Obyvatelná planeta u Tau Ceti?  
Pokud to celé zase není omyl, tak pro nás lovci exoplanet připravili skvělý vánoční dárek – pozoruhodnou pětici planet u velmi blízké hvězdy typu Slunce, slavné Tau Ceti.

 

 

Zvětšit obrázek
Tau Ceti, blízký žlutý trpaslík. Kredit: Mikko Tuomi, University of Hertfordshire.


Hvězd jako je naše Slunce, tedy žlutých trpaslíků spektrální třídy G, je mezi hvězdami Mléčné dráhy několik procent. Nejsou nijak vzácné, ale zase nejsou úplně všude. Samotný pojem žlutý trpaslík není příliš přiléhavý – tyhle hvězdy nejsou ani příliš žluté ani trpasličí - ale vžil se a skvěle se pamatuje. Nejbližší takovou hvězdou je Alfa Centauri A, druhým nejbližším žlutým trpaslíkem je ve vzdálenosti 11,9 světelných let Tau Ceti (nebo také HD 10700).

 

Zvětšit obrázek
Mikko Tuomi. Kredit: University of Hertfordshire.

Pouhým okem viditelná hvězda ze souhvězdí Velryby (Cetus) je o něco menší a méně zářivá než Slunce. Zároveň je mnohem starší, její věk odhadujeme na 10 miliard let. Podle všeho by se měla dožít celkem 12 miliard let, takže už se zvolna blíží ke konci životní pouti hvězdy hlavní posloupnosti, není ale to zatím nic tragického. Odborníky a také autory science fiction Tau Ceti už dlouho dráždí tím, jak je v mnoha ohledech podobná Slunci. Stejně jako naše hvězda například nemá hvězdného partnera, což je v Mléčné dráze poměrně výstřední záležitost. Výše zmíněná Alfa Centauri A je členkou trojhvězdy.

 

 

Už nějaký čas jsme se u Tau Ceti snažili objevit planety, doposud ale byly všechny pokusy marné. Postupně se ukázalo, že hvězdný systém Tau Cati skoro jistě nehostí hnědého trpaslíka a že tam nejsou ani horcí jupiteři - velké plynné planety rozžhavené oběhem v těsné blízkosti hvězdy. Dokonce se říkalo, že vzhledem k nízké metalicitě Tau Ceti, tedy jen nízkému obsahu těžších chemických prvků, máme jen velmi malou naději, že bychom u ní našli nějaké terestrické planety. Na sklonku roku 2012 je ale najednou všechno jinak.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Tau Ceti na noční obloze. Kredit: University of Hertfordshire.

Mikko Tuomi z britské University of Hertfordshire a jeho kolegové detailně a velmi intenzivně analyzovali více než 6 tisíc pozorování ze spektrografů tří observatoří – HARPS observatoře ESO v Chile, UCLES australské observatoře AAO a HIRES Keckovy observatoře na Havaji. Použili přitom nové metody modelování dat, s jejichž pomocí v oceánu chaotických informací přečetli doposud nedosažitelný signál.

Zvětšit obrázek
Je u Tau Ceti pět terestrických planet? Kredit: J. Pinfield, University of Hertfordshire.

Z komplikovaných jemných změn pohybu Tau Ceti odvodili, že kolem Tau Ceti obíhá minimálně pět planet s hmotnostmi mezi dvěma a sedmi násobky Země. První tři z nich Tau Ceti b, c, d oběhnou hvězdu za 14, 35 a 94 dní, přičemž jsou prakticky jistě rozžhavené tak, že by tam pozemskému životu pšenka nekvetla, i když Tau Ceti září slaběji než Slunce. Nejvzdálenější z planet, Tau Ceti f, podle všeho obíhá jednou za 640 dní a je ke hvězdě o něco blíž, nežli je ve Sluneční soustavě Mars. Největší pozornost si ale získala planeta Tau Ceti e o hmotnosti čtyř Zemí, které trvá oběh kolem mateřské hvězdy 168 dní. Právě na této planetě by mohla být kapalná voda a vůbec zajímavě příhodné podmínky.

 

 

Sami objevitelé varují, že je ještě předčasné balit kufry na cestu dlouhou 12 světelných let. Je prý stále možné, že pozorované jemné odchylky v pohybu Tau Ceti způsobuje něco jiného než planetární systém. Tuomi a spol. vytěžili pětici planet ze spousty šumu a nejistoty a bude ještě nutné jejich úvahy pečlivě ověřit. To by ale mohlo trvat ještě dlouhé roky, protože pozorování terestrických planet je i u tak blízké hvězdy na samotné hranici možností soudobých technologií a spíš ještě o něco dál. Prozatím máme fascinující naději, že se velmi blízko nás vyskytuje planetární systém s více terestrickými planetami. A fantazie pracuje na plné obrátky.


Prameny:

ScienceNOW 18.12. 2012, University of California, Santa Cruz News 18.12. 2012, Wikipedia (Tau Ceti).


 

Datum: 20.12.2012 07:39
Tisk článku

Související články:

RW Aurigae: Přistihli jsme hvězdu, která pohltila planety     Autor: Stanislav Mihulka (18.07.2018)
Supermasivní černou díru by mohl obíhat milion obyvatelných planet     Autor: Stanislav Mihulka (21.06.2018)
Našla Dawn pozůstatky dávného oceánu?     Autor: Dušan Majer (01.11.2017)
Máme v Kuiperově pásu Desítku, planetu velikosti Marsu až Země?     Autor: Stanislav Mihulka (25.06.2017)
Nové důkazy: Jupiter je nejstarší planetou Sluneční soustavy     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2017)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace