S,2012-05-19 16:05:02

za sebevraždy chudých farmářů v Indii může Monsanto, tak je jasné, že s ním racionální diskuze nebude možná a s největší pravděpodobností věří taky na UFO.
http://en.wikipedia.org/wiki/Farmers%27_suicides_in_India

Odpovědět

Neveriacim Tomasom

Anyad Wtf,2012-05-19 05:52:13

SVET PODLE MONSANTO.......Kto ma este v hlave kus zdraveho rozumu,ten si to pozrie,ale rychlo Youtube to maze jedna radost...

Odpovědět


Na to, že kruhy v obilí dělají ufoni věříš taky,

Pavel S,2012-05-19 09:58:21

věřící tomáši?

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-05-19 10:59:04

Dlouhodobé historické zkušenosti jsou jednoznačné:
- Technický pokrok a dělba práce vedly k prosperitě, zdraví, svobodě, ...
- Tmářství a obchodní bariéry vedly k chudobě, hladomoru, nemocem, otroctví, ...
Žádné video na youtube na tomto faktu nic změnit nemůže.
Pokud někdo argumentuje tím, že všichni okolo už to, či ono omezení (zákaz biotechnologií, jádra, ... clo, daně, dotace, kvóty, povinné výkupy, centrální banku a zákonné platidlo, státní náboženství) zavedli a my zaostáváme, je buď blb, nebo právě jemu z toho něco kápne.

Odpovědět


Pán Hudecek,

Rudolf Dovičín,2012-05-19 12:34:00

zaujímavé je, že BIOTRIN jedno brutálne obmedzenie nekritizuje a nespomínate ho ani Vy: štátom garantovaný monopol typu patent.

Odpovědět


Pán Dovičín,

Pavel Hudecek,2012-05-19 19:18:23

:-) Ono státem organizovaných blbostí je tolik, že jejich vyjmenování by vydalo na celou knihu. Samozřejmě, že 95 % tzv. "autorského práva" sem patří taky. Patenty bych nerušil úplně, to by byl zas opačný extrém.
Ale současný stav je naprosto šílený, zejména v USA. Velké firmy si patentují každou blbost, aby se tak chránily před jinými firmami, které si také patentovaly každou blbost.

Když jeden druhého žaluje, že porušují nějaký stupidní patent typu "sešroubování dvou kulatých desek osmi šroubky umístěnými ve vrcholech pravidelného osmiúhelníku", patentové oddělení toho druhého chvíli pátrá a odpoví žalobou za porušení pro změnu jejich patentu na "píst ve válci natřeném teflonem" a mimosoudně se dohodnou na spolupráci, která spočívá v tom, že už se žalovat nebudou...

Odpovědět


pro pana Dovičína

Tomáš Hluska,2012-05-19 22:02:14

doporučuji si přečíst něco o chucpe
http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/%C4%8Dasopisy/Svet_biotechnologii_leden_2012.pdf

ale hádám, že to pro Vás není vhodný zdroj nebo se Vám to nehodí krámu, co?

Odpovědět


Pre pána Tomáš Hlusku

Rudolf Dovičín,2012-05-24 04:13:55

Ktorejže nátlakovej organizácie, ktorá dotlačila politikov k predpísaniu obrovského balíku nezmyselných kontrol GM plodín v nákladoch okolo sto miliónov eur, som ja členom?

Chcete mi vari povedať, že ak by sa zrušili tieto nezmyselné kontroly, členovia BIOTRINu by boli razom jednohlasne za zrušenie všetkých patentov na organizmy?

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-05-24 14:02:51

ale v takovém případě by nebylo třeba rušit patenty, protože by mohly všechny výzkumné týmy vytáhnout ze šuplíku všechny možné GM plodiny a pak by si Monsanto s patentovanou Roundup-ready plodinou neškrtlo, protože možností, jak dosáhnout stejného je nespočet. Jenže kdo to má financovat? Teď na to mají právě jen nadnárodní společnosti.

Odpovědět

Anti GMO

Anyad Wtf,2012-05-17 19:31:33

http://en.wikipedia.org/wiki/Pusztai_affair ,takze tak!

Odpovědět


HMmmmmm

Anyad Wtf,2012-05-17 19:33:59

A cekam,ze mne doraz vymoderuju.....

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-05-17 22:59:58

Mohl byste pro nás, kteří po předchozích zkušenostech s louskáním dlouhých anglických textů podobného ražení, již nemáme náladu na další ztracené večery, alespoň ve zkratce česky, nebo slovensky popsat, o co tam jde?

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-05-18 00:18:19

Odpovím si sám sobě: Tu práci si za nás dali pánové z Liberálního institutu, když překládali Lomborgova Skeptického ekologa. Odpověď začíná na straně 388 dole.
Ve zkratce asi takto:
Dr. Árpád Pusztai zkoumal druh GMO brambor, který obsahoval gen pro lektin z podsněžníku. Lektiny jsou povětšinou opravdu jedovaté, nejslavnější z nich je ricin, kterým byl např. zavražděn G. Markov. Že pokusné krysy po 110 dnech konzumace jen rostly trochu pomaleji a zhoršila se jim imunita, je tedy vlastně velký úspěch genetiků. I sám Pusztai připustil, že zjištěné problémy jsou dílem lektinů.
---
Problém je, že výsledky pak v TV zobecnil ve stylu "za to může GMO, je to zlo, nikdy nic GMO nejezte!". Ještě větší problém je, že za to ho jeho výzkumný ústav disciplinárně potrestal, čímž dále rozvířil kontroverzi a paranoju okolo jeho studie.
---
20 nezávislých vědců jeho studii ověřilo a dospěli k závěru, že se jím testované brambory od kontrolních opravdu lišily. Royal Society roku 1999 zveřejnila další revizi, kde zjistili, že jeho studie byla chybná a vliv na zdraví neprůkazný.
---
Pusztai téhož roku nakonec zveřejnil svá data v Lancetovi, přičemž data ale ukazovala už jen proměnlivé změny v zažívání a nikoli průkazné poruchy růstu a imunity. V tomtéž vydání 3 vědci zjistili nekompletnost experimentů a tedy i ukvapenost závěrů.
---
Pusztai ovšem dále tvrdil, že odhalil i vliv na tenké a slepé střevo, které nebyly následkem lektinu a mohly být obecným vlivem GMO. Tyto účinky byly někdy negativní a někdy pozitivní.
---
Problém s jeho pokusem byl, že GMO a kontrolní brambory se zásadně lišily, kontrolní odrůda byla velmi odlišná od předchůdce té GM, takže není divu, že např. obsahovala mnohem více proteinů. Krysy, které konzumovaly GM brambory proto navíc dostávaly bílkovinné potravní doplňky, které mohly mít také vliv na zdraví a zažívání obzvláště.

Odpovědět

nevím, jestli by cílení na peníze fungovalo

Tomáš Hluska,2012-05-16 20:09:43

Nejsem si jist, jestli by to publikování nákladů mělo pozitivní účinnek. Aby to spíš naopak nevedlo k většímu požadavku po omezení, když to stojí takový peníze...

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-05-17 14:49:15

Jelikož se zatím nikomu nepodařilo dokázat škodlivost, tak zastavení dalších nákladných studií by tento stav nemohlo změnit. Naopak by se mohlo stát, že si nějaké další zaplatí ekoaktivisti ze svého a pak jim zbyde míň na marketing :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz