Nejjasnější supernova bez pozůstalého partnera  
Supernova SN 1006 ze souhvězdí Vlka, která ve středověku šokovala naše předky, po sobě asi nezanechala hvězdného partnera. Srazili se tam tehdy dva bílí trpaslíci?

 

Zvětšit obrázek
Nebeský drahokam SN 1006. Kredit: X-ray: NASA/ CXC/ Rutgers/ G.Cassam-Chenaï, J.Hughes et al.; Radio: NRAO/ AUI/ NSF/ GBT/ VLA/ Dyer, Maddalena and Cornwell; Optical: Middlebury College/ F.Winkler, NOAO/ AURA/ NSF/ CTIO Schmidt and DSS.

V divoké noci Beltainu před prvním májem 1006, tedy v době, kdy v českých zemích momentálně vládl nešťastný Přemyslovec Jaromír, se v souhvězdí Vlka rozzářila nová hvězda, kterou opravdu nešlo přehlédnout. Tehdejší odborníci ji interpretovali různě, převládaly ale spíše negativní až hrůzostrašné předpovědi, které se točily kolem válek a hladu. V tehdejší době by ostatně bylo dost zvláštní, kdyby jim podobná proroctví nevyšla.

Zvětšit obrázek
Klasický model supernovy Ia. Kredit: NASA, ESA and A. Feild (STScI), chris.

Středověké učence, kteří si právě lámali hlavy nad fungováním nebes a všehomíra, musela taková hvězda, podle některých zpráv strašidelně nažloutlá, pořádně rozhodit. Postupně se ukázalo, že to byla pro pozorovatele ze Země nejjasnější supernovou našeho letopočtu, jejíž zdánlivá hvězdná velikost možná dosáhla až mínus 8. magnitudy, čili dvojnásobku toho, co na naší obloze umí Venuše.

 

Dneska jí říkáme SN 1006 a víme, že se odpálila ve vzdálenosti 7 200 světelných let. Astrofyzici ji považují za supernovu typu Ia, tedy za něco trochu jiného, než je zhroucení přerostlé hvězdy. Tahle supernova je vlastně oslnivá termojaderná exploze uhlíko-kyslíkového bílého trpaslíka, který ujídal hmotu hvězdnému partnerovi v těsné dvojhvězdě, a když dosáhl hmotnosti přibližně 1,4 Slunce, tedy takzvané Chandrasekharovy meze, tak nezřízeně vybuchl jako supernova. Supernovy typu Ia jsou mezi odborníky oblíbené jako takzvané standardní svíčky (standard candles). Jsou nejvíce energetické ze všech typů supernov a bývají tudíž vidět z hodně velké dálky. Dle teorie explodují vždy po dosažení stejné limitní hmotnosti, vyskytují se všude možně a jejich hvězdná velikost v první řadě závisí na vzdálenosti takové supernovy, což z nich dělá lahodnou pomůcku pro mapování vesmíru. Podle našich představ se bílý trpaslík v takovém výbuchu úplně vymaže a nezůstane po něm žádná neutronová hvězda, natož černá díra, tak jako u jiných supernov. Naopak by po explozi supernovy Ia měl zůstat osiřelý partner, tedy hvězda, která poskytla hmotu trpaslíkovi a ten ji pak svým výbuchem odkopl.

 

Jenže, žádná taková osiřelá hvězda v krásném pozůstatku supernovy SN 1006 asi není. V časopisu The Astrophysical Journal to s dalšími spolupracovníky tvrdí Wolfgang Kerzendorf z australské observatoře Mount Stromlo a také Torontské univerzity. Badatelé podle svých slov se spektrografem s vysokým rozlišením FLAMES (Fibre Large Array Multi Element Spectrograph) na observatoři ESO - Paranal detailně prozkoumali 79 hvězd ve středu dotyčného pozůstatku supernovy a na klasický koncept supernovy Ia, s bílým trpaslíkem a hvězdným partnerem prý žádná z nich nesedí.

 

Zvětšit obrázek
Další šperk noční oblohy SNR 0509-67.5. Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI/AURA), J. Hughes.

 

Zvětšit obrázek
Spektrograf FLAMES. Kredit: ESO.

Co je ještě horší, nedávno se něco podobného přihodilo se Velkém Magellanově oblaku se supernovou stejného typu SNR 0509-67.5, která tam explodovala asi před 400 lety. Taky tam není žádný hvězdný ex-partner v dohledu. Co se mohlo stát? Buď proběhla exploze obou zmíněných supernov nějak zvláštně a jejich hvězdní partneři opravdu zmizeli, což se zdá být nepříliš pravděpodobné, anebo se tam odehrálo ohromující drama. Tím by byla zničující nehoda dvou bílých trpaslíků, jejichž celková hmotnost při srážce v různé míře přesáhla onen limit 1,4 násobku hmotnosti Slunce. Odborníci až doposud považovali takové srážky dvou bílých trpaslíků za sice teoreticky možné, ale jinak za extrémně vzácné. Teď se možná náš pohled na povahu supernov typu Ia změní, protože u vzdálenějších explozí si nebudeme jistí, jak se vlastně odehrály. A proč by to mělo vadit? Jasnost exploze supernovy po srážce dvojice bílých trpaslíků může zlobit. Souvisí totiž nejen se vzdáleností supernovy, ale i s celkovou hmotností sražených trpaslíků.

 

Prameny:  ScienceNow 17.8. 2012, Wikipedia (SN 1006, Type Ia supernova, SNR 0509-67.5).

 

Datum: 18.08.2012 21:32
Tisk článku

Simpsonovi - Supernova - Groening Matt
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 260 Kč
Simpsonovi - Supernova
Groening Matt
Související články:

Mohly by být nedávné supernovy zodpovědné za masová vymírání?     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2018)
Astronomové objevili nový typ exploze v centrech aktivních galaxií     Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2017)
Splašený bílý trpaslík je přeživším vzácné supernovy     Autor: Stanislav Mihulka (21.08.2017)
Gravitační vlny vykoply z nitra galaxie monstrózní černou díru     Autor: Stanislav Mihulka (30.03.2017)
Za objev akcelerace vesmíru se rozdávaly nobelovky, budou i za jeho popření?     Autor: Josef Pazdera (26.10.2016)



Diskuze:

štandardné sviečky

Miloš Trnavský,2012-09-10 11:43:26

koľko takýchto sviečok je vlasne celkovo pozorovaných ?

Odpovědět

Jasnosť supernovy

Tomáš Štec,2012-08-19 23:19:01

Považujem za nutné podotknúť, že jasnosť -8 mag je síce numericky dvojnásobkom jasnosti Venuše (-4 mag), ale v skutočnosti sa jedná o jasnosť až štyridsaťnásobnú (v zmysle intenzity žiarenia; 2,512 na rozdiel magnitúd). Ostatne Slnko (-26 mag) nie je šesťkrát jasnejšie ako Venuša, ale veľmi približne miliónkrát jasnejšie.

Odpovědět

Mnozstvo temnej energie

Tomas Smoleja,2012-08-19 14:10:47

Je nejaky rozdiel v spektre takto vzniknuj supernovy od "standartnych" sviecok Ia? Moj odhad je, ze by to mohlo mat vplyv na nase odhady a pripadne by mohlo dojst k revizii zrychlovania rozpinania vesmiru (smerom na dol)...

Odpovědět

Rozlišení od normálních 1a

Milan Štrup,2012-08-18 23:05:04

Už jsem o tom něco četl začátkem roku. Chtěl bych se zeptat zda je možné supernovu 1a vzniklou nasáváním hmoty z průvodce odlišit od supernovy vzniklé splynutím dvou hotových bílých trpaslíků.

Myslím si, že v případě "nasávací" supernovy je k dispozici více vodíku než v případě té "srážkové" což by mohlo být pozorovatelné ve spektru. Pak by zůstala jen otázka zda máme dost citlivé pozorovací metody.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace