Texas letos postihla velká sucha.  Klimatolog Kevin Trenberth zvedl varovně prst: „Vidíte, právě tohle jsme předpovídali.” Vidíte, takhle prý vypadá globální oteplování. Sucha. Velká sucha. Podle alarmistů může oteplování ohrozit naši civilizaci.

Seth Borenstein. This US Summer is What Global Warming Looks Like (Time 3 July 2012)

Autoři klimatologických cirkulačních modelů ani novináři však zpravidla nejsou odborníky na lidské dějiny. Historici zase zpravidla nevěnují pozornost klimatologii a oba obory spolu moc nekomunikují. To je škoda. Historická zkušenost nám totiž říká, že k velkým suchům a rozvratu civilizací zpravidla vede ochlazování, nikoli oteplování.

Lidé sice většinou intuitivně usuzují, že sucha patří k vysokým teplotám. Jenže to není tak jednoduché. Ve kterém zeměpisném pásu je nejsušší klima? V chladné Arktidě. Naopak v horkých tropech je v ovzduší vodní páry nejvíce.

Ukázkovým příkladem je kdysi zelená Sahara. Kdy se z ní stala poušť? Když skončilo holocéní optimum  (altithermal) a ochladilo se. Saharská jezera vyschla. Lidé museli Saharu opustit. Skalní kresby v Tasíli osiřely. Přišly migrace. Někteří se usadili v Egyptě, kde pak vznikla první velká civilizace. Touto migrací se zabývali například Rudolph Kuper a Stefan Kröpelin.

Exodus From Drying Sahara Gave Rise to Pharaohs, Study Says (National Geographic 2006) 

R.Kuper, S.Kröpelin. Climate-Controlled Holocene Occupation in the Sahara: Motor of Africa’s Evolution (Science, Vol 313, 2006)

Jiným příkladem jsou Heinrichovy oscilace (Heinrich event) v době kamenné. Při těchto stadiálech (ochlazeních) se ochladilo během pouhých desítek let o celé stupně Celsia. Například ochlazení H1 před 15 000-18 000 lety přineslo obrovská sucha, kdy vyschlo i Viktoriino jezero v Africe. Je pravděpodobné, že právě tato změna klimatu vedla k zániku paleolitické kultury Solutréen a k nástupu poslední kultury paleolitu zvané Magdalenién (cca před 17-11 tisíci lety). Ta pak končí po dalším chladném a suchém výkyvu zvaném Mladší Dryas (který se někdy počítá k Heinrichovým oscilacím jako H0).

J.C.Stager. Catastrophic Drought in the Afro-Asian Monsoon Region During Heinrich Event 1. Science Vl 331, 2011 

Bout-Roumazeilles V. et al. Change in Mediterranean Hydrologic Cycle at Time of Heinrich Events From a High Resolution Multiproxy Record of the Last 50 kyr. (American Geophysical Union, Fall Meeting 2008) 

Jonathan Adams. Sudden climate transitions during the Quaternary (Progress in Physical Geography 23,1 (1999) 

Zvětšit obrázek

Graf 1: Vývoj teplot podle grónského vrtu GISP2. Zelená křivka označuje tzv. Bondův cyklus nazvaný podle klimatologa Geralda Bonda.

Podíváte-li se na rekonstrukci teplot podle grónského vrtu GISP2, tak velké vlny stěhování národů často přicházejí, když skončí teplé období a ochladí se. 

Ole Humlum et al. Identifying natural contributions to late Holocene climate change. Global And Planetary Change 79 (2011) 

Například kolem roku 1200 př.n.l. kdy skončilo minojské teplé období, , postihl Blízký východ naprostý kolaps. Egypt zasáhly vpády cizích kmenů přezdívaných v literatuře „mořské národy“.  Do té doby spadá příběh o Mojžíšovi, sedmi ranách egyptských a odchodu Izraelitů z „egyptského zajetí.“ Zhroutila se chetitská říše.  Zanikly Mykény. Do těchto událostí spadá i legendární trojská válka. Do Řecka přicházejí Dórové. Etruskové migrují do Itálie. Působivě toto stěhování národů popsal Eberhard Zangger v knize „Nový boj o Troju“.

D.Kaniewski. Late second–early first millennium BC abrupt climate changes in  Coastal Syria and their possible significance for the history of the Eastern Mediterranean (Quaternary Research 74, 2010) 

A pád říše římské? Skončilo římské klimatické optimum a ochladilo se. Největší chladno & sucho v letech cca 200 – 300 n.l. se shoduje s nejhlubším úpadkem římské říše. Propad ekonomiky ilustruje devalvace měny. Denár v prvním století n.l. obsahoval 90% stříbra, koncem druhého století už to bylo méně než 70%. O dalších sto let později tato „stříbrná“ mince už obsahovala jen 5% stříbra. (zdroj)

J.R.Peden. Inflation and the fall of Roman Empire. (Mises, 1984)

Stát se pokusil o regulaci cen, čímž situaci ještě zhoršil. Aby byly zajištěny potřebné služby, císař připoutal lidi k půdě a zavedl nevolnictví (glebae adscripti). Ve snaze zabránit chaosu Řím opustil poslední republikánské svobody. Císař otevřeně převzal zvyky orientálních despotů – poddaný před ním musel padnout na kolena. Císaře Diokleciána (284-305 n.l.) můžeme svým způsobem pokládat za prvního vládce středověku.

Z vysychajících asijských zemí se pak vyhrnuli Hunové, což odstartovalo hlavní fázi stěhování národů. Klimatickým důvodům pádu Říma se věnovala například studie Ulfa Buentgena  z roku 2011. Klimatickou změnu jako možný důvod stěhování národů asi jako první před sto lety uvedl Ellsworth Huntington, známý klimatický determinista.

Climate a factor in Rome"s rise and fall –study (Reuters 30. ledna 2011)

David Harms Holt. Did Extreme Climate Conditions Stimulate the Migrations of the Germanic Tribes in the 3rd and 4th Centuries AD? An examination of Historical Data, Climate Proxy Data, and Migration Events (PhD Thesis, Arkansas 2002)

A co malá doba ledová? Třeba v 17.století, kdy jsme zažili Třicetiletou válku? Studie Davida Zhanga a kol. ukazuje, jak pokles teplot vedl k nižším úrodám a nárůstu konfliktů ve společnosti. Autor použil rozsáhlý katalog čínských válek zpracovaný vojenskou akademií v Nanjingu. Pacifisté zalapají po dechu. V letech 1000 až 1911 je v Číně zaznamenáno celkem 1672  válek v Číně – viz příloha.

„Analyzovali jsme také dějiny válek v Číně až do roku 1000 n.l…. Vidíme, že všechna válečná období vrcholila (více než 25 válek za deset let) v chladném klimatu… Korelace válek a teplot je statisticky významná… D.J.Krus a kolektiv také zjistili, že Čína měna více válek, když v ní dominovaly nekunfuciánské etické systémy. Tato období však často byla chladná a suchá. Takové změny klimatu vedly severní a západní kmeny ke vpádům do Číny. A právě to přinášelo do Číny nekonfuciánské filosofie.“

http://www.wired.com/wiredscience/2011/10/climate-change-war/ 

Zvětšit obrázek

Graf 2: A - teploty, B - produkce potravin (Evropa zeleně, Čína červeně), C - počet válek (Evropa zeleně, Čína červeně). Výzkumy naznačují, že chladnější klima znamená horší úrody a tedy více konfliktů a válek. Oteplení je naopak dobrá zpráva - více úrod, méně válek.

Podle jiné studie týchž autorů kolaps agrárních dynastií Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.), Tang (681-906), Sung (960-1279) a Ming (1368-1643) byl spojen spíše s nízkými teplotami. „Tato období mohou souviset s cyklickými variacemi sluneční aktivity či cyklickými změnami polohy Země vůči Slunci,“ uvádějí autoři s odkazem na solární cykly 87 a 210 let.

Cooling caused wars and drought in China – study (Reuters 14. July 2010)

Zhang et al. Periodic climate cooling enhanced natural disasters and wars in China during AD 10–1900 (Proceedings of the Royal Society, 2010)

Další info: http://www.climatewiki.org/index.php/War_and_Social_Unrest

Zvětšit obrázek

Graf 3: Index sucha/povodní v Longxi v Tibetské náhorní plošině. Písmeno M označuje Maunderovo solární/teplotní minimum.

L.Tan, Y.Cal, L. Yi, Z.An, L. Al. Precipitation variations of Longxi, northeast margin of Tibetan plateau since AD 960 and its relationship with solar activity. Climate of the Past Discussions. 2007.

Píše se rok 2012 a tak se hodí na závěr připomenout zánik mayské civilizace. Co bylo příčinou? Podle současných poznatků důvodem bylo dlouhé období sucha 800 –1000 n.l., které bylo v daném regionu způsobeno výrazným ochlazením. Upozornil na to v roce 2003 výzkum Richardsona B. Gilla. (zdroj)
„Příčiny kolapsu mayské civilizace vždy byly předmětem kontroverze,“ říká bio-geograf Philip Stott. „Ale zdá se, že tím kritickým faktorem bylo sucho. Přestože Mayové žili v části světa, kterou pokládáme za horkou a vlhkou… Tyto výkyvy ukazují, že tou pravou kalamitou jsou chladná období. Což naznačuje, že bojíme-li se globálního oteplení, bojíme se toho nesprávného.“  (zdroj)

Autor vystudoval anglistiku a historii. Je autorem portálu Klimaskeptik.cz