Sonda Dawn objevila spoustu vodíku na Vestě  
Na některých místech asteroidu Vesta je hodně vodíku a také otvory, které vypadají jako po výronech páry. Na Vestě je podle všeho voda, kterou tam v minulosti nanosily uhlíkaté chondrity.



 

Zvětšit obrázek
Vodík na Vestě. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/JHUAPL.

Extrémně zajímavý gigantický asteroid 4 Vesta na první pohled zrovna neoplývá vodou. Naopak, je to na kost promrzlý svět kamení, kde by vodu nejspíš nikdo nehledal. Přesto je však historie Vesty spojená s vodou je. Je to další pozoruhodnost ve sbírce fakt o Vestě, která vlastně vůbec není obyčejným asteroidem a to nejen kvůli velikosti. Dnes si myslíme, že Vesta je ve skutečnosti protoplaneta, vesmírné embryo terestrické planety, kterou souhra okolností uchovala v této podobě až do dnešních dnů. Pokud to platí, tak je Vesta nejspíš posledním tělesem svého druhu ve Sluneční soustavě. Její cena v očích astronomů každopádně nesmírně stoupla.

 

Zvětšit obrázek
Neobvyklé díry v kráteru Cornelia, Vesta. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA/JHUAPL.

Záplavu nových informací o asteroidu Vesta, kterou v posledních měsících zažíváme, má na svědomí vesmírná sonda Dawn, kterou NASA v září 2007 vyslala na průzkum dvou nejhmotnějších těles Hlavního pásu planetek, tedy Vesty a Ceresu. V červenci 2011 se Dawn dostala na oběžnou dráhu kolem Vesty a právě před pár dny (září 2012) vyrazila na cestu k asteroidu Ceres, k němuž by měla dorazit v únoru 2015. Během 14ti měsíčního pobytu celý asteroid detailně zmapovala a získala množství dat, které ještě bude nutné důkladně přehrabat.

 

Před pár dny se v časopisu Science objevily dvě studie, podle nichž se na utváření povrchu Vesty podílela voda. Jedna z nich (Prettyman a spol. 2012) analyzovala data ze zařízení GRaND (Gamma Ray and Neutron Detector), které z paluby Dawn měřilo obsah vybraných chemických prvků do přibližně jednometrové hloubky pod povrchem Vesty. Badatelé poměrně překvapivě objevili poblíž rovníku Vesty místa s nápadně vysokou koncentrací vodíku. Z jeho množství lze odvodit, že se tam vyskytuje voda, a to v koncentraci kolem 400 ppm.

 

Zvětšit obrázek
Dawn nad Vestou. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Vysoké koncentrace vodíku byly přitom zachyceny v regolitu starších oblastí povrchu Vesty, zatímco nejnižší koncentrace vodíku sonda zaznamenala v relativně mladším kráteru Rheasilvia, obrovité dominantě Vesty o průměru 505 kilometrů a podobných oblastech. Zdá se, že zdrojem vody na Vestě by mohly být uhlíkaté chondrity plné vody, které dopadaly na povrch asteroidu z okolního vesmíru takovým způsobem, že se všechna jejich voda neodpařila, a jejich pozůstatky pak byly převrstveny při úderech dalších meteoritů.

 

Zvětšit obrázek
Vesta ze vzdálenosti 5200 km. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA.

Ve druhé ze zmíněných studií (Denevi a spol. 2012) vědci zkoumali neobvyklé díry o průměru 30 až 500 metrů, které jsou patrné na snímcích Dawn. Mají nepravidelné tvary, rozhodně se nepodobají drobným meteoritickým kráterům a vyskytují se v blízkosti i uvnitř kráterů naopak zřetelně impaktového původu. Podobné terénní prvky známe kolem mnoha různých impaktních kráterů na Marsu, kde je odborníci přisuzují výronům těkavých látek z materiálu na povrchu Marsu v důsledku uvolnění ohromného množství tepla po dopadu meteoritu. Takovým materiálem by na Vestě mohla být právě drť z uhlíkatých chondritů bohatá na vodu. Co všechno se ještě o tomhle asteroidu dozvíme?

 

Prameny:

Nature News 20.9. 2012, NewScientist 21.9. 2012, Science online 20.9. 2012, Wikipedia (Vesta, Dawn/spacecraft).

 


 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 23.09.2012 16:09
Tisk článku

Vesta na malování -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 203 Kč
Vesta na malování

Související články:

Asteroid Vesta prozradil svá další tajemství     Autor: Dagmar Gregorová (11.05.2012)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni