Nanočástice chitosanu léčí akné  
Ti šťastnější z nás znají akné jako projev puberty, který se jednoho dne objevil a potom zase zmizel. Ale existuje celá řada lidí, kteří akné trpí po celý život a jim přichází na pomocčástečky polysacharidu s antibakteriálními účinky.

 


Ucpané póry – bakterií hory

Akné, jak už bylo řečeno, se objevuje především v pubertě a to skoro u každého. Tím myslím “obyčejné“ akné (latinsky Acne vulgaris), které vzniká jako důsledek uzavření vývodu mazových žláz a jejich následného zanícení. Ve hře jsou samozřejmě hormony, především testosteron, ale svůj díl má i jedna protivná bakterie s latinským názvem Proprionobacterium acnes. Kromě toho ještě existuje akné růžovka, které způsobuje přemnožený roztoč demodex.
 Obvykle se pupínky a následně boláky začnou dělat na těch nejnevhodnějších místech, jako je obličej, ramena, dekolt. Kromě fyzického utrpení sebou nesou i psychickou bolest tím, že nastupuje v pubertě, kdy mladým člověkem cloumají hormony a není si jist sám sebou, může silné akné přivodit i psychické poruchy.

 

Zvětšit obrázek
Acne vulgaris, jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže (Kredit: Henryart, Wikipedie)
 
 
Zvětšit obrázek
Proprionobacterium acnes, bakterie spjatá s výskytem akné je již většinou rezistentní na tetracyklin. (Kredit: Centers for Disease Control and Prevention)

 

 
Nanozabijáci bakterií

Akné se léčí různě. Buďto se používají prostředky pro omezení tvorby mazu nanášené na kůži, nebo lokální antibiotika a retinoidy. Léčba může mít nežádoucí účinky v podobě svědění, zarudnutí kůže a samozřejmě si bakterie časem proti antibiotikům vypěstují odolnost. Zde vstupují do hry nanotechnologie. Již delší dobu jsou na trhu výrobky obsahující antibakteriální úpravu pomocí nanočástic stříbra. Stříbro se naváže na bakterii a doslova ji udusí, zamezí ji látkovou výměnu.

 

 Vědci z Lékařské koleje Alberta Einsteina v LA a z UCLA vyvinuli nový typ nanočástic z chitosanu. Tento polysacharid se běžně nachází v krunýřích raků, krevet a krabů a nanočástice z něj má jednu zásadní výhodu – je biologicky odbouratelná. Jiné typy nanočástic z uhlíku nebo křemíku obvykle je velmi těžké vytvořit a zhruba stejně obtížné je potom se jich zbavit. Tedy nic pro medicínské použití.

Zvětšit obrázek
Zákaz házet tisíce tun schránek korýšů zpět do moře vedl k hledání cest k jejich dalšího využití. Ukázalo se, že obsahují polysacharid chitosan (beta-1,4-D-glucosamine) s antibakteriálními účinky. Kredit: Huhnra, Wikipedia
 
Zvětšit obrázek
Chitosan-alginátová částice má průměr 226 nanometrů. Obrázek je ze skenovacího elektronového mikroskopu. (Kredit: Dr. Friedman, Albert Einstein College of Medicine)
 

 

 

Adam Friedman, dermatolog, vedoucí výzkumného týmu z Albert Einstein College of Medicine, YESHIVA Univ.

 Již zmíněné nanočástice z chitosanu jsou tedy netoxické, biokompaktibilní a biologicky odbouratelné „hrudky“ o průměru menším než 50 nanometrů. Samy o sobě mají antibakteriální účinky, ale kromě toho může dopravovat na místo určení léčivé látky. Každá z hrudek může vézt několik molekul léčiva, které se potom cíleně uvolní do bakterie a zničí ji. Výsledkem může být mast nebo náplast potírající akné bez vedlejších účinků. Samozřejmě výzkum není cílen jenom proti akné, podobně mohou být likvidovány i vůči antibiotikům velmi odolné bakteriální kmeny, jako je zlatý stafylokok nebo Escherichia coli.


P.S. Nemáte po přečtení tohoto článku pocit, že se vám na nose dělá svědivý pupínek?


Zdroje: Albert Einstein College of Medicine, YESHIVA UNIV., UCLA, Nanowerk

 

 

Autor: Martin Tůma
Datum: 31.01.2013 06:25
Tisk článku

Nový přehled biologie - Rosypal Stanislav
 
 
cena původní: 980 Kč
cena: 980 Kč
Nový přehled biologie
Rosypal Stanislav

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace