Fyzici oslnili rekordním přenosem dat  
Týmu Caltechu se podařilo významně překonat dosavadní rekord v přenosu dat a mezi vzdálenými městy severoamerického kontinentu poslali data rychlostí 339 gigabitů za sekundu. Kdypak asi podobné rychlosti dorazí do našich domovů?

 

Zvětšit obrázek
Kdy se dočkáme extrémně rychlých sítí? Kredit: Caltech.



 

Zvětšit obrázek
Vždy na špici. Kredit: Caltech, Wikimedia Commons.

Lidstvo se propojilo světovou sítí a stále více z nás věnuje veškerý čas svištění po informačních komunikacích. Z domácností to jde stále ještě ztuha, i když pokrok za pár posledních let je více než příjemný. Optické dálnice, to už je jiný provoz a když jste fyzici na špičce technologické tsunami, která se po internetu neustále přelévá tam a zpět, tak vaše experimentální přenosy dat vstupují do Guinessovy knihy rekordů. Před pár dny padly ostře sledované rekordy v přenosu dat po sítích a jejich autorství náleží mezinárodnímu týmu vedeného Caltechem. Kromě asi vcelku očekávaných síťových inženýrů a počítačových specialistů se do něj zapojili i fyzici vysokých energií.

 

Nadšeným odborníkům se během konference SuperComputing 2012 (SC12), která proběhla v Salt Lake City, podařilo přenést data rychlostí 339 gigabitů za sekundu (Gbps), čím téměř zdvojnásobili dosavadní rekord z loňského roku. Uživatelé zběhlí ve stahování filmů si mohou odvodit, že by v tomto stylu stáhli zhruba jeden milion dvouhodinových filmů za den, což je pochopitelně naprosto snová představa. Ještě kdyby tak byl pro běžného uživatele k dispozici natolik zajímavý obsah, který takto intenzivní stahování vůbec ospravedlnil. V případě momentální, celosvětově poměrně tristní produkce filmů a videí se podobně účinná technologie pochopitelně vůbec neuplatní, naštěstí ale není (doufejme) všem dnům konec. Možná se objeví zajímavý digitální formát, který bude obsahovat mnohem víc informací, dejme tomu pachové, či ještě bizarnější záležitosti. Anebo takto masivní přenos dat využijeme úplně jinak, v technologiích zábavy, které jsou prozatím za horizontem každodenní představivosti.

 

 

Zvětšit obrázek
Salt Palace Convention Center. Kredit: Mangoman88, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Interface Message Processor sítě ARPANET, předchůdce dnešní routerů. Kredit: Kim Meyrick, Wikimedia Commons.

Tým Caltechu společně se síťovými operátory sítí SCinet, Internet2, CENIC, CANARIE, BCnet, Starlight a US LHCNet sestavili síť se třemi linkami mezi Caltechem v Pasadeně, University of Victoria Computing Center v Britské Kolumbii, Michiganskou univerzitou a Salt Palace Convention Center v Salt Lake City. Přes ni pak proháněli ohromnou záplavu dat, která dosáhla až oněch rekodních 339 Gbps. Na lince mezi kanadskou University of Victoria a Salt Lake City padl i rekord v přenosu na jediné lince, který dosáhl hodnoty 187 Gbps.

 

Vědci si samozřejmě nestahují jenom filmy. Experimentem týmu Caltechu se otevírají dveře pro vědu, která bude postavená na využívání intenzivních přenosů dat. V současné chvíli si můžeme tipnout, že půjde o fyziku kolem urychlovačů částic, astrofyziku, genomiku anebo vědy o klimatu. Až čas ale ukáže, k čemu se nám podobně masivní přenosy data budou nejvíc hodit. Momentálně je gigantickým zřídlem vědeckých informací Velký hadronový urychlovač LHC, jehož epické srážení urychlovaných částic produkuje stovky milionů gigabytů dat. Pro fyziky celého světa je fantastické, když mohou takovou masu vědy sdílet. Členové týmu s novým rekordem se netají tím, že tento úspěch je bezpochyby jenom dočasný a bez zbytečné skromnosti odhadují, že by mohli pokořit mýtickou hranici v rychlosti síťového přenosu dat, tedy 1 terabit (čili tisíc gigabitů) za sekundu, už příští podzim.

 

Zvětšit obrázek
SuperComputing 2012. Kredit: SC12.


 

Pramen: Caltech News 21.11. 2012.

 

 

 

 

Datum: 26.11.2012 15:59
Tisk článku

Moderní analýza biologických dat 2 - Pekár Stano, Brabec Marek
 
 
cena původní: 275 Kč
cena: 234 Kč
Moderní analýza biologických dat 2
Pekár Stano, Brabec Marek
Související články:

Úvod do problematiky štandardných kvantových počítačov     Autor: Marián Mižik (02.08.2016)
Do nejmenšího harddisku světa se zapisuje atom po atomu     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2016)
Věčné 5D optické disky mohou zaznamenat celou historii lidstva     Autor: Stanislav Mihulka (17.02.2016)
Průlom v technologii kvantového harddisku     Autor: Stanislav Mihulka (10.01.2015)
Mučení CIA bylo k ničemu a není to žádné překvapení     Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2014)



Diskuze:

Trochu zavádějící

Jirka Niklík,2012-12-03 15:16:15

Tak podle podrobné zprávy
http://supercomputing.caltech.edu/docs/SC12PressRelease_V9112712.pdf
jde spíš o to, že dokázali těch 339Gb/s vygenerovat, aby zatížili 3 vcelku standardní 100Gb/s linky poskytnuté normálními providery. Navíc "an international team ...smashed their previous records", a nesrovnávají se s jinými týmy. Jde tedy spíš o rekord Caltechu. Článek sice nic jiného netvrdí, ale s pojmem "rekord" se tu zachází trochu lehkovážně...

Odpovědět

Wikipedie

Jiri Hasek,2012-11-28 18:48:05

uvadi rekord 26Tera bit/sec po jednovidovem vlakne na vzdalenost 50km. Nevim jak stary je to udaj. Je zajimave ze v clanku uvadenych 339Gb/sec by tomu odpovidalo pokud by tam stalo 339GByte/sec

Odpovědět

Zik Urat,2012-11-27 20:53:11

video:

http://www.youtube.com/watch?v=jKA3xxbwjSE&feature=youtu.be

zdroj:

http://supercomputing.caltech.edu/

Odpovědět

podrobnosti?

Petr Kroča,2012-11-27 19:07:49

Bylo by možné doplnit podrobnosti co že to vlastně zkoušeli?

"oněch rekodních 339 G" si totiž "mohu" objednat již nyní - většina ISP v ČR má na páteřních optických sítích nasazené DWDM, které umožňuje až 160 signálů (obvykle je zatím "jen" 40) což při nasazení 10 Gbit/s ethernetu dává dostupnou kapacitu 1,6 Tbit/s (přes jeden optický pár).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace