Pro kávu má největší význam kofein, purinový alkaloid (derivát xantinu), který je v kávě obsažen v pražené arabice cca 0,7-1,4%, v robustě 2,2-2,4%. Kofein je hořký a přispívá k celkové chuti kávy. Množství kofeinu v běžném šálku kávy se pohybuje od 0,05g do 0,2g , závisí to na druhu použité kávy. Léčivá dávka kofeinu je udávána hodnotou cca 0.1g, zatímco toxická hladina se pohybuje od 0.5g výše. Potíže mohou nastat již při vypití 5ti šálků silné kávy během krátké doby. Dojde pak celkové předrážděnosti, neklidu, třesu, poruchám trávení, zrychlení či nepravidelnostem v srdeční činnosti.

Někdo má tu smůlu, že dostane cirhózu jater, aniž by se o to přičinil „propálením si kotle“ alkoholem. Onemocnění ztvrdlých a protučnělých jater, na němž se nepodílí alkohol, má svůj odborný název  NAFLD ( z anglického Non-alcoholic fatty liver disease). To, co o této nemoci víme nejlépe,  odpovídá rčení, že lékař musí umět chorobu pojmenovat, ne ji léčit. S příčinou a léčbou to je zkrátka horší. Častěji se s ní setkávají sportovci, zvláště ti, co si své šance na umístění na bedně zvyšují vylepšováním svalů steroidy. Rizikové je i užívání antivirotik. Častěji mají protučnělá játra i ti, kteří berou lék na podporu srdeční arytmie Amiodaron. K játrům “jako zvon” ale prý stačí u někoho polykat obyčejné tetracyklinové antibiotikum a nebo dokonce i obyčejný aspirin. Asi je zbytečné dodávat, že tučnění jater kamarádí s obezitou, inzulínovou rezistencí, cukrovkou druhého typu a že se s ní častěji setkávají ti, kdož holdují vysoce energetickým nápojům a nebo jinak podléhají sladkému kouzlu fruktózy a sacharózy.

Zvětšit obrázek

Paul Yen vystudoval v Singapuru, je vedoucím výzkumného kolektivu Duke-NUS Graduate Medical School: „Naše výsledky dávají tušit, že káva a čaj v množství čtyř šálků denně budou pro člověka prospěšné z pohledu prevence ukládání nadměrného množství tuku v játrech a ztráty jejich funkce v důsledku onemocnění NAFLD.“ (Kredit: Duke-NUS)

Určitou roli u NAFLD hraje i genetika a známo je několik genů predispozice. Říci ale s jistotou, kdo bude mít smůlu a kdo navzdory špatné životosprávě vše přečká ve zdraví, neumíme. Jisté je jen jedno, že počty nemocných rok od roku rostou a že už jsou oblasti, kde tento novodobý neduh sužuje více než třetinu populace. Trošku nás může potěšit, že nepatříme k rasám, které jsou na tom nejhůře a že nejnáchylnější k tučnění jater jsou Indiáni. Odhaduje se v USA tímto neduhem trpí zhruba dvacet procent populace a o moc lépe na tom prý nebudeme ani my v Evropě. O něco hůře jsou na tom muži, protože ženy, zvláště ty mladší, chrání jejich hormon estrogen. 
Problém je, že onemocnění začíná plíživě. Ukládání tuku v játrech je postupné a dlouho si nemusíme ničeho všimnout. Když pak nastanou komplikace, ve změněné tkáni propuknou  záněty a mění postupně detoxikační orgán v nefunkční zvazivovatělou a tvrdou kouli, zbývá už často jen transplantace. A protože to s tou příčinou není jednoznačné, jediné, co nám doktoři mohou doporučit,  co vždy alespoň trochu zabírá a oddaluje případné zlé konce,  jsou dieta a cvičení.  A možná k tomu přibude i kafíčko!

Kávička

Ti, co propadli nějakému zlozvyku, si svůj poklesek rádi ospravedlňují. Vyznavači kávového moku jsou na tom v tomto směru nejlépe. U kávy se slovy, že všechno zlé je k něčemu dobré, vymlouvá nejsnáze. Ze závěrů výzkumných zpráv, a většinou se jedná o výsledky na velkých populacích, takže jim lze celkem věřit, se toho zlého pro pijáky kávy moc nenašlo a spíše opak je pravdou. Některé práce avizují až třicetiprocentní snížení rizika vzniku cukrovky. Výzkumníci z Univerzity v Britské Kolumbii pomocí chemických analýz potvrdili, že správným pražením kávy, při takzvané Maillardove reakci, se prospěšné antioxidanty ze zrn neztrácejí, ale naopak, další vznikají. Nejvíce jich má káva středně tmavá. Pití kávy snižuje riziko i příznaky těžkých neurologických poruch jako je Alzheimer nebo jiné typy demence a působí pozitivně i při Parkinsonově nemoci. Podle některých autorů přispívá i k léčbě dny.

Z toho mála mínusů, u nichž by vyznavači černého moku měli zpozornět, patří riziko hloupějších potomků. Souvisí se zvyklostmi savčích neuronů. Ty se zpočátku vyvíjejí v jedné části mozku a teprve později migrují do těch správných míst aby tam plnily co se od nich očekává. Čas této hromadné migrace se omezuje jen na určité období vývoje mozku. Pokud se v čase stěhování setkávají s kofeinem, má to na ně neblahý vliv. Nějak jim to naruší jejich navigační systém a neurony pak bez cíle bloumají sem a tam, a neví co by jak by. Nás mužů se toto odpírání si požitku z kávy, protože plod nenosíme, naštěstí netýká. Navíc se neblahý vliv kofeinu prokázal jen u myší, a i kdyby to náhodou platilo i pro člověka, týkalo by se to doby okolo třech měsíců po početí. To je totiž ta doba, kdy naše neurony posednou cestovatelské choutky a pak migrují asi tak jeden až dva týdny. Pokud si maminy kafíčko v této době odpustí, kofein neurony plodu nepoblázní a ty se usadí tam, kam mají, čímž je riziko hloupějších dětí zažehnáno. Podrobnosti zde.  

 

Už to s tou kávou nesmím přehánět!

Nám kávovým závislákům a milovníkům tlačenky, škvarků a tučného od kosti, udělali v minulém týdnu další velkou radost vědci ze světoznámé soukromé univerzity v Durhamu v americkém státě Severní Karolína. Ve všeobecnou známost dali výsledky, které vyjdou ve specializovaném odborném časopisu Hepatology. Týkají se pokusu na myších, u nichž simulovali hříšné chování  většiny obyvatel vyspělých zemí – jídelníček s přemírou kalorií.

Záměrně myším nezdravým krmením protučňovali játra se vším, co k tomu patří. Stejné problémy dělají kalorie navíc i nám. A nyní pozor - myši, kterým přidávali kofein v dávce odpovídající u lidí čtyřem šálkům kávy denně, na tom byly po zdravotní stránce,  i co do přežívání, významně radostněji. Kofein přežírajcím se myším stimuloval proces beta oxidace v buňkách a lysozomárním enzymům jaterních buněk se dařilo tukové kapičky likvidovat účelněji. Myším dopřávajíchsi kofein, navzdory nezdravé životosprávě, játra tolik netvrdla. A to je zatím vše.  Koho by zajímaly hladiny transamináz, sfingolipidů a dalších ukazatelů spokojenosti jaterního parenchymu, najde je v připravovaném vydání časopisu Hepatology. DOI: 10.1002/hep.26667

Literatura: Rohit Anthony Sinha et al. Caffeine stimulates hepatic lipid metabolism via autophagy-lysosomal pathway. Hepatology, 2013