Edward Snowden poodkryl metody NSA  
Díky rozchodu Edwarda Snowdena s americkými zpravodajskými službami jsme se dozvěděli zajímavosti z jejich kuchyně. Každý rok zachytí a analyzují stovky miliard záznamů z celého světa.


 

Zvětšit obrázek
Edward Snowden. Kredit: Laura Poitras/ Praxis Films, Wikimedia Commons.

Nejznámější analytik dneška Edward Snowden nedávno konečně opustil tranzit letiště  Moskva-Šeremeťjevo a zmizel kdesi v šíré Rusi. Jeho případ ale stále vzbuzuje úžas. Podivuhodná je například hysterická reakce Spojených států, která na první pohled neodpovídá závažnosti celé situace. Třicátník Snowden nevypadá jako James Bond, ale mnohem víc jako vystrašený ajťák, který poněkud nešikovně řešil problém se svým svědomím. To, co zveřejnil, je asi jen těžko překvapením, minimálně pro zpravodajce jiných zemí, kteří nejspíš postupují podobně. Navzdory tomu američtí senátoři hřímají v médiích o zradě vlasti a bezzubě hrozí do všech stran světa, čímž příliš neprospívají obrazu USA jako sebevědomé globální mocnosti. Že by byl Snowden tak důležitý? Takový vývoj každopádně vzbuzuje spoustu otázek.

 

Zvětšit obrázek
Mapa intenzity sběru informací NSA. Kredit: NSA, Wikimedia Commons.

Zároveň je ale Snowdenovo mučednictví také velmi zajímavým poučením o metodách práce americké NSA (National Security Agency) v online prostoru. Dokumenty, které uveřejnil britský Guardian, poskytují pohled pod pokličku u amerických analytiků,kteří zpracovávají stovky miliard záznamů ročně. Ve středu byly publikovány výukové materiály, které obsahují informace o programu XKeyscore, jednom z klíčových nástrojů NSA, které podle Snowdona Spojeným státům umožňují špehovat většinu lidské komunikace planety.

 

 

Zvětšit obrázek
Demonstrace na podporu Snowdena v Hong Kongu před americkým konzulátem. Kredit: VOA, Wikimedia Commons.

Ve zmíněných materiálech jsou screenshooty z programu XKeyscore, na nichž jsou vidět pokyny pro vyhledávání, například „Ukaž mi všechna zašifrované dokumenty z Wordu pocházející z Iránu“ nebo „Ukaž mi všechny dokumenty z Wordu zmiňující Usámu bin Ládina“. Jeden výukový snímek obsahoval návod pro situaci, kdy teroristickou buňku není možné spojit s žádným běžným klíčovým slovem. V takovém případě doporučuje vyhledávat zvláštnosti, jako když někdo používá jazyk, který není v daném místě obvyklý anebo se zaměřit na ty, kdo na webu vyhledávají neobvyklé věci.

 

 

Zvětšit obrázek
Letištně Moskva-Šeremeťjevo. Kredit: Spicyjack, Wikimedia Commons.

Význam programů jako je XKeyscore obhajuje pasáž v materiálech, podle které NSA s XKeyscore dopadla přes 300 teroristů. NSA dle vlastních slov sbírá informace, aby bránila americký národ a chránila americké i spojenecké jednotky v cizině. Zatím není úplně jasné, jak a kde program získává data. Není ani jasné, do jaké míry XKeyscore souvisí s dalšími odhalenými aktivitami NSA, jako je program PRISM, který pracuje s daty klíčových amerických internetových společností. Z několika zveřejněných náznaků je patrné, že XKeyscore běží na 700 serverech na mnoha místech světa a zřejmě zpracovává skutečně veliký objem dat. Například v jednom měsíci roku 2012 systém zachytil téměř 42 miliard záznamů, což je množství, které podle oslovených odborníků lze reálně archivovat možná pár dní.


Zveřejněné materiály také nabízejí vhled do toho, jak zpravodajští analytici určují, jestli je jejich cíl cizincem. To je poslední dobou velké téma debat kolem amerických zpravodajských analýz. Snowden tvrdí, že mohl sledovat, koho chtěl, i kdyby to byl americký prezident. NSA to zuřivě odmítá a prohlašuje, že analytici nemohou pracovat dle libosti, ale že podléhají několika úrovním souhlasů a dohledu. Z publikovaných materiálů se zdá, že NSA před zahájením sledování vyžaduje vyplnění formulářů stvrzujících, že dotyčný je cizinec. Na druhou stranu to ale vypadá, že tyto formuláře nejsou bůhvíjak promyšlené.

 

Co bude dál? Snowden už má v Rusku nové bydliště a hledá práci. Letní špionážní hra se Snowdenem ale nejspíš ještě nekončí. Doufejme, že zúčastněné strany se nakonec rozejdou jakžtakž důstojně a my se ještě dozvíme další zajímavosti z kuchyně zpravodajců na internetu.

 

 

 


Literatura

PhysOrg 31.7. 2013, Wikimedia Commons (Edward Snowden).

Datum: 03.08.2013 00:47
Tisk článku


Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace