Pachové signály mezi heterosexuály, gayi a lesbičkami  
Význam pachu při výběru partnera je již známou daností, ba až banální záležitostí. Pro oborníky se debata odehrává spíše na úrovni, které že to látky jsou pro nás tak důležité, že mohou ovlivnit, zda k někomu přilneme a zahoříme láskou snadněji než k jiným.

Výzkumy ukázaly, že vnímání pachů zřejmě souvisí s obranným systémem. Pokud se dva jedinci, kteří si padli do oka, liší v genech pro tzv. hlavní histokompatibilní systém, je to pro jejich potomky lepší záruka, že se ubrání infekcím. Naopak vzájemná podobnost rodičů omezuje imunologickou různorodost u potomků a tím vede k snížení pravděpodobnosti přežití. Tyto pachové látky však mají více funkcí v zajištění zdárného rozmnožování. Které z nich slouží jako specifické signály a mají tudíž feromonální povahu a které se uplatňují méně jednoznačně, zatím víme jen částečně. A nejen to – ony dokonce působí na to, jak se vzájemně chováme i mimo oblast sexuálních aktivit. Situace je o to složitější, že některé ze složek pachu si ani neuvědomujeme a možná je ani necítíme v pravém smyslu slova, jiné vnímáme zcela zřetelně.


 

Zvětšit obrázek
Zobrazení neuronální aktivity na pach vyjádřené mapou hustoty (reakce u mužů obojí orientace na pachy gayů, heterosexuálních mužů a žen). Kredit: Katrin T. Lübke a kol.,

Pokud má pach vliv na to, ke komu budeme více tíhnouti, nabízí se otázka, nejsou-li v této oblasti rozdíly v citlivosti a reagování mezi homosexuálními a heterosexuálními jedinci, a to i přes to, že partnerství gayů a lesbiček nevede samo o sobě k reprodukci. Pokud zde rozdíly jsou, lze hledat jejich vysvětlení spíše jako důsledek změněného vnímání stejného či odlišného pohlaví a tedy nikoliv přímo ve vztahu k vyhledání vhodného partnera z hlediska kvality obrany proti infekčním činitelům u potomků. Pomineme-li nejistotu, zda se mužská homosexualita odvíjí od totožných vývojových (ontogenetických) či dědičných mechanismů jako homosexualita ženská, lze jistě vytvořit experimentální postup pro ověření existence rozdílů.


Tým z Oddělení experimentální psychologie na Düsseldorfské Univerzitě (Lübkeová, Hoenen a Pauseová) vytvořil vcelku jednoduchý design pro výzkum: 14 gayů a 14 heterosexuálních mužů „přičichávalo“ k pachu zachyceného z podpaždí gayů, heterosexuálních žen a pro kontrolu i heterosexuálních mužů, v druhé části 14 lesbiček a 14 heterosexuálních žen obdobně posuzovalo pach lesbiček, heterosexuálních mužů a kontrolních heterosexuálních žen. Pokusné osoby hodnotily intenzitu a příjemnost pachu. Náročnější problém byl, jak objektivně detekovat odlišné reakce, což tým řešil složitou analýzou EEG záznamů. A jak lze shrnout výsledky?

Zvětšit obrázek
Zobrazení neuronální aktivity na pach vyjádřené mapou hustoty (reakce u žen obojí orientace na pachy lesbiček, heterosexuálních žen a mužů). Kredit: Katrin T. Lübke a kol.,

Zajímavé je, že jedinci s různou orientací se mezi sebou v hodnocení příliš nelišili, ale znatelné byly rozdíly mezi hodnocenými pachy jednotlivých kategorií. Gayové i negayové hodnotili jako nejintenzivnější a nejméně příjemný pach heterosexuálních mužů ve srovnání s pachy gayů a heterosexuálních žen. Obdobně tělesný pach heterosexuálních mužů považovaly ženy obojí orientace za  intenzivnější a nepříjemný oproti pachům žen jak homosexuálních, tak heterosexuálních.


Analýza činnosti mozku pak dále ukázala, že gayové reagovali rychleji na pach gayů než heterosexuální muži a naopak pomaleji u pachu heterosexuálních žen, přičemž u pachu heterosexuálních mužů rozdíl nebyl. U žen byly rozdíly podstatně menší. Lesbičky reagovaly rychleji na pach lesbiček (ale nepatrně) i heterosexuálních žen (zde nápadněji), ale naopak částečně pomaleji na pach heterosexuálních mužů.


Takto víme, že citlivost homosexuálně zaměřených jedinců je spíše vyšší u gayů, dále že jsme muži (ti více) i ženy obojího zaměření citliví na rozdílnost pachů nejen podle pohlaví, ale také podle orientace, ale nejhůře na tom jsou heterosexuální muži, neboť svojí pachovou intenzitou a nepříjemností jsou „cítit“ všem.


Pramen: Behavioural Brain Research 228 (2012) 375– 387.

 

Datum: 04.06.2012 09:29
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz