Slepice přítelkyně nemají  
Studie Královské veterinární university zaměřená na welfare odhalila, že slepice soudružské vztahy vzájemné náklonnosti nepěstují a že jim je jedno s kým tráví sůj čas.


 

Zvětšit obrázek
Na University of Bristol pracuje hodně nadšenců propagujících pohodu zvířat a zkoumají i jiné, než „panelákově sardinkovský chov“ drůbeže. Podezírat je z nekalosti a že by jejich výsledky byly motivovány snahou „nadržovat“ klecovým produkčním chovům nosnic, rozhodně není na místě. Na snímku je Gemma Richardsová, spolupracovnice autorského týmu. (Kredit: University of Bristol)

Veterinářky s pracovní náplní pečovat o blaho zvířat řešily závažný problém - zda mezi slepicemi existuje přátelství. A pokud ano, jestli by se změnou podmínek jejich život v tomto směru dal zlepšit. Dr Siobhan Abeyesingheová z Royal Veterinary College se svými kolegyněmi a kolegy  sledovala pomocí kamer chování nosnic a ze záznamu pak zjišťovala, které se k sobě chovají  přátelsky a je jim být pospolu příjemnější, než být v blízkosti jiné „kolegyně“. Jinak řečeno – zda  vytvářejí nějaké svazky a nebo jsou individualistkami.  Kritériem bylo kolik která slepice s kterou tráví času. Předpokládalo se totiž, že slepice jsou svým způsobem v hejnu organizovány a chovají se podobně jako příslušníci některých jiných druhů tvořících smečky či stáda. Přátelství, jak známo, má blahodárný vliv, což se projevuje na psychickém a zdravotním stavu.


Z těchto úvah pramenila představa případného vylepšování podmínek a technologie chovu, které by byly k rozvíjení přátelských vztahů mezi ptáky přívětivější. Případné vyšší náklady na investice by se chovatelům mohly vracet tím, že by jejich svěřenkyně snadněji překonávaly stresové situace, což by se odrazilo ve zlepšené reprodukci, tedy i snůšce vajec.

 

Pokus probíhal v klecích čtvercového půdorysu o straně 1,75 metru. Tato plocha byla rozčleněna na čtyři části. Nejmenší, částečně separovanou, bylo hnízdo pro snášení. Největší část představovala ploch s podestýlkou a nad ní byly i tyčky pro noční hřadování. V části určené  pro krmení je kapková napáječka, zásobník pro krmení peletami a na písek, který potřebují mít ve voleti, aby jim dobře trávilo.  Nosnice (Hyline Brown) pocházely z klasické komerční odchovny, kde jsou jako kuřata chována na hluboké podestýlce v počtu 20 000 kusů na halu. Než vlastní sledování dospělých nosnic začalo, byla zvířata ponechána dva týdny spolu v kleci na takzvané seznamování. Pak teprve byl zapnut kamerový systém, který v časových intervalech zaznamenával postavení jednotlivých zvířat. Přístroje běžely osm týdnů a získaly záznamy chování zvířat v osmi stejných skupinách (každá o patnácti nosnicích).  Ze záznamu se pak dalo zjistit, které dvojice spolu tráví více času, než aby to byla náhoda. 

 

Siobhan Abeyesingheová, vedoucí kolektivu a první autorka studie přiznává, že takový výsledek nepředpokládala. Centre for Animal Welfare Hatfield, Royal Veterinary College.

Teorie a praxe
V době denních aktivit nic na chování nosnic nenaznačovalo, že by k vzájemnému bratříčkování či projevům sympatie docházelo. Stejně tak žádnou náklonnost nezjistilo ani noční šmírování při hřadování. I ke spánku si slepice k sobě přisedaly zcela náhodně.  Závěr studie vyznněl v tom smyslu, že moderní slepice, i když  jsou chovány v malých skupinách v nichž se navzájem dobře znají, soudružské vztahy netvoří a ani je nevyhledávají. Z toho vyplynul následující závěr: I kdybychom nosnicím v užitkových chovech provedli úpravy stávajících klecových chovů na jiný, který by jim usnadňoval udržování separátních přátelských svazků, tak se takové opatření mine účinkem a slepičí život se v tomto směru nezlepší.   Snaha zajistit němým tvářím vytvářet přirozené přátelské vztahy, častý to argument ochránců zvířecích práv, tímto poznáním ztrácí na svém antropomorfistickém půvabu.

 

Slepice sice vykazují znaky základů empatie v situacích kdy se kuřatům něco děje, ale přátelství mezi dospělými se u nich nenosí.

Vědkyně se netají tím, že výsledky nepotvrdily jejich očekávání. Není divu. V poslední době se spíše objevovaly články o slepičí „inteligenci“, jejich schopnostech empatie k potomstvu  i to, jak rafinovaně si dovedou poradit se znásilňováním.  Proto se také tak trochu  počítalo s tím, že slepice budou nějaké vazby udržovat a pokud jim je narušíme, že to u nich povede ke stresu. A protože ten zase aktivuje virové choroby a zhoršuje vzájemnou komunikaci buněk s dopadem na vyšší nemocnost,... měly nové poznatky přinést návod, jak klece vylepšovat.
Protože je ale vše jinak, snaha najít viníka vede ke spekulacím. Mohou prý za to možná velkokapacitní odchovny, v nichž si zvířata nemají možnost vtisknout do paměti správný vzor chování – vyrůstat v malém kolektivu pod dohledem kvočny. Ta si svou skupinku kuřat zprvu úzkostlivě drží stranou od hejna. Tím, že kuřata ale nyní vyrůstají v jakémsi anonymním mega-hejnu, by mohlo vést k osvojování taktiky sociální tolerance. Jejich slabé sociální vazby by tak mohly být důsledek změněných podmínek domestikace v nichž je selekční tlak zaměřen hlavně na rychlost růstu. V takovém případě se totiž vydávání energie na vytváření a udržování nějakých vztahů, stává kontraproduktivní. Jedinci s choutkami se vyhledávat a spolu s nimi i geny predispozice k takovému chování, z populace mizí.   


Vědkyně hodlají ve zkoumání slepic pokračovat. Nyní by mělo být na pořadu prověření, zda méně zdomácnělý kur (který neprošel tvrdou selekcí velkochovů), je na tom s přátelstvím také tak bídně, jako dnešní, moderní a na jednostrannou produkci vyšlechtěné linie.


Prameny:  Abeyesinghe, S. et al. : Do Hens Have Friends? Applied Animal Behaviour Science (2013).
Royal Veterinary College
J L Edgar, J C Lowe, E S Paul, C J Nicol .: Avian maternal response to chick distress, Proceedings of the Royal Society B, 9 March 2011. rspb.royalsocietypublishing.org/

Datum: 22.01.2013 02:20
Tisk článku

Nejznámější bajky - Eislerová Jana
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 88 Kč
Nejznámější bajky
Eislerová Jana
Související články:

Slepice poslouchají jen když jsou hladové     Autor: Josef Pazdera (19.11.2006)



Diskuze:

Jaroslav Santner,2013-01-22 17:50:35

Je vidět, že na rozdíl od vědců v Královské veterinární universitě pan Milan Závodný slepice viděl ve svém přirozeném prostředí. Mohu jeho pozorování potvrdit bez výhrad. I slepice z velkochovu s rozvráceným chováním v hejnu se za několik měsíců v "normálních" podmínkách zorganizují do dokonale fungujícího hejna a ke svému přežití v našich podmínkých ani nepotřebují člověka. Choval jsem slepice na chalupě na samotě asi na dvouhektarovém pozemku. Na chalupu jsem jezdil na víkend. Bylo mi divné, proč slepice nechávají stále více nespotřebovaného krmiva. Z hejna deseti slepic se pod vedením dosti agresivního kohouta stala dokonale organizovaná lovecká smečka. Celý pozemek dokonale zbavili myší, hryzců a krtků. Na hřadu na noc usedaly v neměnném pořadí. Jestli spolu některé slepice kamarádily říci nemohu, ale rvačky o zrnko u nich nastávaly téměř vždy mezi stejnými dvojicemi.

Odpovědět


Daniel Konečný,2013-01-22 18:46:39

Asi jsme meli nejaky retardovane slepice ale sedali vzdy nahodne a o ulovek se prali stylem- vsechny proti te, co jej zrovna drzi. A ne, nemeli zrovna malo mista.

Odpovědět

průkaznost výzkumu

Martin Plec,2013-01-22 10:10:31

O společenském životě slepic vůbec nic nevím, takže nejsem zastáncem ani odpůrcem závěrů tohoto výzkumu. Ale připadá mi, že jde o přehnaně sebevědomé závěry s ohledem na pochybné uspořádání pokusu.

Na 3m^2 (1.75m x 1.75m) bylo 15 slepic, takže jedna slepice má prostor 40cmx40cm. Lze snad očekávat, že v obdobné tlačenici by to třeba u krav dopadlo jinak?

Pokud si slepice nemají o čem povídat, tak není důvod, proč by na takovémhle stísněném prostoru měly mít "kamarádky". Ale na dvorku, jak o tom píše Milan Závodný, to může být úplně jinak. Tam je méně potravy a podstatně více prostoru, takže když se slepice nepřidá k žádné partě, zůstane sama - to jí v davu nehrozí.

Odpovědět


Cil vyzkumu

Martin Krupicka,2013-01-22 11:26:35

Ze clanku jsem pochopil, ze velkochovova slepice v podminkach velkochovu netrpi. Cimz bych to pro potreby tovaren na vejce uzavrel.

Z hlediska slepic na dvorku to urcite jine bude, ale bylo by fajn, kdyby se tyhle vicemene nesouvisejici jevy neslucovaly do jednoho celku.

Bohuzel tenhle vyzkum hodne brzo narazi na problemy filozoficko-eticke, kde i v pomerne civilizovanem kolektivu propukaji temer svate valky za jedinou pravdu.

Co se tyce spokojenosti zvirat, napriklad u tygra bude asi poradi: behajici ve volne prirode > behajici v ZOO > zastreleny pytlakem ve volne prirode.

A ted babo rad...

Odpovědět


Martin Plec,2013-01-22 15:07:00

> Ze clanku jsem pochopil, ze velkochovova slepice
> v podminkach velkochovu netrpi.

Možná že to chtěl článek sdělit, ale jak jsem napsal, podle mě to z tohoto výzkumu neplyne. (Přičemž to ale může být pravda.) Výzkum jen zjistil, že v podmínkách velkochovu slepice nevytvářejí osobní vazby. Nic víc. Jestli slepice jsou nebo nejsou např. stresované, z toho nijak neplyne (i když to by se možná dalo zjistit jinak).

Nic proti takovémuhle výzkumu nemám, ale závěry z něj odvozované jsou dle mého příliš zobecňující. Chápu, že každý vědec chce udělat průlom do světa, ale když svůj pšouk vydává za přelomový objev, tak z něj přestává být vědec.

Odpovědět

Hierarchia.

Milan Závodný,2013-01-22 07:08:16

Už len to, že sliepky žijú v hierarchii, napovedá, že musia mať niektoré družky povedzme menej neobľúbené, než iné. Neviem, ako vo veľkochove, ale u nás doma nocovanie na bidle majú tvrdo hierarchicky vyriešené a ak prídu nové "kolegyne", nastane boj. Podobne o potravu sa "delia" zásadne na základe postavenia v kŕdli. Teda tvoria skupiny s prísnym dodržiavaním postavenia v nej. Ak na sliepky niekto zaútočí, kohút tvrdo bojuje za svoje "manželky", a to i s nasadením života. Ale takéto správanie už nemá ďaleko od správania sa "inteligentnejších" cicavcov. Myslím si, že u sliepok je správanie silne ovplyvnené veľkochovom a neprirodzeným prostredím hneď po narodení. Kedysi sa sliepky správali inak. Veď dnes už takmer nekvokajú, teda nejavia materské pudy.

Odpovědět

čeho se bát víc?

Slaviboj Ošćěpić,2013-01-22 04:19:59

Pokračujícího šílenství se zajišťováním lidských podmínek druhům, které o to vůbec nestojí, nebo velkého potenciálu tohoto objevu v zajištění mezilidské tolerance jednou provždy? Ale zpátky do reality: ono to u kura někdy k něčemu bylo? Tedy vydržování "přátelských" popř. antagonistických vztahů mezi slepicemi? Vždyť i v přírodě je jejich hlavní pracovní náplní zobat a snášet. Akorát k tomu navíc nenechat se sežrat. Jakým způsobem by se u kura projevila reciprocita? Že ani nepípne, když se neoblíbenou sousedku chystá něco ulovit? Nějak mi tu selhává bujná fantazie. Pochopil bych ještě, když by se u slepic vyskytoval rasismus, neboť rozmanitost jejich plemen je natolik bujná, že i slepice by mohla poznat rozdíl, a snaha nezdravě nadržovat příbuzenstvu je evolucí daná. Kéž by se tedy všemožní ochránci poklovali navzájem nad pokusem zavésti ve velkochovu multikulturní prostředí.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace