Sadismus všedního dne  
Ač se původně měli účastnit studie, v níž by se zkoumaly osobnostní charakteristiky a odolnost pro náročné zaměstnání, experimentátoři dávají studentům volbu mezi 4 nepříjemnými činnostmi. Zabíjení brouků, pomáhat hubiči hmyzu zničit brouky, umýt zaneřáděné toalety nebo si dát koupel v ledové vodě.


Zabíjení brouků však nebylo jen tak. Šlo o Muffina, Tootsie a Ika, svinky obývající papírové kelímky, jak jsou vidět na obrázku (v angličtině se svince říká poetičtěji „pilulkový brouk“, ačkoliv nejde o brouka, ale o suchozemského korýše). Přikázaná metoda usmrcení navíc vyžadovala, aby je student po jednom umístil do stroje a rozemlel je. Úlohou pomocníků exterminátora bylo mu je toliko podat a špinavou práci už zastal on. Cílem experimentu bylo zjistit, kolik studentů (či spíše studentek, jelikož jich bylo ve vzorku podstatně více) si zvolí zjevně sadistickou volbu, přímo zabíjet živé tvory.


U participantů byl sledován i strach či štítění se hmyzu, aby se dalo vyloučit, že volba semlít brouka nepramení jen z odporu k nim. Nečekaně, přes 26 % subjektů chtělo zabíjet (stejný poměr lidí chtělo jen pomáhat hubiteli, nejvíce jich bylo ochotno uklízet toalety a jen pár by si vyzkoušelo ledovou koupel). Psychologický dotazník u daných 26 % lidí pak skutečně potvrdil sklony k sadismu (ti s nejslabšími sklony byli naopak více ochotní podstoupit ledovou koupel). Sadisté obecně uváděli jen o trochu horší pocit ze své volby než ostatní, nicméně čím více brouků zabili, tím lépe se cítili. Sadisté, kteří se nerozhodli zabít brouka, byli vůbec nejméně šťastní. Z toho se dá vyvodit, že mají nižší úroveň spokojenosti a štěstí dosahují ukrutnostmi. Leč, čtvrtina populace sadistů se zdá zvláštní, nadto šlo o brouky, které má jen málokdo rád. Jak by to dopadlo, kdyby šlo o lidi?


 

Ty pochopitelně do mlýnku strkat nejde, to by etické komise univerzit nedovolily. Psychologové Erin E. Buckels, Daniel N. Jones a Delroy L. Paulhus z Univerzity Britské Columbie, respektive z Texaské univerzity v El Pasu proto zvolili trestající hru. Jde o jednoduchý pokus, v němž subjekt musí po podnětu stisknout tlačítko rychleji než oponent. Vítěz si nato může užívat své výjimečnosti, ale může i prohravšího protihráče týrat salvou zvuku od 0 do 90 dB (hluk asi jako když projíždí vlak). Aby se předešlo „spravedlivým“ odplatám, pokus byl uzpůsoben tak, že sledovaný hráč při prvním kole prohrál, nicméně protihráč jej nepotrestal, stejně tak jej netrápil ani v dalších kolech hry. Všichni hráči opět podstoupili i psychologické dotazníky. Jak se dalo očekávat, ti s vysokým sklonem k sadismu, ale i k psychopatii, narcismu a lidé s nízkou empatií rádi a často trýznili nevinné protihráče. 


Ovšem psychologické experimenty jsou mnohdy nezáživné, subjekty se v nich nudí, takže pouštění rámusu druhým mohlo vyplynout prostě z touhy „aby se něco dělo“ či kvůli zájmu mechanismus vyzkoušet. Ne z nutkavé touhy druhým škodit. Psychologové proto pokus ještě pozměnili, opět využili hru s mačkáním tlačítka, ale chtěl-li výherce mučit prohravšího hlukem, musel nejdříve splnit dost nezáživnou a monotónní úlohu v zjištění četnosti vybraného písmena v textu. Tím se zajistilo, že chce-li participant experimentu skutečně trápit ostatní, je ochoten nést i nemalé náklady.


Ukázalo se, že jen studenti se sklony k sadismu své chování nezměnili. Když vyhráli a měli možnost druhé trápit, podstupovali úlohy s počítáním písmen a pak protihráče mučili rámusem. Výzkum tak naznačil, že sadistické chování může být poměrně běžné a nemusí být vlastní jen kriminálníkům či sexuálním deviantům. Sadisté jsou, zdá se, i odlišní od psychopatů v tom, že jsou ochotni nést osobní náklady, aby druhým mohli ubližovat.

Psáno pro:  Blog a Osel.cz  

Poznámka: Během studie nezemřel žádný tvor, „mlecí stroj“ byl uzpůsoben k tomu, aby vydával jen příslušný zvuk. Zdá se, že Muffin, Tootsie a Ike se dožili pro svinky obvyklých dvou až tří let a pak zemřeli na sešlost věkem.


Literatura: University of British Collumbia

Autor: Petr Houdek
Datum: 16.09.2013 12:55
Tisk článku

Hromadné psychické jevy - Mikšík Oldřich
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 196 Kč
Hromadné psychické jevy
Mikšík Oldřich
Související články:

Moudrost psychopatů     Autor: Jaroslav Petr (26.10.2012)
Lidé se snadněji vyslovitelnými jmény jsou oblíbenější     Autor: Stanislav Mihulka (11.03.2012)
Budete-li k sobě upřímní, zúročí se to v romantičtějším vztahu     Autor: Josef Pazdera (06.04.2010)
Second Life jako mocný simulátor problémů reálného světa     Autor: Stanislav Mihulka (29.09.2009)
Populární Twitter použit k psychologickému experimentu     Autor: Stanislav Mihulka (19.07.2009)



Diskuze:

No není to opravdová nezištnost?

Slaviboj Ošćěpić,2013-09-18 11:11:28

Když z počínání nemá hmotný prospěch ani jedna strana... vždyť se tu jasně píše, že jsou ještě horší než psychopati. A taky jich je podstatně víc. Ale kde se to v lidech bere? Skorem mi přijde, že sadomaso tu máme proto, aby se v nově utvořených tlupách rychleji tvořila hierarchie; proč by se jinak myslící tvor vzdával autonomie popř. ještě hůř se kojil nadějí, že může druhé absolutně ovládat?

Odpovědět

Jaký byl poměr těch

Pavel Krajtl,2013-09-17 22:32:45

sadistů? Jsou nějaká čísla?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace