Budou se kosmické lodě navigovat podle signálů pulsarů?  
Proč ne. Rentgenové signály milisekundových pulsarů vypadají slibně. Pokud se odvážíme dál do vesmíru, budeme potřebovat solidní autonomní navigaci, nezávislou na pozemských přístrojích.

 

Zvětšit obrázek
Přesný jako atomové hodiny. Kredit: NASA.


 

Werner Becker. Kredit: IMPRS.

Navigace ve vesmíru je ošemetná věc. Soudobé technologie se spoléhají na pozemní rádiové stanice. Vzdálenost sondy se zjistí snadno ze zpoždění rádiových vln, určení úhlové pozice je ale obtížnější kvůli omezenému úhlovému rozlišení rádiových antén. V dnešní době dosahuje odchylka měření zhruba 4 kilometry na 1 astronomickou jednotku ze vzdálenosti mezi Zemí a dotyčnou sondou. Pokud je kosmická loď poblíž Pluta, tak tato odchylka činí až 200 kilometrů. V kosmu by se očividně hodil přesnější navigační systém, pokud možno nezávislý na pozemských zařízeních.

 

Právě takovou navigaci vyvíjí Werner Becker z Max Planck Institutu pro mimozemskou fyziku a také Max Planck Institutu pro radioastronomii se svými kolegy. Navrhují využít k navigaci pulsary, tedy zběsile rotující neutronové hvězdy, pozůstatky ze středu explozí supernov, které na nás blikají v divokém rytmu. Pulsary jsou spolehlivé skoro jako atomové hodiny a mohou být využity k přesné navigaci v rámci Sluneční soustavy a doufejme že i jinde. Mohly by fungovat velmi podobně, jak to umí GPS navigace na Zemi. Proměřením přicházejících signálů od minimálně tří různých pulsarů bychom měli získat pozici kosmické lodi v trojrozměrném prostoru.

 

Nápad využít pulsary k navigaci vlastně vůbec není nový. Podle Beckera a spol. ale zavedení takové navigace bránily nedostatečné znalosti chování pulsarů a také relativně objemná zařízení, která představovala velkou zátěž pro paluby kosmických lodí.

 

Zvětšit obrázek
Milisekundový pulsar. Kredit: Dana Berry/ NASA, Wikimedia Commons.

 Poslední dobou se ale obě tyto věci podstatně změnily. Teď známe přes 2 000 pulsarů a víme toho o nich mnohem víc. Stejně tak se objevují skladnější a výkonnější přístroje. Beckerův tým po promyšlení různých variant navigace pomocí pulsarů navrhuje využít oblast rentgenového záření.

Zvětšit obrázek
Enterprise by se nejspíš mohla navigovat podle pulsarů. Kredit: ESA.

Právě tady došlo ke dramatickému zlepšení technologií zachycování elektromagnetického záření. Badatelé odhadují, že s využitím nejmodernější rentgenové optiky k analýze rentgenového záření vybraných milisekundových pulsarů dosáhnou přesnosti určení pozice na 5 kilometrů, kdekoliv ve Sluneční soustavě, a také za jejími hranicemi.

 

Tak velká přesnost určení polohy podle všeho není nezbytná u většiny kosmických misí, které by se měly uskutečnit v dohledné době. Becker a spol. jsou ale i tak přesvědčeni o budoucím využití navigace podle pulsarů. Jak by řekl Buzz Rakeťák – vzhůru do nekonečna a ještě dál. A k tomu budeme potřebovat pořádnou navigaci, nezávislou na pozemských stanicích.


 


 

 


Literatura

MIT Technology Review 24.5. 2013, arXiv:1305.4842, Wikipedia (Pulsar).

 

Datum: 28.05.2013 04:45
Tisk článku

Světlo pulsaru - Pitzmos Aleš
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 140 Kč
Světlo pulsaru
Pitzmos Aleš
Související články:

Zemi skrápí příliš velké množství antihmoty. Kde se bere?     Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2017)
Hubble potvrdil Einsteina pozorováním mikročočkování bílým trpaslíkem     Autor: Stanislav Mihulka (09.06.2017)
Observatoř Newton objevila nejjasnější a nejvzdálenější pulsar ve vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (22.02.2017)
Extrém extrémů: Nejtěsnější dvojhvězdy, jaké kdy svět viděl     Autor: Stanislav Mihulka (17.07.2016)
Gravitační konstanta je zřejmě univerzálně konstantní     Autor: Stanislav Mihulka (10.08.2015)



Diskuze:

Dokaz K3 civilizacie?

Michal Lichvar,2013-05-31 09:14:15

Niektori vedci aj nadsenci hladaju dokaz mimozemskeho zivota pomocou sprievodnych javov K2, K3 civilizacii. Nemoze byt sustava pulzarov (coby hviezdnych majakov) takym dokazom?

Odpovědět


No dukaz to bude

Daniel Konečný,2013-06-02 19:45:02

kdyz dokazete, ze ty pulzary tam nekdo presunul. A at uz bude civilizace jakkoliv vyspela, urcite se bude radeji navigovat nejak jinak, nez aby presouvala hvezdy, i kdyby to nahodou bylo pro ni proveditelne. Osobne mi tohle skalovani civilizaci nebo potreby nejakych Dysonovych sfer apod. pripada trochu na hlavu. Spise si myslim, ze i velmi vyspela civilizace (rozsirena rekneme u stovek hvezd) muze dost dobre fungovat s nekolika miliony jedinci a podobnou spotrebou energii na planetu jako my tj. prakticky nedetekovatelne.

Odpovědět

viditelnost záření?

David Dobeš1,2013-05-28 15:27:50

Měl jsem za to, že pulsar září v rentgenovém pásmu v poměrně úzkých kuželech protínajících póly a znamená to, že spoustu pulsarů nevidíme, protože nás prostě míjí jejich záření. Z toho bych odvozoval, že pulsary buď 1.budou fungovat jako dobrá navigace ve sluneční soustavě, nebo 2. musí jít o vzdálené zdroje z jiných galaxií, případně pokud by např.NCC-1701 vyplula z kuželu záření, potřebovala by kvalitní 3D "mapu" s větším množstvím zmapovaných hvězd... Každopádně hezká představa.

Odpovědět


On je potreba si uvedomit,

Martin Jahoda,2013-05-28 23:04:41

ze ten uzky kuzel muze z te vzdalenosti rozmerove odpovidat velikosti nekolika prumeru slunecnich soustav...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace