Průlomové editování DNA s proteiny patogenních bakterií  
Vědci ze Scrippsova výzkumného institutu přinutili pozoruhodné TALE proteiny řízenou evolucí k tomu, aby se vázaly k prakticky kterékoliv sekvenci v genomu. Editace DNA teď bude zase o něco snazší.

 

Zvětšit obrázek
TALE proteiny nekompromisně obtočené kolem DNA. Kredit: Le Cong.



Každý z nás dostane do vínku DNA namíchanou od rodičů, alespoň pokud jde o savce. Genom není podrobnou knihou osudu, ale někdy se doopravdy nepovede a svému majiteli zařídí velmi mizerný vstup do života. Existují natolik strašné genetické poruchy, že je snad lepší o nich ani nevědět. Až teď se s tím nedalo dělat vůbec nic a na genetických smolařích a jejich blízkých jenom profitovali obchodníci s neštěstím. Přes obrovské potíže a ještě větší nedůvěru veřejnosti se ale pomalu dostáváme do situace, že podobné průšvihy budeme moct rozumným způsobem řešit. V molekulárních laboratořích se stále intenzivněji rozjíždějí technologie, které dovolují požadovaným způsobem přepsat DNA přímo v buňkách.

 

Zvětšit obrázek
Vlevo Carlos Barbas III. Kredit: TSRI.

Carlos Barbas III. ze Scrippsova výzkumného institutu (TSRI) šéfuje týmu, který nedávno významně pokročil ve využití TALE (Transcription Activator-Like Effectors) proteinů právě k editaci DNA. TALE proteiny jsme odkoukali od gamaproteobakterií rodu Xanthomonas, které je vylučují sekrečním systémem typu III., když infikují široké spektrum rostlin. Fungují jako velmi lstivá zbraň, s jejíž pomocí útočící bakterie nabourávají genom rostliny a navázáním na promotory aktivují expresi vybraných genů hostitele, čímž si usnadňují infekci. Barbas považuje TALE proteiny za jeden z nejskvělejších nástrojů dnešní molekulární biologie a se svými spolupracovníky teď ještě vylepšil jejich možnosti.

 

 

Zvětšit obrázek
Infekce bakterie Xanthomonas campestris na listu břečťanu. Kredit: Wikipedia

Vědci si už před časem začali s TALE proteiny hrát a brzy se naučili měnit tu jejich část, která rozeznává cílové místo v DNA. K ní pak přilepovali segmenty proteinů s určitou požadovanou funkcí. V laboratořích celého světa už vznikly desítky tisíc upravených TALE proteinů. V laboratořích jsou známé především umělé restrikční enzymy TALENs (Transcription Activator-Like Effector Nucleases). Přesto ale nejsou tyhle editační nástroje úplně ideální. Mimo jiné až doposud měly jedno zásadní omezení. Všechny doposud objevené přírodní TALE proteiny se mohou vázat pouze k takovým sekvencím DNA, jejichž transkripce začíná písmenem T, čili nukleotidem tymidinem. Strukturní studie těchto editačních proteinů postupně potvrdily, že ve své původní podobě s jinými sekvencemi ani pracovat nemohou. Molekulární biologové se pak drželi tohoto pravidla a prakticky všechny umělé TALE proteiny ho doposud ctily.

 

 

Alena Panicucci Zíková. Kredit: Kredit: PaU AVČR.

Barbasův tým se ale nehodlal jen tak vzdát. Nakonec, s vydatnou pomocí technologie řízené evoluce, dospěli k několika architekturám TALE proteinů, které nesvazuje pravidlo cílové sekvence začínající písmenem T. Vše nasvědčuje tomu, že teď budeme moct s TALE proteiny cílit na prakticky jakékoliv místo v genomu, bez svazujících omezení. Barbas a spol. plánují studovat své nové TALE proteiny zejména jako nástroje pro vývoj genetických terapií. Jejich využití ale nejspíš bude mnohem širší. Smlsnou si na nich molekulární inženýři, biotechnologové, lékaři i nanotechnologové. Jako zajímavý nástroj k editaci DNA vnímá TALE proteiny i Alena Panicucci Zíková, vedoucí Laboratoře funkční biologie protist Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Není vyloučeno, že se z nich v dohledné době stane univerzální nástroj pro vlepování, vystřihování či přepisování sekvencí uvnitř buněk.


 




Literatura

Scripps Research Institute News 26.8. 2013, Nucleic Acids Research online 26.8. 2013, Wikipedia (TAL effector).

 

Datum: 30.08.2013 09:16
Tisk článku

Související články:

Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série     Autor: Jan Špaček (19.01.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz