Mamutí krev s živými buňkami  
Ruští vědci je měli najít na Sibiři, čímž se přiblížila možnost vytvoření živého mamuta. Tak to zaznělo včera v hlavních večerních zprávách. A protože lidé naší nejsledovanější televizi hodně věří, blud o živých buňkách z dob pleistocénu se šíří jako lavina.

 

Zvětšit obrázek
Místo nálezu. Souostroví Novosibiřské ostrovy náleží republice Sacha (Rusko). Vědci předpokládají, že ostrovních 38 000 kilometrů čtverečních, spadajících do oblasti tundry, ukrývá i další arktickým chladem konzervované pozůstatky pleistocenní fauny.

Skutečnost je poněkud prozaičtější. Dne 22. května se členové paleontologické expedice Výzkumného ústavu aplikované ekologie pod patronací Severovýchodní federální university ( NEFU)  a Ruské geografické společnosti vypravili do Jakutska. Důvodem byly pozůstatky samice mamuta srstnatého, objevené na  Ljachovském ostrově v Novosibiřském souostroví již přede časem. Nález pochází z doby  před asi 10 000 až 15 000 lety. Podle zubů se dalo určit, že zvíře skonalo ve věku mezi padesáti až šedesáti let. Trup a další částí těla mršiny byly od sebe odděleny. Zřejmě přičiněním nějakých šelem. Nejlépe zachovanou je přední spodní část těla s částí hrudi. Při vyprošťování pozůstatků z jejich ledového sevření se vědci nabourali do jedné z dutin. K jejich velkému překvapení se z ní vyhrnula červená tekutina. Hovořit o krvi je ale přehnané a o živých buňkách jakbysmet. V době nálezu byly zbytky mamuta podchlazeny na  -7 až – 10 stupňů Celsia. Tkáň po celou dobu nerozmrzla, jen tak si totiž lze vysvětlit, že si kousky svaloviny mohly  uchovat tak jasnou červenou barvu i konzistenci. Jde o nález nejlépe zachovaných tkání mamuta za celou éru paleontologie.


 

Zvětšit obrázek
Na mamutici jsou dobře patrné přední nohy. Spodní část těla je zachovalejší, protože byla uvězněna v tuhém ledu. Nález představuje zatím nejzachovalejší tkáně mamuta, které kdy byly nalezeny. (Kredit: Research Institute of Applied Ecology of the North, North-Eastern Federal University)

To je pochopitelně vodou na mlýn snahám naklonovat zvířete a představě budování rezervací s chovem mamutů.  Nejznámějším se stal projekt jihokorejských vědců. Důvěryhodnost takovému počínání má zajistit účast klonovací „jedničky“, jak se již před rokem nechal slyšet Vasilij Vasilijev, zástupce ředitele jakutské Severovýchodní federální univerzity. Kontroverzní výzkumník Hwang Woo-Suk ze Sooam Biotech Research Foundation, Je to sice podvodník, ale se „zlatými klonovacími ručičkami". Zřejmě proto se na společném projektu druhého příchodu mamuta srstnatého hodlá účastnit i čínský BGI (Beijing Genomics Institute). Představa  zoologických zahrad s volně se procházejícími vyhynulými tvory je sice lákavá, ale je tu jeden problém - z rozpadlé DNA jednoho druhu, ani za pomoci druhu jiného, to zatím neumíme.

 

Nejde ale jen o problém rekonstrukce jaderné DNA a stvoření klonu. Jako by si klonovači nepřipouštěli varování imunologů - že ani mamut nemůže vstoupit dvakrát do stejné řeky. A nebo hezky česky, kdo chvíli stál, již stoji opodál. I když se nám to nemusí líbit, dění na Zemi podléhá evoluci a dnešní viry a bakterie už nejsou tím, co byly za starých dobrých pleistocenních časů. Nynější původci infekčních chorob mají ve svém arzenálu novoty, na které by mamutí imunitní systém, neměl. Jednoduše proto, že svým vyhynutím hodně zmeškal. Znovu oživlí pravěcí chlupáči by připomínali kolosy na hliněných nohách se šancí přežít jen v jakýchsi ochranných plastových stanech  připomínajících  přetlakové bubliny pro pacienty s deficitním imunitním systémem. I vzduch by se jim musel filtrovat, aby je nezklátila nějaká obyčejná chřipka.

 

Ledaže
Ledaže by molekulární mágové z módy vyšlý mamutí software obranného systému vylepšili o příslušné úseky z DNA dnešních chobotnatců.  Ale proti tomu by asi byli odpůrci GM a navíc stejně ani nevíme,  které kousky DNA by to měly být.        

 

Další obrázky na The Siberian Times
Fragmenty svalové tkáně, které vědci našli již oddělené od těla, mají stále jasnou červenou barvu. Další obrázky si lze prohlédnout na stránkách The Siberian Times zde.

K vyšetřování stavu mamutí tkáně a buněčných organel teprve dojde. A co zaznívá ze zpráv, a nejen naší televize, že se našly živé buňky, je blamáž, která se nepotvrdí. Jak moc bude jaderná DNA v buňkách porušená, se teprve ukáže. Rekonstruovat genom mamuta by se ale i z fragmentů podařit mělo. To ale není živá buňka a ani s návratem živých mamutů do přírody to moc společného nemá. Reálnější by mělo být spíše využití jiných poznatků. Třeba to, co z mamuta vyteklo a o čem se píše jako o krvi. Že to zůstává tekuté i při mínus deseti stupních by mohlo nasvědčovat tomu, že by v tekutině byly láteky zabraňujících mrznutí. Pokud by se klimatologové mýlili a spíše než na problémy z oteplování, bychom se jak říkají geologové, měli připravit na návrat doby ledové, která zatím vždy po dobách meziledových nastala a z hlediska cykličnosti už je zase ten správný čas, potom by se nám proteiny z mrtvé mamutice mohly hodit. Podle stavby jejich molekul by mělo jít v DNA odhalit i příslušné geny. Kdyby pak došlo na nejhorší a varianta zmrzlé planety se spotřebovanými fosilními palivy by se stala skutečností, mohli by se předvést genetici a mamutími geny "na fridex" nás chránit před omrzlinami. Zatím ale tak daleko nejsme a neznáme ani na co to nebohé zvíře pošlo. Semjon Grigorijev, ředitel sibiřského Muzea mamutů soudí, že buďto spadlo do vody a utopilo se, nebo zapadlo do bažiny a zemřelo vyčerpáním. Ať tak či tak, pravěké tragédii dnes vděčíme za zřejmě nejzachovalejší a nejlépe uchované vzorky měkkých mamutích tkání.  To, co zbylo po hostině pravěkých, ale možná i nedávných predátorů, vědci odvezli. Udělali dobře, na ostrově,  jehož západní stranu omývá Moře Laptěvů a východní Východosibiřské moře, není pro masité části bezpečno. Kromě sobů se tu potulují i polární lišky a lední medvědi. Souostroví, kde byl nález učiněn, má rozlohu větší než Belgie a je velké téměř jako Švýcarsko.  A oblast tundry, jak známo i z jiných lokalit, je na zachovanou pleistocenní faunu bohatá. Navíc na těchto ostrovech se nejedná o první nález. Již dříve zde lovci kožešin narazili na zbytky z mamutů i nosorožce srstnatého. Nynější nález by nemusel být posledním.  

 


Prameny:

Applied Ecology of the North, North-Eastern Federal University  http://www.s-vfu.ru/en/news/detail.php?SECTION_ID=&ELEMENT_ID=12458
Russian Geographical Society
The Siberian Times    http://siberiantimes.com/science/casestudy/news/exclusive-the-first-pictures-of-blood-from-a-10000-year-old-siberian-woolly-mammoth/

Datum: 31.05.2013 10:05
Tisk článku

Související články:

Východ jde klonovat mamuty     Autor: Stanislav Mihulka (21.03.2012)
Mamutí klon jako evergreen     Autor: Jaroslav Petr (10.12.2011)
Vědci znovu rozbíhají pokus oživení mamuta     Autor: Josef Pazdera (17.01.2011)



Diskuze:

"krev"

Lukáš Kříž,2013-06-04 10:18:28

Ani bych se nedivil, kdyby domnělá krev byla nějaká forma anaerobní bakterie. No, uvidíme.

Odpovědět

:)

Vojtěch Málek,2013-06-02 16:50:42

Slaviboji, to s těmi kopajícími anonymi, to se Vám povedlo :)

Odpovědět

Slaviboj Ošćěpić,2013-06-01 09:17:59

Je ani ne tak přehnané jako přímo volovina, ve staročeském slova smyslu. I náš imunitní systém je víceméně pleistocéní s klopotným vývojem převážně na straně něčeho-jako-kryptografickejch-klíčů. Nejlépe by tedy bylo mamuta vystěhovat namísto Sibiře do Patagonie (vím, že takovej nápad už tu kdysi byl v úplně jiné souvislosti), kde by na něj nemohla skočit nějaká zamrzlá breberka mamutí klíče pamatující. Ono totiž ony závodící patogeny si taky nemůžou pamatovat všechno. Jsou příliš malé. Což mne tak mimochodem napadá, že udržíme-li vývoj antibiotik dost dlouho a dokážeme-li si zapamatovat celou škálu použitých řešení, nakonec na ty nejprogresivnější bakterie začnou zase platit starý triky.

Odpovědět


Slaviboji Slaviboji

Milan Vrbata,2013-06-01 15:59:51

Než tady začnete plácat něco o dostatečně dlouhém čekání, co kdybyste si Slaviboji nejspíš něco nastudoval o horizontální přenosu genů které činí bakterie odolné vůči antibiotikům. Víte, že takový přenos je běžný a že se stále rozšiřuje? Nemizí někam do nenávratna, jak se bláhově domníváte. Čekat je s prominutím, no však vy zjistíte co, až si to nastudujete. Můžete začít třeba u porinu či ztrátě regulační bílkoviny. Nebo u 23S ribozomální RNA, případně SOS a zastavováním buněčného dělení. Ale taky se stačí kouknout na gyrázu, ochromení regulačních případně trasportních bílkovin a stovky dalších.... Vy fakt kecáte do něčeho o čem nemáte ani páru. Stáhněte si nějaký přehledný článek z Journal of Bacteriology, nebo Microbial Drug Resistance, International Microbiology, ale jsou i starší dobré publikace,The Molecular Basis of Antibiotic Action, tuším, že od Wileyho. Pak třeba pochopíte, že ten pool , ze kterého si ty breberky mohou vybírat a vybírají, je stále lépe zásobován a že se v něm nabídka rozšiřuje. Ne zužuje!!!! Váš nápad není volovina, je přímo hloupý.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2013-06-02 08:01:26

Dobře, chápu, na bakterie tohle platit nebude. Ale co viry?

Odpovědět


Slaviboji

Milan Vrbata,2013-06-02 10:32:24

máte nejasno v tom co je evoluce. To není motání se v kruhu, ale slepé prověřování stále nových a nových "nápadů". V rámci toho se pochopitelně mohou vyskytnout i případy "návratu", nicméně takové případy i z vámi zmiňovaného matematického přístupu musí nutně být cela zanedbatelné. V případě boje, soužití, či jak to chcete nazývat (je na Vás), se útočník a obránce stále musejí hlídat, jinak má jeden z nich smůlu a mizí v propadlišti dějin. Proč chcete ze zákona padni komu padni, mermomocí vytrhnout viry? Pokud jste kreacionista, pak s Vámi nemá cenu diskutovat. I tak končím, jen mi když jsem si přečetl Váš příspěvek přišlo líto, jak tu bohorovně označujete věci za volovinu.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2013-06-02 15:55:50

Ale kdež, vycházíte z milných předpokladů o významu slova volovina ve staré češtině a o náklonosti bohorovných anonymů k víře v bohorovné nesmysly. Kam mizí parazit specializovaný na jednoho hostitele, když se mu nedopatřením (tady se fakt nedá mluvit o tom, že se má ta či ona strana na pozoru) podaří hostitele udolat? Ta byla řečnická. Já viry z ničeho vytrhávat nehodlám. Jen si do nich hodlám kopnout. Jsou to koneckonců většinou jenom kusy informace v obalu. Povšiml jsem si při vší své nevědomosti, že některé napadají bakterie, některé lidi a některé mamuty. A všechny mutují. Nedá mi to se tedy nedomnívat, že množství možných kombinací virové informace umožňující jak přežití viru, tak úspěšné napadení konkrétního mamuta je nejen konečné, ale nebude ani astronomicky velké, aby vyloučilo jistou cykličnost vývoje, pokud jak se domnívám není fázový prostor tohoto idealizovaného viru pro evoluci spojitý. Nicméně za vyprodukování toho kusu trusu o rezistenci bakterií bych se uznávám měl hluboce stydět.

Odpovědět

Imunita

Jarda Pešek,2013-05-31 13:54:50

Já bych řekl, že je jedno jak moc se liší dnešní viry a bakterie od thedejších. Důležité je, jak schopný by byl imunitní systém mamutů. To s tím mamutem, klepajícím se v ochranném stanu, mi přišlo přehnané.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-05-31 14:23:36

Nicméně je odolnost případných mamutů vůči dnešním virům zajímavá úvaha, která stojí za zamyšlení. Každopádně by to ale neměl být důvod nezkusit mamuta klonovat.
Mohl by pomoct i chov mamutů v severních oblastech. Virům mrazivé počasí moc nesvědčí, zatímco mamutům bude mráz asi ukradený, pokud budou mít dostatek potravy. Ostatně neudivilo by mě, kdyby v málo zalidněných a zazvířatovaných polárních pustinách nebyly dnešní viry o mnoho jiné než před tisíci lety.

Odpovědět


Rovněž bych to s tou imunitou neviděl tak černě

Ota Beran,2013-05-31 14:35:52

Imunitní systém savců je systém, který se učí vyrovnávat s patogeny a kterými se setká poprvé. Domnívám se, že naklonované mamutí mládě by v počátcích mělo dost imunity z imunoglobulinů mleziva a mléka své adoptivní matky a kojné (nejspíše slonice) Pak by se jeho imunitní systém naučil vyrovnávat se s prostředím, do kterého se jedinec narodil...

Odpovědět


Jsou dva kritické momenty

Josef Pazdera,2013-05-31 15:15:16

Imunitní systém, jak správně píšete, má schopnost reagovat i na viry a bakterie, se kterými se ještě nesetkal. Jenže jich nesmí být najednou moc a právě k tomu by v tomto případě došlo. Nejspíš by vše dopadlo jako s americkými Indiány, jen rychleji. Ti byli na většinu virů, které k nim zavál vítr, přenesli ptáci, adaptovaní. Stačil ale jeden nový patogen, předávaný kontaktem a bylo zle.... V tomto případě by takových vylepšených zabijáků byla nejspíšcelá řada a nejhorší na tom by bylo, že by tu všichni byli najednou. K tomu by se přidal problém klonů - všichni by byli absolutně stejní a tak by ani nemohlo dojít k nějakému evolučně selektivnímu výběru, jako tomu bylo v případě Indiánů. I já ale ze všech sil doufám, že bych nemusel mít pravdu a týmu kolem Hvanga, pokud se do toho skutečně pustí, budu moc držet palce.

Odpovědět


Budu rád,

Ota Beran,2013-05-31 16:04:34

když se brzy ukáže, který z našich názorů byl blíže pravdě. Zatím je, zdá se k mamuťátku ještě daleko, ale moc si přeju, aby nemuselo jednou žít v plastovém stanu, ty by pro něj určitě byla veliká otrava. ;o)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz