Je poblíž nás hvězda starší než vesmír?  
To by byl samozřejmě nesmysl, nicméně hvězda HD 140283, vzdálená 190 světelných let, asi vznikla extrémně brzy po Velkém třesku. A přitom je minimálně ze druhé generace hvězd, protože obsahuje špetku těžších prvků.

 

Zvětšit obrázek
Bílý podobr spektrální třídy F. Kredit: James Trexler, upravil Stanislav Mihulka.



Jak starý je náš vesmír? Wikipedia uvádí jako nejlepší odhad věku vesmíru, v němž žijeme, 13,772 miliard let, plus mínus 59 milionů let. Tento údaj z roku 2011 vychází ze standardně užívaného Lambda-CDM kosmologického modelu, zahrnujícího Velký třesk, kosmologickou konstantu (velké lambda) a chladnou temnou hmotu (Cold Dark Matter, CDM). Pokud je tato hodnota správná, pak by nás měl vždycky pořádně rozpálit objev tělesa, jehož stáří se k této hranici nebezpečně blíží. Nemluvě ani o těch, které tuto hranici podle našich pozorování překračují.

 

Zvětšit obrázek
Moderní stručná historie vesmíru. Kredit: NASA, ESA, A. Felid (STScI).

Hvězdného podobra HD 140283 ze souhvězdí Vah (Libra), jsme znali už déle než století a prozatím nás to nechávalo poměrně v klidu. Teď ale na první pohled nepříliš nápadná, i když hodně stará hvězda otřásla i otrlými astronomy. Howard Bond z Pennsylvánské státní univerzity a jeho kolegové právě tuhle hvězdu detailně studovali mezi lety 2003 a 2011, s vydatnou asistencí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Sledovali její zářivý výkon a teplotu, a získaná data pak prohnali evolučními modely vývoje hvězd v čase. Svoje snažení brzy zúročí v publikaci časopisu Astrophysical Journal Letters, kde se dočteme o stáří této hvězdy s nízkou metalicitou (obsahem kovů, tj. prvků těžších než H a He), které Bond a spol. odhadují na 14,46 miliardy let, plus mínus 800 milionů let. A to nezní úplně nezajímavě.

 

Ve chvíli, kdy jsme objevili vesmírný objekt, jehož střední hodnota odhadovaného stáří znatelně překračuje precizně vypilovaný odhad stáří celého vesmíru, tak se dostáváme na zábavně tenký led. Vzhledem k velkému rozsahu možné chyby u odhadu stáří dotyčné hvězdy je samozřejmě velmi pravděpodobné, že tento podobr není starší než námi odhadovaný věk vesmíru. I tak by ale byl velmi extrémně starý. Byl by vůbec nejstarší známou hvězdou ve vesmíru! I kdybychom použili mezní hodnoty udávaného stáří pro vesmír i pro hvězdu, tak by HD 140283 vznikla pouhých 171 milionů let po Velkém třesku. A navíc, jenom 190 světelných let od nás. Tohle vypadá podezřele, i když nejste milovníky konspiračních záhad.

 

Zvětšit obrázek
Howard Bond. Kredit: Space Telescope Science Institute.

První možností samozřejmě je, že někdo udělal chybu. Možná se Bond a spol. mýlili v odhadu věku hvězdy HD 140283, anebo zástupy odborníků různých specializací dospěli k chybnému odhadu věku vesmíru. Ani jedno nelze stoprocentně vyloučit. Pokud nejde o omyl ve výzkumu, mezinárodní konspiraci ani o objekt pocházející z jiného vesmíru, tak se jako nejpřijatelnější vysvětlení jeví, že HD 140283 pochází z druhé generace hvězd vzniklých po Velkém třesku, které odborníci označují jako hvězdy populace II. Ukazuje na to její metalicita, která je sice velmi nízká, ale zároveň nenulová. A můžeme být rádi, že ji máme tak blízko pro naše přístroje. První generaci hvězd po Velkém třesku (známou tak trochu nešťastně jako populace III), které by kromě stop lithia neobsahovaly žádné kovy (v astronomickém smyslu slova), jsme zatím ještě spolehlivě nepozorovali. Vysvětlujeme si to tak, že byly nesmírně hmotné a za pár milionů let zmizely v nepředstavitelných supernovách toho největšího kalibru. Možná také vznikaly a umíraly v těsných vícehvězdných systémech.

 

Zvětšit obrázek
Pouhým okem viditelná kulová hvězdokupa 47 Tucanae. 16 700 světelných let od nás, stáří 13,06 miliard let. Kredit: Thomas V. Davis, NASA.

Ve skutečnosti byl hlavní motivací výzkumu Bonda a spol. výrazný konflikt mezi dřívějšími odhady stáří vesmíru a odhady stáří kulových hvězdokup Mléčné dráhy, které se dříve jevily jako starší, než celý vesmír. Z tohoto úhlu pohledu Bond s kolegy nejspíš uspěl, protože se hvězda HD 140283 vejde do rozsahu hodnot stáří známého vesmíru, byť s odřenýma ušima. Je-li odhad stáří této hvězdy reálný, tak podle všeho hvězdy populace II, které mohly vzniknout až po vychladnutí hmoty z explozí ohromujících supernov gigantických prvních hvězd (populace III), povstaly rychleji, než jsme si doteď mysleli. Zajímavého podobra, který je tak blízko, budeme jistě zvědavě zkoumat i dál.



Literatura

Universe Today 23.2. 2013, Wikipedia (Age of the universe, HD 140283).


 

Datum: 28.02.2013 15:30
Tisk článku

Hvězda betlémská a chronologie života Ježíše Krista - Šuráň Josef
 
 
cena původní: 260 Kč
cena: 242 Kč
Hvězda betlémská a chronologie života Ježíše Krista
Šuráň Josef
Související články:

Mléčnou dráhou sviští miliony vysokorychlostních černých děr     Autor: Stanislav Mihulka (03.09.2019)
Je podivná hvězda reálným ostrovem stability supertěžkých prvků?     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2017)
Co nám zaclání záři záhadné hvězdy KIC 8462852?     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2016)
AR Scorpii: Bílý trpaslík pálí na červeného trpaslíka energetickou zbraní     Autor: Stanislav Mihulka (29.07.2016)
První splašená dvojhvězda historie boří zavedené teorie     Autor: Stanislav Mihulka (21.04.2016)



Diskuze:

Naopak

Jiří Švarc,2013-02-28 23:03:41

Přeci nezáleží na tom kde je, vesmír je homogenní. Naopak na okraji pozorovatelného vesmíru vidíme "hvězdy" nejmladší.

Odpovědět

Paradox

Veverka Savlozuba,2013-02-28 21:44:15

Pokud by se nejstarsi znama hvezda nachazela jen 190 ly od nas, tak by nam to celkem elegantne mohlo vysvetlit Fermiho paradox :)

Odpovědět

Nevěřim na to, že se dá zjistit stáří vesmíru.

Miroslav Hrach,2013-02-28 20:34:21

Vesmír je prý starý 13 miliard let a země celých 5 miliard. Mě to připomíná, že je země středem vesmíru. Hvězd je miliardy miliard planet asi taky a všechny jsou starý zhruba stejně. Blbost. Kde by asi zbyl čas na růst obrovských černých děr, které polykají hvězdy celé věky.
Tomu vesmíru bohužel vůbec nerozumíme. Až se naučíme cestovat mezi hvězdami budeme dál.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2013-02-28 19:34:21

Údaje o hvězdě vůbec nesedí. Podle označení "podobr" by měla být větší než Slunce a tedy vydržet méně než 10 miliard let. Pokud by byla někde na okraji pozorovatelného vesmíru, bylo by to OK, jak napsal předřečník, ale přitom je zanedbatelně blízko.
Kde je schovaná ta kachna?

Odpovědět

Kde sa vzala

Milan Závodný,2013-02-28 19:05:00

v našej galaxii? Ako vôbec môžeme vidieť blízko nás niečo z počiatku vesmíru? To je akoby dynosaurus nasadol na raketoplán a vrátil sa späť na Zem, práve do našej doby. Asi to znamená, že prvé galaxie /napr. kvazary/ sa museli nejako roztrhať a zaplaviť okolitý vesmír svojimi hviezdami. Vidíme hviezdu z niektorého z kvazarov?

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-02-28 20:35:14

Na tom ale není vlastně nic divného. Mléčná dráha dráha samotná je také tak stará - nebo přinejmenším její komponenty včetně některých hvězd. Neexistuje něco jako první nebo druhá generace galaxií. Galaxie se samozřejmě vyvíjely, jejich zárodky splývaly, z nepravidelných se stávaly spirální a ta podobně, ale každopádně jde o kontinuální proces.

Odpovědět


Vek

Milan Závodný,2013-03-01 19:52:36

Viem, že naša galaxia je stará cca 12 miliárd rokov. Áno, tak stará hviezda sa tu môže objaviť, ibaže ako už niekto podotkol, zastavil sa na nej čas. Má elixír dlhovekosti. Vesmír rozhodne homogénny nie je, aspoň ak ide o časovú škálu, ale potom by sme mali niekde v okolí okrem extrémne starých hviezd vidieť vari aj tie kvazary, či nie? Taký zatúlaný kvazarík kdesi za Andromedou... Asi tomu nerozumiem. Príliš hmotná hviezda mala dávno zaniknúť. Alebo ju niečo po malých dávkach priživuje.

Odpovědět


Proč by ne?

Jan Valečka,2013-03-09 16:20:32

Proč bysme poblíž nás nemohli vidět těleso, které pochází z počátku vesmíru? Pokud mělo takové štěstí a dlouhověkost, že přežilo, může být kdekoliv, tehdy místo, kde je teď Země taky existovalo a něco tu být muselo. To že je hvězda obr neznamená, že je hmotná. Až bude slunce staší, taky bude obr, ač teď je trpaslík. Tahle hvězda už starší je, takže přechází do stádia červeného obra teď. A nakolik to chápu, tak kvasary už dnes neexistují, proto je můžeme vidět jen velmi daleko. Tím, jak dlouho sem světlo z dálky letí, doslova vidíme minulost.

Odpovědět

Čas

Zdeněk Bártek,2013-02-28 18:10:48

Třeba je ta hvězda v nějaké časové anomálii, kde čas plyne rychleji.. :D

Odpovědět


Barak Obava,2013-03-01 10:34:25

To už by bylo dávno po ní. Chtěl jste říct pomaleji, a to se docela určitě nachází, vzhledem k její gravitaci.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace