Na ostrově Deception podle sčítání prý ubylo tučňáků uzdičkových. Ačkoli výkyvy vidíme v každé populaci jakéhokoli druhu, španělský klimatolog Andres Barbosa   z toho vyvozuje, že je nutno zavést uhlíkovou daň: „Na tom vidíme, jak lidská činnost, která probíhá daleko od pólů může ovlivnit život tisíce mil od našich domovů. Proto je nutné odpovědnější užívání energie a fosilních paliv, abychom zachránili planetu a tím také Antarktidu.“ Ve skutečnosti  představa, že tučňáky ohrožuje oteplování, je nepravděpodobná. Tučňáci přežili daleko větší změny klimatu.

Například tučňák kroužkový obýval Rossovo moře před 45 000 – 27 000 lety. Pak odtud zmizel, protože se ochladilo a volné moře zamrzlo. Znovu se sem vrátil až před 8000 lety, když skončila doba ledová. Poté odtud tento druh tučňáka znovu dvakrát zmizel, před 5000 - 4000 lety a před 2000 - 1100 lety. Protože nesnesl tehdejší dramatické… ochlazování! Většina dnešních kolonií vznikla teprve během posledních dvou tisíc let (EmsIie, S. D., a kol., 2007)

Zvětšit obrázek	Černě rekonstrukce teplot z ledovcových vrtů. Šedě přístrojové měření teplot na jižní polokouli. Současné teploty zde jak vidno nejsou nijak mimořádné a není důvod, proč by tučňáci měli vyhnout. Před 200 lety tu bylo zhruba stejně teplo jako dnes (David P.Schneider a kol., 2006). O tom se ale nemluví.
Zvětšit obrázek	Mnozí klimatologové varují, že na Antarktickém poloostrově se od 50. let oteplilo. Al Gore tam byl osobně a podle něj to prý je jedna z nejrychleji se oteplujících částí světa! Ano. Zapomínají dodat, že je tam i tak pořád chladněji než za druhé světové války. Asi jim to nepřipadá důležité, stejně jako to, že většina Arktidy (kromě zmíněného poloostrova) se od 1980 stále více ochlazuje (Schneider a Steig, 2008).
Zvětšit obrázek	Podle vrtu EPICA v minulé době meziledové před více jak 100 000 lety bylo v Antarktidě až o 4°C tepleji než dnes. Tučňáci to očividně přežili a jejich potrava, korýši, také. A to byly prosím od té doby teplotní výkyvy až o 10°C.
Zvětšit obrázek	Změny klimatu tučňáci překonávají adaptací. Například velké ochlazení okolo 30 milionů let před současností bylo takovým stresem, že se tučňáci rozprchli hledat nový teplejší domov. A tak vznikly jejich nové druhy. (Baker a kol., 2006)
Mapa http://www.penguinworld.com/map/map.php	Tady všude žijí tučňáci. Mapa světa je interaktivní a po kliknutí na červená místa výskytu se objeví jaký druh v daném místě přebývá. Během evoluce se tučňáci adaptovali i na život v horkých krajích daleko od Antarktidy. Lidová představa, že bez ledu a sněhu tučňák žít nemůže, je mylná.

JSOU TUČŇÁCI V ANTARKTIDĚ OHROŽENÍ?

Z 18 druhů tučňáka v roce 2012 pět druhů bylo v knize ohrožených druhů (endangered). Schválně jestli uhodnete, co mají společné?

1) Tučňák skalní severní (Eudyptes moseleyi) – teplé vody Indického a Atlantického oceánu. Nežije v Antarktidě.
2) Tučňák chocholatý (Eudyptes sclateri)- Nový Zéland.
3) Tučňák žlutooký (Megadyptes antipodes) – Nový Zéland
4) Tučňák brýlový (Spheniscus demersus) – JAR
5) Tučňák galapážský (Spheniscus mendiculus) – Galapágy

Žádný z těchto druhů ale není z Antarktidy. Záběry tajícího polárního ledovce, kterými se dojímají ekologové, jim jsou lhostejné. Protože ho stejně v životě neviděli.

JAK NEPOČÍTAT TUČŇÁKY

 

Tučňák císařský. (Kredit: British Antarctic Survey)

V roce 2012 Peter Fretwell z British Antarctic Survey publikoval nové sčítání tučňáků císařských, kteří žijí v Antarktidě. Novinářům z BBC News řekl: „Tato studie je docela překvapením, protože populace tučňáků je dvakrát tak velká než jsme mysleli.“
V roce 1992 proběhlo sčítání tučňáků císařských. A vědci odhadli, že jich je jen 135 000 až 175 000.  Podle novějších odhadů se hádalo, že tučňáků je asi 270 až 350 000.

V roce 2012 ale nový satelitní průzkum ukázal, že tučňáků císařských je dvakrát tolik – asi 595 000 kusů. Navíc bylo objeveno sedm dosud neobjevených kolonií, které vědcům předtím jaksi unikly. Z toho si můžete udělat obrázek, jak věrohodná jsou sčítání tučňáků.

Jak je taková chyba možná? A to prosím tučňák císařský se počítá nejlépe, protože je velký, černý a žije na sněhu. Sčítání menších druhů, které sídlí na tmavých skaliscích, je už teprve neřešitelný problém. Alarmisté vyvolávají paniku nepodloženými spekulacemi o budoucnosti: Počítačové modely naznačují… V budoucnu by se mohlo stát… Možná… Pokud k tomu dojde…  Panují obavy… Nelze vyloučit… (BBC). Člověka ovšem napadá jistá otázka. Jak vůbec vědci mohou ze dvou měření rozlišit, co je dlouhodobý trend a co náhodné meziroční fluktuace?

No a co. Asi na přesnosti stejně nezáleží, protože druh lze označit jako téměř ohrožený (near threatened), i  když populace stoupá (increasing). Například tučňák kroužkový byl léta bezproblémový (least concern), ale najednou byl překlasifikován. Data nejsou třeba, stačí spekulace o scénářích z budoucnosti: „Důvodem ke změně klasifikace je, že v příštích třech generacích se očekává prudký pokles populace kvůli dopadům očekávané změny klimatu. Je však třeba podotknout, že ohledně budoucí změny klimatu panují značné nejasnosti. Ani není jasné, jak se dotknou tohoto druhu.“ (IUCN Red list of threatened species)  

SKUTEČNÝM PROBLÉMEM NENÍ OTEPLOVÁNÍ, ALE RYBÁŘI

Pokud by měli tučňáci mít z něčeho obavy, jistě ne z výkyvů teplot. Zato jim ale může dělat těžkou hlavu dnešní konkurence, se kterou soupeří o potravu. Potravou tučňáků jsou hlavně jistí korýši podobající se krevetám (anglicky: krill, latinsky: Euphasia superba). Vyskytují se v hejnech a rybářské lodě je loví obrovskými sítěmi. Tučňáci jsou v nevýhodě. Nemají sítě.
Komerční lov krylu začal v 70. letech (zdroj) jako náhrada za zakázaný lov velryb. Loví tu především Japonsko, Rusko a Ukrajina. V roce 1982 byla podepsána mezinárodní smlouva o ochraně přírody v Arktidě. Je ale těžké stanovovat rozumné limity lovu, když nikdo netuší, kolik těch korýšů ve vodě vůbec je.

Zvětšit obrázek

Úlovky krilu v jižních mořích (Kredit: FAO) http://www.fao.org/fishery/species/3393/en

Proč úlovky krilu od roku 1980 klesaly? Mohou za to emise CO2? Sotva. Viníkem  je pradávný oceánský cyklus, který s člověkem nesouvisí. Pacific Decadal Oscilation. Populace drobných korýšů zvaných souborně kril klesá v teplé fázi cyklu a naopak prosperuje v chladné fázi cyklu (zdroj http://cimt.ucsc.edu/factsheets/Krill.pdf ). U jiných druhů mořských tvorů je to zase jinak, třeba u lososa.

Zvětšit obrázek

Dlouhodobý trend oteplení od 19. století se na populaci planktonu v Karibiku výrazněji neprojevil. Dominantní je vliv 30-30 let dlouhého cyklu. S populací krilu by to mělo být obdobné. (Black a kol., 1999 , viz též Scafetta, 2012 , další podrobnosti zde)

Nezapomínejme také na roli úbytku velryb. Ve 30. letech 20. století velrybáři každý rok ulovili asi 20 tisíc velryb. V roce 1964, kdy byl lov velryb zakázán mezinárodní smlouvou, těchto kytovců zbylo už jen asi 360 kusů. Dnes populace mírně vzrostla na necelé dvě tisícovky.

S absencí velryb se ovšem změnil celý ekosystém. Podle jedné teorie krilu ubylo, protože jim chybí velryby (Victor Smetacek, 2008). Velrybí trus „hnojil“ moře a zásoboval ho živinami. O Smetackově teorii se dnes živě diskutuje. Nebylo by moudré všechny problémy tohoto světa svalovat na oteplování. Ekologové by si neměli ulehčovat práci tím, že vše budou svalovat na jednoho universálního obětního beránka – viz Smetacek,V., 2008  a  Lavery,T.J., 2010. 
(Poznámka: Smetáčkův otec pocházel ze Sudet. Emigroval do Indie, kde se Victor Smetacek narodil. Dnes působí v Ústavu Alfreda Wegenera)  

Představa, že by tučňáci vyhynuli kvůli drobné změně klimatu je podivná. Přežili už klimatické výkyvy daleko větší. Nikdy dříve ale nemuseli o potravu a životní prostor soutěžit s takovým predátorem jakým je Homo Sapiens Sapiens.
 

Psáno pro Osel.cz a Klimaskeptik.cz 
Prameny:
Jeanna Bryner: 36 % of Chinstrap Penguins Missing from Antarctic Island, LiveScience Managing, 2012
Jasmine Hodgson: Responses of Antarctic Penguins to the Effects of Climate Change, PCAS, 2009
EmsIie, S. D., et al.: 45,000 yr record of Adélie penguins and climate change in the Ross Sea, Antarctica. Geology 35(1): 61-64, 2007
Schneider D.P., et al.: Antarctic temperatures over the past two centuries from ice cores. GRL VOL 33 , 2006
Schneider and Steig.: Ice cores record significant 1940s Antarctic warmth related to tropical climate variability. PNAS, 2008
Baker, A. J., et al.: Multiple gene evidence for expansion of extant penguins out of Antarctica due to global cooling. Proc Biol Sci. 273 (1582): 11–17, 2006
Andrea Mustain: Emperor Penguin Numbers Double Previous Estimates, Discovery News, Apr 13, 2012
The IUCN Red list of threatened species, 2012
Florida International University: Antarctic Krill - A Keystone Species
Center for Integrated Marine Technologies, A research unit of the Central and Northern California Ocean Observing System: Krill, 2008
Black, D.E., et al.: Eight centuries of North Atlantic Ocean atmosphere variability. Science; 286: 1709-1713., 1999
Smetacek.,V.: Are declining Antarctic krill stocks a result of globalwarming or of the decimation of the whales?, Impact of global warming on polar ecosystems., Ed. Carlos M. Duarte, BBVA 2008
Lavery, T.J., et al.: Iron defecation by sperm whales stimulates carbon export in the Southern Ocean, Proc. R.Soc 2010