Jak zmapovat fantómovou ruku?  
Jednoduchý experiment s neprůhlednou deskou ukazuje, že mozek vnímá fantómovou končetinu velmi reálně a že stejně reálné jsou i fantómové bolesti.

 

 

 
Fantómové končetiny jsou zadrátované v mozku. Kredit: RudyKuky, DeviantArt.

Proč by někdo chtěl měřit přelud? Na první pohled to zní bláznivě, ale 60 až 80 procent lidí, kteří nemají některou končetinu anebo jinou součást těla, někdy cítilo bolest právě ve ztraceném orgánu. Mnozí z nich ji prožívají pravidelně a intenzivně. Kdo nezažil fantómovou bolest na vlastní kůži, si asi jen obtížně představí, jak strašlivé a k šílenství dohánějící to musí být. Na druhou stranu, když už někdo má fantomovou končetinu, zajímalo by ho, jak vlastně vypadá?

 

Zvětšit obrázek
Fantómové bolesti dle osobní výpovědi pacienta. Kredit: matt b.

Až dokonce 80tých let měla lékařská věda dojem, že syndrom fantómové končetiny způsobují poškozené nervy, které by jinak vedly do příslušných končetin. Násilně přerušená anebo zanícená nervová vlákna podle těchto představ posílala do mozku zmatené informace a lékaři pak v dobré víře řešili extrémní případy fantómových bolestí dalším odebíráním částí těl. To bylo samozřejmě děsivé a zároveň obvykle zcela neúčinné. Někdy ještě hůř, mnozí pacienti si po takové středověké medicíně prožívali ještě intenzivněji bolestivé přeludy. Teď si většina odborníků myslí, že fantómové končetiny vznikají kvůli zmatku v primární somatosenzorické kůře, oblasti u postcentrálního závitu mozkové kůry, který se tu rozpoutá po ztrátě signálů z dotyčné části těla. Zpracovávají se tu především informace o vjemu doteků z celého těla a když tělo přijde o končetinu nebo jiný orgán, nastane v primární somatosenzorické kůře průšvih, se kterým si medicína obvykle neví příliš rady. Zajímavou léčbu syndromu fantómové končetiny pomocí bleskurychle vyrobené zrcadlové krabice V.S. Ramachandrana předvádí dr. House v závěru 4. epizody „Tyran“ 6. série.

 

Matthew Longo z Londýnské univerzity Birkbeck a jeho kolegové využili jako dobrovolnici 38letou ženu, která se narodila bez levé ruky a pravidelně cítí vjemy z jejího fantómu. Nejprve ji požádali, aby dala pod neprůhlednou desku svoji pravou, reálnou ruku a odhadla, kam dosahují její prsty a kde má klouby. Potom udělala to samé s fantómovou rukou. Z dřívějších experimentů podobného ražení víme, že lidé mají sklon podhodnocovat délku prstů a to se vzrůstající tendencí od palce k malíčku. Podle všeho to souvisí s rozvržením a citlivostí oblastí primární somatosenzorické kůry, které reprezentují každý prst. Oblast somatosenzorické kůry náležející palci je totiž větší, než oblast malíčku.

 

Zvětšit obrázek
Ramachandranova zrcadlová krabice. Kredit: NLPeople.

Jak se dalo čekat, i dobrovolnice odhadovala délku prstů na pravé ruce se zmíněným podhodnocováním délek. Co bylo ale pozoruhodné, úplně stejným způsobem, tj. nejméně u palce a nejvíce u malíčku, podhodnocovala délku prstů i u fantómové ruky. Virtuální ruku přitom dobrovolnice pociťovala jako o něco málo širší a s mírně kratšími prsty, než u své reálné ruky. Jak je vidět, dotyčná žena vnímá v mozku fantómovou ruku velmi podobným způsobem, jako ruku reálnou. Důvtipný a jednoduchý experiment Longa a spol. je samozřejmě jenom začátek. Teď můžeme nasadit těžké stroje, kupříkladu s funkční magnetickou rezonancí, a podívat se na fantómové končetiny v mozku detailněji.

 

 
Matthew Longo. Kredit: M. Longo, Birkbeck.

Somatosenzorická kůra asi zřejmě nepotřebuje vizuální vjemy ani doteky, aby stále reprezentovala určitou část těla. Funguje to dokonce i v případě, když dotyčná osoba nemá končetinu od narození. Příslušná oblast somatosenzorické kůry s ní stále počítá. Na jednu stranu je to smutné, protože právě tohle rozdmýchává nepříjemné fantómové bolesti. Zároveň je to ale velmi slibné pro budoucnost medicíny. Pokud se nebudeme bát s rozmyslem vrtat v lidském mozku, tak se nám určitě povede tyto předdefinované oblasti mozku v případě potřeby smysluplně propojit s náhradními končetinami, anebo s rafinovanými, mozkem dálkově ovládanými přístroji. Odborníci si navíc pochvalují, že tento výzkum může ovlivnit i léčbu dalších, zdánlivě nesouvisejících obtíží. Některé studie totiž naznačují, že lidé, kteří mají problémy s jídlem, možná špatně mentálně vnímají svoji postavu na základě dotykových vjemů. Není úplně vyloučené, že existuje jistý vztah mezi somatosenzorickou reprezentací těla, které se též někdy přezdívá kortikální homunkulus a vědomými pocity o našem těle. Pokud by to tak bylo, otevírají se před námi velmi zajímavé možnosti terapeutické manipulace vědomí.


Prameny:

NewScientist 15.6. 2012, Wikipedia (Phantom limb, Cortical homunculus)


 

Datum: 19.07.2012 01:27
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz