Hvězdný písek z pradávné supernovy objeven v meteoritech  
Týmu Washingtonovy univerzity v St. Louis se po velkém úsilí podařilo objevit zrnka oxidu křemičitého, která jsou starší než Sluneční soustava. Pocházejí ze supernovy, jejíž exploze možná odstartovala vznik Slunce.

 

Zvětšit obrázek
Složený snímek pozůstatku supernovy Cassiopeia A, v němž teleskop Spitzer našel stopy oxidu křemičitého. Kredit: NASA/JPL-Caltech, Wikimedia Commons.


Když se rodilo naše Slunce, tak to pochopitelně nebylo v absolutním vzduchoprázdnu. Je to už sice strašlivě dávno, vše ale nasvědčuje tomu, že před 4,57 miliardami let se Slunce zažehlo ve smrštěném kusu molekulárního mračna, uvnitř hvězdokupy o průměru 6,5 až 19,5 světelných let. Došlo k tomu v početné společnosti 1 až 10 tisíc hvězd, která se ale 135 až 535 milionů let po svém vzniku začala rozpadat. Z dnešního pohledu je to věčná škoda, alespoň pokud jde o fantastické scenérie na obloze. A jak to víme? Zní to nejspíš zvláštně, ale ve Sluneční soustavě je stále ještě možné najít materiál, který je starší než Slunce.

 

Zvětšit obrázek
Pierre Haenecour. Kredit: Manavi Jadhav, WUSTL.

V nejstarších meteoritech se občas objevují zrnka hmoty, která se vší pravděpodobností vznikla při dramatickém zániku pravěkých hvězd v dobách před rozsvícením Slunce. Detailní analýzy říkají, že v nich bývají stabilní izotopy, vytvořené rozpadem krátkověkých izotopů, jako je například železo 60, které mohly vzniknout jedině ve výhni exploze supernovy, alespoň pokud víme. Z toho lze usoudit, že se někde poblíž místa vzniku Slunce odpálila jedna či více supernov. Z jejich popela a pozůstatků menších hvězd vznikla celá Sluneční soustava, včetně všech jejích obyvatel. Pokud jde o chemické složení předslunečního materiálu, bývá to například uhlík ve formě nanodiamantů či grafitu, karbid křemíku či titanu, nitrid křemičitý, korund, spinel, silikáty,oxid titaničitý a vzácně také oxid křemičitý. První zrnko oxidu křemičitého, tedy vlastně hvězdného písku staršího než Slunce, jsme v meteoritickém materiálu objevili v roce 2009. Od té doby byla nalezena pouze 4 další zrnka.

 

 

Zvětšit obrázek
Spektra z nanosondy Auger, která prokazují, že objevená zrnka jsou pouze z oxidu křemičitého. Kredit: Haenecour et al. AJL (2013).

Pierre Haenecour z Washingtonovy univerzity v St. Louis a jeho spolupracovníci teď v uhlíkatých chondritech z doby vzniku Sluneční soustavy LaPaZ 031117 a Grove Mountains 021710 vypátrali dvě další zrnka hvězdného písku. Obě tato zrnka jsou si velice podobná složením a obsahují zvýšené množství izotopu kyslíku O18. Tím se nápadně liší od všech pěti doposud objevených předslunečních zrnek oxidu křemičitého, která vesměs obsahují zvýšené množství kyslíku O17. Obohacení kyslíkem O17 přitom podle odborníků ukazuje na z asymptotické větve obrů Hertzsprungova-Russellova diagramu, čili ze hvězd ve fázi červeného obra.

 

Zvětšit obrázek
Jak velké je zrnko hvězdného písku ze supernovy? Kredit: WUSTL.

Haenecour a spol. jsou přesvědčeni, že jejich dvě nová zrnka hvězdného písku vzhledem k izotopovému složení a hlavně kvůli zvýšenému obsahu O18 pocházejí z oslnivé exploze dávných supernov typu II. Dokonce nejspíš ze stejné supernovy. Nález oxidu křemičitého vyvrženého ze supernovy teď podle Haenecoura a jeho kolegů definitivně řeší nejasnosti kolem jeho možného vzniku v těchto epických vesmírných explozích. Některé teoretické modely vznik oxidu křemičitého v chaosu supernovy předpokládaly, naznačovalo jej i pozorování Spitzerova vesmírného infradalekohledu, ale až tento nález podle všeho rozhodl. Autoři se také netají tím, že by jejich nově objevená zrnka oxidu křemičitého mohla pocházet právě z té supernovy, jejíž exploze odstartovala smršťování molekulárního mračna směrem ke vzniku Slunce.Je naprosto fantastické o takovém hvězdném písku byť jenom číst. Vidět ho na vlastní oči by nejspíš poslalo do kolen i hodně otrlého učence.

Literatura

WUSTL News 19.4. 2013, Astrophysical Journal Letters 768: L17, Wikipedia (Formation and evolution of the Solar System, Presolar grains).


 

Datum: 26.04.2013 07:11
Tisk článku

Supernova - Buttlar Johannes von
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 139 Kč
Supernova
Buttlar Johannes von
Související články:

Odpalují supernovy bílých trpaslíků černoděrové detonátory z temné hmoty?     Autor: Stanislav Mihulka (07.12.2019)
Mohly by být nedávné supernovy zodpovědné za masová vymírání?     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2018)
Astronomové objevili nový typ exploze v centrech aktivních galaxií     Autor: Stanislav Mihulka (21.11.2017)
Splašený bílý trpaslík je přeživším vzácné supernovy     Autor: Stanislav Mihulka (21.08.2017)
Gravitační vlny vykoply z nitra galaxie monstrózní černou díru     Autor: Stanislav Mihulka (30.03.2017)



Diskuze:

nechápu

Pavel Aron,2013-04-29 08:44:24

Snad celá naše planeta pochází z materiálu vzniklého explozí supernovy ? Kde by se tu jinak vzaly těžší prvky než vodík ?

Odpovědět


David Benedeki,2013-04-29 14:43:54

Prvky jsou jiste starsi. Ale predpokladam, ze vetsina materialu prosla ruznymi chemickymi reakcemi, pretavenim apod. Makroskopicke obejkty starsi nez slunecni soustava asi budou opravdu vzacne.

Odpovědět

Jak se pozna?

David Benedeki,2013-04-26 11:45:54

Z clanku neni uplne zrejme jak se takovy pisek rozezna. Nevite nekdo v cem se lisi normalni pisek od tothoto z doby pred vznikem slunecni soustavy?

Odpovědět


Re: Jak se pozna?

Rudolf Dovičín2,2013-04-30 16:55:42

Prave podla tych izotopov:
http://ScienceDaily.com/releases/2013/04/130422111246.htm

(Originalny clanok
http://iopscience.iop.org/2041-8205/768/1/L17/
je plateny, ale v abstrakte to je vysvetlene tiez.)

Odpovědět


Díky

David Benedeki,2013-05-01 12:18:02

Díky za vysvětlení i linky

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace