Přečtěte si své (ještě nenarozené) dítě  
Z několika mililitrů krve těhotné ženy přečetli genetici kompletní dědičnou informaci jejího nenarozeného dítěte. Co s těmito daty podnikneme? A budeme si s nimi za všech okolností vědět rady?

 Každému z nás kolují krví úlomky jeho vlastní dědičné informace. Pocházejí z uhynulých a zničených buněk nejrůznějších orgánů. Ženám se poměrně záhy po otěhotnění objeví v krvi také zlomky dědičné informace  vyvíjejícího se embrya. „Dětské“ fragmenty tvoří asi desetinu všech zlomků DNA, jež lze v krvi matky najít. Hongkongský genetik Dennis Lo už před několika lety prokázal, že z „dětských“ zlomků lze teoreticky poskládat kompletní dědičnou informaci. Nic z ní nechybí. V krvi matky se nachází genom jejího dítěte a nabízí se k přečtení. Jen je třeba vybrat z nepřeberné hromady zlomků ty správné. A to je zapeklitý úkol.


 

 
O Dennisu Lo jsme na Oslu psali v článku: Vzkazy od plodů,  již v roce 2003.

Embryo, později plod a ještě později dítě sdílejí s maminkou polovinu dědičné informace. Ve chvíli, kdy se dítě narodí a můžeme bez problémů získat vzorek jeho DNA třeba z krve pupeční šňůry, lze jeho dědičnou informaci číst celkem pohodlně. Horší je to však během vývoje dítěte v těle matky. Pravda, genetici mohou ve zdůvodněných případech požádat lékaře, aby jim k analýze dědičné informace plodu odebrali trochu plodové vody, v níž plavou buňky dítěte, nebo kousek placenty z části označované jako choriové klky. Jenže tyhle zákroky nejsou bez rizika a hrozí dokonce potrat. Za pouhé ukojení zvídavosti je to cena nepřijatelně vysoká.  Odběr pár mililitrů krve těhotné ženy je ve srovnání s tím maličkost.


 
Z krve nastávající matky se čte dědičná informace jejího potomka velmi obtížně. Představme si tlustou starou učebnici s tisíci hustě popsaných stránek. Ta bude v našem příkladu reprezentovat dědičnou informaci maminky. A představme si nové vydání učebnice, kde už byla plná polovina textu nahrazena novými informacemi.  To je pro náš příklad genom plodu, jenž se z poloviny shoduje s genomem matky (starou učebnicí). A teď si představme, že jsme vzali devět výtisků staré učebnice, roztrhali je na kousíčky a smíchali je s podobně roztrhaným výtiskem nové učebnice. Genetik kompletující z krve těhotné ženy genom embrya či plodu je ve stejné situaci, jako kdyby měl z hromady natrhaných učebnic sestavit jediný výtisk nového, upraveného vydání. Většina lidí by se do takového úkolu nepustila ani za příslovečné zlaté prase.

 

Zvětšit obrázek
Dennis Lo ukazuje fetální genomickou mapu získanou z fragmentů DNA plodu vyskytujících se v krvi matky. (Kredit: Lo et al Sci Transl Med 2010;2:61ra91)


 
Tým genetiků vedený Jayem Shendurem z University of Washington se o takový husarský kousek pokusil a uspěl. Přesvědčit se o tom můžeme na stránkách prestižního lékařského časopisu Science Translational Medicine, kde je celý postup i jeho výsledky popsán. Vědci přečetli směsku úlomků DNA, jež se „potulují“ krevní plasmou těhotné ženy. K tomu přečetli  dědičnou informaci krvinek z matčiny krve, kde se nachází jen dědičná informace matky. Nakonec přečetli i celou dědičnou informaci tatínka ze vzorku odebraných slin. Z těchto informací si udělali představu, jak by vypadalo spektrum zlomků DNA v plasmě ženy, kdyby nebyla těhotná. Vše, co bylo jaksi navíc, přičetli plodu. A jak ukázala analýza buněk plodu získaných při porodu z pupečníkové krve, strefili se z 98 %.


 
Kdyby někdo před dvanácti lety, když bylo oznámeno první hrubé přečtení kompletní lidské dědičné informace, předpovídal zdar Shendureho experimentu, sklidil by posměch a navrch by si vysloužil nálepku beznadějného snílka a fantasty. Teď se ale nemožné stalo možným a nezbývá než se ptát: Co to znamená? Co to slibuje? A co nám hrozí?
 
Shendure a další genetici doufají, že do pěti let vychytají celému postupu mouchy a ten navíc z dnešní ceny 55 000 dolarů „za kus“ výrazně zlevní. Pak by se otevřela například cesta k včasnému odhalení tzv. de novo mutací. Řada dědičných chorob se předává z pokolení na pokolení. Vlohy pro hemofilii či cystickou fibrózu kolují některými rodinami a hrozí dědičným onemocněním každému dalšímu pokolení. V těchto případech už dokáže genetika pomoci. Rodiče, kterým hrozí narození dítěte s dědičnou chorobou, mohou podstoupit oplození ve zkumavce, při němž vznikne větší počet embryí. Z každého zárodku se odebere jedna či dvě buňky a v nich se provede genetická analýza zacílená na defekt, jenž se v dané rodině vyskytuje. V řadě případů je možné vybrat embryo, které vlohu nezdědilo. Pokud se matce přenese do dělohy takto vybraný zárodek, je to se zárukou, že narozené dítě chorobou trpět nebude.
 


Někdy ale udeří mutace jako blesk z čistého nebe. K poškození dědičné informace dojde například při tvorbě spermie ve varleti otce nebo během vzniku vajíčka v matčině vaječníku. Téhle neblahé události se říká de novo mutace. Nikdo nic netuší, protože tenhle defekt se ještě nikdy v rodině nevyskytl, a rodičům se přesto narodí těžce postižené dítě. Neznamená to, že ho nebudou mít rádi. Ale může pro ně být těžké vidět dnes a denně, jak jejich dítě trpí a oni mu nejsou s to pomoct nebo aspoň citelně ulevit. Nový test by mohl prověřit kompletní dědičnou informaci embrya či plodu a takový „z nebe spadlý“ defekt odhalit.


 
V současné době by rodiče zřejmě stáli před otázkou, zda chtějí, aby se postižené dítě narodilo. Tohle nejednoduché rozhodování by bylo jen a jen na nich a asi nikdo by nechtěl být v jejich kůži. V budoucnu by ale mohlo být odhalení de novo mutace u plodu východiskem pro nápravu tzv. genovou terapií. Jde o jakousi genetickou opravu, při které se poškození DNA odstraní aspoň v části buněk. Často stačí, aby v organismu podával gen jen desetinový výkon a choroba je z valné části zažehnána.


 
V souvislosti s přečtením kompletní dědičné informace plodu Shedurovým týmem se okamžitě objevily spekulace, že si rodiče budou prověřovat budoucího potomka i na celou řadu vlastností a rysů, které mají určitý dědičný základ, ale v žádném případě nerozhodují o zdraví a nemoci nebo dokonce o životě a smrti. Představa, že budou nastávající matky postupovat interrupci tak dlouho, dokud nebudou očekávat potomka s pěti P, je však absurdní. Nemusely by se vysněného dítka vůbec dočkat. Náhoda je slepá a kýženou kombinaci genů, jež by potomkovi zajistila inteligenci, fyzickou krásu a navíc železné zdraví a dlouhověkost, by nemusela rodičům nikdy přihrát.


 
Do situací, kdy by byly důvody pro rozhodování o osudu nenarozeného dítěte silně na pováženou, bychom se však dostali i v případě, že nepropadneme honbě za geneticky ideálním dítětem. Co když z dědičné informace vyplývá, že budoucí potomek bude v pokročilejším věku čelit vyššímu riziku rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění nebo Alzheimerovy choroby? Je to dostatečně pádný důvod k tomu, aby se raději nenarodil? Na jedné straně by možná byli rodiče v pokušení uchránit potomka před těžkými útrapami stáří. Na druhé straně ale není nikde psáno, že člověk, kterého v pětapadesáti skolí infarkt nebo nádor slinivky, neprožije předtím plnohodnotný život, nebude přinášet radost lidem kolem sebe a neudělá spoustu prospěšných věcí, které ho přežijí.


 
Některá uplatnění testů dědičné informace nenarozených dětí nám mohou připadat absurdní, neetická ba přímo zločinná. Neznamená to, že se nenajdou choré mozky, které po tom zatouží, a že jim další choré mozky potřebné analýzy za patřičnou sumu neprovedou. Důkaz o zrůdném zneužití možností moderní genetiky přišel zcela nedávno z Maďarska.  Genetická firma Nagy Gén Diagnostic and Research tam vystavila poslanci parlamentu zvolenému za stranu Jobbik certifikát garantující, že politik nemá mezi předky Židy nebo Romy a je „čistokrevný“ Maďar. Ponechme stranou, že maďarský test je vadný po ryze vědecké stránce, protože na základě výsledků analýz několika málo míst lidského genomu nelze garantovat něčí původ. Postup je silně pochybný  především po stránce etické, protože podporuje představy, že být Maďar je jev žádoucí, zatímco židovské či romské kořeny jsou vydávány naopak za handicap. Ale stalo se. A tak než bude čtení kompletní dědičné informace nenarozených dětí technicky zvládnuté a ekonomicky dostupné, je zapotřebí si položit otázku, jak se postavíme k možnosti, že někdo bude hodnotit nenarozeného člověka třeba i podle toho, zda a nakolik zdědil varianty genů běžnější mezi Afričany, Židy, Romy, Araby, Austrálci nebo Indiány. O tom, jak jsou podobá hodnocení hloupá a relativní, svědčí fakt, že varianty DNA, na které by byl u budoucího potomka pyšný středoevropský neofašista, by nemusely dvakrát nenadchnout třeba pravověrného muslima, protože by je mohl vnímat jako varianty dědičné informace typické pro „nevěřící psy“.


 
Na podobně složité otázky neexistují jednoduché odpovědi. Proto bychom si je měli klást a odpovědi na ně hledat už dneska, kdy rutinnímu čtení kompletní dědičné informace plodu stále ještě brání nezvládnuté technické detaily a nekřesťanská cena. Až se s těmito testy rozjede čilý obchod, bude na hledání rozumných řešení pozdě.


Prameny: Genomic Analysis of Fetal Nucleic Acids in Maternal Blood, 2012.
Annual Review of Genomics and Human Genetics, 2012

Datum: 15.06.2012 15:14
Tisk článku

Genom - Lukjaněnko Sergej
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 239 Kč
Genom
Lukjaněnko Sergej
Související články:

Jaký je smysl genomu? Naprostá většina lidské DNA je úplně k ničemu     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2017)
První stabilní polosyntetický organismus     Autor: Josef Pazdera (29.01.2017)
Protigenové spreje s nanočásticemi jílu modifikují rostliny přímo na poli     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2017)
Bitva o patent na CRISPR-Cas9 začala, hraje se o miliardy     Autor: Josef Pazdera (19.12.2016)
Blesková evoluce: Rybky se svižně přizpůsobují extrémně toxickému prostředí     Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2016)



Diskuze:

V podstatě nic převratného nebo se pletu?

Vojtěch Kocián,2012-06-16 19:12:52

Z hlediska zjištění genetické informace nenarozeného dítěte snad nejde až o takový průlom, ne? Pokud je mi známo, z plodové vody je možné získat ještě lepší výsledky, takže nová metoda sice přináší pro budoucí matku i jejího potomka větší pohodlí a mnohem menší riziko, ale kdo chtěl zjistit, jaké jeho dítě bude ještě před narozením, šanci měl už dávno. Snad se to i dělá preventivně, když je rodina zatížená nějakou dědičnou chorobou.

Odpovědět


jj.

mickey novak,2012-06-18 09:22:19

Máte pravdu, nic podstatného. To jen vystrašenejm ženskejm a pár zženštilejm chlapům může řádově menší riziko ohrožení života matky a plodu připadat zajímavě.

Odpovědět


Podtext článku

Vojtěch Kocián,2012-06-18 13:24:04

Ale jistě, bezpečnost chápu, ale reagoval jsem na něco jiného. Z článku i diskuze vyplývá, jak moc je tato metoda kontroverzní vzhledem k možnosti odmítnout plod s nechtěnými genetickými informacemi. A pokud vím, odběr plodové vody k nějakým kontroverzím nevedl ani ke zvýšení množství potratů z důvodu, že dítě nebude blonďaté nebo kdovíjaké, takže ten humbuk považuji za zbytečný a výzkumníkům palec nahoru za nové možnosti zlepšení péče o těhotné.

Odpovědět

choré mozky...

Václav Vincik,2012-06-16 17:12:41

Když už mluvíme o nemocných tak... pro mě až nepříjemně opatrně, Breivikův psychiatrický posudek jsem neviděl, o jeho motivaci nic nevím, takže si nedovolím hodnotit.

Nicméně při rozmýšlení, jestli mé dítě bude mít tu a tu poruchu, se určitě nebudu ohlížet na případnou sebelítost postižených. To se na mě nezlobte, to nemá s humanitou nic společného, to už je nepatřičné.
Jde mi o to, že já, jakožto rodič, budu do potomka investovat mnoho času, energie a prostředků, tudíž, pokud to míra lidského poznání umožňuje, by mělo být pouze a jen na mé svobodné volbě, jakým vlastnostem dám při možném výběru přednost. Nehledě na zcela jasnou věc, že nechci, aby můj potomek zcela zbytečně trpěl nějakým postižením.
Samozřejmě, někdo může namítat, tak jako Vy, že i postižený člověk může prožít plnohodnotný život, nebo mu jeho postižení může dodat více síly, aby dosáhl větších cílů. Na druhou stranu nemůžeme předpokládat, že kupříkladu S. Hawking by se, kdyby byl zdráv, nevěnoval vědě, ale byl flamendr. Možná, kdyby nebojoval o každý nádech, měl by energii na více práce.

Co se týče další myšlenky. Já osobně, pokud si jdu koupit kupříkladu makovou housku, jistě neříkám veškerému ostatnímu pečivu "NE!". Jen mi třeba víc chutná, třeba se mi líbí, jak vypadá...etc. Stejně tak bych měl rád dítě evropského bělocha - ani Cikána, ani Žida, ani Araba, ačkoli jejich existenci plně akceptuji. Rasa rozhodně není irelevantní, je jedno, kolikrát se v TV bude tvrdit opak.
Je to zkrátka soukromá svobodná volba každého jedince (popř. rodičů jako páru). Nejhorší, co se může stát, je, že se do toho zapletou všelijací uctívači ideí a regulátoři.

Odpovědět

choré mozky

Jaroslav Petr,2012-06-16 07:30:34

To, že každý vnímá morálku jinak, je fakt, ale ten těžko sám o sobě může být omluvou třeba masovému vrahovi Breivikovi, i když považuje postřílení desítek lidí za zcela správné a vysoce etické. Každá volba "pro" v sobě nese i volbu "proti". Když volím narození dítěte bez cystické fibrózy, jasně tím říká, že narození dítěte s fibrózou odmítám. Už to samo o sobě mohou vnímat lidí trpící cystickou fibrózou jako určitou stigmatizaci. Odmítnutí narození dítěte s fibrózou se dá odůvodnit tím, že chceme zabránit lidskému utrpení. Pro mě to je argument dost silný, pro odpůrce interupcí nebo předimplantační genetické diagnostiky asi těžko. Ve chvíli, kdy se rozhodnu pro dítě s "arabskými rysy dědičné informace" říkám "NE!" těm, kdo takovou dědičnou informaci nenesou - Eskymákům, Austrálcům, Čechům ... Proč? Čemu tím chceme zabránit? Co kladného to přinese? Proto je potřeba diskuse o tom, co je pro společnost ještě únosné a co ne, a dojít k nějakému konsensu. Pokud by si někdo vybíral budoucí dítě s ohledem na to, zda nese více "maďarských" a méně "židovských" nebo "romských" variant dědičné informace, je to pro mě těžko přijatelné, protože tím říká, že Maďaři jsou něco víc než Židé nebo Romové. A s tím já souhlasit nemohu. Odporuje to tomu, co víme o původu současného lidstva.

Odpovědět


Martin Saturka,2012-06-16 15:19:29

Předem upozorňuji, že se mi k tomuto líbí jedna reakce na /. "The test was not necessary: Since he joined Jobbik he is too dumb to be an Ashkenazy Jew, and too subservient to authority to be Roma..." (i kdyz i tam to bylo politicky korektně označeno jako "Flamebait").

Ad "Odporuje to tomu, co víme o původu současného lidstva." -- Když máme společný původ s šimpanzi a měňavkami, je jedno zda naši potomci budou lidi, šimpanzi, či měňavky? Osobně jsem pro variabilitu, ale měňavku bych nechtěl.

Offtopic: Dá se obdobný (nebo úplnější) test někde rozumně sehnat? Občas někoho zajímá, jakou zhruba má historii; nezávisle na tom, že to někdo může označovat za středoevropský neofašismus.

Odpovědět


Dá se obdobný test někde rozumně sehnat?

Rudolf Dovičín,2012-06-16 22:04:08

http://en.WikiPedia.org/wiki/Personal_genomics#Services_already_available

http://en.WikiPedia.org/wiki/$1,000_genome

http://Google.com/search?q=price+%28%22full+genome%22+|+%22whole+genome%22%29+~personal

Odpovědět

Jednotky

Tomas A,2012-06-16 00:34:17

"Z několika kubíků krve těhotné ženy ..."
Koukam ze pani rozhodne neni chuda na krev...

Odpovědět


:)

Josef Pazdera,2012-06-16 08:34:53

:) mate pravdu. Z dob pokusniceni v laborce si ale dobre pamatuji, ze to je hantyrka. Tak se v laborkách mluví a pod vetou: "pridej tam padesat kubiku" je kolegum, laborantce,zkratka vsem zcela jasne, kolik tam je potreba pridat :) Dik za echo, opravili jsme.

Odpovědět


Kubík

Z Z,2012-06-16 16:33:32

Kubík je hovorovo buď kubický meter (1 000 litrov) alebo kubický centimeter (mililiter). Teda nejde o nejakú špeciálnu lekársku "hantírku".

Odpovědět

test otcovstva

Marek Fucila,2012-06-15 16:47:12

Ja v tom vidím aj potenciál otestovať otcovstvo ešte pred narodením dieťaťa.

Ktovie, či tá DNA otca je na prečítanie genómu dieťaťa nevyhnutná. Chápem to tak, že výrazne pomohla algoritmom, ktoré vychádzali z toho, že vedeli čo môžu hľadať. Pri zlepšení analýzy možno v budúcnosti ani nebude potrebný otcov genóm. Alebo je v tom principiálny problém? Bez nej by sa nedalo určiť ktorým pozíciám patria útržky?

Odpovědět

choré mozky?

Václav Vincik,2012-06-15 16:01:59

Chápu, že článek musí být tak trochu peprný, aby byl čtivý, nicméně je na místě připomenout, že každý člověk vnímá etiku a morálku jiným způsobem a ne vždy nutně konzervativním ba dokonce rigidním. Takové myšlení bych přenechal příslušníkům různých náboženských obcí a díval se na celou věc čistě pragmaticky...

Osobně nevidím sebemenší důvod, proč by si rodiče nemohli vybrat za potomka to nejlepší embryo, kterého jsou schopni, za přispění všech dostupných metod, které si mohou dovolit.

Případně mi někdo objasněte, co je na tom chorého.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-06-15 16:07:40

Souhlasím.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace