Brazilská „Atlantida“  
Východně od břehů Rio de Janeira geologové na dně oceánu našli něco, co bylo dříve kontinentální pevninou.

 

Zvětšit obrázek
Brazilská Atlantida (Upraveno podle R.V. Santos, CPRM)


Roberto Ventura Santos, ředitel Brazilské Geologické služby (CPRM) oznámil, že 1500 km od Rio de Janeiro  se pod hladinou nachází deska, která bývala pevninou a do vln Atlantiku se ponořila v důsledku  rozestupu Afriky a Jižní Ameriky. Geologové na to přišli poblíž lokality známé jako "Rio Grande Elevation" a to již před dvěma lety když zkoumali vzorky mořského dna. V místech, kde  přechází brazilské pobřežní vody do vod mezinárodních se nachází vyvýšenina tvořená granitem.

 

Zvětšit obrázek
Vzorky žuly svědčí o tom, že jde o část propadlé kontinentální kůry. (Kredit: R.V.Santos, CPRM)

Granit, neboli žula, je typu označovaného jako „A“. Ten je charakteristický pro stabilní kontinentální oblasti. To vědce poněkud mátlo a proto se zveřejněním svých dedukcí poněkud váhali. K formulaci, že se jedná o potopenou pevninu, se odhodlali až po vyhodnocení vzorků brazilsko-japonskéo výzkumného týmu, který opatřil více vzorků. Měl totiž k dispozici ponorné plavidlo Shinkai 6500.  Dnes už je jasné, že jde o pevninu, která se propadla následkem rozestupování  africké a americké pevninské desky. Objev začínají sdělovací prostředky skloňovat pod názvem  „brazilská Atlantida“. 

 


 

Zvětšit obrázek
Za dob brazilské Atlantidy jsme my savci na svou příležitost ještě čekali. Doba přála spíše mostrům jako byl tento Albertosaurus. (Kredit Wikipedia)

U adeptek na Atlantidu začíná docházet k tlačenici. O něco dříve než ta brazilská se v mediích začala zmiňovat „egyptská Atlantida“. Tu si v severní Africe připsali na své konto francouzští archeologové vedení Franckem Goddiem. Místo poblíž nilské delty je dnes vzdálené šest kilometrů od pobřežní čáry a nachází se v hloubce padesáti metrů.  Lokalita vydává stále nové a nové poklady a tak vychází na jevo, že zde kdysi byla kvetoucí a výstavní vstupní bránou do říše faraónů. Ze zachovaných nápisů se podařilo vypátrat, i její jméno. Městu říkali Thonis. Staří Řekové ho později překřtili na Heraklión, ale nedlouho poté se z map i povědomí lidí vytratilo. Vinu na tom má tamní nestabilní podloží. Asi v osmém století se propadlo o čtyři metry a tehdy kvetoucí město již definitivně zmizelo pod hladinou.

 

Zvětšit obrázek
Shinkai 6500. Do loňského roku nejhlouběji se ponořující civilní ponorka. Její titanový plášť o tlouštce 73,5 mm jí dovoluje operovat v hloubce šest a půl kilometru. Osádku tvoří tři osoby a jejím vlastníkem je Japan Agency for Marine-Earth Science and Technology (JAMSTEC). Ponorkou vyzvednuté vzorky hornin svědčí o jejich pevninském původu.


 

O Herakliónu pěl Homér jako o místu oplývajícím bohatstvím. Jen jsme mu, jako již tradičně, moc nevěřili. I francouzská expedice učinila objev pouhou náhodou. V oblasti totiž pátrala jen po potopených lodích z bitvy na Nilu. Až vyzvednuté sochy, šperky a další poklady všem otevřely oči a básníkovi, jehož chvalozpěv jsme považovali za uměleckou metafóru, daly zcela za pravdu.
Zvětšit obrázek
Podle Homéra byla Atlantida ostrovním státem s vyspělou civilizací kdesi v Atlantiku. Zničit jej měla přírodní katastrofa. (Kredit: plagiát originálu z helenistického druhého století před kristem)

   

 


Rozdíl mezi oběma nálezy nazvanými v poslední době termínem Atlantída, je ale dost propastný. Zatímco ta egyptská, byla v rozpuku mezi 6. až 4. století před naším letopočtem a k jejímuž potopení došlo v osmém století našeho letopočtu, u brazilské došlo podle Roberty Ventury Santose k jejímu ponoření před miliony let. V centru egyptské Atlantidy ještě nedávno stál chrám boha Amóna a kněží v něm bohatli vybíráním celních poplatků, v časech té brazilské se po pevnině proháněli dinosauři, ptáci ještě vykazovali celou řadu plazích znaků a savci měli na kahánku a jen stále čekali na svou příležitost - v podobě hromadného plazího vymírání. Je otázkou, nakolik je u brazilského nálezu slovo Atlantida vhodné uvádět. 


Pramen:  Brazil Geology Service

 


Egyptská Atlantida byl zřejmě egyptský přístav. Takto jej ztvárnil tým podmořských archeologů vedených Franckem Goddiem 

 

Datum: 08.05.2013 11:45
Tisk článku

Nová Atlantída - Bacon Francis
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 298 Kč
cena: 250 Kč
Nová Atlantída
Bacon Francis

Diskuze:

Tyhlety zapálené diskuse o Atlantidě se mi

František Houžňák,2013-05-10 08:26:17

moc líbí. Účastníci diskutují jako diví o tom, kde, kdy a jak Atlantida stála a zanikla. Platón se určitě může v podsvětí potrhat smíchy, kolik lidí bere vážně jeho ilustrační bajku o špatných koncích společnosti, která si začne myslet, že si může všecko dovolit, a zničí tím základy své vlastní existence. Dialog Kritiás je, stejně jako ostatní dialogy, prostě jenom pedagogickou pomůckou, ostatně to tam Platón někde sám píše.

Odpovědět

V clanku se pise o

Vaclav KI,2013-05-10 00:19:52

'egyptske' a 'brazilske' Atlantide, nikoli o Atlantide - zrejme tedy ani jedni z objevitelu si nemysli, ze mozna objevili Atlantidu, to jmeno pouzivaji jen jako synonym pro potopou ztracene misto puvodne obydlene lidmi.

Osobne si myslim, ze Platonova Atlantida bylo nikoli skutecne, ale myticke idealni mesto-stat ktere bylo smeteno z povrchu zemskeho, podobne jako treba mytus Ikara letajiciho jako ptak, ten taky samozrejme neexistoval.

Odpovědět


...

Jan Kment,2013-05-10 01:28:16

Důvodem, proč se mýtus traduje, je samozřejmě jeho symbolická hodnota, jakési univerzální nadčasové poslání... To ovšem vůbec neznamená, že se nemůže opírat o skutečné historické události. Pár měst se ve starověku opravdu potopilo a není důvod předpokládat, že by v té relativně vyspělé egyptsko-minojské civilizaci nikdo nemohl vymyslet např. létání na draku.

Odpovědět


I kdyby bylo skutecne

Vaclav KI,2013-05-10 07:49:31

tak by asi byval melo daleko k tem zarnym vzpominkam Platona. Tak uz to byva se vsemi vzpominkami.

Toho Ikara jsem zminil taky proto, ze skoncil znicenim, jako Atlantida. Prave takovy konec spis hovori pro cisty mytus, nikoli skutecnost. Mytus zalozeny na tech realnych udalostech, kdy se nejake mesto-stat propadlo do more.

Ale mozna nekdy nejaky casny Leonardo (nebo Jan Tleskac - ten ovsem na kole)) zkousel letat s kridly na rukou rozbehem z nejakeho kopce, nejlepe srazu a spadl a umrel na nasledky, ovsem ten mytus nabyl casem na honosnosti a mluvilo se o letani vysoko, kde slunce sviti silneji a tavi vosk... a podobne to bude s tou Atlantidou.

Jestli ovsem Atlantida existovala jak Platon popisuje, nejspis to stejne byla nejaka kolektivisticka krutovlada, tedy zadne harmonicke a fungujici spolecenstvi. A i kdyby vcas neskoncila pod vlnami more, skoncila by korupci a vseobecnym rozkladem, drive nebo pozdeji.

Odpovědět

Herodotos

Mojmir Kosco,2013-05-09 06:48:59

O Egyptě a Hierakopoli psal řecký dějepisec Herodotos a jeho málokdo zpochybňoval (neboť když to neviděl na vlastní oči nebo ději nevěřil tak to přiznal.Napřiklad nevěřil vyprávění egypského kněze který tvrdil že nil vytéká z obrovského jezera
O Troji psal Homer toho sž na Schliemana zpochybńoval kdekdo zejména proto že to byl hlavně básník .Např. Neruda se svým nesmyslným a mi ty mříže rozbijem .
O Atlatidě psal Platon ve svém dialogu jako o ideální státní spravě (bráno jako filozofický spis) a idealní statní správu hledáme pořad i s Atlantídou .

Odpovědět

Není tam chybka

Petr Botek,2013-05-08 20:03:32

Nezmiňoval se o Atlantídě spíše Platón než Homér?

Odpovědět


Atlantida

Stanislav Kaštánek,2013-05-08 23:01:42

Platon 427 př. n. l. – 347 př. n. l., píše že před dávnými lety ( analyzováno podle generací kněží různě), ale řekněme 9600 let.př.n.l.
"... tomu jest všeho devět tisíc let od doby, co byla válka mezi těmi, kdo bydleli vně za Heraklovými sloupy, a všemi obyvateli uvnitř..."
"... přišel osudný den a noc a tu propadlo se u vás všechno mužstvo schopné zbraně do země, a právě tak ostrov Atlantis se propadl do moře a zmizel..."
/Platón/
Homér žil patrně dříve, Wiki:
: "Pokud se vůbec jedná o historickou osobu, potom působil mezi léty 1200 až 700 př. n. l. Obvykle se ovšem uvádí počátek osmého století jako nejzazší hranice jeho života. "

Odpovědět


Re

Vít Výmola,2013-05-08 23:18:22

Homér sice žil dřív, ale o Atlantidě nepsal. O té psal Platón.

Odpovědět


Taky to mohla být Thera

Pavel Brož,2013-05-08 23:48:19

Je to sice jenom jedna z mnohých hypotéz o původu pověsti o Atlantidě (jiné zajímavé vysvětlení je spojeno se vznikem Černého moře, kdy se z původního sladkovodního jezera stalo v krátké době po prolomení Bosporské šíje moře), ale má své kouzlo:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Santorini

Odpovědět


Homér, Odyssea

Stanislav Kaštánek,2013-05-08 23:57:25

http://www.novakoviny.eu/archiv/zahady/50-fajakove
O Homérovi : "krátká cesta přes vcelku přívětivé Egejské moře se Odyseovi - samozřejmě nikoliv pro trestuhodně ledabylou práci jeho kormidelníků, ale díky nepřízni bohů - protáhla na deset let. Konec bludné cesty znamenalo až ztroskotání na ostrově Scheria v království Fajáků. A právě v této pasáži jedné z nejslavnějších básní světové poezie vidí někteří badatelé popis Atlantidy."

Odpovědět


Homér a Atlantida

Josef Pazdera,2013-05-09 23:16:24

Homérova Odysea zmiňuje ostrov s názvem Scheria. Tento ostrov je vlastně popisem Atlantidy. Odysseus si zřejmě udělal krátkou cestu do Atlantidy :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace