:: OSEL.CZ :: - Falcon Heavy: Na Mars a ještě dál
Falcon Heavy: Na Mars a ještě dál  
Jako správná soukromá firma umí SpaceX nadchnout. Když se v dubnu roku 2011 na jejich stránkách objevilo heslo „SOMETHING BIG IS COMING“ s datem tiskové konference, kde dojde k odhalení toho něčeho velkého, vzbudilo to oprávněný zájem většiny informačních serverů a všech nadšenců kosmonautiky. A to, co přišlo, bylo vskutku velké. Na konferenci byl oznámen vývoj rakety Falcon Heavy. Rakety, která je dvakrát tak silnější, než současná nejsilnější raketa Delta IV Heavy.

 

Zvětšit obrázek
První stupeň rakety, tvořený trojicí prvních stupňů rakety Falcon 9, celkem 27 motorů Merlin 1D. Oproti obrázku se dá očekávat, že budou sestaveny do tvaru osmiúhelníku s jedním motorem uprostřed. (Zdroj: http://2.bp.blogspot.com)

Falcon Heavy tak obohatí rodinu raket SpaceX. Její technické parametry jsou velice zajímavé. Původně se v zákulisí o nové těžkotonážní raketě od SpaceX mluvilo už dříve. Měla mít nosnost 32 tun na nízkou oběžnou dráhu, ale poté, co byl oznámen oficiálně její vývoj, bylo řečeno, že bude osazena vylepšenými motory Merlin 1D. Takto upravená raketa umožní vynést na nízkou oběžnou dráhu (LEO) až 53 tun nákladu (Delta IV Heavy „jen“ 25 800kg) a na přechodnou geostacionární dráhu (GTO) až 12 tun.

 

Zvětšit obrázek
První stupeň rakety tvoří vlastně trojice prvních stupňů rakety Falcon 9. Dohromady je tvoří 9 motorů Merlin 1D na ústředním bloku a dvakrát devět stejných motorů v postranních urychlovacích stupních. Tyto motory dávají při startu úctyhodný tah 17MN. Druhý stupeň je osazen motorem Merlin Vacuum o tahu 445kN

Jako malá technická zajímavost, se jistě sluší říct, že právě u tohoto stroje dojde konečně k využití systému cross-feed, který umožňuje přesun paliva mezi ústředním blokem a postranními stupni.

 


Spacex tak bude mít vlastně pokrytou celou škálu potřebných nosičů – od lehké rakety Falcon 1 o nosnosti 670kg na LEO, přes Falcon 9 (13,1 tuny na LEO) až po těžkotonážní Falcon Heavy. Je tedy pravda, že osud rakety Falcon1, jakožto v podstatě zkušebního nosiče na ověření potřebných technologií, je svým způsobem nejistý, ještě v minulém roce se zdálo, že už nenalezne komerční využití. Hlavně tedy poté, co se na scéně objevil Falcon 9. Nicméně se nyní ukazuje, že by nakonec modifikovaná Falcon 1e mohla ještě párkrát letět. Konkrétně se jedná o několik malých satelitů firmy Astrium.

 



Dosavadní technika od SpaceX a vizualizace letu Falcon Heavy

 


Využití rakety je nakonec hlavním ukazatelem toho, zda bude raketa dále používána, dvakrát tolik to platí u soukromých firem. Společnost musí nabízet takové nosiče, které si na sebe vydělají, je to jeden ze stěžejních bodů při vývoji rakety. Logické proto bylo, že se okamžitě po oznámení vývoje nosiče Falcon heavy objevily spekulace, které se zajímaly o to, zda vývoj a provoz této rakety bude rentabilní. Elon Musk se sice netají plány, že by tuto raketu rád využil pro svůj sen letu na Mars s lidskou posádkou, ale to je zatím dlouhodobý plán. Nyní se o využití Falcon Heavy přihlásila společnost Intelsat, jež by ho ráda využila pro vynesení svých těžkých satelitů. Mluví se i o několika letech pro americké letectvo.

 

12. července 2011 začala přestavba odpalovací rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně. Po demolici staré rampy (odkud startovaly rakety Titan), začala stavba rampy pro starty rakety Falcon Heavy. Zároveň s rampou se začala stavět i hala s plochou 9100m2, kde se bude tato raketa montovat. Celé okolí prochází přestavbou, aby byly zajištěné potřebné sítě a technologie pro provoz tak velkého stroje.

Mimochodem, sen Elona Muska, zakladatele SpaceX je strávit důchod na Marsu, avizoval už několikrát, že by k tomu rád využil právě Falcon Heavy a loď Red Dragon. Což zajímavě koresponduje s činností a záměry společnosti Mars One, což je skupina vědců, známých osobností a úspěšných podnikatelů, která chce uspořádat reality show, jež se bude odehrávat na Marsu. Skupinka lidí by v lodích Red Dragon cestovala na Mars, neustále sledována kamerami a následně na Marsu přistála – ovšem bez možnosti návratu. Stali by se tak prvními kolonisty. Každé dva roky by k nim přibyla další čtveřice odvážlivců. Celý let, příprava soběstačné základny a přípravy na Zemi by se měly zčásti zaplatit díky předpokládanému komerčnímu zájmu o tak jedinečnou show. Mars One avizoval, že první lidé na Marsu by díky tomu přistáli už v roce2023, což je velice smělý plán. Budoucnost ukáže, jak je to reálný odhad. Určitě by to však poskytlo využití pro Falcon Heavy, jež by získal velice nabitý jízdní řád, protože příprava základny na Marsu by vyžadovala několik startů ještě před samotným letem první posádky.

 

Zvětšit obrázek
Falcon Heavy (Zdroj: http://iho.hu)

S prvním startem Falcon Heavy se doposud počítá ke konci letošního roku, ale pravděpodobně dojde ještě k odkladu až na jaro 2014. První start proběhne z Vandenbergovy základny z nové odpalovací rampy a o rok později by se mělo startovat i z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, konkrétně z rampy SLC-40. Mluví se i o využití ramp, odkud startovaly raketoplány a které nyní prochází přestavbou, aby z nich mohla startovat nová superraketa SLS, kterou vyvíjí NASA.

 

Space X má s novým Falconem velké plány. Společně s vývojem lodi Red Dragon je to hlavně přistání na Marsu, což je vskutku odvážný plán. Samozřejmě hlavním ukazatelem bude, zda nová raketa nalezne komerční využití a zda se její vývoj a provoz vyplatí. Jestli tomu tak bude, se nacháme překvapit. Zatím budeme držet palce vývoji, aby se tato raketa stala stejně úspěšná, jako její mladší bratříček Falcon 9, ze kterého přebírá to osvědčené a aplikuje v novém rozměru.

 

Zdroje informací:
http://www.spacex.com/
http://www.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://www.spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spacesafetymagazine.com/wp-content/uploads/2012/05/Falcon-Heavy.jpg
http://2.bp.blogspot.com/-dznBdfc4R9U/TrhIwJ7yCsI/AAAAAAAADpY/frI4peAkk28/s1600/falcon9heavy005.jpg98b023a1-8485-4ed4-9e73-63e6390b963cLarge.jpg
http://iho.hu/img/repules_12_06/120602_falcon_heavy/falcon-heavy-rocket.jpg
Psáno pro Kosmonautix.cz a Osel.cz

Datum: 03.01.2013 10:07
Tisk článku

Krtek a raketa - Miler Zdeněk, Miler Zdeněk
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 194 Kč
Krtek a raketa
Miler Zdeněk, Miler Zdeněk
Související články:

Raketa Electron vynesla do vesmíru překvapení: Hvězdu lidstva     Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2018)
Novozélandští Rocket Lab úspěšně vypustili raketu Electron     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2018)
Raketa, která je skutečně na baterky     Autor: Dušan Majer (16.01.2017)
Raketové nosiče – pořád trochu sázka do loterie (+ aktualita Tiangong 2 )     Autor: Vladimír Wagner (15.09.2016)
Evoluce Falconu 9     Autor: Michael Voplatka (19.04.2016)



Diskuze:

Mars 500

Vojtěch Kocián,2013-01-04 07:40:04

A tento experiment zase ukázal, že lidé by na Mars dokázali doletět ve zdraví a ještě se vrátit. Je třeba rozlišovat experiment dlouhodobého přežití na Marsu od letu na něj.

Odpovědět


Dovolím si nesouhlasit,

Tomáš Bartoň,2013-01-05 10:32:07

Mars 500 byl spíše sociální experiment, než lékařský. Biosféra modulu se bude v meziplanetárním prostoru chovat v lecčem dost jinak než v sebelépe simulovaném prostředí na Zemi. Posádka taky věděla, že to je "jako". Kdyby se něco stalo je pomoc prostě za dveřma. Zda by opravdu "dokázali doletět ve zdraví a ještě se vrátit" je stále nejisté.

Odpovědět

Biosféra 2

Milan Závodný,2013-01-04 05:48:05

Tento experiment ukázal, že je pre ľudstvo zatiaľ nemožné prežiť v úplnej izolácii viac než pár mesiacov. Pri vývoji technológii pre let na Mars sa akosi tento kľúčový argument obchádza. Ak sa nechcú z Marsu vrátiť, to je ich vec, ale oni tam ani nedoletia, aspoň nie živí. Je celý humbuk okolo letu na Mars iba kampaňou na oživenie záujmu verejnosti?

Odpovědět


Mars-500 a Biosféra 2

Tomáš Kohout,2013-01-04 07:50:07

Mars-500 naopak dokázal, že cestu i pobyt z hlediska délky mise vydržet lze. Biosféra ukázala na jiné problémy a sice, že neumíme zatím provozovat zcela uzavřený ekosystém, který bude podmínkou pro dlouhodobé expedice například pro velkou cestu sluneční soustavou nebo právě nezávislé základny na planetách a měsících. Ohledně Marsu je ještě jeden problém a sice, že potřebujeme mnohem více dat o složení půdy, abychom mohli s jistotou říct, zda je možné v ní vypěstovat poživatelné potraviny. V měsíčním regolitu to bohužel možné není.

Odpovědět


Nelze

Mojmir Kosco,2013-01-04 12:35:23

pěstovat rostliny v žádné biologický neaktivní hlíně a to ani hydroponicky.Ostatně nedávno zde byl článek že v měsíční hlíně lze pěstovat sinice což ukazuje že i na Zemi proběhla dlouhodobá kultivace hlíny na půdu...

Pro velkou složitost vztahů mezi jednotlivými složkami životních cyklů je nesnadné dokázat její dlouhodobou stabilitu v polouzavřeném modelu (biosféra 2) v uzavřeném modelu to nelze vůbec (perpetum mobile).

Možností je pouze redukce pochodů na co nejjednoduším základě s podporou zvenčí s tím že se počítá že životní pochody jsou oproti chemicko-fyzikálním vždy nestabilní.

Takže při dejme tomu 5 leté misi na Mars si astronaouti, taikounauti, kosmonauti vezmou všechny biologické látky sebou a i většinu energetických zdrojů nebo budou jimi pravidelně zásobovány ze země .

Odpovědět


to Mojmir Kosco

Tomáš Kohout,2013-01-04 14:32:09

Perpetum mobile je to těžko, když je neustálým vstupem energie ze Slunce. Možná byste byl překvapen jaký krásný salát byl vypěstovaný v měsíčním regolitu. Měl pouze jednu vadu - byl jedovatý. Více viz Antonín Vítek:Stopy na Měsíci. Pokud jedinou vadou Biosféry 2 (mimochodem to byl pokus o zcela uzavřený ekosystém) byl úbytek kyslíku a hromadění CO2, pak není problém upravovat atmosféru technicky. Mám ale ten dojem, že Biosféra 2 měla problémů více, protože naprostá většina živočichů a hmyzu se nedočkala konce experimentu.
Navíc supermarkety nás každý den přesvědčují, že jídlo se dá vyrábět i chemicky :-)

Odpovědět


Vďaka za info,

Milan Závodný,2013-01-04 15:57:17

o experimente Mars 500 som nepočul. V každom prípade by taký let bol obrovské riziko pre posádku. Najmä z hľadiska uzavretosti systému.

Odpovědět


Biosféra 2

Martin Smatana,2013-01-04 16:27:09

Kdesi som čítal, že problémom v projekte Biosféra bolo to, že použili príliš výživnú zeminu bohatú na organické látky a kyslík odčerpávali mikróby pri rozklade organickej hmoty. Ale už si to presne nepamätám.

Odpovědět


Uzavřený systém

Mojmir Kosco,2013-01-04 18:04:56

Nazval jsem Biosferu 2 polouzavřeným systémem proto že přijímal energii zvenčí a rovněž ji ven předával .Ani Země není uzavřený systém bez slunce by to nešlo. Biosfera 1 i 2 skončila na složitých vztazích mezi složkami.Nelze převzit fungujicí ekosystem a předat ho dál .Pro skleníky se musí zjednodušit.Hold se budou jíst na dlouhodobých trasách řasy

Odpovědět


Kyslík

Vojtěch Kocián,2013-01-04 18:14:33

Na Wikipedii píší, že mikroorganismy za to nedostatek kyslíku nemohly (i když za přebytek CO2 asi ano). On jim totiž začal ubývat kyslík a CO2 už dál nepřibýval. Nakonec z toho vyšel jako viník beton, který absorboval CO2 a tím i v něm vázaný kyslík. Technická drobnost, ale bohužel to asi nebyl jediný problém.

I kdyby to dotáhli k použitelnému stavu, na Měsíci i na Marsu by k tomu museli mít na slunci nezávislou elektrárnu a přisvětlovat si.

Odpovědět


Pane Kosco

Pavel A1,2013-01-04 19:17:59

Jak podle vás skončila Biosféra 1? Já si ničeho takového nevšimnul.

FYI - ten experiment byl nazván Biosféra 2, protože za Biosféru 1 jeho autoři považovali naši Zemi. A protože konec světa zatím nenastal, tak Biosféra 1 jede stále dál.

Odpovědět


Jak jste to myslel, pane Koščo,

Lukáš Klazar,2013-01-05 15:59:06

s tím nemožným pěstováním v "biologicky neaktivní hlíně" i hydroponicky? Já viděl úspěšné hydroponické pěstování v čedičové vlně, kterou bych z nějaké přemíry biologické aktivity nepodezíral.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace