Bioetický poprask kolem genomu Henrietty Lacksové  
Henrietta Lacksová se před smrtí na rakovinu děložního krčku stala bez svého svolení dárkyní legendárních HeLa buněk, nesmrtelné buněčné linie, která je pojmem v celé biomedicíně. Publikace genomu HeLa buněk bez souhlasu příbuzných vyvolala skandál.


 

Zvětšit obrázek
Henrietta Lacksová (1945). Kredit: rodina Lacksových, Wikimedia Commons.

Henrietta Lacksová, původem z Virginie, pracovala na tabákové farmě v Marylandu a byla matkou pěti dětí. V zimě roku 1951 vyhledala lékařské ošetření kvůli poševnímu výtoku po porodu. V baltimorské Nemocnici Johnse Hopkinse ji nakonec diagnostikovali agresivní karcinom děložního hrdla, jemuž 4. října 1951 podlehla s metastázemi v celém těle, ve věku 31 let. To je velmi smutné, ale ne až tak zvláštní, podobný osud potkal a asi ještě potká mnoho žen. Jenže Henriettu Lacksovou zná díky její nemoci celý svět.

 

Zvětšit obrázek
HeLa buňky s obarvenými jádry. Kredit: TenOfAllTrades, Wikimedia Commons.

Při ozařování nádoru ji totiž lékaři odebrali dva vzorky tkáně děložního hrdla, které vzápětí obdržel George Otto Gey z Laboratoře tkáňových kultur Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru a vypěstoval z nich legendární nesmrtelnou buněčnou linii HeLa buněk. Buňky nesmírně dravého nádoru Henrietty Lacksové se ukázaly být úžasně houževnatými a dodnes patří k nejoblíbenějším kulturám biomedicínského výzkumu. Množí se s nadšením a bez zábran, z Hayflickova limitu buněčných dělení lidských buněk si dělají legraci. Jsou tak úspěšné, že ke vzteku zaměstnanců laboratoří pronikají do ostatních buněčných kultur a zaplevelují je. Rebecca Sklootová ve své nejslavnější knize „The Immortal Life of Henrietta Lacks“ (2010) spočítala, že se v dnešní době HeLa buňky objevují ve zhruba 300 rozmanitých vědeckých publikacích měsíčně. Henriettu Lacksovou zná snad každý biolog a v jistém smyslu žije dodnes. Její buňky dokonce poměrně často létají na oběžnou dráhu, což by se jí samotné v roce 1951 jistě ani nesnilo.

 

Henriettě Lacksové odebrali vzorky tkání, aniž ji kdo žádal o dovolení. Tehdy to neukládal zákon a ani to nebylo zvykem. Poválečná medicína měla svých starostí dost a etické tahanice nebyly na pořadu dne. Na druhou stranu, Lacksová byla chudá černoška a lékaři s ní podle všeho nejednali vždy v rukavičkách. Někteří lidé vnímají její příběh přecitlivělou optikou dneška jako exemplární příklad otřesného biologického hyenismu, i když k vědcům podobné řeči doléhají jen z dálky. Nedávno ale kolem HeLa buněk vypukl pořádný skandál.

 

Zvětšit obrázek
Rebecca Sklootová.
Kredit: Larry D. Moore, Wikimedia Commons.

Lars Steinmetz z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a jeho tým totiž v odborném časopise G3, jistě v dobré víře, publikovali genom a transkriptom HeLa buněk. U tak hojně využívané buněčné kultury to bylo jenom otázkou času a mnohé části genomu HeLa buněk už byly publikovány dříve. Jenže: mnozí lidé byli po přečtení knihy Rebeccy Sklootové zvědaví, zda si Steinmetzův tým opatřil povolení rodiny Henrietty Lacksové. Steinmetz a spol. se pochopitelně domnívali, že pracují s notoricky známým a tudíž bezproblémovým biologickým materiálem, a žádat někoho o povolení je ani nenapadlo. Skandál vypukl poté, co se o genomu HeLa buněk dozvěděla Sklootová a vychutnala si vědce ve sloupku pro New York Times. Zaskočený Steinmetzův tým pak publikovaný genom v bouři nevole raději stáhl.

 

Henrietta Lacksová, někdy v letech 1945-1950. Kredit: rodina Lacksových, Wikimedia Commons.

Steinmetz a další lovci genomů argumentují, že se genom HeLa buněk čte celá desetiletí a že když si dají tu práci, posbírali by jejich genom z volně dostupných informací v databázích. A na obzoru jsou další, ještě podrobnější analýzy genomu HeLa buněk, které její příbuzné a příznivce jistě namíchnou ještě víc. Je fakt, že HeLa buňky sice očividně vznikly z lidských epiteliálních buněk infikovaných lidským papilomavirem HPV18, ale jejich genom se od lidského v mnohém liší. Mají například 82 chromozómů, což nešťastná Henrietta jistě původně neměla. Zároveň je ale také pravda, že snad žádná buněčná linie běžně používaná ve výzkumu není tak intenzivně spojená se jménem dárce a potažmo s jeho rodinou, jako právě HeLa buňky. Lékaři se sice zpočátku snažili udržet jméno Henrietty Lacksové v anonymitě a nazývali jí „Helen Lane“ anebo „Helen Larson“, ale nepovedlo se. Příbuzenstvo Lacksové se nechalo slyšet, že genom HeLa buněk podle nich prozrazuje citlivé informace o jejich rodině.

 

Co bude dál? Steinmetz a spol. se omlouvají na všechny strany a podle všeho doufají, že získají jakousi formu souhlasu a s ní přečtený genom opět zveřejní. Snad zvítězí zdravý rozum a uspějí. Zároveň se nám tu ale rýsují budoucí problémy olbřímích rozměrů. Vědci totiž používají bez formálního souhlasu dárců celou řadu dalších buněčných linií. Mají teď hledat souhlas pro každou z nich?

 

Zvětšit obrázek
Lars Steinmetz je v pěkné kaši. Kredit: ESOF.

A co když vědci pracují s DNA někoho, kdo jim dal souhlas, ale pak začne protestovat rodina či etnikum dotyčného? To všechno na první pohled působí jako úsměvné nesmysly, ale v dnešní době, kdy zvláště v USA létají žaloby rychleji než kulky, by takové problémy mohly velmi rychle zmasakrovat celou lidskou genomiku. Stačí si vzpomenout na geneticky modifikované organismy. Pokud se vědci dostatečně nevěnují práci s veřejností, nevysvětlují, nepřesvědčují a ponechávají prostor bioetikům, kteří se snadno utrhnou ze řetězu, tak je zle.


Literatura

Science Insider 26.3. 2013, Nature News 27.3. 2013, G3 online 11.3. 2013, Wikipedia (Henrietta Lacks).


 

Datum: 02.04.2013 15:41
Tisk článku

Související články:

David šilhal     Autor: Josef Pazdera (24.02.2005)
Zatoulané buňky matou vědce     Autor: Jaroslav Petr (13.10.2003)



Diskuze:

casovy paradox?

Tomáš Viktora,2013-04-04 10:54:37

pani evidentne musela mit stroj casu a pokorila casovy paradox:

"V zimě roku 1951 vyhledala lékařské ošetření kvůli poševnímu výtoku po porodu. V baltimorské Nemocnici Johnse Hopkinse ji nakonec diagnostikovali agresivní karcinom děložního hrdla, jemuž 4. října 1951 podlehla s metastázemi v celém těle, ve věku 31 let. "

Tedy ona v zime sla k doktorovi presto ze umrela uz na podzim toho sameho roku.. :))

Odpovědět


x

Roman Gramblička,2013-04-04 13:12:25

xyz

Odpovědět


tomáši, proboha

Roman Gramblička,2013-04-04 13:14:28

zima trvá obvykle od prosince do února... víc napovídat nebudu, tak si přečti svůj příspěvěk ještě jednou a zastyď se

Odpovědět


Alexandra Zahradnikova,2013-04-04 13:41:58

No, mohlo to byt aj lepsie stylizovane :) na wikipedii sa uvadza ze to bol januar 1951.

Odpovědět

trochu pokory ...

Petr Klíma,2013-04-03 13:27:27

Tohle je trochu silná káva ...

> pod zasterkou toho tak dojemneho starani se o prava tech,
> kteri k zadnemu pokroku neprispivaji a jen se vezou.

I poslední popelář, instalatér a prodavač, přispívá k tomu abyste se hrdí nositelé pokroku nebrodili v odpadcích, lejnech a nebo neměli hlad. To oni drží základy civilizace a to každý den. Pokud přestanou pracovat vědci poznáme to za roky, pokud prodavači tak hned zítra.

Obě skupiny lidí jsou pro fungování světa stejně důležité.

Odpovědět


Rovnostárstvo

Marek Fucila,2013-04-03 19:35:03

Nemáte pravdu. Toto vyhlásenie zaváňa kresťanským "všetci sme si rovní", alebo ešte skôr socialistickým vyzdvyhovaním robotníkov. Obe filozofie sú na omyle. Ľudia nemajú rovnakú hodnotu ani medzi sebou navzájom a už vôbec nie celospoločenskú.

Dnešní predavači, inštalatéri a smetiari môžu robiť povedzme 40 hodín týždenne a zbytok týždňa žit bez obáv, že budú umierať hladom a na banálne infekcie len preto, že v minulosti boli jedinci, ktorí nejakým spôsobom prispeli k pokroku. Takmer určite sa mohli mať ešte lepšie, ak by sa neboli bývali hádzali vede polená pod nohy.

To, že ľudia prispievajú k menej chaotickému spôsobu samoorganizácie spoločnosti svojou poctivou prácou a vytvárajú tak stabilnejšie prostredie pre tých, ktorí realizujú svoje nápady je síce chválihodné, ale brať si zásluhy za pokrok len preto, že človek robí čokoľvek iné je trochu prehnané. Potom môžeme zásluhy pokroku priradiť aj neživým veciam.:-)

Ani predavači ani inštalatéri ani smetiari nie sú pre fungovanie sveta rovnako dôležití. Bez jedných druhých aj tretích by to tu na nejakej úrovni fungovalo. A fungovalo by to tu aj bez vedcov. Choďte sa pozrieť do väčšieho tesca alebo na ktorýkoľvek eshop ako dôležití sa stali v dnešnej dobe predavači. Nahrádza ich nejaký druh automatickej technológie.

Nechcem obhajovať schematický názor, že sú nejakí ľudia nadradení iným, len hovorím, že pri rôznych uhloch pohľadu majú rôzni ľudia rôzny príspevok pre poločnosť. Z pohľadu vedy sú skrátka jedinci, ktorí ju hýbu smerom vpred a väčšina sa vezie. Úryvok, ktorý ste vytrhli z kontextu nebola podľa mňa kritika toho, že sa ľudia vezú, ale toho, že sa vezú a ešte si uzurpujú nezmyselné práva aby sa zviezli ešte viac bez ohľadu na to, že tým potom pokrok priamo brzdia.

Odpovědět


Pokory?

Milan K,2013-04-03 21:06:46

Petře, KAŽDÝ je nahraditelný.

Odpovědět


Jak jiz rekl Marek Fucila, nejsou.

Vaclav Knowledge-integration,2013-04-05 01:10:19

> kteri k zadnemu pokroku neprispivaji a jen se vezou.

"Obě skupiny lidí jsou pro fungování světa stejně důležité."
-------------------

'Fungovani sveta' a pokrok neni to same!
Kdyz nekdo neco noveho vynalezne, prijde s novou myslenkou, to vynalezene a tu myslenku pak zdedi vsechny nasledujici generace a profituji z nich. Ale vetsina obycejnych lidi do studnice vedeni lidstva nic neprida, naopak pozivaji benefit vsech minulych i soucasnych myslitelu, vynalezcu. Ponechani sami svym schopnostem, nikdy by nepozivali takoveho zivotniho standardu, ktery pozivaji. Uklizecka by zametala hlinenou podlahu v proutene chysi, delnik by ryl klackem zaplevelene policko... Vsechny vymozenosti naseho moderniho zivota dostali prakticky darem od vsech tech vynalezcu, myslitelu, i kdyz si na ne 'vydelali' jako sroubkove v nejakem zamestnani u vice schopnych jedincu. Jejich usili by nikdy na to co maji nestacilo. Staci se podivat jak se dnes drou lide v zaostalych zemich sveta (eufemisticky nazyvanych tretim svetem, nebo vyvojovym, nebo rozvijejicim se) a co za to maji. Anebo jak dreli nasi predkove pred nejakou tou stovkou let a co za to meli. A co maji bez driny v nasi spolecnosti.

Odpovědět


Na tohle se většinou odpovídá takto:

Vojtěch Kocián,2013-04-05 07:59:55

Vědec může dělat popeláře po, řekněme, týdenním školení, kvalifikovaného prodavače po měsíci a instalatéra po půl roce. Jak dlouho by museli zaměstnanci v těchto profesích studovat, aby mohli zastat práci vědce?

Odpovědět


Ne tak docela

Vaclav Knowledge-integration,2013-04-05 17:40:11

"Vědec může dělat popeláře po, řekněme, týdenním školení"
-----
Jenze to nevystihuje to o cem hlavne mluvim, tedy ze ti na nizsich sprslich inovatorskeho zebricku dostavaji darem obrovskou cast sve odmeny za to co delaji od vsech tech, kteri jsou na tom zebricku nad nimi a nejvic samozrejme v tomto smyslu prispivaji ti na vrcholu toho rozvrstveni. A samozrejme tim darem nemyslim nejake prerozdelovani.

Jinak mam uctu i k tem ciste manualnim povolanim, ale jen dokud ti, kteri je provozuji 'znaji sve misto' a rozpoznavaji, na ktere strane je chleb namazany - ze by meli drzet v patricne ucte vsechny nad nimi na tom zebricku a ne je zotrocovat, jak se to dnes deje.

Ale vina je tady hlavne na tech, kteri se takto zotrocovat nechavaji, a jeste se tem pod nimi zbabele omlouvaji, protoze kdo jiny by mel vedet lepe, nez oni.

Odpovědět


Tvrdý socializmus

Mojmir Kosco,2013-04-05 17:49:13

I takové pokusy tady byli a nefungovalo to ani na jednu stranu .Asi jako v tom vtipu

Jde Zápotocký ráno do práce a kouká jak mu chlap opravuje bránu .Po celodenní úmorné práci (Uran popravy a pod.) jde zmožen večer domů a kouká chlap mu pořad opravuje bránu .Povída prosím tě co se stím páráš já bych ji měl opravenou za půl hodiny .Vy ano pane prezidente vy jste zámečník ale já jsem soudce ...

Odpovědět


To Vaclav Knowledge-integration

Vojtěch Kocián,2013-04-05 19:48:51

To měla být jen glosa z myšlence zakladatele vlákna, ale budiž:

V praxi to funguje tak, že ti na vyšší příčce "inovativního žebříčku" jsou jen velmi obtížně nahraditelní. Ti na nižších příčkách přijímají plody práce těch z vyšších příček a jsou i mnohem snadněji nahraditelní. Nicméně i oni jsou pro společnost užiteční i když nikoliv jako jednotlivci ale jako masa, která dělá to, co by ti na vyšších příčkách mohli dělat také, ale pak by neměli čas a prostředky na to, co je na vyšších příčkách udržuje. Tedy spodní část žebříčku splácí i té horní a ve zdravé společnosti je to vyrovnané. A pokud jde o některé manuální práce, tak i ty se pomalu dostávají do kategorie obtížně nahraditelných. Lidé hrozně zlenivěli.

Tedy myšlenka Petra Klímy je správná jen částečně - Jeden jednotlivý popelář společnost neudržuje (stejně jako vrátný neudržuje v chodu celou fabriku), vždy se za něj najde náhrada, ale všichni popeláři dohromady už mají na společnost velký vliv. A ano, podkopnutí pyramidy odspodu se vždy na jejím pádu projeví rychleji než odseknutí vrcholku. Ale jak už ukázal Stalin - čistky v důstojnickém sboru neovlivnily armádu v době míru nijak významně. Když však došlo na válku, byla z toho tragédie.

Odpovědět


Nahraditelnost, uzitecnost

Vaclav Knowledge-integration,2013-04-06 16:03:01

LOL Zakladatel vlakna jsem ja, to se jen panu Klimovi spatne zaradil prispevek...

Ohledne toho zarazovani a dalsich chutovek se divim, proc je tenhle vedecky blog tak technicky nemozny, proc me treba vyloguje kazdych asi deset nebo patnact minut, jako kdyby ho provozovali nejaci masiblove, kteri se zajimaji o vedu, aniz si umi zavazat tkanicky u bot.
Pro ty kteri tu prisli o pracne napsany prispevek mam radu - pokud pouzivaji Firefox, at si do nej stahnou plugin Lazarus, ten vam uchova napsane i v pripade kolapsu celeho prohlizece. Priznacne jsem ho zatim pouzil jen a prave tady na OSELu, ktery opravdu je jako osel.
---------------------------------------------------
Ja se na tu vec nedivam utilitarsky, ze lide jsou nahraditelni, anebo ne, anebo jak jsou uzitecni. To zavani moralnim kanibalismem. Prece tu snad nedrzime jeden druheho pod krkem nejakou hrozbou nenahraditelnosti, anebo se nebudeme hadat, kdo je jak komu uzitecny. Ja po tom, aby me nekdo neco splacel nevolam. Ostatni prostrednictvim zakonu te nasi povedene spolecnosti ovsem po me splaceni vyzaduji.

Myslenka nejakeho vzajemneho 'splaceni' dle meho nazoru nepatri do slusne spolecnosti. Ja vubec nerikam, ze protoze lide na spodku te pyramidy dostavaji darem vetsinu sve zivotni urovne, ze proto maji neco tem, kteri jsou v te pyramide nad nimi, neco splacet. Prece nejsou jejich otroky. Uplne by stacilo kdyby na nich neparazitovali danovym dojenim jako hospodar doji svuj dobytek. A nejde jen o to danove dojeni, ale oni si hlavne narokuji regulovat vsechny, a to hlavne tech nad nimi, narizovanim co a jak smeji delat, pod hrozbou nasili v pripade neposlusnosti.

Ty regulace a zdanovani vseho co se hybe je zavedene plosne, pro vsechny, ale to je jen takova kanibalisticka zasterka na oklamani, zakryti toho, ze jde hlavne o regulaci tech, kteri jsou v te pyramide vyse (brano z pohledu toho ktereho parazitujiciho kanibala), ze jde o regulaci tech, kteri umi neco vymyslet, kteri umi vydelat bohatstvi (zduraznuji vydelat, tedy ne zabrat, nebo podvodne ukrast). Cili nejde jen o dojeni kravy, ale i nasazeni chomoutu a rizeni jak a co kdo smi v te ktere sfere cinnosti delat.

Volny trh, tedy trh zalozeny na plne dobrovolne smene hodnot (do ktere se spolecnost nemicha svym vypalnym kteremu rikame DPH a regulacemi), plne a spravedlive splati kazdemu hodnoty ktere na trh prinasi a nikdo nikomu nic vic nedluzi. Nejsme prece otroci jeden druhemu, to jen ten dnesni otrocky system toho naseho tak zvaneho civilizovaneho sveta z nas otroky dela, ale neni to nic nevyhnutelneho, nebo pro fungovani spolecnosti nutneho.

Odpovědět

Článek

Mojmir Kosco,2013-04-03 08:26:14

neodpověděl ani na jeden argument protivníku dostatečně .Nečastější vědecky argument to je : nevědělo, nedomyslelo , v době vzniku bylo všechno jinak je nejčastější argumentem současné vědy a to vždy když má věda problém s etikou nebo morálkou. Zajímalo by mne spíš zda lze spojit rodinu a 5 děti může být pěkně velká linie a prognozovat jejich budoucnost z hlediska genomu jednotlivých potomků a tudiž zda je může ohrozit třeba pří příjmu do zaměstnání nebo při sjednání zdravotního pojištění a zda k tomu již došlo. Přišel človiček do pojišťovny tam mu udělali rozbor a zjistili přibuznost se jmenováným genomem následně zjistili že je dokonce přímím potomkem potom zjistili že je černoška a pracuje na benzínové půmpě a odmítli ji pojistit na tento konkretní druh nemoci a pod.

Odpovědět


Alexandra Zahradnikova,2013-04-03 10:20:38

hele, to nie su vzorky pre Animus. Z tych buniek nikdy nikto nenaklonuje cloveka napriklad. Uz len ze obsahuju nadpocet chromozomov. Nebudu sa kompletne zhodovat ani len s genomom tej pani, nieto este jej potomkov (ktori s nou zdielaju 50% dedicnej informacie), ani ich potomkov (ktori s nou zdielaju v priemere 25% dedicnej informacie). Nikto nemoze vediet, ktore z jej aliel, aj uz znamych genov, jej potomci ziskali.

Suhlasim s dnesnym principom ziskania suhlasu pre pouzitie vzoriek za konkretnym alebo aj nekonkretnym ucelom. Smutne ale je, ze ludia len stale spekuluju kde kto moze co zneuzit. Ludia prilis pozeraju horory o sialenych vedcoch, evidentne.

Odpovědět


samozřejmě

Mojmir Kosco,2013-04-03 15:30:16

kdyby to tak bylo tak je to super a nikdo by neprotestoval.Problém je že v výzkumnici sami tvrděj že "že snad žádná buněčná linie běžně používaná ve výzkumu, není tak intenzivně spojená se jménem dárce a potažmo s jeho rodinou, jako právě HeLa buňky" tudiž lze identifikavat nejen dárce ,který o to neveděl ani k tomu nedal souhlas ale i jeho rodinu

Odpovědět

Uplna blbost

Zdenda A,2013-04-03 00:02:45

Vzorek byl odebrany legalne a tim to konci. Tedy melo by. Americky narodni sport, soudit se o cokoliv a kdykoliv tady ukazuje svoji obludnost. Podle tohoto klice by se mel zrusit cely biomedicinsky vyzkum, drtiva vetsina laboratori po celem svete pouziva lidske bunecne linie. Jiste, od tech recentnejsich treba existuje podepsany informovany souhlas s odberem, ale co kdyz byl darce pod emocnim tlakem? Nebo co zbytek rodiny, co kdyz se svet dozvi o jejich amplifikaci genu BLB? Tak honem, jdeme se soudit, ten institut utraci rocne stovky milionu dolaru (to nevadi, ze na neco uzitecneho), tak jim pustime zilou. A pravnici institutu na to pristoupi, nechteji negativni publicitu, naklady na soudni vylohy a ohrozeni dobre povesti, coz by mohlo znamenat mene daru od sponzoru.

Odpovědět


máte pravdu

Roman Gramblička,2013-04-04 13:20:57

tu právníckou bandu vystěhovat na pustý ostrov ať se tam žalujou navzájem

Odpovědět

pravne krysy

Miro Macko,2013-04-02 23:46:45

za všetkymi takýmito problemami dnešnej spoločnosti stijí horda právnikov, čo sa ako krysy priživujú na zvyšku spoločnosti, čo len čakajú kde kto spraví nejaký krok ktorý by sa dal pred súdom dobre speňažiť. Neverím tomu že by nejakého normálneho človeka napadlo, že zverejnením genomu nejakej jeho 60 rokov mrtvej pratetičky sa na verejnosť dostávajú na verejnost nejaké citlivé údaje o jeho rodine. To len nejaký pošuk v bielej košielke zaňuchal doláre... Ja by som určite nemal problém keby niekto zverejnil moj genom kludne aj teraz ked zijem... čo to proti mne ako kto zneužije? Zistia z toho že nemám rád karfiol? Alebo že ma komáre štípu viac lebo im chutí moja krv? Pánboh ochránil ľudstvo, že právnici neboli v časoch, keď človek objavil koleso alebo sa naučil používať oheň.

Odpovědět

Měli by je přejmenovat:-)

Pavel Hudecek,2013-04-02 21:47:38

Stačí začít používat nějaké pro humanitně "vzdělané" jedince nesrozumitelné označení, nejlépe číselné a bude pokoj.

Odpovědět

Zbabelstvi jen nahrava protivnikum

Vaclav Knowledge-integration,2013-04-02 20:14:17

"Steinmetz a spol. se omlouvají na všechny strany a podle všeho doufají, že získají jakousi formu souhlasu "
---

Takovym pristupem jen davaji protivnikum za pravdu. A delaji to proto, ze sami tem iracionalnim postojum veri, proto jsou vuci takovym narcenim bezbranni a proto nakonec prohraji a s nimi i cela veda.

---------
Henriettě Lacksové odebrali vzorky tkání, aniž ji kdo žádal o dovolení. Tehdy to neukládal zákon a ani to nebylo zvykem.
---------
Paradoxni, ovsem jen zdanlive je to, ze ty nase zakony omezujici vedecke zkoumani dali do placu ti, kteri se tak dojemne berou za univerzalni spolecenskou solidaritu. Jenze za tim vsim je jen nenavist a snaha dostat se za jakoukoli cenu na kobylku podnikatelum, vedcum a vubec vsem kteri neco uzitecneho delaji, a to vse pod zasterkou toho tak dojemneho starani se o prava tech, kteri k zadnemu pokroku neprispivaji a jen se vezou.

Cele je to nejspis snazeni nejakych organizatoru te nasi dnesni nedobrovolne, tedy nasilne spolecenske 'solidarity', aby vyhecovali nejake vycurane potomky te nestastne zeny aby se tito brali za sva prava neprava. Ti a vsichni ostatni by meli byt radi, ze aspon nekdo v jejich rodu necim prispel ke vseobecnemu dobru nas vsech, jenze zastavit vsechen pokrok, nebo dat prulom sve nenazranosti, je pro tyhle vycuranky a jejich podnecovatele prednejsi. A vedci svou zbabelosti jen posvecuji jejich konani. Amen

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz