Galaktická forsáž na dva miliony světelných let  
Z kvasaru PKS 0637-752 relativisticky tryská hmota. Struktura gigantického výtrysku pozoruhodně připomíná šokové diamanty v plamenech přídavného spalování proudových motorů. Kdopak nám to zapnul forsáž?

 

 

Zvětšit obrázek
Relativistický výtrysk kvasaru PKS 0637-752. Kredit: Leith Godfrey (ICRAR), Jim Lovell (UTas).


 

Zvětšit obrázek
Leith Godfrey. Kredit: ICRAR.

Když stroj s proudovým motorem potřebuje na chvíli intenzivně zvýšit výkon, tak zapne přídavné spalování, čili forsáž (anglicky afterburner). Zařízení vstříkne palivo do výtokové trysky za turbínou, kde se vznítí a významně tím zvýší tah motoru. Při forsáži se spotřebuje hodně paliva, takže se obvykle využívá jenom ve vypjatých situacích, jako je start, nadzvukový let anebo bojový manévr. Nápadným projevem forsáže bývají dlouhé plameny, které v tu chvíli šlehají z trysek motoru. V nich jsou vidět přízračné struktury, nazývané šokové diamanty (shock diamonds), tvarované rázovými vlnami ve výtokových plynech.


Leith Godfrey z australské Curtin University v Perthu a jeho kolegové namířili radioteleskop ATCA (Australia Telescope Compact Array), vybudovaný u města Narrabi v Novém Jižním Walesu, na kvasar PKS 0637-752, vzdálený zhruba 6 miliard světelných let. Na snímcích se objevil kolosální výtrysk hmoty, který tryská z aktivního jádra dotyčné galaxie rychlostí blízkou rychlosti světla, do vzdálenosti 2 milionů světelných let. Je tím pádem jedním z největších objektů, které jsme zatím ve vesmíru pozorovali. Je nanejvýš pozoruhodné, že struktura tohoto výtrysku z kvasaru nápadně připomíná právě šokové diamanty přídavného spalování proudového motoru. Jakoby dávná galaxie zapnula forsáž. Tento konkrétní výtrysk hmoty také vytváří tolik rentgenového záření, že to soudobé modely nedovedou rozumně vysvětlit.


 

Zvětšit obrázek
Výtrysk z jádra aktivní galaxie. Kredit: Mrbrak, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Šokové diamanty při pozemním testu motoru Pratt & Whitney J58. Kredit: NASA.

Může to pochopitelně být jenom povrchní podobnost, jev vzniklý souhrou okolností někde mezi kvasarem a námi. Šest miliard let, které nás dělí od doby vzniku těchto útvarů, je docela dost dlouho a mohlo se stát takřka cokoliv. Také pouhé srovnání rychlostí, při nichž měly oba typy šokových diamantů vzniknout, vyznívá poměrně podezřele. Godfrey a spol. se nicméně nadchli pro možnost, že galaktická forsáž fungovala podobně jako na Zemi, jenom v mnohem dramatičtějším měřítku. Pokud by to tak doopravdy bylo, tak jsme dostali unikátní šanci, jak se o výtryscích hmoty z jader aktivních galaxií dozvědět něco nového. Například to, jak jsou vlastně energetické anebo jaká je hustota prostředí, kterým procházejí.


Podle autorů sice víme, že podobné výtrysky hmoty se objevují při krmení supermasivních černých děr, hodně detailů nám prý ale ještě uniká. Astrofyzici je studují už celá desetiletí, přesto si ale nejsou úplně jistí jak vznikají a z čeho vlastně jsou. Relativistické výtrysky hmoty se podle nich vytvářejí v bouři epických magnetických polí, na pólech akrečního disku, v němž se zběsile točí materiál, který se octnul v dosahu nenasytné černé díry. Samotné výtrysky by se snad měly skládat z elektricky neutrální směsi elektronů, pozitronů a protonů.

 

Zvětšit obrázek
Startující F-16 v Afghánistánu, se šokovými diamanty. Kredit: South Carolina National Guard, Wikimedia Commons.


Prameny:
ICRAR News 22.10. 2012, Astrophysical Journal 758: L27, Wikipedia (Afterburner, Polar jet).

 

 

 

 

 

Datum: 24.10.2012 02:51
Tisk článku

Severoitalská jezera -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 404 Kč
Severoitalská jezera

Související články:

Jak vznikají extrémní paprsky hvězdy smrti našeho vesmíru?     Autor: Stanislav Mihulka (31.10.2017)
Co znamená tajuplné uspořádání výtrysků supermasivních černých děr?     Autor: Stanislav Mihulka (14.04.2016)
Záhada původu výtrysků supermasivních černých děr vyřešena?     Autor: Stanislav Mihulka (04.06.2015)
Laboratorní hvězdné mládě prozradilo původ výtrysků hmoty     Autor: Stanislav Mihulka (19.10.2014)
Ovlivňuje rentgenový výtrysk formování planet?     Autor: Miroslava Hromadová (07.05.2008)



Diskuze:

hustota

Daniel Konečný,2012-10-28 16:04:29

pokousel jsem se hledat na internetu, ale nic jsem nenasel- zajimalo by mne, jakou muze mit takovy vytrysk hustotu? nejlepe ve srovnani treba s dopadajicimi casticemi pri zasahu zeme silnejsi slunecni erupci, at si mohu pod cislem neco predstavit:)

Odpovědět

Být ve směru proudění může být velmi nezdravé..

Jaroslav Mrázek,2012-10-25 06:04:46

Pokud se tak děje cyklicky, při kroužení kolem centra naší galaxie, tak by to vysvětlovalo vymírání a náhlé změny prostředí. Tím by se vysvětlil časový termín společný všem národům v líčení katastrof typu potopa a výskyt podzemních měst a tunelů pro přežití o rozměrech, které bychom i dnes těžko realizovali...

Odpovědět


Nemyslím si

Marek Fucila,2012-10-25 10:08:05

Podľa mňa je to veľmi trúfalý predpoklad. Už aj z obrázku "Výtrysk z jádra aktivní galaxie" je vidieť, že sa tak nedeje v rovine kolmej na os otáčania, kde sú hviezdy. Nie som astronóm, ale pokiaľ viem, v mliečnej dráhe nemáme ani kvazar. (Ak teda nie je kvazarom každá čierna diera. Neviem.) Cyklické deje by tiež mali mať konštantnú, alebo aspoň konštantne sa meniacu periódu a naše lokálne "problémy" ako vymieranie skupín živočichov sa myslím ničím takým nevyznačujú. Navyše existujú pravdepodobnejšie vysvetlenia, takže podľa Occamovej britvy to môžeme dosť jasne zavrhnúť.

Rozprávky starých národov už netreba brať vôbec vážne. Chýba im určenie času, miesta aj rozmerov údajných katastrof.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace