Potulná planeta ve vzdálenosti 100 světelných let?  
CFBDSIR 2149-0403 je buď hnědým trpaslíkem anebo potulným jupiterem, který se nejspíš toulá vesmírem se skupinou mladičkých hvězd AB Doradus. Jaký je asi osud osiřelého světa?

 

Zvětšit obrázek
Potulná planeta CFBDSIR 2149-0403. Kredit: L. Calçada, P. Delorme, Nick Risinger, R. Saito, European Southern Observatory/VVV Consortium.



Už nějaký čas tušíme, že kromě hvězd se vesmírem volně potulují i menší objekty, které se velikostí blíží planetám Sluneční soustavy. Vlastně jsme se zatím ani nedohodli, jak jim říkat. Ukazuje se, že dvě kategorie těles, které máme zažité u nás doma, totiž „hvězdy“ a „planety“, jsou poměrně tvrdé a že existují objekty, které je obtížně zařadit do jedné či druhé škatulky. Právě jednu z takových obludek před pár týdny ohlásili badatelé projektu CFBDS (Canada-France Brown Dwarfs Survey) francouzského CNRS a Montrealské univerzity, kteří loví hnědé trpaslíky v blízce infračerveném pásmu spektra. Našli ji na snímcích teleskopu CFHT (Canada–France–Hawaii Telescope) na havajské Mauna Kea a poté detailněji analyzovali s využitím teleskopu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře v Chile.

 

Zvětšit obrázek
CFBDSIR 2149-0403 jako tmavomodrá tečka uprostřed snímku zařízení SOFI na VLT. Kredit: ESO/P. Delorme, Wikimedia Commons.

Dotyčné těleso pojmenovali CFBDSIR 2149-0403 (v úplném znění ještě šíleněji CFBDSIR J214947.2-040308.9). Je to buď hnědý trpaslík (brown dwarf), čili podhvězdný objekt s jádrem, kde probíhá jenom syntéza deuteria, anebo těleso bez syntézy deuteria, odborně označované jako sub-brown dwarf. Záleží na tom, jestli hmota CFBDSIR 2149-0403 překračuje mez 13ti násobku hmoty Jupitera, která je navržená jako formální hranice mezi planetou a hvězdou. Není to ale tak snadné, už jsme například objevili nejednu planetu, které prokazatelně obíhají kolem hvězdy a přitom váží víc než 13 Jupiterů. V tomto směru teď probíhá nažhavená a poněkud nepřehledná debata, která snad skončí vítězstvím zdravého rozumu a výstižných pojmů srozumitelných pro veřejnost. Odborná čeština zatím poměrně uvážlivě vyčkává a třeba se dočkáme svěžího závanu nadhledu.

 

V případě CFBDSIR 2149-0403 ale samozřejmě není tím nejzajímavějším správný termín a nakonec ani vlastnosti. Jeho hmotnost zřejmě činí 4-7 násobků Jupitera, takže se vejde do výše zmíněné prozatímní definice planet a povrchová teplota zase něco kolem 430 °C. Spektrum modravé planety CFBDSIR 2149-0403, jen slabě infračerveně zářící, odpovídá hnědému trpaslíkovi spektrální třídy T7. Zajímavé je, že se nachází zhruba 100 světelných let od nás a je tedy zřejmě nejbližší a také nejmenší potulnou planetou, kterou jsme zatím objevili, alespoň pokud se nezmění definice.

 

Zvětšit obrázek
Slunce, potulný „podhnědý trpaslík“ Cha 110913-773444 a Jupiter. Kredit: Chaos syndrome, Wikipedia Commons.

Ještě zajímavější ale bylo to, že je s 87% pravděpodobností součástí skupiny cca 30 mladičkých hvězd, známé jako AB Doradus Moving Group. Pokud to tak opravdu je, tak je potulná planeta velmi pravděpodobně stejně stará jako tyto hvězdy, čili něco mezi 50 a 120 milióny let. V tom případě by byla první potulnou planetou, u níž jsme s to odhadnout stáří a potvrdit tak její planetární charakter. Stále ale ještě existuje možnost, že se potulná planeta CFBDSIR 2149-0403 pohybuje v blízkosti skupiny AB Doradus jen souhrou okolností a že s nimi jinak nemá nic moc společného. Pak by to mohl být malý hnědý trpaslík, kterému se z nějakého důvodu nechtělo vyrůst.

 

Zvětšit obrázek
Teleskop CFHT v rytmu noci, Mauna Kea. Kredit: CFHT.

Pokud se badatelé týmu CFBDS nepletou, tak je to první potulná planeta, která není gravitačně svázaná s hvězdou a její hmota, teplota a věk prokazatelně odpovídají momentálním kritériím pro planety. Zároveň není moc jasné, jak takové planety vznikají. Jestli jsou například vykopávané již hotové při gravitační nehodě anebo zda spíše vznikají ze skromného oblaku mezihvězdné hmoty. V případě CFBDSIR 2149-0403 autoři spekulují o kompromisním vykopnutí během vzniku z mezihvězdné hmoty, což se vzhledem k předpokládanému stáří potulné planety jeví jako docela rozumná představa. Zdá se, že podobných osiřelých světů bude ve vesmíru spousta a nějaké zřejmě i v našem blízkém okolí. Konec světa teď ale prakticky jistě nezpůsobí, protože dávní Mayové neměli dostatečně kvalitní teleskopy na to, aby předpovídali jejich dráhu. Jestli něco letos vymaže civilizaci, tak to bude lidská hloupost, která je nejspíš věčná.



Prameny

University of Montreal 14.11. 2012, Wikipedia (CFBDSIR 2149-0403, AB Doradus moving group).

Datum: 07.12.2012 15:56
Tisk článku

Prekliata planéta - Jozef Žarnay
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 434 Kč
cena: 434 Kč
Prekliata planéta
Jozef Žarnay
Související články:

Máme v Kuiperově pásu Desítku, planetu velikosti Marsu až Země?     Autor: Stanislav Mihulka (25.06.2017)
Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2017)
Nadějná Pětka: Nejlepší známé exoplanety pro hledání cizího života     Autor: Stanislav Mihulka (22.04.2017)
NASA hlásí bohatou sklizeň zemí u zmrzlého trpaslíka TRAPPIST-1     Autor: Stanislav Mihulka (23.02.2017)
Za Neptunem krouží rebelská planetka Niku na záhadné oběžné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (13.08.2016)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace