Ekologický „Mein Kampf“ po padesáti letech  
Kniha, která inspirovala vznik ekologických hnutí, má na svědomí více lidských životů než spisek, o který opřel svou zrůdnou ideologii německý fašismus.


 

Zvětšit obrázek
V roce 1958 americký Národní program eradikace malárie zahájil sprejování přípravkem DDT, který byl účinný proti přenašečům malárie, tyfu,... Jeho používání bylo rozhodnutím Environmental Protection Agency v USA zakázáno. (Kredit: CDC, Wikimedia Commons)

Před půlstoletím vyšla „bible“ ochránců přírody - kniha Rachel Carsonové „Tiché jaro“ (Silent Spring). Svět si ji přečetl, zhrozil se a zakázal DDT. Jak píše na stránkách časopisu Nature americký biolog Rob Dunn z North Carolina State University (Dunn R., Nature 485, 578-579, 2012), „Tiché jaro zažehlo paprsek, který nepřestává svítit“. Podle Dunna to byl dokonce „paprsek rozumu“.

 

Rachel Carsonová (1907 - 1964) byla profesí oceánoložka, která se zajímala o pesticidy a jejich dopady na přírodu. V 50. letech nemohl ujít její pozornosti tehdejší „insekticidový hit“ 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan čili zkráceně DDT. Poprvé syntetizoval tuto látku už v roce 1874 rakouský chemik Othomar Zeidler. Její insekticidní účinky objevil švýcarský chemik Paul Hermann Müller v roce 1939. Během 2. světové války dosáhlo použití DDT obrovské obliby a širokého rozšíření. V Evropě i v jižním Pacifiku se používalo k hubení nejrůznějších hmyzích přenašečů infekčních nemocí, jako je tyfus, malárie nebo horečka dengue. Po válce se začalo DDT hojně používat i v civilním sektoru. Nikdo se nedivil, když se Müller v roce 1948 dočkal Nobelovy cenu za chemii.


Rachel Carsonová vydala v roce 1962 knihu „Tiché jaro“ a rozmetala insekticidovou euforii na prach. Inspirovala ji k tomu „mravenčí válka“, při které se ve Spojených státech z palub vysloužilých armádních bombardérů rozprašovalo DDT na statisících hektarů v marné snaze vyhubit „ohnivého mravence“ Solenopsis invicta zavlečeného do USA z Argentiny. Carsonová dala masové použití DDT do souvislosti s poklesem stavů ptactva, především drozda stěhovavého (Turdus migratorius) a orla bělohlavého (Haliaeetus leucocephalus). To Američany otřáslo. Orel bělohlavý je erbovní zvíře Spojených států a jeho vymizení by zasadilo těžkou ránu národní hrdosti každého Američana. Drozd stěhovavý dodal apokalyptické vizi Rachel Carsonové na emocích. Tenhle pěvec se ozývá brzy ráno mezi prvními ptáky vítajícími zpěvem úsvit nového dne. Pokud by vyhynul, byla by rána většiny Američanů „tichá“.

 

Americká bioložka bila na poplach na záchranu ptactva, ale zároveň předestírala širší záběr ochrany přírody a životního prostředí. V „Tichém jaru“ napsala emotivní, alarmující věty: „Cesta po které se už dlouho ubíráme, je zrádně snadná. Je to dálnice, po které jedeme velkou rychlostí, ale na jejím konci je katastrofa.“ Nečekala, že její slova padnou na úrodnou půdu. Ale v tom se spletla.

 

Zvětšit obrázek
Rachel Carsonová, její kniha „Tiché jaro“ stala bestselerem. Al Gore dodnes vzpomíná, jak mu maminka z knihy předčítala, když byl ještě docela malý. (Kredit: U.S. Fish and Wildlife Service)

„Tiché jaro“ vycházelo nejdřív na pokračování v „The New Yorker“ a následně vyšlo i knižně v nakladatelství Houghton Mifflin. Intelektuálové vítali knihu s nadšením. Například antropoložka Loren Eiseleyová v recenzi na „Tiché jaro“ napsala, že je to kniha, „kterou by měl číst každý Američan, pokud nechce, aby se už brzy stala epitafem našeho světa“. Za tři měsíce se prodalo v USA 100 000 výtisků. Politici pochopili, že jsou svědky čehosi nového a významného a svezli se na „tiše jarní“ vlně. USA v roce 1970 založily Environmental Protection Agency, jež dostala do vínku ochranu životního prostředí, a v roce 1972 zakázaly výrobu a prodej DDT. Některé země Ameriku v zákazu DDT dokonce předešly, a mnohé další je následovaly. Stockholmská úmluva z roku 2001 nakonec DDT spolu s dalšími chemikáliemi zakázala v celosvětovém měřítku.

 

Člověk nemusí mít pravdu, aby dosáhl svého. Stačí, když bude vyprávět silný příběh. „Tiché jaro“ takový příběh nabízí. Líčí jaro, v kterém už nebudou zpívat ptáci, protože vychcípali na následky otravy pesticidy a především DDT. Je to silný příběh, i když není pravdivý. Jak uvádí na stránkách Nature Tony Trewavas z University of Edinburgh a spolu s ním desítka předních světových odborníků (Trewavas T., Nature 486, 473, 2012) v reakci na Dunnův článek oslavující Rachel Carsonovou a její „Tiché jaro“, autorka i její následníci se mýlili. Orel bělohlavý začal mizet z americké přírody dávno před zavedením DDT a pesticid neměl na jeho úbytku významný podíl. Stavy drozda stěhovavého v roce 1962 – tedy v roce vydání „Tichého jara“ – dokonce vzrostly. Jaro roku 1962 tedy nebylo tišší ale naopak halasnější. Dejme proto slovo Trewavasovi a spol.

 

Zvětšit obrázek
O myšlenky Carsonové se opírá i mezivládní program Člověk a biosféra a její myšlenky se bez jakýchkoliv dodatků a vysvětlení i u nás dál propagují. Její zásluhy jsou vyzdvihovány i v souvislosti s konferencemi, které se uskutečňují za podpory Státního fondu životního prostředí ČR, Operačního programu životní prostředí pro vodu, vzduch a přírodu...

„Carsonová označila DDT za nebezpečnou chemikálii, protože mělo ve vysokých dávkách nepříznivé účinky na laboratorní hlodavce a ptáky. Už v té době se ale vědělo, že se u lidí neprojeví zdravotní komplikace, ani když konzumují 35 miligramů DDT denně po dobu dvou let – což jsou dávky 1000krát vyšší, než jaké bylo možné očekávat od použití DDT v zemědělství. V ovoci a zelenině se vyskytují zcela přirozeně tisíce látek s pesticidními účinky a my je denně jíme. Asi polovina těchto látek vykazuje v laboratorních testech karcinogenní účinky (B.N. Ames and L.S. Gold. Mutat. Res. 447, 3-13, 2000).

 

DDT je organohalogen, který se koncentruje v potravních řetězcích. V tom se podobá organohalogenům přirozeně produkovaným mořskými i suchozemskými živočichy, z nichž některé se vyskytují dokonce i v mateřském mléce (G.W.Gribble, Chemosphere 52, 289-297, 2003). Ale přetrvávání není totéž co škodlivost.

 

Carsonová uváděla, že nově vznikající odolnost hmyzu rychle sníží účinnost DDT. Ale DDT působí například na komáry jako repelent a nikoli jako jed. Odolnost na repelenty se neobjevuje, zatímco odolnost k jedům je široce rozšířená.

V roce 1972, kdy byl vydán zákaz DDT, žila asi miliarda lidí bez malárie. Během několika let stoupl počet případů malárie na desetinásobek až stonásobek. Odhaduje se, že za posledních 40 let padlo na vrub neoprávněných obav (z DDT) podložených jen špatně interpretovanými důkazy 60 až 80 milionů lidských životů, v převážné většině dětí.“

 

 

Kniha „Tiché jaro“ odstartovala vlnu ekologických hnutí. Pro obyvatele rozvojových zemí ale zákaz DDT mnoho dobrého nepřinesl. (Kredit: U.S. Fish and Wildlife Service)

Tolik tedy Trewavas a spol. na stránkách Nature. Fakt, že omezení nebo zákaz používání DDT měl v zemích třetího světa (a především v subsaharské Africe) devastující účinky, je neoddiskutovatelný. Rozmach malárie a dalších infekčních onemocnění přenášených hmyzem byl na mnoha místech děsivý. Na rozdíl od DDT se například na pyretroidy a další „přátelštější“ insekticidy, jež DDT nahradily, vyvíjela velmi rychle rezistence. Mnohé země byly donuceny se k DDT vrátit. Bohužel, pro tisíce lidí, kteří mezitím podlehli chorobám, před nimiž je mohlo DDT ochránit, už bylo pozdě. Marné byly protesty odborníků, kteří před plošným zákazem DDT varovali. Dostalo se jim nálepky „zaprodanců chemického průmyslu“ a tím byly jejich argumenty smeteny ze stolu.

 

Je těžké si představit 80 milionů mrtvých, které zabil zákaz DDT. Na to je lidská fantazie krátká. Na frontách 2. světové války zemřelo 20 milionů vojáků. V koncentračních táborech přišlo ve stejné době o život 12 milionů lidí. Bombardování zabilo 1,5 milionu lidí. Celkový počet obětí 2. světové války mezi civilisty by mohl být kolem 40 milionů. Sečteno a podrženo, se odhaduje celkový počet obětí války rozpoutané vyznavači ideologie vycházející z Hitlerovy knihy „Mein Kampf“ na 60 milionů životů. Počet obětí ideologie inspirované „Tichým jarem“ je o 20 milionů vyšší. Možná i pro některá současná ekologická hnutí tak proto platí to, co napsala před půlstoletím jejich velká inspirátorka Rachel Carsonová: „Cesta po které se už dlouho ubírají, je zrádně snadná. Je to dálnice po které jedou velkou rychlostí, ale na jejím konci je katastrofa.“

Psáno pro Bigblog  a Osel.cz

Autor: Jaroslav Petr
Datum: 29.06.2012 14:57
Tisk článku

Omyl komisaře Polliena. Smrt kurtizány - Nečas Radim
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 93 Kč
Omyl komisaře Polliena. Smrt kurtizány
Nečas Radim

Diskuze:

Diskuse k tomuto článku je ukončena

spravce site,2012-07-01 15:11:09

Diskutující na obou stranách neudrželi nervy na uzdě (posledni prispevky, ktere se netykaly clanku byly vymazány)
Diskuse k tomuto článku je ukončena.

Odpovědět

Asi největší katastrofa všech dob

Bořek Kincl,2012-07-01 12:02:03

Pane Petře, vůbec netušíte jak mocnému konglomerátu prorostlého ekonomicky, politicky a těžícího z naivismu čelíte. Šlapete na prsty tolika lidem, že až.... Děláte si srandu z jejich argumentace, díky níž stále získávají příznivce a projekty. Ukazujete na omezenost ideologického boje proti gmo s vytrháváním kukuřice v protiplynových maskách... a teď nastavujete zrcadlo dalšímu jejich omylu, který se s odstupem času ukazuje být tak hrůzný, že v historii lidství s tolika miliony mrtvých vlastně nemáme ani kam sáhnout pro přirovnání.... Berete image mnoha tátům od rodin, jejichž děcka tohle čtou a ví co jejich rodiče dělali.... připravujete jedno z nejrozšířenějších náboženství o hlavní mantry. Také jsem byl u zelených a myslel si jaký jsem ekolog s vidinou jak zachraňuji svět... těžko se mi smiřuje s tím, čemu jsem dopomáhal... Nebudete to mít lehké. Budou zlí. Hodně zlí. Hodně štěstí!

Odpovědět

K omylu se teď nikdo nebude chtít znát

Veronika Chalupová,2012-07-01 08:56:51

Pane Petře, stačí se podívat na jaké ochranářské projekty jdou dotace a čím argumentují... Je jasné, že museli proti Vám vystartovat. Představte si, že by někdo začal šťourat do toho, na co šly peníze ze státního fondu pro životní prostředí... :) A co teprve příslušníci strany, kterým jste hodně zhatil předvolební agitky... A grínpísáky, ta čísla mrtvých o dopadech zákazu DDT musí rozžhavovat přímo do běla. Váš článek se drží faktů a jsou v něm citace které si může každý ověřit. Těch, kteří v se v dobré víře přičinili k této tragedii, jinak to nazvat nejde, je hodně a Ti teď musí na svou obranu vymýšlet kličkování a snažit se všemi způsoby, aby uváděná čísla zpochybnili, znevážili a všemožně Vám znechutili otvírat lidem oči. Habadějů si nešímejte. Za ty tisíce mlčící většiny, kteří v tom nejsou namočeni a tudíž nemají zapotřebí diskutovat chci poděkovat.

Odpovědět

Dnes se to nepovedlo

Petr Habala,2012-07-01 00:56:32

Tohle urcite nenapsal pan Petr. Je to plne chyb: Kniha nevolala po totalnim zakazu DDT, naopak jeho pouziti v boji proti prenasecum nemoci povazovala za dulezite. V roce 1972 v USA DDT nezakazali, ale zakazali pouziti v zemedelstvi, proti nemocem se dale pouzivat mohlo. Rovnez Stockholmska dohoda pouziti DDT pri boji proti malarii povoluje. Co z clanku tedy zbylo jako spravne?

Takze mame knihu, ktera zakaz DDT na komary nechtela a ani k nemu nevedla (protoze takovy pausalni zakaz zatim nevznikl), davat ji ty mrtve "na svedomi" je proto hodne odvazne. Nemluve o tom, ze Kennedyho poradni vedecky panel (coz v te dobe rozhodne nebyli zeleni, ale seriozni panove) po prozkoumani zalezitosti knihu podporil, neslo tedy o nejake blouzneni, ale o korektni praci v ramci tehdejsi urovne poznani (konec koncu, tu korelaci se ztencovanim skorapek vajicek snad nevyvratili dodnes, nebo ano?).

Na druhe strane mame knihu, ktera otevrene vyzyva k valecne agresi a vyvolava nenavist k urcitym skupinam obyvatel. Davat mezi nimi rovnitko je opravdu, ale opravdu velice ubohe. Povazuji za vysoce pravdepodobne, ze ten clanek na Osla vpasoval pod Petrovym jmenem nejaky bursikovec, aby se pak mohli posmivat, jaci jsou jejich oponenti pekna paka.

Odpovědět

thalidomid

Pavel Kučera,2012-07-01 00:03:54

Abych byl konkrétní, např. ta zmínka o souběžném průšvihu s thalidomidem v původnímu článku dodávala důležité širší souvislosti. Takový přesah v nynějším textu zcela chybí.

Knihy zabíjejí, jen když někomu spadnou z velké výšky na hlavu. Přičítat mrtvoly knihám takovýmto způsobem je mi dost protivné. Vždy jsou přece primárním hybatelem skutky konkrétních lidí, konané za určitých souvislostí. Vulgárně řečeno, knihy jsou vždy jen takové kecy. Byť se jich samozřejmě může chytit kdejaký idiot, a zdůvodňovat jimi kdejakou kravinu, co provádí... :)

Odpovědět

Reductio ad Hitlerum...

Tomáš Petrásek,2012-06-30 23:09:53

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-07-02 22:43:13

to jste netrefil. Reductio ad Hitlerum by to bylo, kdybychom řekli, že Hitler (nacisti) zakazovali DDT a proto je zákaz DDT špatný. Ale tady se jen srovnává počet obětí. Na tom je snad něco špatného?

Odpovědět

Co se změnilo?

Pavel Kučera,2012-06-30 23:02:03

Je zajímavé porovnat autorův článek na stejné téma, zveřejněný zde před šesti lety - http://www.osel.cz/index.php?clanek=2045
Popravdě, ona starší, méně vyhrocená, méně aktivistická a nakonec i méně bulvární varianta mi byla bližší.
Použití DDT jako prostředku prevence malárie přece nakonec mezinárodními smlouvami zakázáno nebylo, jen byly stanoveny administrativní bariéry.
Proč je tedy nyní potřeba takhle bít na poplach a brát si k tomu na pomoc dokonce Mein Kampf?
Chystá se snad nějaká nová úmluva jíž chce autor zabránit?
Nebo nám jen autor trochu stárne a jeho názory začínají být rigidnější? ;)
(Nic ve zlém, stále se těším na další článek, ale tento komentář jsem si nemohl odpustit. Posun mezi oběma texty mi připadá zajímavý).

Odpovědět

Ta Carsonová

Pavel S,2012-06-30 11:00:37

byla zřejmě jednou z prvních představitelek mezi zelenými dnes tak populární ideologie spočívající v tom, že lidská populace je přemnožená a je ji třeba zredukovat. Takže se zde nejedná o nějaký omyl ale o záměrnou manipulaci s cílem snížit počet obyvatel.

Odpovědět

Bohužel jsou výsledky ekoaktivit často podobné.

jaroslav mácha,2012-06-29 23:33:00

Například zákazy a neúměrně přísné předpisy pro pěstování GMO plodin se dají odhadnout na milion obětí, převážně dětí, ročně. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S187167841000539X
Potrykus I. Lessons from the 'Humanitarian Golden Rice' project: regulation
prevents development of public good genetically engineered crop products. N
Biotechnol. 2010 Nov 30;27(5):466-72. Epub 2010 Jul 27. PubMed PMID: 20650337.

Odpovědět

Nebylo to trochu jinak?

Leopold Kyslinger,2012-06-29 21:12:17

Pokud si ještě pamatuji DDT nebyla vyčítána toxicita, ale nějaký mechanismus (teď už nevím jaký), který ve svém důsledku působil na úbytek vápníku ve skořápkách ptačích vajec. To pak vedlo k devastaci snůšky při hnízdění.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2012-06-29 19:12:13

Proč zbytečně zatahujete hned do perexu politiku - a k tomu propagandu? Víte, pod kolika ideologiemi bledne fašismus závistí? A co vám vlastně udělal? Je vůbec výklad historie pravdivý?
Na takový bulvár máme přece ídnes. S vědou to nemá nic společného.

Odpovědět


Politika

Jaroslav Kousal,2012-06-29 20:42:43

Přirovnání k politice je drsné, ale případ DDT je bohužel ukázkou právě toho, jak to dopadá, když se do vědy a techniky začne míchat politika...

Odpovědět


Pane Jindro

Filip Filip,2012-06-30 05:02:55

vytmavil jste to autorovi hezky. Zkuste napsat sem jednu, dvě věty, jak podle Vás by měl perex vypadat a k čemu byste Knihu, která inspirovala vznik ekologických hnutí přirovnal Vy. Díky moc.

Odpovědět


:)

Anna Valentová,2012-06-30 18:33:58

Také by mne zajímala Vaše verze, pane Jindro. Nechcete jí se napsat, jen tak pro srovnání.

Odpovědět

20+12+40 != 60

Roman Nováček,2012-06-29 17:37:25

Pane Petr,
mám vaše články v oblibě, ale taková triviální chyba ve výpočtu nepůsobí dobře. A to pomíjím, že existují různá čísla. Celkově bych řekl, že to sráží moc zajímavý článek.

Děkuji. A pište dál.

Odpovědět


Problém s chápáním psaného textu?

Pavel A1,2012-06-29 19:53:49

20 + 40 = 60. Těch dvanáct je část z těch čtyřiceti (či snad podle vás v koncentračních táborech nebyli civilisté?). Zkuste si to přeslabikovat znovu, třeba to napodruhé bude lepší

Odpovědět

To je hodně relativní stanovisko

Josef Richter,2012-06-29 16:26:27

Když vnímáte jen tu malárii, pak vám samozřejmě zákaz DDT může připadat nesmyslný. Ale kdo např. vyčíslil, kolik lidí zákaz DDT zachránil od smrti hladem tím, že jejich úrodu nesežraly přemnožené myši, které draví ptáci stačili regulovat? To už se počítá trochu hůře, že?

Odpovědět


Kteří draví ptáci?

Pavel S,2012-06-29 20:26:33

Snad ne ti, na jejichž populaci nemělo používání DDT žádný vliv, jak o tom hovoří článek?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace