Dospělé kmenové buňky jsou často považovány za univerzální všelék, jehož používání bude vyřešeno do švestek. Ale jak už to v biologických oborech bývá, čím víc do něčeho koukáme, tím méně o tom víme a stále narůstá hromada nevyřešených otázek. Nejspíš jste slyšeli, jaká je brnkačka opravit srdce poničené infarktem kmenovými buňkami izolovanými pacientovi z jeho vlastní kostní dřeně. A vypadá to opravdu slibně, buňky z kostní dřeně jsou v současnosti jediné rozumně dosažitelné dospělé kmenové buňky, které umíme dlouhodobě pěstovat v laboratoři. Máme jich tudíž dost na experimenty všeho druhu, i na pokusy na lidech. Ale kdo ví, co všechno odběr kostní dřeně obnáší, musí se nad mými předchozími větami ušklíbnout. Samotný odběr probíhá pod narkózou, dobrovolník většinou vyfasuje na několik dní neschopenku, protože hojení rány není žádná rychlovka.

Proto se hledají lepší způsoby, jak si buňky obstarat. A přinejmenším jeden nadějný tu je. Stačí pacienta stimulovat podáním růstového faktoru pro granulocyty (G-CSF) a kostní dřeň uvolní tolik žádané buňky do oběhu. Korejský vědecký tým pod vedením Dr. Hyo-Soo Kima tyto buňky z periferní krve vychytal a injikoval do srdečního svalu pacientů po infarktu. Po šesti měsících proměřil fungování jejich srdce  několika testy a porovnal je se skupinou pacientů léčených standardně. Výsledky byly potěšující, srdce pacientů, kteří dostali dávku kmenových buněk, vykazovala mnohem lepší kondici.

A teď přichází prostor na happy end, jenomže já jsem vám slíbila ALE. Tady ho máte.
Důkladnější prohlídka srdcí ukázala, že v místech, kde byly koronární cévy vyztuženy implantáty, aby si udržely větší vnitřní průměr, vyrostly dobrovolníkům hrudky nové tkáně. Nevíme, odkud buňky této tkáně pocházejí, jestli jsou potomky injikovaných kmenových buněk. Nicméně právě ony představují zdvižený prst a hlasité ALE v debatách o světlých zítřcích s orgány vyrobenými na míru z dospělých kmenových buněk.