Obavy o kontaminaci Marsu pozemským životem  
Čerstvá aféra kolem vrtáků Curiosity hrozí reálným omezením průzkumu Marsu kvůli teoretické možnosti kontaminace teoretické vody v oblasti přistání šikovnými bakteriemi.

 

Zvětšit obrázek
Bude vrtat anebo nebude? Kredit: NASA/JPL-Caltech.



 

Zvětšit obrázek
Vrták na robotické paži Curiosity. Kredit: NASA/JPL/MSSS.

Jak si každý ví, sofistikované robotické vozítko Curiosity nedávno úspěšně přistálo na Marsu a pouští se tam do hledání geologických, fyzikálních a hlavně případných biologických pozoruhodností. Samotné přistání proběhlo v podstatě velmi hladce a i první týdny účinkování Curiosity na Marsu působí optimistickým dojmem. Zároveň se ale nedalo čekat, že tak odvážný a komplikovaný projekt proběhne bez jakýchkoliv problémů. Po nedávném vážném zpochybnění interpretace jílů, nalezených na Marsu předchozími výpravami, teď přichází další aféra, tentokrát se pro ni ale jen obtížně hledá jiné hodnocení, nežli „trapná záležitost“.

 

Jde o to, že půl roku před startem Curiosity k Marsu podle všeho došlo k narušení sterilizace vrtáků vrtného zařízení Curiosity a to je pro NASA, až komicky úzkostlivě střežící čistotu svých sond, velice závažným průšvihem. Pokud by totiž Curiosity nějakým omylem narazila na marsovskou vodu, mohla by prý být kontaminována pozemskými bakteriemi. Ve skutečnosti je to pochopitelně velice nepravděpodobné. Curiosity přistála ve zmrzlé a suché oblasti Marsu, která rozhodně nebyla vybrána jako možné místo výskytu vody. Jenže představitele NASA teď svírá hrůza, že by přece jenom Curiosity vodu našla. Namísto bujarých oslav pak možná přijde na řadu nějaké zkratovité řešení, aby Američané vyhověli článku IX Kosmické smlouvy z roku 1967, který mimo jiné hovoří o vyhnutí se škodlivé kontaminaci.

 

Jak k tomu všemu došlo? NASA si předsevzala vysterilizovat každý kousek Curiosity, který se dotkne Marsu. I dotyčné vrtáky byly původně uzavřené ve sterilizované schránce, z níž měly být vyjmuty až po přistání na Marsu. Jenže konstruktéři se začali bát tvrdého přistání sondy, které by eventuelně mohlo znemožnit nasazení vrtáků na vrtací zařízení, což by dost znepříjemnilo zamýšlený průzkum Marsu. Rozhodli se schránky s vrtáky otevřít ještě na Zemi a jeden z nich už před startem nasadit na vrtací zařízení, aby tak zlepšili vyhlídky na úspěch celé mise. Podle vnitřních předpisů NASA o tom měli dát vědět mikrobioložce Catharine Conleyové, zodpovědné za planetární ochranu Marsu, což neučinili. Dozvěděla se to až těsně před startem, kdy už s tím prý nešlo nic dělat.

 

Zvětšit obrázek
Catherine Conley, Planetární ochrana. Kredit: NASA.

 

Zvětšit obrázek
Terramorfovaný Mars. Co na to řekne Planetární ochrana? Kredit: Daein Ballard, Wikimedia Commons.

Těžko říct, jestli je tohle spíš k smíchu anebo k pláči. V NASA teď vážně uvažují, že by snad mohli v případě objevu vody pokračovat v průzkumu na dálku lasery a spektrometry. Možná je právě tahle hypertrofovaná opatrnost důvodem, proč na Marsu stále jezdí osamělá vozítka a nestojí tam už celá města. Je samozřejmě pravda, že přistání Curiosity nejspíš přežily nějaké bakteriální spory. Odborníci odhadují, že by jich mohlo být kolem čtvrt milionu. Je také pravda, že některé pozemské organismy by zvládly dlouhodobě přežívat i v prostředí, které dnes panuje na povrchu Marsu.

 

Čeho se ale vlastně bojíme? Že se naše bakterie rozlezou po planetě a znehodnotí její esteticky narudlý odstín? Nebo že se snad zkříží s marsovskými organismy, což povede ke špatným koncům? Na Zemi je sice úspěšných biologických invazí známo víc než dost, ale na Marsu je taková hrozba opravdu jen velice teoretická. Co by vlastně v případě zmrzlého Marsu měla být „škodlivá kontaminace“? Ostatně, kdyby se pozemským bakteriím podařilo na Marsu založit trvalé populace, neměli bychom to vnímat spíš jako úspěch? Stejně už teď mnoho lidí uvažuje o kolonizaci Marsu a Curiosity by se mohla stát průkopníkem i v tomhle směru.

 

 

Zvětšit obrázek
Čeká nás hodně práce. Kredit: D. Mitriy, Wikimedia Commons.

Takže, když Curiosity souhrou okolností najde vodu a dosáhne tím obrovského úspěchu, bude v NASA paradoxně smutno. Doufejme jen, že ze sklíčenosti neudělají nějakou hloupost. Snad Curiosity nemá pro podobné případy instalované autodestrukční zařízení, které by mohutným výbuchem zničilo robota i celé okolí?

 


Prameny:
Los Angeles Times 9.9. 2012, Wikipedia (Curiosity rover).

 

 

 

 

 

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 21.09.2012 18:23
Tisk článku

MARS-500 - Šolcová Iva, Guščin Vadim
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 395 Kč
cena: 335 Kč
MARS-500
Šolcová Iva, Guščin Vadim
Související články:

NASA navrhuje použít k terraformaci Marsu magnetický štít     Autor: Stanislav Mihulka (07.03.2017)
Marsovské news     Autor: Marta Vlasáková (27.11.2016)
Rozděleno! Už není cesty zpět     Autor: Dušan Majer (18.10.2016)
Je vize Marsovské kolonie reálná?     Autor: Ľubomír Mlích (07.10.2016)
Všechno, co jste chtěli vědět o plánu Elona Muska kolonizovat Mars     Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2016)



Diskuze:

Rastislav Marko

Ján Pačuta,2012-09-22 11:50:37

Pardon, príspevok som chcel napísať ako odpoveď na príspevok pána Rastislava Marka.

Odpovědět

Problém je

Ján Pačuta,2012-09-22 11:49:35

Problém je že dokázať či na planéte život je je veľmi jednoduché... stačí ho nájsť.
Ale ako dokážete že tam nieje? To skutočne nieje ľahké, aj na zemi robíme niekoľko kilometrové vrti pod povrch aby sme tam nachádzali nové baktérie. Na to aby sme si boli istý sterilnosťou planéty by sme ju museli celú "preorať".
Okrem toho šance že tam skutočne nejaký život (Marťanský život!) je, sú zanedbateľné. Áno, Mars je najlepší kandidát na objav mimozemského života, no tá šanca je skutočne minimálna, až sa s ňou nedá počítať.
Zákaz kontaminovať iné telesá pochádza z roku 1967, čo je dosť dávno. V tých časoch sa počítalo s miliardami planét v galaxii s vlastným životom. Od tej doby sme pokročili a tento optimizmus sa vytratil. Dnes máme modernejšie predstavy o možnostiach života vo vesmíre.

Odpovědět


Modernější představy?!

Tomáš Petrásek,2012-09-23 21:44:19

Dokázat sterilnost planety sice v principu nejde, ale pokud do toho jdeme s hypotézou, že tamní život se podobá tomu našemu a stejně jako on obsadil všechna či skoro všechna vhodná prostředí, tak tam už se nějaké závěry dělat dají.
O problematiku mimozemského života se zajímám dlouho, ale není mi známý jediný relevantní důvod, proč by šance na výskyt života (jakéhokoli druhu) na Marsu měla být zanedbatelná. O šancích na vznik života víme téměř stejné nic jako v roce 1967, takže z teoretického hlediska není k takovému konstatování důvod. Relevantní hledání života na Marsu (tím myslím ve vhodném prostředí a vhodnými metodami) dosud neproběhlo, experimenty Vikingů, s poměrně nízkou citlivostí a zkoumající (ve všech směrech extrémní a nehostinnou) svrchní vrstvu prachu, přinesly sporné a neprůkazné výsledky, takže i z tohoto úhlu pohledu nemůžeme vynášet jakékoli soudy.
Také si myslím, že na Marsu daleko spíše najdeme organismy stejného původu jako na Zemi, ale i kdyby, tak to neumenšuje jejich vědeckou ani případnou praktickou hodnotu. A navíc, to že si něco "myslíme" neznamená, že je to nutně pravda. Vědec hodný toho jména, ostatně stejně jako kterýkoli jen trochu moudrý člověk, by si neměl nechat ujít žádnou příležitost, aby to, co si "myslí", zkonfrontoval s realitou.

Odpovědět

nesuhlas

Rastislav Marko,2012-09-22 06:57:35

nesuhlasim s autorom clanku s jeho zlahcujucim tonom clanku nad faktom ze je dost mozne ze tam zanesieme bakterie a ze sa vlastne nic nestane. Zabudame na dost vazny fakt (ktory tu uz v diskusii zaznel), ze jednou otazkou sa ludstvo pasuje odjakziva a tymto kontaminovanim to moze byt nezodpovedana otazka na dalsie storocia. Je zivot aj na inych planetach? Pokial kontaminujeme mars, planetu ktoru mame uz na dosah automatickych sond, nemame v dosahu ziadnu inu planetu kde by sme sondy poslali, aby si to tam pekne "ohmatkali" a budeme sa musiet spokojit diakonym skumanim vesmiru. Dalsia planeta aspon tak vhodna na zivot (alebo vhodna na zivit minuly) ako mars, nie je pre automaticke sondy dostupna a dlho ani dostupna nebude.

Odpovědět


kontaminácia

Marek Fucila,2012-09-22 14:08:21

Ja si nemyslím, že by prípadná kontaminácia zničila šance nájsť život na Marse, ak tam nejaký je. Čo sa môže stať? Ak sonda Curiosity niečo nájde, len si nebudeme istý, či neidentifikuje to, čo sama priniesla. Potom stačí poslať na opačný koniec planéty sterilnú sondu a hľadať tam to isté. Prípadne poslať lepšie laboratórium na to isté miesto. Šanca, že prípadné bakterie na Marse budú nerozoznateľné od tých, ktoré tam mohla sonda priniesť sa myslím blíži k 0. Aj ak by bola teória o zavlečení života z Marsu na Zem správna, tak za tú dobu sa minimálne na Zemi jednobunkovce tak zmenili, že ich genetická totožnosť s tými marťanskými je asi vylúčená.

Odpovědět

autodeštrukcia

Marek Fucila,2012-09-21 23:58:53

Výbuch by znečistil tamojšie ovzdušie. Takú uhlíkovú stopu nikto nechce. Myslím, že sa skôr robot rozseparuje na železo, vzácne kovy, sklo a plasty. :)

Odpovědět

Kolonizování by mělo mít prioritu

Jaroslav Záruba,2012-09-21 22:22:26

Mám stejný názor v tom, že panika z kontaminace je vlastně podivná. Pochopit Mars (ať už si pod tím představujete co chcete) by bylo hezké a nějakým způsobem dozajista prospěšné. Ale pokud by to mělo i jen zpomalovat vývoj technologií/postupů kolonizace, měly by snahy o "Pochopení" jít stranou.
Šířit se je přirozené (všimněme si podobnosti se slovem "příroda"), a že pro lidstvo jednou bude ne/schopnost osidlování naprosto zásadní, považuji za nevyhnutné.
Pokud nás zatím brzdí technologie, máme smůlu. Ale rozhodně by nás neměly brzdit snahy o neovlivňování ?ekosystému?. Takový luxus si dopřejme, až budeme rozlezlí na dvou-třech-deseti planetách.

Odpovědět


Re: kolonizování

Tomáš Petrásek,2012-09-22 06:01:54

Ale o to se s vámi nepřu! Kdyby se to, co se děje, dělo s vyhlídkou, že se na Mars podívají lidé, bylo by to pochopitelné a snad ospravedlnitelné - zachování lidstva stojí výš než základní výzkum, ať sebedůležitější, a o nic míň v kolonizaci nejde.
Ale kolik kolonistů na tom Marsu máme? kolik budeme mít za 20 let? Tady něco poškozujeme, aniž z toho něco podstatného máme, to se mi nezdá moudré.

Odpovědět

Proč létáme na Mars?

Tomáš Petrásek,2012-09-21 19:08:33

Dovolil bych si s autorem mírně polemizovat ohledně cíle (dnešního) průzkumu Marsu.

Soudím, že existují jen dva možné důvody letů na Mars, které "za to stojí". Jedním z nich je kolonizace, tu ale zatím nikdo seriózně nechystá a ani sondy (zejm. ty na povrchu) nejsou koncipované jako předvoj pro základnu - to by přistávaly jinde a byly vybaveny jinak. Cílem roverů je hlavně základní výzkum geologie, mineralogie, chemie.
Druhý potenciální důvod je pochopení samotného Marsu, a zejména otázky, jestli tam je, nebo není život, popř. jaký. To můžeme řešit už teď, se současnými rozpočty a úrovní techniky. Zavlečení života ze Země by mohlo tento úkol dost zkomplikovat (zařízení na detekci života je jedna věc, zařízení na rozpoznání, se kterou sondou tam ten život přišel, nebo zda je místní, je věc mnohem složitější), moudré by tedy bylo Mars aspoň trochu astrobiologicky prozkoumat, ještě než se tam dostanou pozemské bakterie (u mise s posádkou už se tomu vyhnout nedá, u sond ale v zásadě ano). Bohužel je možné, že už k tomu dávno došlo a celá debata je čistě akademická.

Horší je jiná věc: aktivní život na Marsu nikdo nehledá. Nic proti geologii a mineralogii, ale jediná živá marťanská bakterie je pro mě mnohem větší objev, než padesát geologických vrstev nabitých minerály usazenými ve vodě před X miliardami let. NASA to ovšem vidí právě opačně a od 70. let hledání života na Marsu bez jediného důvodu vzdala.

Problém s výzkumem Marsu a kontaminací je ale už letitý a nezačíná až teď - snad mi bude odpuštěna skrytá reklama, když odkážu na dva vlastní články, dotýkající se tohoto tématu:

http://www.vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/14-aktuality/50-hlava22
http://www.vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/14-aktuality/217-dlr-mars

Odpovědět

Pekný článok

Ján Pačuta,2012-09-21 18:57:21

Veľmi zaujímavý článok. Osobne som ešte o tej "afére" s vrtákom nepočul tak ma to o to viac zaujalo. :)

"Že se naše bakterie rozlezou po planetě a znehodnotí její esteticky narudlý odstín?"
Dúfam že sa dožijem toho keď budeme na Mars posielať baktérie zámerne a nie sa ich obávať.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni