Za co vděčíme babičkám?  
Za populační vzestup vděčíme babičkám.Na první pohled nelogická lidská dlouhověkost se jeví ve světle studie z Nature jako důmyslná adaptace. Rodiny s dlouhověkými geny se dostávaly po tisíciletí do významné evoluční výhody. Geny dlouhověkosti se proto předávaly z generace na generaci s daleko větší účinností než varianty týchž genů, jež nedovolovaly žít za hranice věku, kdy ještě žena může mít své vlastní děti.

Vývojoví biologové si dlouho lámali hlavy nad těžko  vysvětlitelnou skutečností, že schopnost počít dítě ztrácí  žena mnohem dříve, než se završí její život. V životě ženy  existuje několik desetiletí dlouhé období, kdy už  v důsledku vyhasnutí funkcí pohlavních orgánů po menopauze nemůže mít děti. Příroda udržuje v populaci  jen ty znaky a procesy, které vedou v konečném důsledku ke zvýšené schopnosti  rozmnožování. Proč tedy nemohou mít starší ženy děti a jaká  z toho plyne pro lidstvo výhoda? Na první pohled to vypadá,  jako by starší ženy, když již nemohou mít vlastní děti, neměly proč žít. Ale to je omyl.

Pokušení vysvětlit záhadu existence neplodných starých žen prodloužením lidského života výdobytky moderní medicíny neobstojí. Není pravda, že se díky péči lékařů dožíváme věku, jaký byl našim předkům odpírán. S výjimkou několika posledních desetiletí se lidský život prodlužoval především díky dramatickému poklesu dětské úmrtnosti. Z těch děvčátek, která v dávných dobách unikla osudovým nástrahám prvních let života, se dožil babičkovského věku zhruba stejný podíl, jaký se jej dožíval i ve společenstvích s podstatně vyšší průměrnou délkou života. V lovecko-sběračských tlupách žijících i dnes stylem našich dávných předků se dožívá „neplodného“ věku nad 45 roků asi třetina všech žen navzdory tomu, že tito lidé nevyužívají výdobytků moderní medicíny.



Péče o vnuky – to je biologický imperativ života každé ženy po menopauze. Bez babiček bychom byli zcela nemožní. Zdaleka to neplatí jen pro moderní civilizaci, kde ženy chodí do práce, budují profesionální kariéru a na děti jim nezbývá ani čas ani energie.

Trochu světla vnesl do této záhady výzkum, který  prováděli Kristen Hawkesová a James O Connell z University  of Utah spolu s Nicholasem Blurtonem Jonesem z University of  California v Los Angeles. Trio amerických badatelů studovalo  život tanzanijského kmene Hadzů, jehož příslušníci obývají  divoce rozeklané hory jihovýchodně od jezera Eyasi. Hadzové  žijí dodnes původním způsobem života nepříliš poznamenaným  civilizací. Živobytí získávají jen ze zdrojů, které jim  poskytne příroda. Muži loví nebo vybírají med divokých včel,  ženy vykopávají jedlé hlízy nebo sbírají ovoce.

Růst a vývoj dítěte ve společenství Hadzů závisí na  tom, kolik pro něj jeho matka sežene jídla. I v tvrdých  podmínkách tanzanijských hor matka své dítě obvykle bez  větších problémů uživí. Když se ale matce narodí další dítě,  nemůže se již staršímu potomkovi tolik věnovat. Má dost  starostí s péčí o novorozence. Starší dítě ale neponechá  napospas hrozbě hladu. V této chvíli se totiž stávají  rozhodující osobou ve výživě dětí jejich babičky.

Staré hadzské ženy i ve věku nad šedesát let tvrdě  pracují. Neúnavně sbírají ovoce a do úmoru hledají jedlé  hlízy. Tráví touto činností podstatně více času než jejich  mnohem mladší dcery. A hadzské babičky nevycházejí ve svém  snažení naprázdno. Dovedou obstarat obdivuhodné množství  potravy. Starší děti jsou z valné části závislé právě na  porcích potravy, které jim obstará babička. Význam matky pro  zajištění obživy dětí rychle klesá.
Matky tak mohou díky  vydatné pomoci babiček poměrně brzy odstavit svého potomka  a může se u nich obnovit schopnost počít další dítě, která  bývá během kojení potlačena.

 

Ženy tanzanijských Hadzů dřou do vysokého věku, aby uživily svá vnoučata.


Muži Hadzů přispívají k zajištění živobytí lovem. U tohoto kmene existuje zajímavý zvyk „mnohočetného otcovství“, kdy matka označí za potenciální otce hned několik mužů a ti pak mají za povinnost se o dítě starat. Především v dobách nouze je vyšší počet oficiálně jmenovaných tatínků dítěti ku prospěchu. Vždycky se najde taťka, který děcku podstrčí nějaké to sousto – to může rozhodnout o přežití.

Kristen Hawkesová se s nashromáždenými daty ze života  tanzanijských Hadzů obrátila o pomoc k Ericu Charnovovi,  který rovněž působí na University of Utah. Společně  došli k závěru, že vztahy v kmeni Hadza  jsou dokladem procesu, který snad začal již kdysi v šeru věků,  před miliony let, kdy se začala formovat vývojová větev  lidského rodu Homo. Člověku nebo jeho živočišným předchůdcům  se podařilo dosáhnout mnohem větší plodnosti tím, že se  samice ve vyšším věku, když už zplodila vlastní potomky,  vzdala možnosti počít další děti a věnovala se plně péči  o vnuky. Vyhasnutím jejích pohlavních funkcí bylo zajištěno,  že se starší žena nedostávala do střetu zájmů mezi rolí  matky a babičky. Žena se přestala geneticky "realizovat"  prostřednictvím vlastních dětí a začala uplatňovat přenos  svých genů na další pokolení prostřednictvím dětí svých  potomků. Její vnuci mohli díky tomu přicházet na svět  v rychlém sledu. Časový odstup jednotlivých porodů u ženy  určovala vlastně jen na nezbytnou míru zkrácená doba kojení  a délka těhotenství.

„Teorie babiček“ měla četné zastánce i odpůrce a dlouho pro ni chyběl přesvědčivý důkaz. Ten podal mezinárodní tým vedený Mirkkou Lahdenperä z finské university v Turku ve vědecké studii zveřejněné letos v březnu v prestižním vědeckém časopisu Nature. V centru zájmu vědců se ocitly dvě rolnické populace obývající v osmnáctém a devatenáctém století finský a kanadský venkov. Ve Finsku poskytly badatelům potřebné údaje matriky vedené s příkladnou pečlivostí na luteránských farnostech. V Kanadě čerpali z databáze BALSAC vytvořené na University of Quebec na základě všech křestních, oddacích a úmrtních listů vydaných v 19. a 20. století v quebecké okrsku Saquenay.

Při velmi malém pohybu venkovského obyvatelstva zůstávaly dospělé dcery i synové často po založení vlastní rodiny nedaleko od rodin svých rodičů. Vědce zajímalo, jestli se přítomnost babiček promítla do úspěšnosti, s jakou tyto rodiny vychovávaly děti. Zjistili, že příspěvek babiček byl bezesporu významný. Dospělí synové i dcery žijící v jedné vsi s matkou, která přesáhla věk menopauzy, přiváděli na svět své první dítě dříve a jejich další děti následovaly v kratších časových odstupech. Přítomnost babičky také přispěla k tomu, že se větší podíl vnuků dožil dospělosti. Čím déle babička žila, tím lépe se vedlo jejím vnukům. Mladší babičky byly v tomto směru výrazně úspěšnější než babičky ve věku nad 60 roků. Babičky přitom neměly vliv na přežití vnoučat ve věku do dvou let, kdy bylo dítě zcela závislé na matce.

Takže je to jasné, za populační vzestup (a možná i za to, že jsme v dávných dobách nevyhynuli) vděčíme babičkám. Na první pohled nelogická lidská dlouhověkost se jeví ve světle studie z Nature jako důmyslná adaptace. Ve srovnání se svými nejbližšími živočišnými příbuznými věnují lidé mnohem více energie údržbě a opravě buněk a molekul poškozených procesy stárnutí. Tato energie nám sice chybí při plození potomků v „plodných“ létech života, ale vrací se nám i s úroky v podobě většího počtu vnoučat, která dlouhověké  babičky svým dětem pomohly vychovat. Rodiny s dlouhověkými geny se tak dostávaly po tisíciletí do významné evoluční výhody. Geny dlouhověkosti se proto předávaly z generace na generaci s daleko větší účinností než varianty týchž genů, jež nedovolovaly žít za hranice věku, kdy ještě žena může mít své vlastní děti.

Božena Němcová patřila k průkopníkům teorie o významu babiček pro lidstvo a předběhla tak svou dobu.


Bohužel, její klíčová studie na tomto poli evoluční biologie zůstává v mnoha směrech nedoceněna. Vavříny místo ní sklízejí jiní.

Datum: 18.04.2004
Tisk článku

Konec lidské evoluce - Život v závěrečném věku - Kováč Ladislav
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 214 Kč
Konec lidské evoluce - Život v závěrečném věku
Kováč Ladislav

Diskuze:

diskuze výhradně pro rozumné lidi www.racional.eu

Pavel Bedrník,2015-03-20 15:57:53

Kolik uživatelů fóra je potřeba na výměnu žárovky?
-- 1 uživatel vymění žárovku a napíše příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
-- 4 uživatelé na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
-- 7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
-- 1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
-- 2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří poukazovali na gramatické chyby
-- 6 uživatelů, aby napsalo, že všichni uživatelé, jenž udělali gramatickou chybu, si mají znovu odchodit základní školu
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří posílali zpět do základní školy (a ti se budou bránit tím, že rychlý chlapci je správně, protože jsou v jejich nářečí mladý chlapci)
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
-- 2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
-- 2 uživatele, kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli jsou lepší klasické žárovky nebo rtuťové výbojky
-- 1 uživatel, který bude o sobě prohlašovat, že je doktor přírodních věd s červeným diplomem, a proto ví, že rtuť není jedovatá a jedovatost rtuti je jen mýtus.
-- 2 uživatele na to, aby upozornili, že toto není diskuze o pravopisu, ať přejdou do diskuze o pravopisu
-- 5 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že diskuze o žárovkách není diskuze o žárovkách, ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi jménem "Jaký monitor a vypalovačku?", která o žárovkách je.
-- 5 uživatelů k obraně příspěvků této diskuze, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
-- 2 feministky, aby upozornili na to, že ženy šroubují žárovky daleko lépe, než muži
-- 5 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
-- 4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
-- 5 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané od počátku až do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů, a nakonec do svého příspěvku přidají "Já taky"
-- 5 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
-- 4 uživatelé, kteří budou říkat "A neřešilo se tady tohle před chvílí?".
-- 9 uživatelů, kteří budou říkat "nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách" a dají link na vyhledávání googlu s dotazem výměna žárovek, ve kterém google vyhodí jen odkazy na různé podstránky diskuze, ze které byl uživatel odkázán k vyhledávači.
-- 1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit kolo u auta.
-- 5 ekologů, aby nás varovalo, že žárovky způsobují extrémní globální oteplení, jenž do pěti let uvaří veškerý život na planetě
-- 9 opravdu přínosných uživatelů, kteří úplně každého uživatele do posledního musí upozornit na to, že je směšný. A každého jednotlivce musí na tuto veledůležitou informaci upozornit v samostatném příspěvku.
-- 1 administrátor, aby zablokoval uživatele za to, že si dovolil si stěžovat na šikanu jiným uživatelem
-- 1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na prapůvodní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže všechen ten cirkus se bude opakovat.

U nás to takto nikdy vypadat nebude, nebojte!
www.racional.eu diskuze výhradně pro rozumné lidi

Odpovědět

A navíc je tam problém s vedlejšími střelci

Pavel Brož,2004-05-03 13:52:36

Při tom přemýšlení nad velice komplikovanou problematikou oddělování plodných a neplodných dědečků se mi vybavil tento vtip:
Přijde takhle osmdesátiletý lord se svou dvacetiletou těhotnou novomanželkou k lékaři, a chlubí se, jak ve svém pokročilém věku zdárně počal potomka. Doktor se zvláštně usmívá, a pak začne vyprávět lordovi příhodu, jak jeho známý šel na lov, a právě když už vystřílel všechny náboje do toho posledního, se naproti němu objevil veliký medvěd, který se na něj vrhnul. Muž v samotném zoufalství zamířil prázdnou zbraň na medvěda a stiskl spoušť, ačkoliv si byl vědom nesmyslnosti takového počínání. Ozvala se rána, a medvěd padl mrtev k zemi.
"To tedy musel vystřelit někdo jiný!" zvolal lord. Doktor odpověděl: "No tak to vidíte."

Odpovědět

s dědečky je potíž

jarda petr,2004-05-03 13:42:33

S dědečky je potíž. Zatímco u žen se dá celkem spolehlivě odhadnout, kdy u nich dojde k menopauze, u mužů se to odhadnout nedá, protože mnozí si udržují potenci a plodnost do velice vysokého věku. To brání využít rozsáhlé soubory matrik a dalších databází na odhalení vlivu neplodných dědečků na prosperitu vnuků. V "papírech" neůze prostě oddělit plodnéí dědečky od plodných.

Odpovědět

Aj, aj, aj!

Pamětník63,2004-04-29 14:04:41

Jsem sice zatím jen otec, ale jako potenciální dědeček propadám pocitu marnosti. Zachránila by mne snad jen studie o nutnosti dědečků, bez nichž by babičky nemohly vykonávat svou, pro lidstvo klíčovou roli.

Odpovědět

No pak mám ale docela velkou radost

Pavel Brož,2004-04-20 12:20:49

Jestli totiž ta studie opravdu prokázala, že otcovy matky pečují o své vnuky stejně dobře, jako matčiny matky o své dcery, tak by to byl jeden z konkrétních příkladů toho, že kulturní a sociální jevy v lidské společnosti se nedají redukovat na primitivní počítání pravděpodobnosti příbuzenských genů, jak to sugeruje momentálně velice módní "evoluční psychologie". Zdůrazňuji, že jsem přitom přesvědčený o platnosti evoluce, akorát ty pokusy prvoplánovitě ji roubovat za každou cenu na lidskou psychiku a složité sociálně-kulturní fenomény mi přijdou srovnatelné s předpovídáním běhu sofistikovaného počítačového programu pomocí učeně znějících odkazů na vlnové vlastnosti elektronu.

Odpovědět

babičky z otcovy strany

jarda petr,2004-04-20 06:57:29

Dostal jsem se k diskusi se zpožděním, takže se omlouvám. Finsko-britsko-kanadská studie z Nature jasně prokázala, že babičky přispívají stejně k počtu vnoučat a jejich přežití jak u svých dcer (babička z matčiny strany) tak i u synů (babička z otcovy strany).

Odpovědět

Matčina tchyně

Pavel,2004-04-19 16:17:29

Taky jsem to četl jen v bulváru, a navíc (dez)interpretované přímo redaktorem a ne patologem, takže si jistý nejsem ničím. Ale podle toho, odkud ty studie zmiňované ve článku braly data, by mělo být možné toto také rozlišit. Proto jsem se zajímal, jestli ty studie zkoumaly takové podrobnosti a s jakým výsledkem.

Odpovědět

Uff, stávám se disgramatikem :-(((

Pavel Brož,2004-04-19 15:22:39

samozřejmě má být "Z" matčiny, "Z" otcovy :-((( Jak stárnu, tak blbnu, dříve jsem něco podobného neuměl spáchat.

Odpovědět

K té teorii vlivu otcovy matky na její vnoučata

Pavel Brož,2004-04-19 15:20:03

Četl jsem o tom před časem v článku Františka Koukolíka v příloze Víkend Hospodářských Novin. Pokud mě paměť nemýlí, tak tam Koukolík zmiňoval pozitivní vliv babiček, pokud jsou z matčiny strany, spolu s dovětkem, že babičky z otcovy strany tento pozitivní vliv na přežití dítěte neměly, nikoliv, že by jeho přežití naopak snižovaly oproti stavu, kdy dítě nemá ani jednu babičku. Jste si jisti, že babička z otcovy strany podvědomě dítěti přitěžuje a tím jeho šance na přežití snižuje? Není to jenom lhostejnost, která pak vede k tomu, že dítě s jedinou babičkou z otcovy strany je na tom stejně, jako dítě bez babiček vůbec? Jste si jisti, že se opravdu zjistilo pořadí přežití:
1. dítě s babičkou s matčiny strany
2. dítě bez babiček
3. dítě s babičkou s otcovy strany?

Odpovědět

k diskusi

pavel houser,2004-04-19 12:39:42

myslim, ze babicka z otcovy strany, ve vztahu k matce ta znama tchyne, ma destruktivni vliv proste proto, ze existuje a systematicky otravuje matku, ktera se pak nemuze poradne starat o dite. Opacny stav, babicka z matciny strany, poradne otravuje naopak otce, kteryzto to pak resi napr. workoholismem nebo alkoholismem, to vsak na dite zrejme nema tak destruktivni bezprostredni dopad.
coz mi pripomina onu znamou a hezkou teorii, proc ze vlastne muz obvykle nezabiji matku sve zeny - proste proto, ze muzi, kteri radeji zbabele prchli z domu, zrealizovali v prumeru vice zaletu a zanechali tudiz vice potomku. s geny pro "nezabijeni"
nicmene, aby to nevypadalo, ze jsem zaujaty proti babickam. domnivam se, ze stari lide muzskeho pohlavi maji destruktivni ucinek uplne stejny - akorat ze se muzi onoho odpuzujiciho kmetstvi tak casto nedoziji.

Odpovědět

jak nastavit věk

jana dvořáková,2004-04-19 11:48:25

A mne by zase zajímalo, jakým mechanismem se dá vysvětlit nastavení menopauzy na +/- 55 let věku. Nebylo by lepší vyřadit babičku z plození a začít ji využívat pro starání o něco dříve? Vždyť většina vnoučat byla tou dobou už odrostlá (píšu byla, protože nepočítám polední století). A nepozoroval někdo posun nástupu menopauzy v posledních cca 100 letech blahobytu podobně, jako se posunuje první menzes?

Odpovědět

Libor - odpověď

Pavel,2004-04-19 11:01:53

Ta studie pouze statisticky vyhodnocovala závislost počtu dětí, které se dožily dospělosti na existenci babiček. Tuším, že ji dělali v Německu. Vyšlo jim, že pokud má dítě jen babičku z otcovy strany, je jeho pravděpodobnost dožití dospělosti výrazně menší, než když nemá babičku žádnou, a toto platí i pro současné generace, i když se to projevuje méně výrazně než před sto lety. Vysvětlovali to tím, že otec, jak známo, není nikdy jistý a zatímco otec může věřit, že dítě je jeho, a starat se něj jako o vlastní, jeho matka tomu už nevěří a dítě podvědomě likviduje (například, pokud děti pobývají u babičky z otcovy strany, mají mnohem větší počet úrazů, než když jsou doma nebo u babičky z matčiny strany).

Odpovědět

Pavel - dotaz

Libor,2004-04-19 10:15:25

Zajímala by mě ta babička z otcovy strany - proč je tak nebezpečná i v současnosti? Je to v tom pramenu nějak vysvětleno? Díky.

Odpovědět

Jiné studie

Pavel,2004-04-19 09:54:04

Před asi rokem jsem četl zprávu o jiné studii, kde sledovali vliv babiček na přežívání vnuků a v té studii vyšlo, že pro přežití vnuků je důležitá babička z matčiny strany. Pokud má dítě pouze babičku z otcovy strany tak je to pro něj téměř smrtelné (a to i v současných civilizovaných zemích). Zabývala se vámi zmiňovaná studie i tímto rozdílem?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace