Příležitost pro lovce zombie včel  
Amatérští nadšenci mohou pomoct zmapovat výskyt invazní mušky hrbilky, jejíž larvy nechutně zotročují a posléze zabíjejí včely. Podaří se zachránit med v Americe?

 

 

Zvětšit obrázek
Světelná past na zombie včely. Kredit: J. Hafernik.

V poslední době jsme svědky velmi sympatického prorůstáním přísně akademické vědy s amatérskými badateli, kteří se do určité míry podílejí na vědeckém výzkumu nejrůznějšího druhu. Je pravda, že v mnoha případech jde o vědce, kterým už jejich pestíky, makadla anebo urychlovače částic lezou krkem a rádi si odpočinou při intenzivní a smysluplné aktivitě v úplně jiném oboru. Ale zkusit to samozřejmě může každý. Tento koncept „občanské vědy“ (citizen science) se pochopitelně nejlíp uplatní tam, kde je nutné zajímavá data pracně vytěžit hrubou lidskou silou, aniž by bylo nutné vědecké dobrovolníky nějak komplikovaně zaučovat.

 

Zvětšit obrázek
Životní cyklus hrbilky Apocephalus borealis. Kredit: ZomBee Watch.


Se zajímavým projektem pro nadšené amatéry z USA v těchto dnes přišli badatelé ze Sanfranciské státní univerzity, kteří před časem ve Spojených státech objevili zombie včely, tedy divně se chovající včely napadené smrtícím parazitoidem. Jak už to tak bývá, k objevu došlo mimoděk v kampusu zmíněné univerzity, kde si John Hafernik všiml hromádek včelích mrtvol pod venkovními světly. Hafernik a jeho kolegové spustili web ZomBee Watch, kde vyzývají veškeré zájemce, aby ji pomohli ve zmapování výskytu infikovaných zombie včel napříč celými USA a následně pak v odhadu, v jak velkém nebezpečí jsou americká včelstva. Hafernik a spol. až doposud vědí o několika desítkách lokalit, naprostá většina z nich je ale v okolí San Francisca, což má snadno pochopitelné důvody. Kromě státu Kalifornie se jedna lokalita nachází na západě Jižní Dakoty.


Oním parazitoidem, který dělá ze včel zombie, je malá muška hrbilka druhu Apocephalus borealis, pocházející z čeledi Phoridae. Pochází z Evropy a v Americe je tudíž invazním druhem, který se podle všeho může lavinovitě šířit. Byla popsána v roce 1924 jako parazitoid blanokřídlého hmyzu, ale až loni (2011) vyšlo najevo, že kromě čmeláků a vos napadá i včely. Hrbilka je jedním z těch hnusných a zároveň extrémně zajímavých parazitů, kteří ovlivňují chování hostitele, aby ho před krutou smrtí ještě ke všemi donutili dělat směšné a bizarní věci. Po úspěšném sexu s partnerem si samička hrbilky vystopuje nešťastnou včelu a kladélkem naklade do těla hostitele několik vajíček. Z nich se pak vylíhnou larvy, které včelu postupně vyžírají zevnitř, přičemž z ní udělají mátožnou zombii. Infikované včely opouštějí domovský úl a shromažďují se kolem venku, kolem zdrojů světla, kde se před smrtí pohybují ve stále zmatenějších kruzích. Po asi sedmi dnech se z mrtvých včel, anebo čmeláků, líhnou nové vražedné mušky, které hned vyrážejí za novým dobrodružstvím.

 

Zvětšit obrázek
Hrbilka se svou obětí. Kredit: J. Hafernik, SF State University.


Lidé projektu ZomBee Watch žádají dobrovolníky, aby sbírali mrtvé včely pod venkovním osvětlením anebo i živé včely, pokud se chovají zvláštně u nějakého zdroje světla. Také jim poskytují návod, jak infikované včely poznat a instrukce, že by měli kvůli potvrzení svých dat případné parazitoidy nafotit a poslat operátorům ZomBee Watch.

Zvětšit obrázek
John Hafernik. Kredit: J. Hafernik, SF State University.

Pokud by si někdo chtěl zombie včely dobrodružně nalovit, má tu k dispozici návod na výrobu improvizované světelné pasti. Právě teď je prý zatím ještě relativně klid a hrbilek bývá k vidění jen velice málo. Všechno to vypukne v srpnu, s tím, že například v okolí San Francisca bude nejvíce hrbilek od září do ledna. A proč by vlastně nadšenci měli Hafernikovi a spol. pomáhat? Med je dobrota a není prý vyloučené, že právě hrbilky jsou jedním z významných činitelů, kteří ovlivňují kondici včelstev leckde po světě. Včelaři jsou poplašení stále uspokojivě nevysvětleným syndromem zhroucení včelstev a kdo ví, jestli v něm hrbilky také nemají prsty. Hrbilka je tedy nepřítel medu a s jako takovou by jsme s ní neměli mít slitování. Na popularitu včel a jejich produktů přitom tak trochu vsází i Hafernik , který očekává , že obava o med a opylené květy přivede celý houf občanských vědců. A také nikdy není k zahození si vylepšit svoje schopnosti pozorování přírody.


Prameny:

San Francisco State News 24.7. 2012, ZomBee Watch (web), Wikipedia (Citizen science, Apocephalus borealis).

 

Datum: 25.07.2012 15:50
Tisk článku

Související články:

Konečně něco nadějného, co včely zbavuje obávaných virů     Autor: Josef Pazdera (08.10.2018)
Robotická včela BrambleBee     Autor: Josef Pazdera (08.09.2018)
Osička, ktorá vyzerá ako mravec     Autor: Miriam Malčická (30.09.2015)
Vedci hlbšie porozumeli včelej mikroflóre     Autor: Zuzana Hroncová (29.04.2015)
Virus přeskočil z rostliny na včely     Autor: Josef Pazdera (22.01.2014)



Diskuze:

To bude doma radosti

Kateřina Trávníčková,2012-07-28 23:09:39

:)

Odpovědět

Víte někdo více?

Kateřina Trávníčková,2012-07-27 17:01:09

V článku je uvedeno, že se jde o projekt pro nadšence z USA, zároveň však také to, že tyto hrbilky pocházejí z Evropy, avšak bez bližší specifikace. Co jsem tak vygůglila, tak s těmito cizopasnými muškami se u nás potýkají hlavně chovatelé obojživelníků a plazů. Ani v článku, ani nikde jinde na internetu jsem nezjistila, jak jsou na tom v tomto ohledu naši včelaři. Dle článku má tato muška napadat hlavně vosy a čmeláky, to že i včely, je nový poznatek. Opět se nepíše nic o zeměpisných šířkách a v případě, že by se tyto vyskytovaly i u našeho společenského hmyzu, kdy tedy jejich sezóna vrcholí u nás. Pakliže se u nás tyto mušky vyskytují (teď spekuluji, neboť v článku chybí uvedené specifikace), zřejmě také v srpnu, jako ostatně vrcholí aktivita hmyzu obecně. Jak jsem z článku dále pochopila, způsobují tyto mušky u svých hostitelů změny chování, zejména tedy to, že včela (vosa, čmelák) v jejímž těle se cizopasník finišující svůj vývoj nachází, místo aby se stmíváním vyhledala rodný úl, poletuje venku a vyhledává zdroje světla, kolem kterých krouží, dokud nezajde. Prakticky se tedy chová jako normální (?) můry, zlatoočky, kněžice, tiplice a jiný hmyz, který pak doma běžně vymetáme z koutů poté, co se nám popálí o žárovky.
Zajímalo by mne, jak tomu tedy skutečně v našich zeměpisných šířkách je. Loni jsem poprvé po setmění likvidovala ve větší míře vosy, které se mi mlátily o světlo v kuchyni, bylo to v průběhu jedné noci a vlétávaly mi do bytu po jedné (skutečně až po setmění). Takže by mne čistě pro ukojení mé zvědavosti zajímalo, zda příčinou tohoto chování nemohou být právě tyto mušky. Děkuji předem.

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-07-28 02:31:09

Asi nejlépe nasypat do zavařovací sklenice a počkat, zda se něco vylíhne.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace