Komodští draci jedovatými bakteriemi nezabíjejí, je to fáma  
Také jste podlehli kouzlu filmů z dílny BBC moderovaných sirem Davidem Frederickem Attenboroughem a uvěřili, že varani si v tlamě a slinách pěstují bakterie, kterými své oběti zabíjejí? Americko-australský tým vědců si to ověřil a naznal, že to je nesmysl.

Kousnutí varana má být smrtelné i pro tak velká zvířata, jakými je bůvol. Prý proto, že plaz si v tlamě hýčká jed produkující infekční bakterie. I zuby prý má vroubkované proto, aby se bakteriím v jeho ústech dařilo a přenos infekce byl dokonalý. Bryan Fry z University of Queensland, se svými americkými kolegy jsou jiného názoru. Provedli testy se slinami a stěry z dásní šestnácti nejmohutnějších žijících zástupců ještěrů – varanů komodských. Zjistili u nich stejně bakterií, jako u jiných masožravců. Ani skladbou se jejich mikrobi nelišili. Což odporuje tomu, co se píše v učebnicích, servírují v telce a na Wikině. Podle vědců jsou komodští draci ve skutečnosti velmi čistotní tvorové a dokládají to  svým pozorováním: „Poté, co se nakrmí, věnují 10 až 15 minut olizováním svých pysků a otíráním hlavy o trávu. Dutinu tlamní si také uchovávají čistou.“ Je to logické, jejich rozeklaný jazyk je rozhodující součástí jejich čichového orgánu. Kdyby kolem něj něco zahnívalo, těžko by pak byli schopni svým jemným čichem registrovat mršiny. A to, jak známo, zvládají na několik kilometrů.


 

Zvětšit obrázek
Bryan Fry, University of Queensland

Představa zbytků masa hnijícího na dásních a zubech a jakési úmyslné kultivaci smrtelných bakterií, je tedy zcestná. Tak silná slova na adresu uznávaných odborníků si Fryův tým může dovolit, má vše podloženo rozbory slin varanů chovaných v Kalifornii, na Havaji a v Austrálii. Bakterie, které u varanů našli, navíc nebyly virulentní patogenní zabijáci.

Zůstává ještě vysvětlit působivé scény se zraněnými bůvoly s hnisajícími ránami, okolo nichž se motají varani. Nejspíš za jejich úhyn může bůvolí smysl pro hygienu a neodolatená touha lézt do vody, kdykoliv se jim taková příležitost namane. 
Komodské draky evoluce původně vybavila na menší faunu. To, že se nyní na jejich jídelníčku ocitají vetřelci, jako prasata, jeleni a bůvoli je v podstatě novinkou. Jsou ale učenliví, jak vyplynulo ze statistiky. Při útocích na prasata a jeleny jsou úspěšní z asi 75 procent. Napadená zvířata vykrvácejí do 30 minut a zbylých 15 procent umírá během tří až čtyř hodin od doby, kdy je varan pokousal. To je na rozvoj infekce krátká doba a úspěšnost útoku je potřeba připsat účinkům jedu ze slinných žláz, který se kousnutím do těl napadených dostává. Ten ale s bakteriemi v ústech nesouvisí. 


Na bůvola je ale množství jedu malé a i když utrží nějaký ten kousanec, z místa střetu se bez problémů vzdálí. Bohužel proti bůvolům pracují jejich instinkty. Není síly, která by zabránila v jejich oblíbené kratochvíli – povalovat se ve vodní živlu. Majitelé ochočených vodních bůvolů dobře vědí, že nesmí přetahovat jejich „pracovní dobu“. Zvířata velice přesně znají, jak dlouho mají pracovat. Pokud to majitel nerespektuje, hrozí mu, že se zvířata bez ohledu na trest bičem, rozhodnou odejít i s pluhem, nebo povozem, do nejbližší tůňky.  Původní přirozená brouzdaliště těchto vodomilů jsou rozlehlá bahniska podél řek. Ale v místech, kde se  střetávají s varany, mají k dispozici jen stojaté malé laguny s velmi prohřátou vodou, plné výkalů, v nichž se to patogeny jen hemží. A právě ty asi dříve biologové ve varaní tlamě našli a daly vzniknout fámě.  Asi je tehdy nenapadlo, že by se varanovi do tlamy mohla dostat infekce jen proto, že měl žízeň a ze zamořené louže se napil a že je jen dočasná. Druhým možným vysvětlením je, že jim sliny odebrali krátce poté, co si zvíře pochutnalo na nějaké hodně uležené mršině.  

 

Skutečnost, kterou na varaních slinách a stěrech z dásní nyní výzkumníci zjistili, svědčí o něčem jiném. I když vzorky odebírali zvířatům chovaným na mnoha místech planety, patogeny v jejich tlamě nenašli. Draci tedy nemají v tlamách bakterie, kterými by svou oběť významně infikovali.
S bůvoli to tedy začne špatně vypadat až poté, co si s otevřenými ránami vlezou někam, kam by neměli. Vyhřáté louže s minimem kyslíku, plné moče a exkrementů  jsou ideálním semeništěm nebezpečných anaerobních bakterií. Vodní bůvoli pocházejí z oblasti Indie a pokud by na Komodské ostrovy bývali nebyli přepraveni, pohádka o drakovi chovajícím si ve slinách smrtící bakterie, by nejspíš nevznikla. Nejen naučné filmy, ale i přírodopisné knihy a tabulky u klecí v zoologických zahradách, které líčí varany jako tvory slintající jedovaté bakterie, je potřeba brát s rezervou. Tlamy varanů jsou stejně „čisté“, jako každého jiného masožravce. Monstra z nich udělala až naše fantazie. A ponaučení? Oděrky a kousance si neradno v parnu chladit v žumpě.

 

Starší video z dílny National Geographic je také doprovozeno komentářem v intencích znalostí z roku 2008

 

 

Literatura: University of Queensland

 

Datum: 29.06.2013 07:11
Tisk článku

Omyl komisaře Polliena. Smrt kurtizány - Nečas Radim
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 93 Kč
Omyl komisaře Polliena. Smrt kurtizány
Nečas Radim

Diskuze:

Toxiny

Rik Killer,2013-07-12 07:47:17

To myslim neni nic noveho, uz nejakou dobu se diky studii hadich toxinun a vyrobe ser vi, ze varani maji tento jed, ktery je vyvojove spolecny dalsim plazum.

Odpovědět

toxicita

Jiří Novák,2013-07-02 13:28:33

Nevím, že by zkoumali jen uměle chované varany. Ale kdyby to byla pravda, tak pro varany ve volné přírodě zjištěný výsledek nemusí platit. Například teraristé vědí, že dendrobatky v umělém chovu taky zdaleka nedosahují jedovatosti volně žijících.

Odpovědět

fáma tak napůl

Milan Štětina,2013-07-02 07:41:45

Ve varaní tlamě tedy nejsou patogení bakterie, ale jsou tam jedovaté sliny (jestli tedy správně chápu článek), takže stále platí, že kousnutí varanem je mimořádně nebezpečné.
Fáma to tedy je jen napůl. To je jako bych tvrdil, že kousnutí zmije není nebezpečné, pokud si ránu nepůjdu opláchnou v žumpě.

Odpovědět

Je ten výsledek relevantní?

Honza Toman,2013-07-01 19:27:11

Také mě to napadlo, ale myslím, že se zvířatům snaží vytvořit přirozené prostředí i stravu. Navíc uvádějí, že z jejich chování je patrná snaha o očistu dutiny tlamy, což s teorií patogenních bakterií příliš nekoresponduje.

Odpovědět

Je ten výsledek relevantní?

Pavel A1,2013-07-01 18:37:43

Jestli jsem to dobře pochopil, byli zkoumáni pouze varani v umělých chovech. Neovlivnilo to výsledky?

Odpovědět

Ano podlehl.

Michal Vojtíšek,2013-07-01 01:40:41

Člověk , tak jak konzumuje info o zvířátkách. Tuhle jeden něco vybleje, pak to nechá uzrát a pak to zase požere, tak proč by si varan nemohl udržovat v hubě smrtící "pH" :-). I když na druhou stranu byl tu signál, nikdy se neuchytilo "máš dech jako varan"

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace