V Pacifiku potvrdili existenci největší sopky na Zemi  
Náročné vrty mořského dna a další analýzy odhalily oblast Tamu Massif na podmořské plošině Shatsky Rise jako největší sopku planety Země a zároveň jednu z největších sopek Sluneční soustavy.


 

Zvětšit obrázek
Tamu Massif na mořské dně. Kredit: Will Sager.



Každý milovník pozemských sopek jistě nesčetněkrát zatínal pěsti při pohledu na namyšlenou Horu Olymp, tedy Olympus Mons, nejvyšší známou horu Sluneční soustavy, která je zároveň klasickou štítovou sopkou s několikanásobnou kalderou. Pozemské sopky kvůli ní vždy měly intenzivní pocit méněcennosti a také nespravedlnosti. Mars je přece o dost menší než Země. Teď je tomu ale najednou konec. Pro mnohé to jistě bude docela šokující, ale Pacifiku máme gigantickou podmořskou sopku, která svými rozměry za Horou Olymp nijak zvlášť nezaostává! Umíte si představit lepší začátek víkendu?

 

Zvětšit obrázek
William Sager. Kredit: TAMU.

William Sager z Houstonské univerzity a Texaské A&M univerzity a jeho spolupracovníci po celkem asi 20 letech výzkumu konečně potvrdili, že oblast Tamu Massif, která se rozkládá na podmořské plošině Shatsky Rise, zhruba 1 600 kilometrů východně od Japonska, je neaktivní štítovou sopkou. Na první pohled to nevypadá zase tak oslnivě, pozůstatky sopek jsou na většině podmořských plošin. Nebývá ale snadné zjistit, jak vlastně tyto sopky vypadaly. V případě Tamu Massif nebylo až do teď jasné, jestli šlo o jediný vulkán anebo o soptění mnoha menších vulkánů. Sager a spol. dali dohromady několik nezávislých linií dokladů včetně dat získaných výzkumnou vrtnou lodí JOIDES Resolution. Vše nasvědčuje tomu, že oblast Tamu Massif, která svým jménem prozrazuje lví podíl Texaské A&M univerzity na výzkumu, je ve skutečnosti jediným gigantickým vulkánem, rázem se řadícím k největším sopkám Sluneční soustavy. A to je bezpochyby důvod slavit celý víkend.

 

Zvětšit obrázek
JOIDES Resolution. Kredit: William Crawford, IODP/ TAMU, Wikimedia Commons.

Výzkumná loď JOIDES Resolution nasbírala klíčová data již v roce 2009, v rámci expedice Integrated Ocean Drilling Program (IODP) Expedition 324 (Shatsky Rise Formation). Badatelé k nim připojili ještě data z měření seismických odrazů, uskutečněných v letech 2010 a 2012. Ukázalo se, že vulkán Tamu Massif soptil z jediného místa a z něho se pak rozlilo ohromné množství lávy na všechny strany. Výsledek je impozantní. Tamu Massif není nijak zvlášť vysoký – vrcholová část je v hloubce cca 2 kilometry pod hladinou, zatímco spodní partie sopky leží v hloubce 6,4 kilometru. Zároveň ale zabírá plochu o rozměrech cca 450 krát 650 kilometrů, čili zhruba 260 tisíc kilometrů čtverečních. Pro srovnání, něco jako stát Nové Mexiko. Anebo Velká Británie. Největší aktivní sopka světa, havajská Mauna Loa, pokrývá jen směšná 2 procenta této plochy. Tamu Massif svými proporcemi zůstává jen o necelou čtvrtinu za rekordmankou z Marsu, Olympus Mons.

 

Vzorky z lávových proudů Tamu Massif. Kredit: TAMU.

Proč vulkán Tamu Massif tak dlouho unikal naší pozornosti? Je totiž výjimečný nejen rozlehlostí, ale i tvarem. Je nízký a zároveň široký, takže jeho lávě trvalo dlouho, než v pozvolném sklonu dotekla do tak značné vzdálenosti. Svahy Tamu Massif jsou místo tak pozvolné, že by jejich případný návštěvník měl problém zjistit, kterým směrem je to vlastně dolů. Nakonec jsme ale skromný vulkán odhalili. Z podobných důvodů se ale také může stát, že Tamu Massif nezůstane na prvním místě mezi pozemskými sopkami dlouho. Například východně od Papui-Nové Gunei se v Pacifiku rozkládá výrazně větší podmořská plošina Ontong Java, kterou tvoří záplavy vyvřelých hornin, minimálně o rozloze Aljašky. Ani v jejím případě ale není vůbec jasné, jestli před 125 až 120 miliony let vznikla soptěním jediného anebo celé soustavy vulkánů

 

Zvětšit obrázek
Olympus Mons. Už se nám tolik nesměje. Kredit: Juan de Vojnikov, Wikimedia Commons

Jak asi vypadala erupce Tamu Massif? A jaký měla vliv na tehdejší svět? To jen těžko říct. Podle všeho šlo o podmořské soptění, které se odehrálo před 145 miliony let. Čtenáře obeznámeného s geologickými érami jistě hned trkne, že právě v té době skončilo období jury. Víme, že se tehdy neodehrálo extrémní masové vymírání, jako například na konci permu anebo konci křídy. Rozhodně ale došlo k nápadným změnám ve fosilním záznamu. Souvisí to nějak s erupcí Tamu Massif a vznikem celé plošiny Shatsky Rise? Určitě to nelze vyloučit. Třeba na to ještě někdy přijdeme. Teď se ale každopádně můžeme zahledět na drze narudlý Mars s tou jeho Olympus Mons a pohrdlivě si odfrknout.

 


 


Literatura

University of Houston News 5.9. 2013, Nature Geoscience online 8.9. 2013, Wikipedia (Olympus Mons, Tamu Massif).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 06.09.2013 15:14
Tisk článku

Dino quest Vulkán -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 250 Kč
cena: 225 Kč
Dino quest Vulkán


Diskuze:

Oslik Prime,2013-12-24 00:03:26

Daniel Fakla, na Marsu to probíhalu jinak. Olympus Mons vděčí svému tvaru lávám o nízké viskozitě. Jednoduše řečeno, dobře to teklo a pomalu tuhlo :), takže místo aby ta hrouda rostla do výšky, tak se prostě roztekla do okolí. I proto je tak "nízká," ono se těch 27km může jevit jako pořádná výška, ale oproti obrovské rozloze to není mnoho, takže svahy jsou docela mírné.
Tenhle typ sopek je typický i pro Venuši.

Odpovědět

Podmořský výbuch?

Martin Plec,2013-09-06 16:08:39

Jak může láva z podmořské sopky dotéct do vzdálenosti stovek kilometrů, zvlášť pokud je vulkán "nízký a zároveň široký, takže jeho lávě trvalo dlouho, než v pozvolném sklonu dotekla do tak značné vzdálenosti"? Jak může ve vodě tak dlouho zůstat tekutá?

Odpovědět


Olympus Mons

Daniel Fakla,2013-09-09 10:59:43

No nad tvarom onej sopky sa stoji zamysliet a ak ta nasa vznikla pod vodnou hladinou nemohla aj Olympus Mons vzniknut rovnako? Aj ked priblizne 20km hlboky ocean na marse sa da predstavit iba s kus lepsou fantaziou ale az cas ukaze ako to tam naozaj bolo. A to mam ako laik na vede rad. Prekvapi a da dvovod na zamyslenie takmer kazdy den :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni