Gigantická "pampeliška" Mine Kafon  
aneb na protipěchotní miny dětskou hračkou

 

Zvětšit obrázek
Jeden z mála kontejnerů, kterému se nepodařilo smrtící sémě zasít. Při profesionálním odminování se náklady na zneškodnění jedné z protipěchotních min počítají na více než tisíc dolarů. (Kredit: E-MINE)


Ottawská úmluva

Zvětšit obrázek
Smrt se skrývá v řadě tvarů a mnohdy i v rádoby potřebných věcičkách. (Kredit: E-MINE)

Úmluva o zákazu použití, uskladňování, výroby a transferu protipěchotních min a o jejich likvidaci,  je dokument, který by měl v budoucnu učinit přítrž utrpení způsobeném protipěchotními minami.
Byla dojednána v Oslu 18. září 1997 a podepisována v Ottawě, v Kanadě. K 1. dubnu 2009 přistoupilo 156 států. Úmluva zakazuje použití, výrobu a transfer protipěchotních min. Nadto všechny přistoupivší státy přijaly, že zničí jak uskladněné, tak položené protipěchotní miny a postarají se o oběti min. Celý text úmluvy je zde.  Pro země, jakou je i Afghanistán, ale přišla úmluva pozdě. Desetiletí válek, zejména invaze 1979-1989, zanechala velkou část země posetou minami a neblahé dědictví si stále vybírá svou daň.

 

Massoud Hassani se narodil v Afghanistánu a vyrůstal v Qasabě, okrajové čtvrti Kabulu. Často si se svými vrstevníky hrával s papírovými hračkami, které jim po zemi poháněl vítr. Soupeřili o to, komu se kulička bude kutálet dál a rychleji. Hráli si v místech obklopených nejen horami, ale i rozlehlými plochami s tabulkami s nápisem „Zaminováno“.  Když, dnes již devětadvacetiletý Afghánec, svůj Mine Kafon - odkvetlé pampelišce podobný výtvor, představoval veřejnosti, musel vysvětlovat, že název je zkratkou slova „kafondan“, což v jeho rodném jazyce znamená "něco, co exploduje".

 

Zvětšit obrázek
Bratři Massoud (vlevo) and Mahmud Hassaniové předvedli svojí „hračku“ na odstraňování min v Eindhovenu 19. prosince 2012. (Kredit: massoudhassani.blogspot)

Papírovou hračkou inspirovaný Kafon tvoří 150 bambusových tyček našroubovaných do centrálního kovového středu koule. Na konci každé hůlky je jakési „chodidlo“ tvořené plastovým diskem. Spojení s bambusovou tyčkou mu zajišťují gumové krytky, původně určené k ochraně kloubových hnacích hřídelů u automobilů před prachem.  Lehká konstrukce dovoluje, aby závany větru jí zajistily potulování krajinou sem a tam. Všude, kam svými umělohmotnými disky tato koule „šlápne“, případné protipěchotní miny odpálí. Jedna exploze obvykle konstrukci neuškodí a tak její koulení krajinou pokračuje.  Potulky Kafonu většinou končí až při třetím či čtvrtém výbuchu. I pak lze polámané bambusové nohy vyšroubovat, nahradit novými a čičtění krajiny může pokračovat.     

   Výtvor nyní prochází testovací fází v níž se ověřuje, zda kontakt plastové nohy se zemí je schopen aktivovat všechny miny. Část testů již proběhla za pomoci holandské armády a testy v Maroku prováděné v prostředí podobném tomu v Afghanistánu, jsou slibné.

 

 

Zvětšit obrázek
Miny nerozlišují mezi vojákem a civilistou. (Kredit: Coordination Centre of Afghanistan – MACCA).

Zdá se, že bratři Hassaniové nebudou mít o sponzory nouzi a že se jim podaří vybrat 123 000 euro aby v polovině letošního roku mohli své výtvory dopravit do své rodné vlasti a testovat je v ostrém nasazení. Massoud z vlasti útekl v roce 1998, poté, co se v Kábulu dostal k moci Taliban. Jeho bratr Mahmud o dva roky později, strastiplnou cestou přes Pákistán a Uzbekistán až do Holandska, které oběma poskytlo azyl a nizozemské občanství absolvoval také. Letos to bude poprvé, co se dostanou domů a budou moci přispět k obnově své země. 

 

Zvětšit obrázek
Jeden Mine Kafon přijde na 40 dolarů a sloužit přestává většinou až po čtvrté explozi. (Kredit: massoudhassani.blogspot) http://massoudhassani.blogspot.cz/


Kafon sice nemá aktivní pohon, ale může být vybaven GPS čipem a lze tak jeho cestování sledovat přes satelit. Na obrazovce počítače lze i s odstupem času vykreslit části území, které již zvládl pobrázdit a vyčistit a nebo zda se mu podařilo někde „zaseknout“ a úkol nesplnil. I kdyby kafony Hassaniů nepracovaly bezchybně, představují jen zlomek nákladů, které vyžadují jiné způsoby odminování a na něž se prostředky nedostávají.  Afghánistán stále patří k nejzaminovanějším zemím světa a to přesto, že od roku 1989 zde již zneškodnili kolem 650 tisíc nášlapných,  27 tisíc  protitankových min a více než 15 milionů dalších kusů nevybuchlé munice. Podle vyjádření Koordinačního centra Afghánistánu (Macca)zabývajícího se odminováním a financovaného OSN, existuje v této zemi ještě  5 233 "pásem ohrožení". Celkem je stále zaminováno 588 kilometrů čtverečních a v ohrožení je více než  750 000 lidí. V loňském roce výbuchy nastražených zbraní zabily nebo vážně zranily nejméně 812 osob, přičemž více než polovinu obětí tvořily děti. Odhaduje se, že nápad by měl zachránit tisíce lidských životů. Bratři proto chtějí obří pampelišky vypustit do krajiny co nejrychleji a přispět k tomu, aby se již neopakovaly tragedie, kterých byli jako děti sami svědky, ani takové, jako ta mediálně známá ze 17.  prosince, kdy skupinka deseti afghánských dívek sbírala dřevo, a jedna z nich neopatrně sekerkou zavadila o nástražné čidlo.
Pokud se vynález osvědčí, budou obří pampelišky k vidění nejen na záběrech z Afghanistánu, zaminovaných míst je víc než dost i jinde.

 

Prameny:
 http://www.apminebanconvention.org/
http://massoudhassani.blogspot.cz/
 http://phys.org/news/2013-01-toys-giant-dandelion-anti-mine-device.html



Datum: 04.01.2013 18:20
Tisk článku

Barevný atlas biochemie - Koolman Jan, Röhm Klaus-Heinrich
 
 
cena původní: 999 Kč
cena: 849 Kč
Barevný atlas biochemie
Koolman Jan, Röhm Klaus-Heinrich
Související články:

3D tištěné atrapy min pro výcvik a výuku     Autor: Stanislav Mihulka (09.08.2013)



Diskuze:

Víte v čem je největší problém?

Pavel Kolar,2013-01-09 23:17:12

Ano, i já jsem absolvoval vojenskou katedru, sice ne v Pisárkách, ale na montebu a pak si odkroutil svých 9 měsíců na Borech. Ale to podstatné, o čem tu chci napsat je, že byť je myšlenka chvályhodná, je povětšinou na nic. Aby to monstrum bylo možné pohánět větrem, musí být lehké. Je-li ovšem lehké, neodpálí protipěchotní minu. Respektive udělá to jen souhrou šťastných náhod. Já bych se po stopách té věci do minového pole nevydal a to ani kvůli ovci, kterou mám rád. Sorry.

Odpovědět

Myšlenkový experiment

Mojmir Kosco,2013-01-07 19:55:25

je to jednoduché představme si že máme 2/2 ha pozemky v polopoušti zcela rovné .Máme 20 ovcí třeba Suffolk (ty chovám) a 20 pampelišek necháme je 10 dní víme že na těchto pozemcích je od 0 do 10 min .Za deset dní se vrátíme a zjistíme že ani ovce ani pampelišky nebyli poškozeny výbuchem tak teď si vyberte na kterém pozemku se rozhodnete postavit dům s velkou zahradou.

Odpovědět


Pokusil jsem se

Mojmir Farkner,2013-01-07 23:21:51

Zkuste mi pane Koščo pomoci v představě, jak přinutit ovce aby chodily do míst, kde nemají nic ke žrádlu?
Vy byste tu lokalitu oplotil, nebo doufal, že Vaše ovce jsou natolik inteligentni... V každém případě bych doporučoval, než ten plot tam začne budovat, aby se raději pomodlil.
Jestli dobře chápu záměr těch chlapíků, tak tam hodlají v krajině vypouštět zřizovat ty koule ne na deset dnů? ale aby byly k dispozici tak nějak všem a aby byly při ruce, pokud někdo do tamních rizikových míst z nějakých důvodů zabloudí....

Odpovědět

Opravdu nehodlám řešit, jaké ovce tudy poženete

Jaroslav Santner,2013-01-07 09:45:39

ale opět se sáhodlouhým projevem vyhýbáte kardinální otázce, jak dlouho se ta "magořina" bude koulet pouští, než ji převládající vítr odnese do Pákistánu a kolik toho cestou odminuje. Jako dlouholetý čtenář Vašeho časopisu se domnívám, že článek o minách by měl být doprovázen vyobrazením min a ne obrázky naprosto odlišné munice. O ovcích jste si zřejmě něco přečetl na Wiki, ale pochybuji, že jste někdy osobně a na vlastní oči viděl protipěchotní minu. I tak ale můžete u nás být odborníkem na odminování. Jen potom po čtenářích nechtějte, aby byli také ovce a uvěřili Vám, že tomu rozumíte.

Odpovědět


Nepodstatná poznámka, jen pro p. Santnera

Josef Pazdera,2013-01-07 15:11:24

Máte pravdu, na vojně jsem to daleko nedotáhl. Jen na velitele motostřelecké čety (tedy moderních pěšáků). S nášlapnými minami jsem se ale měl možnost seznámit. Pochopitelně jen teoreticky. Taktiku nás tehdy učil podplukovník Paroulek. Byl to „fronťák“, neměl žádné školy a po válce zůstal jako voják z povolání. Říkal skromně „prošel sem Duklou“ (neříkal bojoval jsem na Dukle). Byl to prostý člověk a až moc pravdomluvný a jeho verze válčení se značně lišila od oficiálních zpráv a tak měl zaracha ve služebním postupu a byl uklizen do brněnských Pisárek na katedru, kde učil tehdy takzvané „absíky“. Dodnes nezapomenu, jak nás nechal zalehnout a proti všem předpisům asi deset metrů před sebe hodil útočný granát. Jen proto, aby nás zbavil strachu a zdokladoval, že se ho nemusíme bát. Chtěl nám ukázat, jak to bude psychologicky působit na protivníka a jakou nám to dá výhodu, když si to uvědomíme až někam budeme muset strkat nos. Prohlašoval tehdy, že největší nebezpečí nám hrozí, pokud má člověk smůlu a dostane tím kouskem kování, které na granátu zůstává po vytažení závlačky....
Nás si tou frajeřinou, při které sám zůstal stát, jen si dal před obličej pouzdro na náboje, zcela získal.... Podobně se s despektem vyjadřoval o účinnosti střelby. Bohužel jsme mu po tristním pohledu na zásahy v terčích na ostrých střelbách také museli dát za pravdu (a to jsme byli kilidní a měli čas na střelbu a ne jako v boji). To, před čím nás varoval, na co jsem si vlastně vzpoměl až po tolika letech.... a co nám podle něj jako pěšákům nejvíce hrozilo, byly nášlapné systémy a mýty, které okolo nich kolují. Proto jsem si dovolil v diskusi historku se stádem zvířat komentova tak trochu jako on.

Za to, že vím něco o ovcích a jak se chovají, ale vděčím tomu, že jsem s nimi pracoval za svého působení v Ústavu fyziologie a genetiky, ČSAV (ovčí krvinky se používaly k imunologickým studiím a testům). A to, že mám přehled kde se ve světě která plemena chovají nemám z Wikiny, jak píšete, za to vděčím dlouholetému osobnímu přátelství s předsedou Svazu chovatelů ovcí panem Ing. Vítem Marešem. Tyto věci ale do diskuse nepatří a všem ostatníém čtenářům se za ně omlouvám. Nepovažuji se za odborníka na odminování, ani na chov ovcí. Jen se snažím svými články zprostředkovávat informace mnohem chytřejších lidiček, ale pak tak nějak cítím povinnost je také bránit, pokud si myslím, že jim někdo křivdí. V článku mého vlastního toho moc není, i ten kritizovaný obrázek na svých akcích bratři Massoud a Mahmud Hassaniové použili. Někde na jednom z jejich videí najdete i obrázek záznamenaného cestování jejich výtvoru, jak GPSka pohyb zaznamenala. Zřejmě to je z doby, kdy pampelišku testovali v Maroku. Na statistiku také nejsem odborník a netroufám si to komentovat, ale pokud promítaný obrázek připomínající docela slušně „propletené nudle“ není podvrhem, nějakou naději na zlepšení situace v Afghanistánu by jejich nápad dávattamním lidem mohl. Vyzkoušet to v praxi na ostro hodlají bratři již letos. Na Vaší otázku - jak dlouho se ta magořina bude koulet, než skončí v Pakistánu, odpovědět nedovedu. Ale ty koule přijdou jen o něco dráž, než zhotovování výstražných tabulí, budou plnit stejnou funkci a kdo do takového prostoru bude z nějakého důvodu vlézt, třeba pro zatoulanou ovci, nebo pro dřevo, může jí před sebou postrčit a pak udělat v jejích stopách pár kroků a zase do ní strčit. Pokud se časem dostanu k dalším informacím, pokusím se článek doplnit. O totéž bych rád požádal i Vás. Už proto, že to není tak úplně moje ostře sledovaná oblast,a tak se dostanete možná k novým informacím dříve než já. Právě k tomu by měl Osel sloužit – dělit se o informace, ke kterým se kdokoliv z nás dostane.

Odpovědět


Mě šlo opravdu jen o účinnost

Jaroslav Santner,2013-01-08 21:57:39

Té jsme se bohužel nedobrali. Pokud se shodneme na tom, že ta území budou i po invazi pampelišek dosti riziková a v civilizované zemi by je určitě bylo nutné výstražnými tabulkami vybavit, nic proti kopretinám nemám. Musím je ale i nadále považovat za laciné šidítko, protože cena za bezpečné odminování je opravdu mimořádně vysoká. Nevím kdo a jakými prostředky ta minová pole zřídil. Asi to bude kombinace několika pachatelů a typů min a způsobů zaminováí. Afghánci si s tím ale určitě časem poradí, pokud dostanou šanci. Pokud se to tam někdy usadí natolik, že se tam odváží i evropský turista, mohl by z toho být pěkně adrenalinový výlet pro dobrovolníky na odminování s vlastní technikou a na vlastní riziko. Možná bychom byli oba překvapeni, kolik by se jich našlo a ještě by za to byli ochotni zaplatit.
Pro zájemce přidávám link na poslednívýkřik v oboru odminovací techniky naší armády http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/pozemni-technika/technika-druhu-vojsk/odminovaci-komplet-bozena-5-10808. Ve skladech se utčitě válí stovky vyřazených starších typů, které bychom jim mohli darovat.

Odpovědět

Ottawa Treaty

Milan Kořínek,2013-01-05 14:25:00

Je třeba zmínit, že se sice zapojilo 156 zemí, ale největší producenti nikoliv: např. USA, Rusko, Čína. Takže úmluva má ve výsledku malý význam.
http://en.wikipedia.org/wiki/Ottawa_Treaty

Co se týče účinnosti "pampelišky" tak asi nebude nijak oslnivá. Kdysi jsem měl přednášku o způsobech odminování. I velké odminovací stroje neměli 100% účinnost. Bohužel podrobnosti si už nepamatuji.

Odpovědět

Je třeba to podrobit testu pravdy

Jaroslav Santner,2013-01-05 13:18:57

Měli by se k tomu vyslovit lidé zabývající se statistikou, ale laickým odhadem lze stanovit, že pokud po jakékoliv ploše necháme cokoliv pohybovati se náhodně, bude trvat dosti dlouho, než dosáhneme stavu, aby na této ploše nezůstal žádný bod přes který by to cokoliv nepřešlo. Už z toho je jasné, že je to celé magořina. Na odminování existují zcela spolehlivé odminovací stroje, které to dovedou systematicky a se zárukou řízeně provést. Jak někdo podotýkal v diskuzi, stačí přes toto území přehnat stádo dobytka určeného na jatka. Za tímto stádem bych s určitými obavami přešel i já. Přes minové pole odminované tímto vynálezem bych před sebou pro jistotu hnal vynálezce.

Odpovědět


Magořina?

Josef Pazdera,2013-01-05 16:38:50

Netroufám si to označit za takovou hloupost. Třeba proto, že na většině území, kterého se to týká, ti chudáci jatka nemají a prakticky ani nemají šanci takové stádo ovcí dát dohromady. A i kdyby se jim to z území velkého zhruba jako kraj Vysočina podařilo, vznikl by problém zvířata potřebným územím přehnat a pak je zase vrátit přes hřebeny hor majitelům zpět. Je také dobré při svých úvahách se podívatna to, jakou plochou ostré spárky ovce se při chůzi dotýkají země a pokud dělají zhruba půlmetrové kroky, jak nízká je účinnost takového „čištění“, ve srovnání s plochou talířů „pampelišky“. Myslím, že Afghánci by raději, než aby šli za stádem ovcí, dali pampelišce přednost. Myslím, že kouzlo nápadu tkví v tom, že to prakticky nic nestojí a trvanlivost zařízení je desítky let. Za tu dobu se přece jen čas od času může krajinou účinkem větru prohnat. Ale i kdyby to nefungovalo jak má, jako turista bych byl za přítomnost takových koulí v krajině také vděčný. Pokud bych rizikovým územím potřeboval projít, asi bych jí pro sichr před sebou strkal také. Vycházel bych z úvahy, že je lepší riskovat zásah šrapnelem, než mít smůlu a mít utrženou celou nohu. Tak velké koule by měly být v krajině dobře vidět... Možná existují i lepší finančně a materiálově nenáročné způsoby, ale já je neznám.

Odpovědět


Já jsem tak příkrý jako vy nebyl

Jaroslav Santner,2013-01-06 14:32:18

Já jsem k tomu tak příkrý jako Vy nebyl. Srovnával jsem pouze účinnost. Navrhoval jsem klasický a dvěma světovými válkami osvědčený postup, přehnat stádo dobytka (zpravidla se tím myslí krávy a koně). Nepamatuji se, že by čeští sedláci někdy říkali ovcím dobytek. Vůbec mi ty ovce ale nevadí, protože specifický tlak na podložku budou mít stejný jako noha člověka. Abychom k té "magořině" mohli přistoupit trochu exaktněji, zbývá pouze dohodnout se, jak budeme definovat stádo. Já navrhuji 100 kusů zvířat. Jatek nám netřeba, protože místní jsou ještě tak nezkažení civilizací, že mrtvé zvíře dokážou vyvrhnout a stáhnout již v útlém věku přímo na pastvě. Plochu kopýtka vzrostlé ovce (trochu nadsazuji) stanovme na 10 cm čtverečních. Krát 4 krát 100 a vyjde mi 4 000 cm čtverečních. Koule toho vynálezce má styčné talíře asi takového průměru, jako je hlava vynálezce. Omlouvám se za to, že jsem vzal jako model svoji hlavu, ale r mi vyšlo 9,39 cm. Vynálezce má nárok na větší hlavu a proto zaokrouhluji na 10 cm. Z toho mi vychází plocha talíře 314 cm čtverečních. Protože mezery mezi talíři jsou plochou asi tak dvojnásobné, jako je plocha talíře, bude se koule musit překulit po stejné přímce (nebo křivce) alespoň 3x. U stáda mi postačí, když je nechám jít za beranem a nezůstane tam ploška, na kterou by ovce nešlápla (to je ykušenost y Tater). Pokud tam bude dost pastvy, tak je každý den dokonale odminovaný nejméně hektar pozemku, zatímco kouli už prohání převládající západní vítr po Pákistánu. Bambus v Afghánistánu nejspíš neroste, plasty se tam určitě nevyrábí a všichni tři zruční kováři jsou zaměstnaní lukrativní výrobou bomb pro Talibán. Naproti tomu ovcí je tam určitě dostatek. To jsou všechno ale pouze hravé spekulace. Kardinální otázkou zůstává, jak dlouho se tam ta koule bude muset náhodně pokulovat, než bude statisticky průkazné, že pokryla všechny body jakéhokoliv zvoleného prostor? Touto odpovědí je třeba začít a ne se ji vyhýbat. Podle mého skromného laického odhadu to bude tak dlouho, že miny už budou: 1. dávno zničené korozí, 2. aktivované hrajícími si dětmi nebo pracujícími zemědělci (a jejich stády), 3. odnesené turisty jako suvenýr. Až já pojedu jako turista do Afghánistánu, tak na tuto kouli určitě místním podvodníkům neskočím. Ještě zkusím někde najít, kolik se tam chová ovcí, kolik hektarů je osázeno bambusem a kolik tun plastu vyrábí místní průmysl. Těm vynálezcům přesto fandím, alespoň nekradou - a v tom je největší přínos toho "vynálezu".

Odpovědět


Pár posledních poznámek

Josef Pazdera,2013-01-06 19:11:45

Zaminované oblasti v Aghanistánu jsou z velké části oblasti polopouští až pouští. Jednak tam miny moc nereznou a hlavně tam mnoho skotu neseženete. Dokonce ani koz tam moc nemají. Nejsnazší by to bylo s ovcemi (karakulskými). Jde o zvláštní zvířata s typickými velkými zadky v nichž mají velkou zásobu tuku, proto se jim říká ovce tlustoocasé. Ten tuk mají, podobně jako velbloudi. Jejich těla je mají v těchto drsných oblastech jako zásobárnu vody. Tato zvířata jsou pro Afghanistán typická a proto jsem předpokládal, že máte na mysli je. Dát dohromady v Afghanistánu stádo skotu by byl mnohem větší problém. Uskupení zvířat z různých chovů , která na sebe nejsou zvyklá, bych ale stádem raději nenazýval. Tento konglomerát jedinců by se nechoval, jak předpokládáte. Zvířata by se při první příležitosti rozutekla už byste jich nedohledal. O jejich pochodu žádoucím směrem nemůže být řeč. Obávám se, že ani cvičený pes by Vám v tomto případě nebyl moc platný. Ať už v případě skotu ovcí, nebo velbloudů, které tam také chovají. Pes je totiž to nejcennější co pastevec má a jeho výchova trvá léta. V případě nahánění zvířat toho musí naběhat mnohem více než kterýkoliv kus ve stádě a tak by vyletěl do povětří s velkou pravděpodobností jako první. I kdybyste jim tam dovezl stádo krav na sebe zvyklých, žádný z pastevců by s Vámi do takového podniku nešel. Chudá země toho na výběr moc nemá a i když v případě pampelišky nejde o vědu, pořadatelé TED udělali výjimku a autora do pořadu přizvali i když je vyhrazen většinou jen těm nejvýznačnějším osobnostem výzkumu.

Odpovědět

Taktika

Mojmir Kosco,2013-01-05 12:33:59

Trochu mi to připomína taktiku řeckých partyzánu za II světové války .Přehnat přes danou ploch stádo ovcí .

Odpovědět

Špatný obrázek k danému tématu.

Ondi Vo,2013-01-05 05:15:01

Ten obrázek ukazuje kontejner ne s protipěchotními minami, nýbrž zbraň, která zasype území obrovským množstvím střepin (cluster bomb, nebo kazetová puma).

Ty zraňují a zabíjejí, což je chtěné, ale kontaminují rozsáhlé území kovem, který velmi ztěžuje práci likvidátorům protipěchotních min. A to je asi také chtěné.

Odpovědět


Nevhodný?

Josef Pazdera,2013-01-05 13:23:42

Pokud se na obrázek ještě jednou podíváte, tak v popředí si protipěchotní miny možná také všimnete. Je tam v poloze ležmo, ale i tak si nemyslím, že by chodec dopadl dobře, pokud by uvažoval stejně jako Vy a nález považoval jen za cluster bomb, který s nášlapným nástražným zařízením nemá nic společného. Právě proto jsem obrázek k článku vybral, aby mi pomohl dokumentovat, proč náklady profesionálního odminování jsou odhadovány okolo 1200 dolarů na jednu protipěchotní minu.

Odpovědět

Záslužná práce!

Jan Kment,2013-01-05 00:53:54

Otázkou je, kdo pro tu kouli po třetím až čtvrtém výbuchu půjde?
Omlouvám se, ironie tady jistě není namístě. Ale ani po jakkoli dlouhé době nasazení a jakkoli velkém počtu "odpalů" nebude akční území koule odminováno s více než 70% jistotou. Nehodil by se pro tuto práci spíše tvar válce s řízeným (a také mapovatelným) pohybem?

Odpovědět


Neměl bych k tomu důvěru.

Ondi Vo,2013-01-05 05:00:22

Také mám výhrady.
Největší problém je, že "vyčištěné" území není vyznačené a i ve stopě té koule, řekněme, že by se dala pomoci GPS zaznamenat, nebude stoprocentní jistota. Konec konců mají tyhle teroristické miny relativně malou kontaktní plochu a na "spuštění" vyžadují určitý mechanický tlak.
Dále si myslím, že taková koule nevyroluje svahy a zůstane vězet v terénních prohlubeninách.

Existují osvědčené "mlátičky", ty jsou ale spíš proti tankovým minám.

Snad by se dal zkonstruovat robot, který by dokázal protipěchotní miny klasickou metodou mapovat a jiný speciální robot by je likvidoval. Pak lze označit "vyčištěné" území.

Ovšem, ta koule je lepší než rezignace.
Také si mohou obyvatelé do nezajištěných prostor navléknout na nohy "sněžnice" znižující specifický tlak na podloží.

Odpovědět


.

Palo Priezvisko,2013-01-05 10:06:44

je to riadna somarina, tento napad. pohyb je nahodny a vycisti nahodne iba uzky pas plochy za sebou. a ked sa stane nepojazdny, pojdu ho deti do minoveho pola opravit?
co na tom vlastne stalo tolko penazi? sak to vyzera na tyzdennu pracu priemerne sikovneho kutila.

nebolo by lepsie spravit nieco podobne, ale slnkom dobijane, autonomne a s aktivnym pohybom ktory by dokazal plochu odminovavat systematicky?

Odpovědět


Nie je to taká somarina

Tomáš Bartoň,2013-01-05 10:18:56

jak soudí Palo :-) Je asi úsměvné předpokládat, že díky pampelišce bude nějaká plocha zcela bezpečná. Tohle je ale jeden ze způsobů jak snížit zoufale vysoké náklady na klasické odminování. Přece jen je rozdíl, když pak člověk musí zpracovat v daném polygonu 100 % min, anebo jen 80, 70 či méně procent... :-)

Odpovědět


Re: Palo

Martin Plesinger,2013-01-05 10:55:18

40 euro se vam zda hodne?

Odpovědět


40 € za kus

Jiří Kocurek,2013-01-05 12:42:32

Pokud jich na desetihektarovou plochu vypustíme tisíc, tak jsme pořád na zlomku ceny nějakého toho robota.
Předpokládejme stroj, vzniklý úpravou běžného pracovního stroje s radlicí, např. Caterpillar 525C. Před radlicí bude tlačit alespoň třítunový válec šířky záběru 3 metry. Dálkově řízený. Logistika s palivem. Řídící středisko a jeho několikatýdenní práce.
Přežije ta mašina 3000 min? Tyhle "směšné" koule za cenu 30.000 EUR tam můžeme nechat. Jetý 525C se inzeruje za cca 100.000 USD, což je asi trojnásobek. A vsadím čepici, že odminování 3.000 kusů min robot na jeho základu nepřežije taky.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace