Vesmírná ZOO přistála  
Biologická kosmická laboratoř Bion-M se po měsíčním pobytu na oběžné dráze vrátila na Zem.


 

 

V říjnu minulého roku agentury informovaly o připravovaném vyslání ruské kosmické lodi s biologickými experimenty na palubě i mimo ni. Tehdy ještě nebylo známo přesné datum startu, ani mnohé podrobnosti o misi. Nyní už je mise za námi a dá se říci, že proběhla úspěšně. I když ne všechny biologické experimenty dopadly dobře, přesto na vědce čekají cenné vzorky, které budou mít bezesporu vliv i na budoucí podobu zajištění životních podmínek výprav s lidskou posádkou.

 

 

Zvětšit obrázek
Plnění Bionu-M biologickými experimenty. Zdroj:biosputnik.imbp.ru

Předstartovní přípravy
V červnu 2012 bylo definitivně rozhodnuto, že start Bionu-M se definitivně posune na duben 2013. Bylo tedy více času na testování lodi a jednotlivých přístrojů na palubě. Raketa Sojuz 2.1a a kosmická loď Bion-M se přesunuly z výrobního závodu v Samaře na Bajkonur v únoru 2013.
Díky opoždění projektu se podařilo získat lepší vzorky laboratorních myší. Ústav biomedicínských problémů Ruské akademie věd, který za vědeckou částí projektu stojí, navázal spolupráci s Lomonosovým institutem mitoinženýringu. Díky tomu získal geneticky čisté myši bez patogenů (specific pathogen free). Je tak možné zjistit jakoukoliv změnu v jejich genomu, která se může projevit během kosmického letu.

 

V březnu 2013 už v Ústavu biomedicínských problémů dávali dohromady finální posádky. To bylo důležité zejména u pískomilů mongolských, kteří žijí v uzavřených skupinách. Pracovalo se tak s šesti jejich skupinami, ve kterých nebylo možné měnit jednotlivé členy. Kritéria pro výběr skupiny byla stejně přísná jako při posuzování lidských kosmonautů. Všichni savci byli očipováni a gekonům byl připevněn na krk identifikační kroužek.

 

Zvětšit obrázek
Vážení myší. Zdroj:biosputnik.imbp.ru


12. dubna dorazili vědci na Bajkonur a začala finální fáze příprav, konkrétně měření, vážení a hlavně umisťování jednotlivých živočichů do kójí, které jim pro další týdny budou domovem. U myší došlo k drobnému incidentu, kdy se v jedné skupince mezi sebou dva samci poprali. Pro celou skupinku to znamenalo stop. Do kóje tak nastoupila jejich záložní posádka.

Celý harmonogram přípravy startu byl poměrně napnutý. Naplánován byl na pouhých na 20 hodin. V těch se muselo stihnout zakomponování jednotlivých segmentů s živočichy do vnitřku kabiny, uzavření lodi, umístění pod ochranný kryt, připojení k raketě, vývoz rakety na rampu a samotný start.

 

Zvětšit obrázek
Start Bionu-M. Zdroj: federalspace.ru

Složení posádky tedy bylo následující: 8 mongolských pískomilů, 45 myší, 15 gekonů, asi 20 hlemýždů a několik akvarijních rybek cichlid (Vrubozubcovití). K tomu sladkovodní korýši, řasy, hmyz, vodní rostliny, semena a bakterie. Na palubě budou probíhat i některé biotechnologické experimenty jako například růst proteinových krystalů.

 

Start, průběh letu a přistání
Jak hovoří oficiální zpráva: “Ruská vědecká kosmická loď Bion-M číslo 1 byla vypuštěna 19. dubna 2013 ve 12 hodin SELČ (i všechny ostatní časy jsou pro přehlednost uvedeny ve středoevropském letním času) ze startovacího komplexu 31 na kosmodromu Bajkonur. Ve 12:09 byla loď úspěšně navedena na oběžnou dráhu 575 km a oddělena od třetího stupně rakety Sojuz-2.1a. Rozevřely se sluneční panely. Ve 14:00 došlo k rozsvícení světel a zvířata byla poprvé nakrmena.

 

Zvětšit obrázek
Přistání Bionu-M. Zdroj: biosputnik.imbp.ru


Mezi 4 až 35 oběhem lodi se pomocí pyropatron odpojilo 6 Cubesatů připevněných na jejím povrchu. Byly to: ruský AIST (АИСТ), německé BeeSat-2, ВееSаt-З a SOMP, americký DOVE-2 a jihokorejský G.O.D. Sat.
Po třiceti dnech nastal čas návratu do lůna Země. 19.května se ve 4:31 zažehly brzdící motory, po necelé minutě se loď rozdělila na jednotlivé části a vstoupila do zemské atmosféry. V 5:01 proběhlo úspěšné otevření hlavního padáku a 5:09 dosednutí rychlostí asi 3 m/s na pole u obce Buranovo asi 100 km severovýchodně od Orenburgu. Na místo ihned dorazily záchranné týmy Roskosmosu ve vrtulnících Mi-8 a evakuačních vozidlech, dále dva místní záchranné sbory a vědecký tým Ruské akademie věd.

 


První výsledky
Vědci v čele s vedoucím experimentu Bion-M Vladimirem Sičevem postavili stan jako provizorní laboratoř pro základní kontrolu zdravotního stavu pasažérů z lodi. S úmrtím některých tvorů se počítalo. Škoda, že dost velkou část z nich zapříčinily technické závady ve dvou sekcích. Jinak mohl celý experiment dopadnout ještě výrazně lépe.


 

Zvětšit obrázek
Akvárium OMEGAHAB. Zdroj:biosputnik.imbp.ru

Selhání některých systémů zařízení Kontur-BM a jeho následné vypnutí zapříčinilo smrt všech osmi pískomilů, kteří v něm byli ubytovaní. Ryby, korýši a vodní šneci se taktéž nedočkali konce mise. V akváriích experimentu OMEGAHAB se našly pouze prázdné schránky šneků. Vodní rostliny růžkatce (Ceratophyllum) vykazovaly vybělení listů z nedostatku světla. Rozborem telemetrických dat se přišlo na to, že dvanáctý den mise se snížily v akváriu koncentrace kyslíku. Přestalo zřejmě fungovat osvětlení akvária. Rostliny a bohatě zastoupená řasa Krásnoočko (Euglena) již nedodávaly kyslík pro vodní živočichy. Navíc Krásnoočko přešlo z fotosyntézy na organickou stravu, což ukazuje jeho skvělou adaptaci v komplikovaných podmínkách. Němečtí vědci Markus Braun a Peter Sickinger díky tomu už neprozkoumají těla umrlích ryb a dalších vodních tvorů z OMEGAHABu. Rozbor modelu chování osadníků akvária za běžného provozu naštěstí bude možné zkoumat díky datovým a video záznamům.

 


 

Zvětšit obrázek
Nepřeživší pískomilové. Zdroj: biosputnik.imbp.ru

Ke zvířecím obětem ještě můžeme přičíst 39 ze 45 myší. Ty má na svědomí další závada v systému zajištění potravy plus další faktory. Naproti tomu gekoni přežili pobyt v kosmu poměrně úspěšně, zřejmě se u nich projevila blahodárně schopnost držet se a pohybovat po jakémkoliv povrchu, díky čemuž se u nich nestavil stres ze stavu beztíže. Další zvířata včetně hlemýžďů měsíc trvající let přežila. Byla proto zkontrolována po zdravotní stránce a v pohodlnějším přepravním boxu, než který nabízel Bion, se vydala na palubách Antonovů do Moskvy. Tam se jich po pouhých jedenácti hodinách od přistání ujaly mezinárodní týmy vědců.
Jak už bylo řečeno i v minulém článku, chystá se pokračování biologických experimentů na oběžné dráze, tentokrát pod názvem Bion-M2. Známá formulace říká:”Ne dříve než v roce 2017.” Loď by se tentokrát mohla podívat na jednou tak vysokou oběžnou dráhu, kde kosmické záření působí o něco více. Celé pokračování ale závisí na přidělení financí. Už tento projekt byl ze strany státního rozpočtu silně podfinancován. Z 8 miliónů rublů potřebných na realizaci vědecké části mise, přistály na kontech ústavu pouhé dva. Zbytek se naštěstí sešel ze soukromých darů lidí a organizací, kterým není věda v Rusku lhostejná.

 

Návrat

Další videa z přípravy projektu Bion-M si můžete prohlédnout zde zde,  první kontrolu navráticších se vzorků zde.

Zdroje informací:
http://biosputnik.imbp.ru/
http://novosti-kosmonavtiki.ru/
http://www.federalspace.ru/
http://cs.wikipedia.org/
http://www.kosmonaut.cz/
Zdroje obrázků:
http://spacebiosciences.arc.nasa.gov/media/BionM1MissionLogo_0.jpg
http://www.federalspace.ru/img_popup.php?img_url=/img/news/2013_04_19_IMG_6010b.JPG
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic4/Bion_M1_058.jpg
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic5/Bion-M1_return_008.jpg
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic2/Omega007.jpg
http://biosputnik.imbp.ru/download/pic4/Bion_M1_082.jpg
Psáno pro Kosmonatix a Osel.cz

Datum: 24.05.2013 11:32
Tisk článku

Budoucnost lidstva - Kaku Michio
 
 
cena původní: 397 Kč
cena: 349 Kč
Budoucnost lidstva
Kaku Michio

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace